1199

Provaliti, il, en, ení; prováleti, el, en,
ení;provalovati = naskrz valiti, durchwälzen;
probořiti, durchbrechen; sem tam váleti, hin
u. her wälzen; p. se = probořiti se, pro-
puknouti, prodíti se, sich hervorwälzen, durch-
brechen, sich herumwälzen, aufbrechen. Jg.

— co: led, zeď provaliti (probořiti), Ros.,
železo, kov, těsto prováleti (sem tam váleti).
Us. — co, se kudy: sudy skrze dvéře,
Us., se skrze podlahu provaliti. Us. — co
čím: těsto rukama Hodně p. — se. Led se
neprovalil (neprolomil). V. Hlíza se provalí.
Jád. Vřed sám od sebe se provalil. Sych.—
se kde. Svině v blátě se provaluje. Us. P.
se na seně, na posteli. Us. Kromě těch,
kteří se na ledu p-lili a ztonuli. Let. 50.
Provalila se pod ním (s ním) podlaha. Us.

— se komu. Provalil se mu vřed, prova-
lila se mu noha. Us. Koni rána se p-lila.
Db. — se čím. Tak, že se horkem země
provalovala. Let. 208.

Provalovací stroj, die Walzmaschine.
Techn.

Provalování, n., vz Provaliti.

Provandrovati, durchwandern, durch-
laufen, durchziehen. V. — co: zemi. Ros. —
se čím kam. Do cizích krajin nikam se
rozumem svým neprovandrovali. V.

Převanouti, vz Proviti.

Provařiti, il, en, ení; provařovati, durch-
kochen ; utratiti, verschwenden. V. — co:
maso (na skrze vařiti). Provařil svůj statek
(utratil). Ros. — se. Hrách se již p-řil. Šm.

Prováti, vz Proviti.

Provaz, u, provazec, zce, provázek,
zku, provázček,provázeček, čku, m., dříve
a na Slov. a u Chorvátů a Slovinců posud
povraz, r se přesmyklo (cf. pol. povroz a
povříslo). Jg. P. m.: povraz, strsl. роvrаzъ,
koř. vrъz, příp. -ъ. Mkl. B. 31. Dle Šf. p.
od váz-ati, r vsuto. Cf. Ht. Brs. 50., Gb.
Hl. 123., 124., 147. — P. = ukroucené tlusté
vazadlo z konopí, lýčí atd. P. sítěný, lyčený,
velbloud (p. tlustý, na němž kotve zavěšují),
studničný, lodní, V., z rákosí, plavecký
(láno), plachtový, k zavázání něčeho. Us.
P. havířský, lina: kruhlý, das Rundseil, plo-
ský, Flach-, aloesový. Aloe-, konopný, Hanf-,
drátěný, Draht-, ocelový, Stahl-, vratkový,
Haspel-, vratový n. koňovratný, Göpel-, je-
řábový, Kranich-, těžný, Förder-, Treib-,
Schacht-, vrchní, Ober-, spodní, Unterseil,
Hř., provazec odvěsový, die Senkelschnur.
Bc. P. přípřežný, Bur., vlačicí, das Schlepp-
seil ;provazce, m., pl., u rybářů udice z mnoha
provázků se skládající, D., spolehací pro-
vazec u tiskaře (Lehnschnur, der Anschlag).
Plk. P. řezníkův: hončík; na ptáky vábné
(volavce): humenec; na osidla: otouch,přítrž;
z lyčí: lyčák; z březových prutů: krutina;
u rybářů: hasák, u sítě: obrev, Sp.; p. na
picování, vazák, der Fouragirstrick, Čsk.,
p. z tvarohu, Er. P. 9.; p. nekonečný (jehož
konce spojeny jsou, k převádění pohybu
třením). Vys. P. z koudele: koudelňák. Na
mor. Drahansku. Hý. Provázek n. provazec
u některých řeholníků k opínání, das Strick-
cingulum. Dch. Šplhání na provaze. Vz KP.
I. 509. P-zy dělati; po p-ze choditi, lítati;
rozkázal ho oběsiti za provaz. V. P-zem se

oběsiti, D., zadusiti. Rad. zv., V. P-zem na
hrdle trestati, zardousiti. V. Kradou, až se
p-zu dokradou. Sych. P. mu na šíji vzvázali.
Dal. P-zy někoho svázati. Č. Oběsímy šest
pacholků na jeden p. Sš. P. 689. Posýlám ti
lásku po provázku. Ib. 514. Provázky krú-
time, galány lúdíme. Ib. 767. Za p-zy ta-
hati. Flav., Br. Krávu s p-zu pustiti. Sych.
Vodí ho jako na provázku. Sych. Spustili jej
po p-ze přes zeď v koši. Br. P. se přetrhl.
P-zem někoho odpraviti. Rk. P. na krávy:
pes na p-ze. Šp. Psa v sadech na provázku
voditi, auf der Leine führen. Dch. Teče to
jako po provázku. Er. P. 361. Prší, jakoby
p-zky spustil. Na mor. Drah. Hý. P. natočiti,
točiti, nastaviti. Šp. Dali mu točiti provázek
(vyhostili ho). Vz Odbytí. Lb., Jg. P. trojná-
sobný nesnadně se přetrhne. Vz Svornosť.
Č., Pk. Medové p-ky komu skrze ústa pro-
tahovati (= žádostivosť, chuť působiti. Vz
Mlsný). Č. P. nepřetrhne jeden (člověk). Vz
Svornosť. Lb., č. V košilce se narodil a
v p-ku umře. Vz Trest, Oběsiti. Ten se potkal
s p-zem. U Litomyšl. Dš. Napraví se jako
p. v mošně (se narovná). Č. Tahají za jeden
p. (znají se, jsou srozuměni. In ein Horu
blasen. Vz Stejnost). Č. Kdo se k p-zu na-
rodí, v zemi neshnije. Šp. Kde provaz tenký,
tu se trhá. Šp. Najdeš-li na cestě p., měj se
před neštěstím na pozoru. Vz Železo. Na
Mor. — P., provazec, míra k měření povrchu:
polí, lesa, rybníků, vinohradů atd., die Leine,
das Seil, ein Feldausmass. Vz Gl. 279., S. N.
P. má v sobě 32 lokte vídeňské. Břez. 235.
P. řetízkový. Háj. P. zemský (lesní, polní)
má 42 lokte, p. rybnikářský 22 loket. Vz
Loket. Háj. Provazec obnáší 72 lokte; p.
zemský (po shoření desk) 52 lokte; pr. vi-
ničný (54 lokte. Rohn. — Provazec země =
pruh země. Tejřov. — P. pupeční, šňůra
pupeční, Nabelschnur, f. Ja. — P. = špagát.
Us. u Kroměříže. N1. — Povraz ruky n. paži
= pažná žíla. Sal. — P. ve svíčce — knot,
der Decht. V. — Provázky, ručičky n. po-
pinky u některých rostlin, jimiž se jiných
věcí chytají, die Ranken. Um. les.

Provázání, n., das Durchbinden. Us.

Provázaný; -án, a. o, vz Provázati.

Provazárna, y, f., die Seilerwerkstätte.

Provázati, provazovati, durchbinden,
durchflechten. — co čím: kvítím. Us.

Provazovna, y, f., v divadle, der Schnür-
boden. Tpl.

Provazec, vz Provaz.

Provazečný, Seil-, P. stroj. Sedl.

Provázek, vz Provaz.

Provázení, n., průvod, die Begleitung.
Mus., Hud.

Provázený; -en, a, o, begleitet. — kým.
Králky chodily mnoha děvami p-nó. Sš. P. 760.

Provázeti, vz Provésti.

Provazí, n., coll., die Stricke.

Provázka, y, f., die Begleitung. Us. Vz
Provázáni.

Provázkovatý, provázkovitý, na způ-
sob provázku, strickartig. Ssav. P. ratolístka.
Um. les..

Provázkový, Strick-.

Provazněnka, y, f., usnea, rostl. lišej-
níková. Rostl.