Předchozí (1197)  Strana:1198  Další (1199)
1198
Proudový, Strom-. Skrytě p. sloh, Mikro-
fluktuationsstruktur. Krč. 183. P., Kolonnen-.
P. šířka, hloubka, délka. Čsk. Vz Proud
(vojska).
Prouh, pruh, u, m., prouha, y, f.,
proužek, žku, m., proužka, y, f., dlouhá
modřina zůstalá po
ráně, znamení zmodralé
od prutu, jizva, modřina, pružina;
na Mor.:
lizna, máz, máza, der Striemen, die Strieme,
Schramme. D., V. P. od pružiny jest. Kom.
Po každé ráně krví podlitá p. zůstala. Sych.
P., jízva od rány zahojená, die Narbe,
Schmarre. — P., čožkoliv úzkého a dlouhého
na t
ele, šatstvu atd., der Streifen, Strich. Na
štítě červené p-hy nositi. Dal. Mramor p-hami
strakatý jest. Har. Vranný kůň s bílými p-hy.
D. Krupobití jen prouhem šlo. Ros. Žulový
prouh. Krč. 492. P. křídového útvaru v pásmu
jurských útesů na východní straně Bezkyd
ve Slovensku, v Uhřích a v Haliči. Krč. 806.
Prúhy deště přecházejí. Regenstreifen, m.
Us. Tč. — P., čárka, das Strichel (znamení
přízvuku, minut atd.) — Proužka, v rostl.,
rýha silicí naplněná, vitta, der Striemen.
Kk. 197. Proužky na plodu rostlin okolič-
natých, mezi žebry v brázdkách ležící, totiž
vnitřní rourky často hnědé olejkem prcha-
vým naplněné. Čl. Kv. XXV. — Proužky =
pruh země, který mezi spáry v stopě jelení
strmí, Fädlein, n. Šp. — P. nebeský, pás,
zona,
der Himmelsstrich. V tom pruhu země
slunce praží. Sych. — Kom.
Pro-uhliti, il, en, ení, in Kohlen verwan-
deln. — co: milíř.
Prouhovatý = pruhovitý. Na mor. Dra-
hansku. Hý.
Prouhovitosť, i, f., die Gestreiftheit. Us
Jg.
Prouhovitý, gestreift. Us. Jg.
Pro-ukázání, n., die Bezeigung, Verwei-
sung. Vz Proukázati.
Pro-ukázaný; -án, a, o, vz Prokázati.
Pro-ukazatel, e, m., der Vor-. Bezeiger.
Pro-ukazatelka, y, proukazatelkyně,
ě, f., die Vor-, Bezeigerin. Jg.
Pro-ukázati, káži; proukazovati, stačí
a dle V. a Br. lépe: prokázati. Vz Proká-
zati. Vorweisen; darthun; erzeigen. — co:
psaní. D. — co komu: česť, poslední službu.
D. Ona se proukázala, jakou má hubu (=
osvědčila se hubatou). Us. v Dobrušce. Vk.
Ešče milá, ešče jednu proukaž mně lásku
věrnú. Sš. P. 259. — se. A má lásko pro-
ukaž se! Jak pak se mám proukázat a tebó
si svět zavázat. Sš. P. 311. — se čím: měn-
ným listem. Sych. P. se vděčným (dokázati).
D.
Pro-ukázka, y, f, vz Prokázka.
Prouna, y, f., .v horn., die Pronne, ein
Ritz ins Gestein. Šm.
Prolínati, pronnen. Šm. Vz Prouna.
Pro-undati = rozundati, zersplittern. —
co: peníze. D.
Proúpěti, wehklagend zubringen. Sm.
Pro-úročiti, vz Úročiti.
Proustit, u, m. P. n. jasnorudek, nerost.
Vz Bř. N. 227., S. N., Schd. II 60.
Proutek, vz Prut.
Proutěnka, y, f., die Faschine. Rk.
Proutěný, aus Reisern bestehend. P. koš.
Prouti, pruji, prul = párati, auftrennen.
se. Všecky švy se rozpruly. — co: šaty.
Us. na Ostrav. Tč.
Proutí, proutíčko, a, n. = mnoho prutů,
Reiser, Gerten, Ruthen, das Abholz. P-tím
pleteným něco hraditi. Kom. Vrba dává p.
Kom. Koš pletený z p. V. Hradba z p. ple-
tená. V. V p. se rozkládati. V. Dyž jsem já
byl malý chlapec, měl jsem gatě z próti a
čepičku z chrachoviny, jak se mně to krótí
(kroutí)! Sš. P. 685. P., metliště, roždí,
das Gestrippe. Kom. Kdež mnoho p. roste. V.
Proutiti se, il, ění = v proutí se roz-
kládati,
Reiser bekommen, sich ausbreiten.
V. Keř se proutí.
Proutkovatý, gertartig. Zlob.
Proutovní, Stangen-. P. stříbro. N. o h.
a k. 1575.
Proutový, vz Prutový.
Pro-utratiti, il, cen, ení; proutracovati,
verschwenden. — co: statek. Us.
Prouze, prouzeji, kompar. od proudě =
prudce, heftig. Židé uraženými se cítíce tím
p. a nehodněji se na něho dobývali; Ovšem
tím tužbu po spáse prouzeji ubudil. Sš. J.
154., I. 17.
Pro-uzlovatiti, il, ěn, ění, durch u. durch
knotig machen. Ros.
Proužek, vz Pruh.
Pro-užiti, il, it, ití = protráviti, ver-
zehren. — co z čeho. Co z těch peněz pro-
užila . . . Us.
Proužka, y, f., vz Prouha.          
Proužkář, e, m., der Plätter. Šm.
Proužkovací, Streif-. P. stroj, die Quil-
lochirmaschine. Techn.
Proužkovaný; -án, a, o, gestreift, passig.
P. látka. Dch.
Proužkovati, streifen; mit Strichel be-
zeichnen. — co: písmo. Víd. list.
Proužkovatina, y, f., das Passig. Techn.
P. mělká, flach, úkosná, geschoben, zavitá,
Spiral-. Sm.
Proužkovatý, gestreift.
Provaděč, e, m., radius vector. Tpl.
Prováděti, vz Provésti.
Provádka, y, f. (divadelní) die Aufführung.
Stf.
Provadlosť, i, f., die Durchwelktheit. Us.
Jg.
Provadlý, durchwelkt.
Provadnouti, dnul a dl, utí, durchwelken.
Tráva již p-dla. Us.
Provájeti, vz Proviti. Pl.
1.  Proval, u, m., povalení, der Durch-,
Aufbruch. Us. Jg.
2.  Proval, u, m., každé bolavé místo,
které se provalí, das Geschwür. Masť na
p-ly.
Proválčiti, il, en, ení, mit Kriegen durch-
bringen. — co: své jmění, V., své krá-
lovství. Sych.
Provaleni, n., vz Provaliti.
Provalenina, y, f., der Durchbrach. Na
hlinách jsou veliké p-ny, Erdbrüche, m. Na
Ostrav. Tč. — P., proval, das Geschwür. Us.
Provalený; -en, a, o, vz Provaliti.
1.  Prováleti, vz Provaliti.
2.  Prováleti, el, ení, válkou ztratiti, durch
Kriege verlieren — co. Solf.
Předchozí (1197)  Strana:1198  Další (1199)