1203

souzen býti. Nar. o. h. a k. Že taková po-
kuta pro jeho provinění na JMK. připadá.
Zř. F. I. A. 24.

Provinilec, lce, m., kdo něco provinil,
vinník, der Verbrecher, Uibelthäter. Měst.
bož., Sš. Sk. 196. P-ce vyhledati. J. tr.

Provinilosť, i, f., dieVerschuldung, Schuld.
Bern.

Provinilý, vinný, schuldbar, schuldig,
strafbar. V. P. nevědomosť, J. tr., vlasť.
Kos. Ol. I. 277. P. ať trestu neujde. Sych.
Útočištná místa pro provinilé. Koin. P-lému
rány dáti. Br.

Provinitel, e, m. = provinilec. D. exc.

Proviniti, viň, il, ěn, ění; proviňovati =
prohřešiti, přestoupiti, verschulden, sich ver-
gehen, sich zu Schulden kommen lassen;
vinou ztratiti, verwirken, verschulden. Jg. —
co (vinou ztratiti): život, Zlob., něčí milosť,
svou hlavu. J. tr. Provinils-li něco (== do-
pustils-li se něčeho), nepomáhej sobě lží.
Berg. Smrť Páně celé člověčenstvo p-lp.
Sš. Sk. 25. Adam ráj provinil shřešiv. Št.
N. 175. — Kat. 1895. - (co) komu. Pakliť
jsem jim co provinil (ublížil). V. Náš otec
tak provinil všem svým dětem. Št. Co jsem
ti já provinila, abych moře přeplavila? Sš.
P. 81. — J. tr. — čím. Na klobúček psali
zlaté litery, aby lidé věděli, čím se p-nil.
Sš. P. 193. Provinil jsi krví (prohřešil jsi
se), kterou proléváš. D. Já toho ničímž ne-
provinila. Půh. I. 240. — co proti komu.
Jel., J. tr. O viny městské v městě, proti
komuž by městský člověk co provinil, ty
zůstaňte při právě pana komořího. Václ. 17.

— co proč. Svou hlavu, svou česť, svůj
statek pro něco p. J. tr. Pro něž (mužo-
bojstvo) svú zemiu proviní. Dal. 6. — se
čím proti čemu: slovem proti zákonu.
Ml. — se v čem. Šm., J. tr. Napraviti
hodlali, v čem se celý národ židovský pro-
vinil. Sš. Sk. 29. (Hý.). Ani proti zákonu,
ani proti císaři jsem se ničím neprovinil.
Proti výsadě té se p-li starostové; Nad to
Felix proti lidu židovskému nesčíslnými
zbrodněmi se p-nil Sš. Sk. 271., 199., 265.

— se na kom. Židé na Pánu se p-li. Sš.
J. 44. (Hý.).

Provinilý, schuldig. Ctib. H. 95.

Provinouti, vz Proviti.

Provise, e, f., z lat., zásoba, záloha, der
Vorrath; odměna (za obstarání nějakého
obchodu), die Provision, die Vergütung (für
gehabte Mühe). Vz více v S. N. P. při pla-
cení směnky. J. tr. P. úvěrová (del credere).
za vydání, die Auslieferungsprovision. HGB.

Províslo, a, n. = povříslo. Na Mor. Mtl.,
Tč., Bkř. Na Hané: obříslo. Bkř.

Provisor, a, m., dozorce, dohledač, správce
(kláštera atd., hlavně lékárny). Der Aufseher,
Vorsteher, Verweser.

Provisoriat, provisoriát, u, m,, zvláštní
úřad, jenž nakupuje, uschovává a rozděluje
potravu horníkům atd. na srážku z výdělku
jejich. S. N.

Provisori-um, a, n., lat., dle Gymnasium,
prozatímní stav, prozatímnosť, vorläufige
Einrichtung.

Provisorní, prozatímní, na čas, proviso-
risch, vorläufig, einstweilen. Rk., J. tr., S. N.

Proviti, viji, il, it, ití: provinouti, ul, ut,
utí; províjeti, el, en, ení = protkati, durch-
winden, durchflechten. Jg. — co. Víno pro-
víjí (prolézá) křoví. Šm. — co čím: vlasy
kvítím. Us. Hlemýžďové slaninou se pro-
víjejí a pekou. Ler. — Jel. — se kudy:
se skrze lesy, Hlas., se lesy. — si co čím.
Provinula sobě roucha věncemi. Sš. Bs. 67.

Proviti, prováti, věji, víl a vál, vít a vát
(zastr. vín), átí, ití (zastr. víní); provanouti,
nul, ut, utí; provívati, provanovati = pro-
fukovati něco, durchwehen, durchblasen; pro-
větrovati, worfeln (o obilí); sanft wehen;
větrem proschnouti, ein wenig trocknen. Jg.

— abs. Ty šaty hezky provanuly (větrem
proschly). Ros. Chladivý vítr zde provívá.
Sm. — co. Vítr provívá pokoj, Plk., lesy.
Us. P. obili (provětrovati). Ros. Vystavte
mě za dvéře, nech mě větr prověje. Dy
ses chtěla provějat, mělas na mšu chodívat.
Sš. P. 22. — kdy. Mandele po větru pro-
vanou. D. — co jak. Nepracovitv kazatel
bez užitku vítr provívá a vodu přelívá. Kom.
Kvítí vůní svou provívá údolí. Šm.

Proviti, provanuti, n., das Durchwinden,
Durchflechten. Us.

Proviti, n., das Durchwehen, Durchwor-
feln. Us.

Provitý; -it, a, o, durchflochten. — čím.
Věnce zlatem p-té. Ráj. I. 131. Vínku tvému
zelenému, rozmarýnem provitému. Sš. P.
192. Vz Proviti.

Provitý, durchgeweht, -geworfelt. Vz Pro-
viti. — čím: vůní. Šm.

Provívati, vz Proviti.

Provlačitel, e, m., der Durchzieher. —
P., der Zauderer, Aufschieber. L.

Provlačiti, vz Provléci.

Provlačka, y, f., vz Provlak.

Provláčný, rozvláčný, zaudernd, lang-
sam. L.

Provládnouti, dnul a dl, ut, utí; pro-
vládati, durch u. durch beherrschen. — co.
Živější barva provládá všecky méně čilé.
Mus. X. 86.

Provlak, u, m., provlaka, provlačka,
y, f., plotnička s děrkami ve stroji k tažení
drátu, das Zieheisen. Vz KP. IV. 98.

Provlakový, Zieheisen-. P. díry. Techn.
Vz Provlak.

Provlažiti, il, en, ení; provlažovati, durch-
feuchten ; vlažným učiniti, lau machen. Us.

— co čím. Studenou vodu teplou p.
Provlažnouti, žnul a utí, lau werden.

Ros.

Provléci, vleku, vlec, vlekl, vlečen, ení;
provléknouti, provlíknouti, knul a kl, ut, utí;
provlékati, provlíkati, provlékávati, provle-
kovati, provlačiti, il, en, ení; provláčeti,
3. os. pl. -ejí, el, en, ení; provlačovati, pro-
vlečovati (Puch. ex Exod. 26. 28.) = pro-
táhnouti, durchziehen, durchschleppen, durch-
stecken ; prodlužovati, protahovati, in die
Länge ziehen, zaudern; se, sich durch-
ziehen, durchkommen.— co: provázek, tka-
nici (protáhnouti); něčí žádosť (prodloužiti,
protáhnouti). St. skl. P-kl to tak dlouho
(protáhl), až . . . M. — co, se kudy: niť
skrze ucho jehly, se skrze díru. Protiva ta
celým pásmem historie národu israelského