Předchozí (1199)  Strana:1200  Další (1201) |
|
|||
1200
|
|||
|
|||
Provazní, provazový žebřík, die Strick-
leiter. Tabl. lid. Provaznice, e, f., die Seilerin. Us.
Provaznický, Seiler-. P. tovaryš. P. ulice
v Praze, vz Tk. П. 245. Provaznictví, n., das Seilerhandwerk. P.
jest řemeslo zabývající se zhotovováním hrub- ších výrobků předených a kroucených, sňůr, provazů, lán, popruhů atd. Nástroje pro- vaznické: běhoun, hrábě, vlk či mrcmrc, lanadlo, sán. Vz tato slova a více v S. N. Provazničiti, provazníkovati, das Seiler-
Handwerk treiben. Jg. Provazník, a, provazníček, čka, m.,
kdo provazy dělá, Seiler, ш. V. P-ci oprátky (provazy) kroutí. Kom. P. točí (kroutí) bě- hounem provázky, špagát, šňůry; z více pro- vázků dělá provazy, oprati, lána, popruhy atd. Pt. Kázala mně moje máti p-ka namlú- vati, toho nechci. Sš. P. 483. Vz Provaz- nictví, Tk. II. 546. Provazníkův, -ova-, -ovo, Seiler-. Oddati
se s provazníkovou dcerou. Vz Oběšený, Obě- siti, Trest. C, Lb. Provazniště, ě, n., místo, kde provazy
pletou, die Seilerbahn. D. Provazoběhoun, a, m. = provazolezec.
Jg.
Provazolezec, zce, Kom. Jg. 945., pro-
vazochodec, dce, m., der Seiltänzer, Akro- bat. Dále odkazuje apoštol na p-zce. Sš. II. 202. Provazoskočec, čce, m. = provazolezec.
Jg.
Provazovatý, provazovitý, striekartig.
Provazovka, y, f., nemertes, červ krouž-
kovitý. Vz S. N. — P., usnea, rostl. z čeledi lišejníků. Vz S. N. Provazový, Strick-.
Provážení, n., die Einwage. D.
Provážený; -en, a, o, vz Provážiti.
Provážeti, vz Provoziti.
Provážiti, il, en, ení, provažovati, ein-
wägen. — co na čem. Na 100 librách pro- vážil 10 liber (ztratil). Ros. — se v něčem. Nz. Provdati, provdávati = dceru za muže
dáti, eine Tochter verheiraten. — koho, se za koho : dceru za pana N. Zlob. P. se za zemana. Sych. — se komu. Když se mu dcery provdaly, zůstal o samotě. Sych. Co je mně po tobě, má zlatá panenko, dys ty se mně provdala. Sš. P. 638. Provdej, e, m., provdám, die Heirat. D.
Býti na p. Rk. Provečeřeti, el, ení, durchs Nachtmal
Schaden leiden. Jg. Provedení, n., vykonání nějaké úlohy
obzvl. jeli zdárné a úplné, die Durchführung. P. něčeho někomu svěřiti. Us. P. zločinu. J. tr. Co v zámyslu bývá prvním, v p. bývá posledním. Kom. P. záměrů. Dch. Vz S. N. Provedený; -en, a, o, durchgeführt; er-
wiesen. Dluh neprovedený platiti. NB. Tč. Podati provedenou zmateční stížnost'. J. tr. Prověděti, vím, děl, dění =zvěděti, do-
věděti se, erfahren. Co z novin a běhóv zdej- ších proviem, toť dám věděti. Arch. III. 10. Provějnosť, i, f., die Durchwehbarkeit.
|
Provějný, durchwehbar. Reg. zdr. 4.
Prověkovati = prožiti, durchleben; ----
co v čem: život v bezženství. Č. Mar. 9.
Provencie, e, f., Provence ve Francii. Šm.
Vz S. N.
Provenience, e, f., z lat,, výtěžek, výnos,
Ertrag, Nutzen, m. Rk. Prověnovati, věnováním pozbyti, durch
Mitgift verlieren. — co : statek. Kos. Proverbi-um, a, n.. dle Gymnasium, pří-
sloví. Prověřiti, il, en, ení, durchs Borgen
Schaden leiden. Ros. Prověs, u, m., prověsení, das Durchhän-
gen. Jg. Prověsiti, il, sen a šen, ení, prověšeti
el, en, ení, prověšovati, durchhängen. Ros. — co kde. Us. Provéslo, províslo, a n. = povříslo. Slov.
Provésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl,
den, ení; provoditi, il, zen, ení, na Slov. děn, dění; prováděti, ěl, ěn, ění; provázeti, el, en, ení; provádívati,provázivati, provozovati = naskrze vésti, durch-, hindurchführen; voditi, aby shledl, herumführen; s někým jíti, následovati, begleiten; činiti, páchati, konati, thun, verüben, treiben, betreiben, verrichten; dokázati, prokázati, darthun, be-, erweisen, durchsetzen, ausführen; vymoci, způsobiti, ausrichten, bewirken; usmrtiti (sc světa p.), aus der Welt schaffen; p. sobě = počínati sobě, sich betragen, thun, sich be- nehmen. Jg. — abs. Provede-li, tehdy ob- drží na Bartošovi, z čehož jej pohnal. Půh. I. 311. Pakli neprovede, obeslaný bude očištěn. Kol. 21. On maje provésti, kde jest byl ten čtvrtek, utekl jest z města, NB. Tč. Nepro- vede-li žalobce, pohnaný osvobozen bude ; Kdo jistí a za pravdu něco pokládá, pro- vozovati jest povinen a ne ten, kterýž od- pírá; To má toliko provozováno aneb od- vozováno býti, oč strany spolu činiti mají. Pr. Kdo požene z jisté summy peněz a právo by ustál, ten každý má toho staného práva užiti, i nebude jemu potřebí provozovati. Zř. F. I. C. 26. — co, koho. P. někoho (s ním jíti); provozovati rejdy, skoky (tan- covati), pýchu, rozkoš, moc (násilí), násilí, nepravosť, zločinstvo, nešlechetnosť, lotrov- ství, tyranství, modlářství, řemeslo, svou králku, umění, živnosť, kupectví, myslivost', kouzla, rytířské kusy. V. Provoď vás Bůh! Slavné činy, čertovinu (dováděti), vraždu, krádež, dětinství, ukrutenství, právo (vz Průvod), rozbroje, Kom., čáry, obchod p. D. P. Veliké věci, při, Jel., lenosť, vášeň, náboženství, šašky, Us., svou vůli, Br., ne- čistoty (smilniti), Reš., něčí zpěv, Hank., kratochvíle, Vrat., štolu (u horníků = pře- sednouti), Vys., zločiny, advokatství. J. tr. To lze provésti; p. svůj úmysl, zákon, svou hru, volbu, mety (voltigiren). Dch. P. svůj pych. Pal. IV. 2. 136. Nebo tehdáž ještě za obyčej bylo pannám myslivost' provoditi. V. Při čemž každá strana svou při vysoce lí- čila a provozovala. Bart. P. střídu, eine Strecke treiben, v horn. Hř. Ktož co pro- vede, buď dsky nebo svatební lidi, podlé toho páni chtí súditi. Půh. II. 444. Původní jeho mocné výsledky provede; Nepřátelé |
||
|
|||
Předchozí (1199)  Strana:1200  Další (1201) |