Předchozí (1197)  Strana:1198  Další (1199) |
|
|||
1198
|
|||
|
|||
Proudový, Strom-. Skrytě p. sloh, Mikro-
fluktuationsstruktur. Krč. 183. P., Kolonnen-. P. šířka, hloubka, délka. Čsk. Vz Proud (vojska). Prouh, pruh, u, m., prouha, y, f.,
proužek, žku, m., proužka, y, f., dlouhá modřina zůstalá po ráně, znamení zmodralé od prutu, jizva, modřina, pružina; na Mor.: lizna, máz, máza, der Striemen, die Strieme, Schramme. D., V. P. od pružiny jest. Kom. Po každé ráně krví podlitá p. zůstala. Sych. — P., jízva od rány zahojená, die Narbe, Schmarre. — P., čožkoliv úzkého a dlouhého na tele, šatstvu atd., der Streifen, Strich. Na štítě červené p-hy nositi. Dal. Mramor p-hami strakatý jest. Har. Vranný kůň s bílými p-hy. D. Krupobití jen prouhem šlo. Ros. Žulový prouh. Krč. 492. P. křídového útvaru v pásmu jurských útesů na východní straně Bezkyd ve Slovensku, v Uhřích a v Haliči. Krč. 806. Prúhy deště přecházejí. Regenstreifen, m. Us. Tč. — P., čárka, das Strichel (znamení přízvuku, minut atd.) — Proužka, v rostl., rýha silicí naplněná, vitta, der Striemen. Kk. 197. Proužky na plodu rostlin okolič- natých, mezi žebry v brázdkách ležící, totiž vnitřní rourky často hnědé olejkem prcha- vým naplněné. Čl. Kv. XXV. — Proužky = pruh země, který mezi spáry v stopě jelení strmí, Fädlein, n. Šp. — P. nebeský, pás, zona, der Himmelsstrich. V tom pruhu země slunce praží. Sych. — Kom. Pro-uhliti, il, en, ení, in Kohlen verwan-
deln. — co: milíř. Prouhovatý = pruhovitý. Na mor. Dra-
hansku. Hý. Prouhovitosť, i, f., die Gestreiftheit. Us
Jg.
Prouhovitý, gestreift. Us. Jg.
Pro-ukázání, n., die Bezeigung, Verwei-
sung. Vz Proukázati. Pro-ukázaný; -án, a, o, vz Prokázati.
Pro-ukazatel, e, m., der Vor-. Bezeiger.
Pro-ukazatelka, y, proukazatelkyně,
ě, f., die Vor-, Bezeigerin. Jg. Pro-ukázati, káži; proukazovati, stačí
a dle V. a Br. lépe: prokázati. Vz Proká- zati. Vorweisen; darthun; erzeigen. — co: psaní. D. — co komu: česť, poslední službu. D. Ona se proukázala, jakou má hubu (= osvědčila se hubatou). Us. v Dobrušce. Vk. Ešče milá, ešče jednu proukaž mně lásku věrnú. Sš. P. 259. — se. A má lásko pro- ukaž se! Jak pak se mám proukázat a tebó si svět zavázat. Sš. P. 311. — se čím: měn- ným listem. Sych. P. se vděčným (dokázati). D. Pro-ukázka, y, f, vz Prokázka.
Prouna, y, f., .v horn., die Pronne, ein
Ritz ins Gestein. Šm. Prolínati, pronnen. Šm. Vz Prouna.
Pro-undati = rozundati, zersplittern. —
co: peníze. D. Proúpěti, wehklagend zubringen. Sm.
Pro-úročiti, vz Úročiti.
Proustit, u, m. P. n. jasnorudek, nerost.
Vz Bř. N. 227., S. N., Schd. II 60. Proutek, vz Prut.
Proutěnka, y, f., die Faschine. Rk.
Proutěný, aus Reisern bestehend. P. koš.
|
Prouti, pruji, prul = párati, auftrennen.
— se. Všecky švy se rozpruly. — co: šaty. Us. na Ostrav. Tč. Proutí, proutíčko, a, n. = mnoho prutů,
Reiser, Gerten, Ruthen, das Abholz. P-tím pleteným něco hraditi. Kom. Vrba dává p. Kom. Koš pletený z p. V. Hradba z p. ple- tená. V. V p. se rozkládati. V. Dyž jsem já byl malý chlapec, měl jsem gatě z próti a čepičku z chrachoviny, jak se mně to krótí (kroutí)! Sš. P. 685. — P., metliště, roždí, das Gestrippe. Kom. Kdež mnoho p. roste. V. Proutiti se, il, ění = v proutí se roz-
kládati, Reiser bekommen, sich ausbreiten. V. Keř se proutí. Proutkovatý, gertartig. Zlob.
Proutovní, Stangen-. P. stříbro. N. o h.
a k. 1575. Proutový, vz Prutový.
Pro-utratiti, il, cen, ení; proutracovati,
verschwenden. — co: statek. Us. Prouze, prouzeji, kompar. od proudě =
prudce, heftig. Židé uraženými se cítíce tím p. a nehodněji se na něho dobývali; Ovšem tím tužbu po spáse prouzeji ubudil. Sš. J. 154., I. 17. Pro-uzlovatiti, il, ěn, ění, durch u. durch
knotig machen. Ros. Proužek, vz Pruh.
Pro-užiti, il, it, ití = protráviti, ver-
zehren. — co z čeho. Co z těch peněz pro- užila . . . Us. Proužka, y, f., vz Prouha.
Proužkář, e, m., der Plätter. Šm.
Proužkovací, Streif-. P. stroj, die Quil-
lochirmaschine. Techn. Proužkovaný; -án, a, o, gestreift, passig.
P. látka. Dch. Proužkovati, streifen; mit Strichel be-
zeichnen. — co: písmo. Víd. list. Proužkovatina, y, f., das Passig. Techn.
P. mělká, flach, úkosná, geschoben, zavitá, Spiral-. Sm. Proužkovatý, gestreift.
Provaděč, e, m., radius vector. Tpl.
Prováděti, vz Provésti.
Provádka, y, f. (divadelní) die Aufführung.
Stf. Provadlosť, i, f., die Durchwelktheit. Us.
Jg.
Provadlý, durchwelkt.
Provadnouti, dnul a dl, utí, durchwelken.
Tráva již p-dla. Us. Provájeti, vz Proviti. Pl.
1. Proval, u, m., povalení, der Durch-,
Aufbruch. Us. Jg. 2. Proval, u, m., každé bolavé místo,
které se provalí, das Geschwür. Masť na p-ly.
Proválčiti, il, en, ení, mit Kriegen durch-
bringen. — co: své jmění, V., své krá- lovství. Sych. Provaleni, n., vz Provaliti.
Provalenina, y, f., der Durchbrach. Na
hlinách jsou veliké p-ny, Erdbrüche, m. Na Ostrav. Tč. — P., proval, das Geschwür. Us. Provalený; -en, a, o, vz Provaliti.
1. Prováleti, vz Provaliti.
2. Prováleti, el, ení, válkou ztratiti, durch
Kriege verlieren — co. Solf. |
||
|
|||
Předchozí (1197)  Strana:1198  Další (1199) |