1196

Protření, n., die Durchreibung. Us. Jg.

Protřený; -en, a, o, durchgerieben. Vz
Protříti.

Protřepati, protřepávati, durchrütteln,
durchschütteln. — co: peřiny. — se. Ptáček
se protřepává. Ros.

Protřepetati se, protřepetávati se. Ptáci
se protřepetávají, die Flügel schütteln, sich
rütteln.

Protřes, u, m., die Durchschüttelung.

Protrestati, durchfuchteln. Sm.

Protrhati, vz Protrhnouti.

Protrhlosť, i, f., protrženost, der Bruch.

Protrhlý, protržený, durchgerissen.

Protrhnouti, ul, ut, utí a trhl, tržen,
ení; protrhati, protrhovati, protrhávati =
něco na skrz trhnouti, tržením díru udělati,
durchreissen , durchbrechen, durchlöchern ;
zrušiti, brechen, verletzen; propučiti, pro-
díti, aufreissen; rychle zbuditi, jähling auf-
wecken ; p. se: otevříti se, díru dostati, durch-
brochen werden, durchreissen; náhle se pro-
buditi, jähling aufwachen, im Schlafe auf-
fahren; vyskočiti, hervorbrechen. Jg. — co:
papír, U., šaty, střevíce, D., smlouvu, V.,
Kom., právo, V., pokoj, příměří, Ros., slib.
Th. Voda protrhla rybník, V., jez, hráz. Ros.
— co kde: mezeru v hradbě. Řetěz na více
místech p. Kom. — co čím: rukou. Us.
Pavučiny větší zvířata mocí protrhují. Mach.

— se. Protrhla se plachta, Us., hráz, Ros.;
protrhl se řád, jez, nežit. Us. — koho, se
z čeho: ze psaní. V., Sych., Jel. — se
kam. Řeka do strouhy se protrhla. Cyr.

Protrhnutí, n., das Durchreissen. Us.

Protrhovač, e, m., der Durch-, Zerreisser,
Unterbrecher, Ausjäter. Bern.

Protrhování, n., die Unterbrechung, Auf-
reissung, das Aufwachen aus dem Schlafe.
Us.

Protrhovaný; -án, a, o, vz Protrhnouti.

Protříbení, n., die Sichtung. Kom.

Protříbený; -en, a, o, gesichtet, P. slova.
Dch.

Protříbiti, il, en, ení, protřibovati = pro-
mlátiti, procíditi, pročistiti, opálati, prosí-
vati na říčici, přesypati, durchdreschen, sich-
ten. — co: spis. Scip. Chtěl satan, aby vás
mohl p., abyste totiž plevami shledáni byli.
Sš. L. 200.

Protřípati, prostřípávati, máchati, schwei-
fen. Milá prala, protřípala, vypadla jí ruka
bílá. Sš. P. 134. (U Březové). — někoho =
přetřepati, o někom špatnou povesť rozšiřo-
vati, verleumden. Na Mor. Bkř.

Protřískati, vz Protřáskati.

Protříti, tru, tři, tra (ouc), třel, třen, ení;
protírati, protírávati=prodrbati, promnouti,
durchreiben; ušlapati, bahnen; stud odlo-
žiti, unverschämt werden; utříti, propraviti,
aus-, abwischen; oči otevříti, die Augen
öffnen; pomazati, anstreichen; se, protlačiti
se, sich durchdrängen, ,Jg. — co: nádobu,
lžíci (třením díru udělati), Us., něčí omyly
(drbati), Proch., cestu (ušlapati), Us., čelo
(utříti, stud odložiti), V., vtip (ostřiti). Jg.

— co komu (kdy). P. sobě oči po spaní.
D. On mu protřel oči (otevřel, že něco po-
znal). Jg., Hus. I. 403. Politická jednota ta
protírala cestu jednotě náboženské a církevní.

Sš. 1. 12. (Hý.). Ten nám protřel zrak, (oči
nám otevřel; oklamal nás). Sych. Grošům,
penězům oči protírati (vydávati je). Lom.
Sedl sobě (pták) na štymberské věži, pro-
tíral si svoje zlaté péří. Sš. P. 184. — co,
se čím, kudy (sobě). Cestu ke mně šla-
páním si protřeli. Br. Protřel si cestu lítou
snažností. Troj. Statkem nebožtíka oči si
protříti (pomoci si). Jg. Protřev svú rukú
kciciu (kštici). Dal. 140. Trápením si protřel
oči (zmoudřel). Br. Hladem a nouzí se pro-
tříti (protlouci). D. Skrze houfy na ryňk
(náměstí) se p. V. — se kam. Voda do sklepa
se protřela (protlačila). Us. — co, se kde.
Dobře se protřel mezi lidmi. Prov. Č. Svůj
vtip na někom p. Šml.

Protřízvěti, ěl, ění, tříslivým se státi,
nüchtern werden. Us. Jg.

Protřízviti, il, en, ení = tříslivým uči-
niti, nüchtern machen. Us. Jg.

Protrkati, protrknouti, knul a kl, ut,
utí, mit den Hörnern durchstossen. — co
čím. Býk rohy dvéře protrkl.

ProtrouBiti, il, en, ení; protrubovati,
nějaký čas troubiti, eine Zeit lang blasen;
vytlampati, ausposaunen; troubě ztratiti,
durchs Trompeten verlieren. Us. Jg. — co:
zdraví a život p. Us. P. statek (propiti). Us.
Hý.

Protrousiti, il, šen, ení; protrusovati a
protrušovati = prosypati, durchstreuen; se,
pronikati, durchdringen; projeti, protáhnouti,
durchfahren, durchgehen. Jg. - co, se kudy.
Něco skrze říčici, sítko p. (prosypati). Ros.
Prach i skrze dosti husté koberce se pro-
trousí (prorazí, pronikne). Ros. — co proč.
Leccos toho z křehkosti onde i onde pro-
trušuje. Br. — čím kde. Protrušuje ve své
knize zde i onde něčím užitečným. Jel. —
se. Již snad jednou ti vojáci se protrousí
(protáhnou). Ros. — se na koho. P-lo se
to na něho = prozradilo se. Us. Hý.

Protřpytěti se, ěl, ění, protřpytívati se,
protřpyťovati se, durchschimmern. — se čím.
Protřpyťuje se leskem kopí povětří. Č.

Protruditi, il, zen, ení, durchquälen. —
se. Šm.

Protruhlařiti, il, en, ení, durch Tischlerei
verlieren. — co. Ros.

Protruchliti, il, en, ení, vertrauern. —
co sobě: zdraví i život si p. Ros.

Protržení, n., die Durchreissung, Durch-
brechung, Trennung, der Bruch, Vorfall. V.
P. oblakův, Us., zřízení zemského, Apol.,
vody, Us., hráze, der Dammbruch, Dch.,
smlouvy. — P., spatný prodej, ein mit Scha-
den geschehener Verkauf. Cf. Protržiti. Též
Evky prosila, aby ji z toho p. propustila,
NB. Tč. 196.

Protrženina, y, f., der Durchbruch. Brt.

Protržený; protržen, a, o, durchgebrochen,
unterbrochen. P. čas. Zlob., hráz, Dch., smlou-
va. Cf. Protržení, Protrhnouti.

Protržiti, il, en, ení, mit Schaden ver-
kaufen. Us. Jg.

Protržný, vz Průtržný.

Protuhnouti, hnul a hl, utí, erstarren.
Protuhlá košile. Us. Jg.

Protuchnouti, chnul a chl, utí, durch
u. durch muhlig werden. L.