Předchozí (1202)  Strana:1203  Další (1204) |
|
|||
1203
|
|||
|
|||
souzen býti. Nar. o. h. a k. Že taková po-
kuta pro jeho provinění na JMK. připadá. Zř. F. I. A. 24. Provinilec, lce, m., kdo něco provinil,
vinník, der Verbrecher, Uibelthäter. Měst. bož., Sš. Sk. 196. P-ce vyhledati. J. tr. Provinilosť, i, f., dieVerschuldung, Schuld.
Bern. Provinilý, vinný, schuldbar, schuldig,
strafbar. V. P. nevědomosť, J. tr., vlasť. Kos. Ol. I. 277. P. ať trestu neujde. Sych. Útočištná místa pro provinilé. Koin. P-lému rány dáti. Br. Provinitel, e, m. = provinilec. D. exc.
Proviniti, viň, il, ěn, ění; proviňovati =
prohřešiti, přestoupiti, verschulden, sich ver- gehen, sich zu Schulden kommen lassen; vinou ztratiti, verwirken, verschulden. Jg. — co (vinou ztratiti): život, Zlob., něčí milosť, svou hlavu. J. tr. Provinils-li něco (== do- pustils-li se něčeho), nepomáhej sobě lží. Berg. Smrť Páně celé člověčenstvo p-lp. Sš. Sk. 25. Adam ráj provinil shřešiv. Št. N. 175. — Kat. 1895. - (co) komu. Pakliť jsem jim co provinil (ublížil). V. Náš otec tak provinil všem svým dětem. Št. Co jsem ti já provinila, abych moře přeplavila? Sš. P. 81. — J. tr. — čím. Na klobúček psali zlaté litery, aby lidé věděli, čím se p-nil. Sš. P. 193. Provinil jsi krví (prohřešil jsi se), kterou proléváš. D. Já toho ničímž ne- provinila. Půh. I. 240. — co proti komu. Jel., J. tr. O viny městské v městě, proti komuž by městský člověk co provinil, ty zůstaňte při právě pana komořího. Václ. 17. — co proč. Svou hlavu, svou česť, svůj
statek pro něco p. J. tr. Pro něž (mužo- bojstvo) svú zemiu proviní. Dal. 6. — se čím proti čemu: slovem proti zákonu. Ml. — se v čem. Šm., J. tr. Napraviti hodlali, v čem se celý národ židovský pro- vinil. Sš. Sk. 29. (Hý.). Ani proti zákonu, ani proti císaři jsem se ničím neprovinil. Proti výsadě té se p-li starostové; Nad to Felix proti lidu židovskému nesčíslnými zbrodněmi se p-nil Sš. Sk. 271., 199., 265. — se na kom. Židé na Pánu se p-li. Sš.
J. 44. (Hý.). Provinilý, schuldig. Ctib. H. 95.
Provinouti, vz Proviti.
Provise, e, f., z lat., zásoba, záloha, der
Vorrath; odměna (za obstarání nějakého obchodu), die Provision, die Vergütung (für gehabte Mühe). Vz více v S. N. P. při pla- cení směnky. J. tr. P. úvěrová (del credere). za vydání, die Auslieferungsprovision. HGB. Províslo, a, n. = povříslo. Na Mor. Mtl.,
Tč., Bkř. Na Hané: obříslo. Bkř. Provisor, a, m., dozorce, dohledač, správce
(kláštera atd., hlavně lékárny). Der Aufseher, Vorsteher, Verweser. Provisoriat, provisoriát, u, m,, zvláštní
úřad, jenž nakupuje, uschovává a rozděluje potravu horníkům atd. na srážku z výdělku jejich. S. N. Provisori-um, a, n., lat., dle Gymnasium,
prozatímní stav, prozatímnosť, vorläufige Einrichtung. Provisorní, prozatímní, na čas, proviso-
risch, vorläufig, einstweilen. Rk., J. tr., S. N. |
Proviti, viji, il, it, ití: provinouti, ul, ut,
utí; províjeti, el, en, ení = protkati, durch- winden, durchflechten. Jg. — co. Víno pro- víjí (prolézá) křoví. Šm. — co čím: vlasy kvítím. Us. Hlemýžďové slaninou se pro- víjejí a pekou. Ler. — Jel. — se kudy: se skrze lesy, Hlas., se lesy. — si co čím. Provinula sobě roucha věncemi. Sš. Bs. 67. Proviti, prováti, věji, víl a vál, vít a vát
(zastr. vín), átí, ití (zastr. víní); provanouti, nul, ut, utí; provívati, provanovati = pro- fukovati něco, durchwehen, durchblasen; pro- větrovati, worfeln (o obilí); sanft wehen; větrem proschnouti, ein wenig trocknen. Jg. — abs. Ty šaty hezky provanuly (větrem
proschly). Ros. Chladivý vítr zde provívá. Sm. — co. Vítr provívá pokoj, Plk., lesy. Us. P. obili (provětrovati). Ros. Vystavte mě za dvéře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, mělas na mšu chodívat. Sš. P. 22. — kdy. Mandele po větru pro- vanou. D. — co jak. Nepracovitv kazatel bez užitku vítr provívá a vodu přelívá. Kom. Kvítí vůní svou provívá údolí. Šm. Proviti, provanuti, n., das Durchwinden,
Durchflechten. Us. Proviti, n., das Durchwehen, Durchwor-
feln. Us. Provitý; -it, a, o, durchflochten. — čím.
Věnce zlatem p-té. Ráj. I. 131. Vínku tvému zelenému, rozmarýnem provitému. Sš. P. 192. Vz Proviti. Provitý, durchgeweht, -geworfelt. Vz Pro-
viti. — čím: vůní. Šm. Provívati, vz Proviti.
Provlačitel, e, m., der Durchzieher. —
P., der Zauderer, Aufschieber. L. Provlačiti, vz Provléci.
Provlačka, y, f., vz Provlak.
Provláčný, rozvláčný, zaudernd, lang-
sam. L. Provládnouti, dnul a dl, ut, utí; pro-
vládati, durch u. durch beherrschen. — co. Živější barva provládá všecky méně čilé. Mus. X. 86. Provlak, u, m., provlaka, provlačka,
y, f., plotnička s děrkami ve stroji k tažení drátu, das Zieheisen. Vz KP. IV. 98. Provlakový, Zieheisen-. P. díry. Techn.
Vz Provlak. Provlažiti, il, en, ení; provlažovati, durch-
feuchten ; vlažným učiniti, lau machen. Us. — co čím. Studenou vodu teplou p.
Provlažnouti, žnul a utí, lau werden. Ros.
Provléci, vleku, vlec, vlekl, vlečen, ení;
provléknouti, provlíknouti, knul a kl, ut, utí; provlékati, provlíkati, provlékávati, provle- kovati, provlačiti, il, en, ení; provláčeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; provlačovati, pro- vlečovati (Puch. ex Exod. 26. 28.) = pro- táhnouti, durchziehen, durchschleppen, durch- stecken ; prodlužovati, protahovati, in die Länge ziehen, zaudern; se, sich durch- ziehen, durchkommen.— co: provázek, tka- nici (protáhnouti); něčí žádosť (prodloužiti, protáhnouti). St. skl. P-kl to tak dlouho (protáhl), až . . . M. — co, se kudy: niť skrze ucho jehly, se skrze díru. Protiva ta celým pásmem historie národu israelského |
||
|
|||
Předchozí (1202)  Strana:1203  Další (1204) |