Předchozí (1198)  Strana:1199  Další (1200) |
|
|||
1199
|
|||
|
|||
Provaliti, il, en, ení; prováleti, el, en,
ení;provalovati = naskrz valiti, durchwälzen; probořiti, durchbrechen; sem tam váleti, hin u. her wälzen; p. se = probořiti se, pro- puknouti, prodíti se, sich hervorwälzen, durch- brechen, sich herumwälzen, aufbrechen. Jg. — co: led, zeď provaliti (probořiti), Ros.,
železo, kov, těsto prováleti (sem tam váleti). Us. — co, se kudy: sudy skrze dvéře, Us., se skrze podlahu provaliti. Us. — co čím: těsto rukama Hodně p. — se. Led se neprovalil (neprolomil). V. Hlíza se provalí. Jád. Vřed sám od sebe se provalil. Sych.— se kde. Svině v blátě se provaluje. Us. P. se na seně, na posteli. Us. Kromě těch, kteří se na ledu p-lili a ztonuli. Let. 50. Provalila se pod ním (s ním) podlaha. Us. — se komu. Provalil se mu vřed, prova-
lila se mu noha. Us. Koni rána se p-lila. Db. — se čím. Tak, že se horkem země provalovala. Let. 208. Provalovací stroj, die Walzmaschine.
Techn. Provalování, n., vz Provaliti.
Provandrovati, durchwandern, durch-
laufen, durchziehen. V. — co: zemi. Ros. — se čím kam. Do cizích krajin nikam se rozumem svým neprovandrovali. V. Převanouti, vz Proviti.
Provařiti, il, en, ení; provařovati, durch-
kochen ; utratiti, verschwenden. V. — co: maso (na skrze vařiti). Provařil svůj statek (utratil). Ros. — se. Hrách se již p-řil. Šm. Prováti, vz Proviti.
Provaz, u, provazec, zce, provázek,
zku, provázček,provázeček, čku, m., dříve a na Slov. a u Chorvátů a Slovinců posud povraz, r se přesmyklo (cf. pol. povroz a povříslo). Jg. P. m.: povraz, strsl. роvrаzъ, koř. vrъz, příp. -ъ. Mkl. B. 31. Dle Šf. p. od váz-ati, r vsuto. Cf. Ht. Brs. 50., Gb. Hl. 123., 124., 147. — P. = ukroucené tlusté vazadlo z konopí, lýčí atd. P. sítěný, lyčený, velbloud (p. tlustý, na němž kotve zavěšují), studničný, lodní, V., z rákosí, plavecký (láno), plachtový, k zavázání něčeho. Us. P. havířský, lina: kruhlý, das Rundseil, plo- ský, Flach-, aloesový. Aloe-, konopný, Hanf-, drátěný, Draht-, ocelový, Stahl-, vratkový, Haspel-, vratový n. koňovratný, Göpel-, je- řábový, Kranich-, těžný, Förder-, Treib-, Schacht-, vrchní, Ober-, spodní, Unterseil, Hř., provazec odvěsový, die Senkelschnur. Bc. P. přípřežný, Bur., vlačicí, das Schlepp- seil ;provazce, m., pl., u rybářů udice z mnoha provázků se skládající, D., spolehací pro- vazec u tiskaře (Lehnschnur, der Anschlag). Plk. P. řezníkův: hončík; na ptáky vábné (volavce): humenec; na osidla: otouch,přítrž; z lyčí: lyčák; z březových prutů: krutina; u rybářů: hasák, u sítě: obrev, Sp.; p. na picování, vazák, der Fouragirstrick, Čsk., p. z tvarohu, Er. P. 9.; p. nekonečný (jehož konce spojeny jsou, k převádění pohybu třením). Vys. P. z koudele: koudelňák. Na mor. Drahansku. Hý. Provázek n. provazec u některých řeholníků k opínání, das Strick- cingulum. Dch. Šplhání na provaze. Vz KP. I. 509. P-zy dělati; po p-ze choditi, lítati; rozkázal ho oběsiti za provaz. V. P-zem se |
oběsiti, D., zadusiti. Rad. zv., V. P-zem na
hrdle trestati, zardousiti. V. Kradou, až se p-zu dokradou. Sych. P. mu na šíji vzvázali. Dal. P-zy někoho svázati. Č. Oběsímy šest pacholků na jeden p. Sš. P. 689. Posýlám ti lásku po provázku. Ib. 514. Provázky krú- time, galány lúdíme. Ib. 767. Za p-zy ta- hati. Flav., Br. Krávu s p-zu pustiti. Sych. Vodí ho jako na provázku. Sych. Spustili jej po p-ze přes zeď v koši. Br. P. se přetrhl. P-zem někoho odpraviti. Rk. P. na krávy: pes na p-ze. Šp. Psa v sadech na provázku voditi, auf der Leine führen. Dch. Teče to jako po provázku. Er. P. 361. Prší, jakoby p-zky spustil. Na mor. Drah. Hý. P. natočiti, točiti, nastaviti. Šp. Dali mu točiti provázek (vyhostili ho). Vz Odbytí. Lb., Jg. P. trojná- sobný nesnadně se přetrhne. Vz Svornosť. Č., Pk. Medové p-ky komu skrze ústa pro- tahovati (= žádostivosť, chuť působiti. Vz Mlsný). Č. P. nepřetrhne jeden (člověk). Vz Svornosť. Lb., č. V košilce se narodil a v p-ku umře. Vz Trest, Oběsiti. Ten se potkal s p-zem. U Litomyšl. Dš. Napraví se jako p. v mošně (se narovná). Č. Tahají za jeden p. (znají se, jsou srozuměni. In ein Horu blasen. Vz Stejnost). Č. Kdo se k p-zu na- rodí, v zemi neshnije. Šp. Kde provaz tenký, tu se trhá. Šp. Najdeš-li na cestě p., měj se před neštěstím na pozoru. Vz Železo. Na Mor. — P., provazec, míra k měření povrchu: polí, lesa, rybníků, vinohradů atd., die Leine, das Seil, ein Feldausmass. Vz Gl. 279., S. N. P. má v sobě 32 lokte vídeňské. Břez. 235. P. řetízkový. Háj. P. zemský (lesní, polní) má 42 lokte, p. rybnikářský 22 loket. Vz Loket. Háj. Provazec obnáší 72 lokte; p. zemský (po shoření desk) 52 lokte; pr. vi- ničný (54 lokte. Rohn. — Provazec země = pruh země. Tejřov. — P. pupeční, šňůra pupeční, Nabelschnur, f. Ja. — P. = špagát. Us. u Kroměříže. N1. — Povraz ruky n. paži = pažná žíla. Sal. — P. ve svíčce — knot, der Decht. V. — Provázky, ručičky n. po- pinky u některých rostlin, jimiž se jiných věcí chytají, die Ranken. Um. les. Provázání, n., das Durchbinden. Us.
Provázaný; -án, a. o, vz Provázati.
Provazárna, y, f., die Seilerwerkstätte.
Provázati, provazovati, durchbinden,
durchflechten. — co čím: kvítím. Us. Provazovna, y, f., v divadle, der Schnür-
boden. Tpl. Provazec, vz Provaz.
Provazečný, Seil-, P. stroj. Sedl.
Provázek, vz Provaz.
Provázení, n., průvod, die Begleitung.
Mus., Hud. Provázený; -en, a, o, begleitet. — kým.
Králky chodily mnoha děvami p-nó. Sš. P. 760. Provázeti, vz Provésti.
Provazí, n., coll., die Stricke.
Provázka, y, f., die Begleitung. Us. Vz
Provázáni. Provázkovatý, provázkovitý, na způ-
sob provázku, strickartig. Ssav. P. ratolístka. Um. les.. Provázkový, Strick-.
Provazněnka, y, f., usnea, rostl. lišej-
níková. Rostl. |
||
|
|||
Předchozí (1198)  Strana:1199  Další (1200) |