Předchozí (1196)  Strana:1197  Další (1198) |
|
|||
1197
|
|||
|
|||
Protulačiti se, il, ení, umherschweifen.
Bern. Protulmočiti, protulmačiti, Ros., lépe:
protlumočiti. Jg. Protulování, n., das Herumschweifen.
Žalan. Protulovati se, hin- u. herschweifen. Kom.
Proturnajiti,proturnérovati, durchs Tur-
niren verlieren. — co. Ros. — P., prohýřiti, verthun, verschwenden. Ros. — co: své jmění. Protvrdlosť, i, f., die Verhärtung.
Protvrdlý, verhärtet. Ros.
Protvrdnouti, dnul a dl, utí, durch u.
durch hart werden. Ros. Protycený; -cen, a, o. Praha zahradami
a vinicemi opletená a p-ná (= protkávaná). Bech. Vz Protkati. Protykačka, y, f., die Spicknadel. Us. Dch.
Protýkati, vz Protknouti.
Pro-ubrmaniti, il, ěn, ění, durch das
Schiedsrichteramt Schaden nehmen. Ros. Prončiti, il, en, ení — ohýbati, beugen,
biegen, krümmen. — se (čím): bolestí. Us. v Jičínsku. P. se žalostí. St. skl. Petr se tedy vzpíral a proučil, ale pán vezdy zů- stával při své předpovědi. Sš. Mt. 345. Proúčtovati, sich verrechnen. — v čem.
V pravdě neproúčtuješ. Č. M. 63. Proud, u, m. a prouď, i f. (zastr. prúd),
prudký tok řeky, vzduchu atd., strsl. рrądъ, der Gang des Flusses, koř. před = salire, sr. strněm. spranz, das Aufspringen, Auf- spriessen. Mkl. aL. 98., 41., B. 37. Der Strom, Schuss, Gang, Lauf eines Flusses, Schwall, Stromstrich, die Strömung. Vodu, kde teče, proudem nazývej. Kom. Potok krve lidské nikdá proudem téci nepřestal. V. Plavili se proti proudu. Proti p-du plavati. D. Po p-du, mit dem Strome; do p-du něco přivésti (rozprouditi), se dostati, in Fluss gerathen; v plném p-du býti; p. naběhlý se hrne; do p-du přicházeti. Dch. P. stálý, konstante Strömung, povrchní, studený či pojarní. Polar-, rovníkový, Aequatorial-. Š. a Ž. P. větrní v horn., tah důlního vzduchu, der Wetterzug, -Strom, Luftzug. P. větrní úvodní či přicházející, einziehender Wetterstrom; p. větrní výdušný n. odcházející n. zpátečný, abziehender, abgehender Wetterstrom. Hř. 69. Krev mu proudem z huby crčí; Lidé valí se p-dem z hospody, od města na trh. Us. Hý. P-dové z útroby jeho poplynou vody živé; Aby z nich p-dové ducha sv. vylinovali. Sš. J. 131., Sk. 7. (Hý.). Těžko proti p-du plovati. Prov. Vz Moc. Přijíti do p-du; p-dem téci. Us. Slzy p-dem tekly. Us. Do p-du skočiti; v p-du utonouti; řeka p-dem se žene. Sych. P. mořský. O proudu (vzduchu) při článkování hlásek vz Hláska. P-dy deště z oblak se lijí. Jir. Anth. II. 31. Svatojanské p-dy (na Sázavě u Zbraslavi). Us. O prou- dech mořských a vzdušných vz více v KP. III. 359., 360., S. N. Hlavitý p. (evangelia) šel od Jerusalema k Římu. Sš. Sk. 190. — P., na Slov. = mělčina, brod, die Furt, seichter Ort. Přes p. vojsko převésti. Jest na p-dě = v bezpečnosti. Lodi po řece (Sá- zavě) pro proudy nemohou, jelikož na nich váznou. Sr. pol. prąd = pařez pod vodou, |
strsl. рrądъ = hráz. Jir. exc. Na p-dě jest
dobře ryby chytati (bezpečně). Bern. — P., vojska, die Kolonne, Heeressäule. P. dvou- řadový, Doppelreihenkolonne, plukový, die Regimentskolonre. Čsk. P. pobočný, die Seitenkolonne. Dch. P. dvoustupní, čtyř- stupní; předí, konec p-du. Vz Reihe, Povel. Rf. P. (v tělocviku) na pravo n. na levo otevřený. Tš. P. čelní, boční, die Stirn-, Flankensäule. A. Kučera. Vz KP. I. 431. — P. elektrický n. galvanický ve fysice. P. thermoelektrický, prvotní, indukční n. na- vedený, podružný, protiběžný. Nz., S. N. — P., prouh, pramen, pásmo, der Streifen, Strich. Us. u Olom. Sd. P. vlasů, uhlí. Us. Hý.
Proudění, n., das Wogen, Strömen. P.
lidstva, das Menschengewoge. Dch. Prouditě = proudem, stromweise, reis-
send. Voda p. běží. 1. Prouditi, il, ění = puditi, antreiben ;
proudem téci, strömen. Jg. — k čemu (pu- diti): k hněvu, Plk., k lásce. Sf., — se (prou- dem téci). Reka se proudí. Us. — se v čem. Lyrické výlevy proudí se v měrách. Krok. — se odkud kam. Teď naposled z úst
zsinalých jeho proudí se výrok k otci na zánebí. Sš. Bs. 24. Proudilo se to bezpro- středně z božského názoru a prozoru srdce lidského. Sš. J. 45. (Hý.). 2. Pro-uditi, il, zen, ení, durchräuchern.
— co. Maso drobet p. Ros.
Prouditosť, i, f., die Strömigkeit. Prouditý, strömig. Us. Jg. Proudivý -= proudný, strömend, flutend. P. řeka. Nej., V.
Proudkovice, dle Budějovice, Prautko-
witz, ves u Sedlčan. PL. Proudně, stromweise, reichlich. P. něčím
oplývati. Dch. Ješto cit p. se v něm vy- skytl. Sš. J. 157. (Hý.). Proudník, a, m., ryba, squalius lepus-
culus, Frč. 288. — P., rod sleďů, clupea ha- rengus minor, der Strömling. D. — P., rod vodních ptákův, die Schnellente. D. Proudný, proudem tekoucí, strömend.
Strom-. P. řeka, voda, moře, Us., Ráj, vlny, Fluthwellen, f., rýha, Fahrrinne, f. Dch. Dav strastí, jenžto tebe čeká jako p-ná řeka. Sš. Bs. 52. — P., proudu se tykající, z něho pocházející. Dva měsíce tekou vody, dva měsíce trvá proudný sten. Osv. 1880. (Hdk.). Proudoměr, u, m., nástroj, jímž se ur-
čuje rychlosť a síla proudu vody nějakým otvorem vytékající. S. N. — P., der Gal- vanomater; p. lučebný, Voltameter, tangentní Webrův, die Tangentenboussole, sinusový. Sinusboussole; p. Zengerův, Mohrův, zrca- dlový. Ck. P. Pilotův, die Pilotsche Röhre; p. kyvadlový, der Stromquadrant o. hydro- metrisches Pendel; p. Woltmannův, Wolt- manns Flügelrad; p. Lapointův, der Mess- cylinder von L. Prm. III. č. 9. Proudotok, u, m., bystřina, der Bergfluss.
Kam. Proudovatý=pruhovatý, gestreift, strei-
fig. U Olom. Sd. Vz Proud (na konci). Proudovrat, u, m., der Kommutator (im
(Talvanismus). P. rtuťový, Stöhrerův, zát- kový, Müllerův. Ck. Vz KP. II. 234., 237. |
||
|
|||
Předchozí (1196)  Strana:1197  Další (1198) |