1197

Protulačiti se, il, ení, umherschweifen.
Bern.

Protulmočiti, protulmačiti, Ros., lépe:
protlumočiti. Jg.

Protulování, n., das Herumschweifen.
Žalan.

Protulovati se, hin- u. herschweifen. Kom.

Proturnajiti,proturnérovati, durchs Tur-
niren verlieren. — co. Ros. — P., prohýřiti,
verthun, verschwenden. Ros. — co: své
jmění.

Protvrdlosť, i, f., die Verhärtung.

Protvrdlý, verhärtet. Ros.

Protvrdnouti, dnul a dl, utí, durch u.
durch hart werden. Ros.

Protycený; -cen, a, o. Praha zahradami
a vinicemi opletená a p-ná (= protkávaná).
Bech. Vz Protkati.

Protykačka, y, f., die Spicknadel. Us. Dch.

Protýkati, vz Protknouti.

Pro-ubrmaniti, il, ěn, ění, durch das
Schiedsrichteramt Schaden nehmen. Ros.

Prončiti, il, en, ení — ohýbati, beugen,
biegen, krümmen. — se (čím): bolestí. Us.
v Jičínsku. P. se žalostí. St. skl. Petr se
tedy vzpíral a proučil, ale pán vezdy zů-
stával při své předpovědi. Sš. Mt. 345.

Proúčtovati, sich verrechnen. — v čem.
V pravdě neproúčtuješ. Č. M. 63.

Proud, u, m. a prouď, i f. (zastr. prúd),
prudký tok řeky, vzduchu atd., strsl. рrądъ,
der Gang des Flusses, koř. před = salire,
sr. strněm. spranz, das Aufspringen, Auf-
spriessen. Mkl. aL. 98., 41., B. 37. Der Strom,
Schuss, Gang, Lauf eines Flusses, Schwall,
Stromstrich, die Strömung. Vodu, kde teče,
proudem nazývej. Kom. Potok krve lidské
nikdá proudem téci nepřestal. V. Plavili se
proti proudu. Proti p-du plavati. D. Po p-du,
mit dem Strome; do p-du něco přivésti
(rozprouditi), se dostati, in Fluss gerathen;
v plném p-du býti; p. naběhlý se hrne; do
p-du přicházeti. Dch. P. stálý, konstante
Strömung, povrchní, studený či pojarní.
Polar-, rovníkový, Aequatorial-. Š. a Ž. P.
větrní v horn., tah důlního vzduchu, der
Wetterzug, -Strom, Luftzug. P. větrní úvodní
či přicházející, einziehender Wetterstrom; p.
větrní výdušný n. odcházející n. zpátečný,
abziehender, abgehender Wetterstrom. Hř. 69.
Krev mu proudem z huby crčí; Lidé valí se
p-dem z hospody, od města na trh. Us. Hý.
P-dové z útroby jeho poplynou vody živé;
Aby z nich p-dové ducha sv. vylinovali.
Sš. J. 131., Sk. 7. (Hý.). Těžko proti p-du
plovati. Prov. Vz Moc. Přijíti do p-du;
p-dem téci. Us. Slzy p-dem tekly. Us. Do
p-du skočiti; v p-du utonouti; řeka p-dem
se žene. Sych. P. mořský. O proudu (vzduchu)
při článkování hlásek vz Hláska. P-dy deště
z oblak se lijí. Jir. Anth. II. 31. Svatojanské
p-dy (na Sázavě u Zbraslavi). Us. O prou-
dech mořských a vzdušných vz více v KP.
III. 359., 360., S. N. Hlavitý p. (evangelia)
šel od Jerusalema k Římu. Sš. Sk. 190. —
P., na Slov. = mělčina, brod, die Furt,
seichter Ort. Přes p. vojsko převésti. Jest
na p-dě = v bezpečnosti. Lodi po řece (Sá-
zavě) pro proudy nemohou, jelikož na nich
váznou. Sr. pol. prąd = pařez pod vodou,

strsl. рrądъ = hráz. Jir. exc. Na p-dě jest
dobře ryby chytati (bezpečně). Bern. — P.,
vojska, die Kolonne, Heeressäule. P. dvou-
řadový, Doppelreihenkolonne, plukový, die
Regimentskolonre. Čsk. P. pobočný, die
Seitenkolonne. Dch. P. dvoustupní, čtyř-
stupní; předí, konec p-du. Vz Reihe, Povel.
Rf. P. (v tělocviku) na pravo n. na levo
otevřený. Tš. P. čelní, boční, die Stirn-,
Flankensäule. A. Kučera. Vz KP. I. 431. —
P. elektrický n. galvanický ve fysice. P.
thermoelektrický, prvotní, indukční n. na-
vedený, podružný, protiběžný. Nz., S. N. —
P., prouh, pramen, pásmo, der Streifen,
Strich. Us. u Olom. Sd. P. vlasů, uhlí. Us.

Hý.

Proudění, n., das Wogen, Strömen. P.
lidstva, das Menschengewoge. Dch.

Prouditě = proudem, stromweise, reis-
send. Voda p. běží.

1. Prouditi, il, ění = puditi, antreiben ;
proudem téci, strömen. Jg. — k čemu (pu-
diti): k hněvu, Plk., k lásce. Sf., — se (prou-
dem téci). Reka se proudí. Us. — se v čem.
Lyrické výlevy proudí se v měrách. Krok.

— se odkud kam. Teď naposled z úst
zsinalých jeho proudí se výrok k otci na
zánebí. Sš. Bs. 24. Proudilo se to bezpro-
středně z božského názoru a prozoru srdce
lidského. Sš. J. 45. (Hý.).

2. Pro-uditi, il, zen, ení, durchräuchern.

— co. Maso drobet p. Ros.
Prouditosť, i, f., die Strömigkeit.
Prouditý, strömig. Us. Jg.
Proudivý -= proudný, strömend, flutend.

P. řeka. Nej., V.

Proudkovice, dle Budějovice, Prautko-
witz, ves u Sedlčan. PL.

Proudně, stromweise, reichlich. P. něčím
oplývati. Dch. Ješto cit p. se v něm vy-
skytl. Sš. J. 157. (Hý.).

Proudník, a, m., ryba, squalius lepus-
culus, Frč. 288. — P., rod sleďů, clupea ha-
rengus minor, der Strömling. D. — P., rod
vodních ptákův, die Schnellente. D.

Proudný, proudem tekoucí, strömend.
Strom-. P. řeka, voda, moře, Us., Ráj, vlny,
Fluthwellen, f., rýha, Fahrrinne, f. Dch. Dav
strastí, jenžto tebe čeká jako p-ná řeka. Sš.
Bs. 52. — P., proudu se tykající, z něho
pocházející. Dva měsíce tekou vody, dva
měsíce trvá proudný sten. Osv. 1880. (Hdk.).

Proudoměr, u, m., nástroj, jímž se ur-
čuje rychlosť a síla proudu vody nějakým
otvorem vytékající. S. N. — P., der Gal-
vanomater; p. lučebný, Voltameter, tangentní
Webrův, die Tangentenboussole, sinusový.
Sinusboussole; p. Zengerův, Mohrův, zrca-
dlový. Ck. P. Pilotův, die Pilotsche Röhre;
p. kyvadlový, der Stromquadrant o. hydro-
metrisches Pendel; p. Woltmannův, Wolt-
manns Flügelrad; p. Lapointův, der Mess-
cylinder von L. Prm. III. č. 9.

Proudotok, u, m., bystřina, der Bergfluss.
Kam.

Proudovatý=pruhovatý, gestreift, strei-
fig. U Olom. Sd. Vz Proud (na konci).

Proudovrat, u, m., der Kommutator (im
(Talvanismus). P. rtuťový, Stöhrerův, zát-
kový, Müllerův. Ck. Vz KP. II. 234., 237.