1204

se provléká. Sš. Sk. 77. — co čím: sukno
hedvábím, Us., maso slaninou. Ler. — co
komu: žíniu. Dal. 171. — co na čem. Což
obojí na niti provlékají. Sš. P. 768. — s inft.
Neprovlačujme tam jíti. Bj. Neprovláčel jsi
pravdy vyznati. M.

Provlekadlo, a, n., ein Werkzeug zum
Durchziehen. P. sklenářů, v mincích (das
Adjustirwerk). Techn.

Provleklosť, i, f.. dlouhý tah, lange
Dauer, lange Strecke. L.

Provleklý, in die Länge gezogen, auf-
gezogen, ausgedehnt, aufgeschoben, lange
dauernd, zögernd. L.

Provlhčiti, il, en, ení, durchfeuchten. Jg.

Provlhnouti, hnul a hl, utí, durch und
durch o. ein wenig feucht werden. Ros.

Proviniti, il, ěn, ení, durchwogen. Šm.

Provo, vz Prono.

Provod, vz Průvod. Kat. 568. — P., der
Betrieb. Vz Provozování. Vynález ve p. dáti,
in Betrieb setzen; z p-du vyloučiti, ausser
B. setzen; držeti v p-du, ve p-du býti; p.
zastaviti; do p-du se dostati; p. parou; p.
odevzdati; drobný p., .Kleinb.; ruční p.
stroje, Handbetrieb der Maschine ; druhotný
p., Sekundärb.; státní p. dráhy; tovární p.;
p. lázeňského domu; strojní p.; prostředky
vozního p-du, Fahrbetriebsmittel; dráhy
s parním p-dem ; nauka o p-du; ředitelstvo,
výlohy p-du. Dch. — P., u n. a. m., pro-
voda, y, f, provody, pl., provodní neděle,
prvá neděle po veliké noci S provody bude
míti svatbu = ten týden po provodní ne-
děli. Až bude s provoda, bude teplá voda.
Prov. Hody, hody do p-dy. Er. P. 61. Po
p-dech. Arch. VI. 517. Ach (provede), skoro-li
tebe bude? Až do dneška za dvě neděle.
Provod jede proti nám, po věnečku nese
nám. Sš. P. 769. Vz Provodní. — P., jm.
polí u Petrovic. V p-dech. Dch.

Provoděcí, usvědčovací, průvodný, do-
kazovací, důkazný, Beweis-, Uiberführungs-.
P. kus, článek.

Provodění, n., die Weisung. Doplniti skon-
čené p., eine abgeführte Weisung ergänzen;
dodatné p., die Additionalweisung. J. tr.

Provodice, Probolden, ves v Krumlovsku.

Provodič, e, m., provoditel. — P.majtka,
v lodn., der Höhenlotze. Šm. — P., radius
vector, eine gerade Linie, welche aus dem
Brennpunkte einer krummen Linie nach
einem Punkte im Umfange derselben gezo-
gen wird. Šm. Úhel sevřený p-čem bodu a
osou polarnou, Hra.

Provodín, a, m., Mückenhahn, ves u Č.
Lípy.

Provoditel, e, m., der Führer, Ge-, Be-
gleiter. Sš. P. 761. P. čarů = vlchevník. Sš.
Sk. 96.

Provoditi, vz Provésti.

Provodivý, begleitend. Světoz.

Provodní, vz Průvodní, Geleits-. — P.
neděle, bílá neděle, vz Provod. S. N. Der
weisse Sonntag. A to bylo v pondělí po
provodní neděli. Sš. P. 360. — P., Betriebs-.
P. jistina, dozorce, síla, úředník, lučebník,
řád, správa, ředitelstvo atd. Dch.

Provodník, a, m., vz Průvodník.

Provodnosť, vz Průvodnosť.

Provodný, vz Průvodný.

Provodov, a, m., ves u Nového města
nad Metují; 2. u Uher. Hradiště. PL. Vz Tk.
I. 621., ІІІ. 94.

Provodovati, lépe: provozovati, vz Pro-
vésti.

Provodovice, ves u Bystřice pod Hostý-
nem.

Provokace, e, f., z lat., vyzvání, pobíd-
nutí, die Aufforderung; odvolání-se, die Beru-
fung ; dráždění, popouzení, die Herausforde-
rung. S. N.

Provolací list, edikt, vyhláška, obsýlka,
der Ausrufungsbrief, -edikt, n. J. tr. Vz
Gl. 279.

Provolač, provolavač, e, m., der Aus-
rufer. Rozk., Veleš.

Provolání, n., die Verkündigung, der
Aufruf, das Aufgebot. P. volební, der Wahl-
aufruf. Dch. Cf. Proklamace. — P., der An-
schlag, die Versteigerung, Verauktionirung. D.

Provolaný; -án, a, o, aufgerufen, ver-
kündigt, versteigert. Vz Provolati.

Provolati, provolávati = prohlásiti, ohlá-
siti, vyhlásiti, ausrufen, verkündigen, auf-
bieten ; křičeti, volati, rufen, zurufen; statek
na prodej prohlásiti, verauktioniren, verstei-
gern, aufbieten, anschlagen. Jg. — co : boj,
Br., den (ustanoviti), Háj., vojnu, Dal., cenu
něčeho, Us., zdraví, Šm., propadený statek
(na prodej prohlásiti). V. Staré knihovní
dluhy n. závady p., alte Satzposten prokla-
miren. J. tr. P. hádku, rozepři a p. chybně-
m.: příčinu dáti k hádce, hádku ztropiti,
způsobiti atd. Vz více v Brs. 136. — co
komu: slávu. Dch. — čeho. Hlasatel těch
slov p-lal, šp. m.: co. Brt. — kde. Sněm
po městech trhem p. Arch. I. 46. P. něco
mezi obcí. Arch. I. 56. Jestližeby komu
král dal kterou odúmrť, že ti, kterýmž dáno
bude, mají dáti předkem tu odúmrť provo-
lati v nejbližším místě od téhož zboží, kdež
leží, jakž forma listu provolacího doleji na-
psána to v sobě šíře zavírá. Zř. F. I. O. 13.
Dal ve vojště p., že . . . Ros. Po kostelích
p. rozkázal. V. — co čím (kde). Tím činem
p-lal u nich tu vzdorovitosť. Sš. J. 278.
Cf. P. co. Králem českým jej provola. Dal. 84.
P. boj troubou, Jg., statek biřicem (na pro-
dej). D. — co kam proč. Je sě věčinu pro-
volati v národ k rozsúzeniu na sněm sboren.
LS. v. 83. — kdy. Dali p. na kázání. V. —
koho za co: za císaře. Kram. — co jak:
žalobu ústné Bez listův a cedulí p.. Pr.

Provolavač, e, m., der Ausrufer. J. tr.
P. ďáblů, praeco. Pass. 897.

Provolavačka, y, provolavatelkyně,
ě, f., die Ausruferin.

Provolávati, vz Provolati.

Provolení, n., provolená, é, f., Urlaub,
m. Šm.

Provorati, vz Proorati.

Provoskovati, durchwichsen. — co: niť,
podlahu. Jg.

Provoz, u, m., die Durchfuhr. — P., ves
u Dobrušky.

Provozka, y, f. = projíždka, die Spazier-
fahrt. Slov.

Provozovací, Betriebs-. P. síla. Vz Pro-
vodní.



	1204

	se provléká. Sš. Sk. 77. — co čím: sukno hedvábím, Us., maso slaninou. Ler. — co komu: žíniu. Dal. 171. — co na čem. Což obojí na niti provlékají. Sš. P. 768. — s inft. Neprovlačujme tam jíti. Bj. Neprovláčel jsi pravdy vyznati. M. Provlekadlo, a, n., ein Werkzeug zum Durchziehen. P. sklenářů, v mincích (das Adjustirwerk). Techn. Provleklosť, i, f.. dlouhý tah, lange Dauer, lange Strecke. L. Provleklý, in die Länge gezogen, auf- gezogen, ausgedehnt, aufgeschoben, lange dauernd, zögernd. L. Provlhčiti, il, en, ení, durchfeuchten. Jg. Provlhnouti, hnul a hl, utí, durch und durch o. ein wenig feucht werden. Ros. Proviniti, il, ěn, ení, durchwogen. Šm. Provo, vz Prono. Provod, vz Průvod. Kat. 568. — P., der Betrieb. Vz Provozování. Vynález ve p. dáti, in Betrieb setzen; z p-du vyloučiti, ausser B. setzen; držeti v p-du, ve p-du býti; p. zastaviti; do p-du se dostati; p. parou; p. odevzdati; drobný p., .Kleinb.; ruční p. stroje, Handbetrieb der Maschine ; druhotný p., Sekundärb.; státní p. dráhy; tovární p.; p. lázeňského domu; strojní p.; prostředky vozního p-du, Fahrbetriebsmittel; dráhy s parním p-dem ; nauka o p-du; ředitelstvo, výlohy p-du. Dch. — P., u n. a. m., pro- voda, y, f, provody, pl., provodní neděle, prvá neděle po veliké noci S provody bude míti svatbu = ten týden po provodní ne- děli. Až bude s provoda, bude teplá voda. Prov. Hody, hody do p-dy. Er. P. 61. Po p-dech. Arch. VI. 517. Ach (provede), skoro-li tebe bude? Až do dneška za dvě neděle. Provod jede proti nám, po věnečku nese nám. Sš. P. 769. Vz Provodní. — P., jm. polí u Petrovic. V p-dech. Dch. Provoděcí, usvědčovací, průvodný, do- kazovací, důkazný, Beweis-, Uiberführungs-. P. kus, článek. Provodění, n., die Weisung. Doplniti skon- čené p., eine abgeführte Weisung ergänzen; dodatné p., die Additionalweisung. J. tr. Provodice, Probolden, ves v Krumlovsku. Provodič, e, m., provoditel. — P.majtka, v lodn., der Höhenlotze. Šm. — P., radius vector, eine gerade Linie, welche aus dem Brennpunkte einer krummen Linie nach einem Punkte im Umfange derselben gezo- gen wird. Šm. Úhel sevřený p-čem bodu a osou polarnou, Hra. Provodín, a, m., Mückenhahn, ves u Č. Lípy. Provoditel, e, m., der Führer, Ge-, Be- gleiter. Sš. P. 761. P. čarů = vlchevník. Sš. Sk. 96. Provoditi, vz Provésti. Provodivý, begleitend. Světoz. Provodní, vz Průvodní, Geleits-. — P. neděle, bílá neděle, vz Provod. S. N. Der weisse Sonntag. A to bylo v pondělí po provodní neděli. Sš. P. 360. — P., Betriebs-. P. jistina, dozorce, síla, úředník, lučebník, řád, správa, ředitelstvo atd. Dch. Provodník, a, m., vz Průvodník. Provodnosť, vz Průvodnosť.	Provodný, vz Průvodný. Provodov, a, m., ves u Nového města nad Metují; 2. u Uher. Hradiště. PL. Vz Tk. I. 621., ІІІ. 94. Provodovati, lépe: provozovati, vz Pro- vésti. Provodovice, ves u Bystřice pod Hostý- nem. Provokace, e, f., z lat., vyzvání, pobíd- nutí, die Aufforderung; odvolání-se, die Beru- fung ; dráždění, popouzení, die Herausforde- rung. S. N. Provolací list, edikt, vyhláška, obsýlka, der Ausrufungsbrief, -edikt, n. J. tr. Vz Gl. 279. Provolač, provolavač, e, m., der Aus- rufer. Rozk., Veleš. Provolání, n., die Verkündigung, der Aufruf, das Aufgebot. P. volební, der Wahl- aufruf. Dch. Cf. Proklamace. — P., der An- schlag, die Versteigerung, Verauktionirung. D. Provolaný; -án, a, o, aufgerufen, ver- kündigt, versteigert. Vz Provolati. Provolati, provolávati = prohlásiti, ohlá- siti, vyhlásiti, ausrufen, verkündigen, auf- bieten ; křičeti, volati, rufen, zurufen; statek na prodej prohlásiti, verauktioniren, verstei- gern, aufbieten, anschlagen. Jg. — co : boj, Br., den (ustanoviti), Háj., vojnu, Dal., cenu něčeho, Us., zdraví, Šm., propadený statek (na prodej prohlásiti). V. Staré knihovní dluhy n. závady p., alte Satzposten prokla- miren. J. tr. P. hádku, rozepři a p. chybně- m.: příčinu dáti k hádce, hádku ztropiti, způsobiti atd. Vz více v Brs. 136. — co komu: slávu. Dch. — čeho. Hlasatel těch slov p-lal, šp. m.: co. Brt. — kde. Sněm po městech trhem p. Arch. I. 46. P. něco mezi obcí. Arch. I. 56. Jestližeby komu král dal kterou odúmrť, že ti, kterýmž dáno bude, mají dáti předkem tu odúmrť provo- lati v nejbližším místě od téhož zboží, kdež leží, jakž forma listu provolacího doleji na- psána to v sobě šíře zavírá. Zř. F. I. O. 13. Dal ve vojště p., že . . . Ros. Po kostelích p. rozkázal. V. — co čím (kde). Tím činem p-lal u nich tu vzdorovitosť. Sš. J. 278. Cf. P. co. Králem českým jej provola. Dal. 84. P. boj troubou, Jg., statek biřicem (na pro- dej). D. — co kam proč. Je sě věčinu pro- volati v národ k rozsúzeniu na sněm sboren. LS. v. 83. — kdy. Dali p. na kázání. V. — koho za co: za císaře. Kram. — co jak: žalobu ústné Bez listův a cedulí p.. Pr. Provolavač, e, m., der Ausrufer. J. tr. P. ďáblů, praeco. Pass. 897. Provolavačka, y, provolavatelkyně, ě, f., die Ausruferin. Provolávati, vz Provolati. Provolení, n., provolená, é, f., Urlaub, m. Šm. Provorati, vz Proorati. Provoskovati, durchwichsen. — co: niť, podlahu. Jg. Provoz, u, m., die Durchfuhr. — P., ves u Dobrušky. Provozka, y, f. = projíždka, die Spazier- fahrt. Slov. Provozovací, Betriebs-. P. síla. Vz Pro- vodní.