1205

Provozovační jistina, Betriebskapital,
n. Skř. Vz Provodní.

Provozování, n., die Ausübung, der Be-
trieb. P. lékařského umění, divadelní živ-
nosti. Šm. P. divadelní, Aufführung, f. Šm. P.
jízdy, der Fahrbetrieb. Šm. P. řemesla, prů-
myslu. J. tr. Hlavní summa na p., Betriebs-
kapital, n. J. tr. Vz Provod, Provésti. — P.,
die Beweisführung. Má se ptáti soudce stran,
chtějí-li co ještě víceji k odporu svému před-
ložiti aneb promlouvati. Jestliže nic nemají
více, tehdy zavrou p-ní a to slove závírka
v rozepři. Bdž. 136.

Provozovatel, e, m., der etwas betreibt.
P. živnosti, der Gewerbsinhaber, der Ge-
werbstreibende. Šm.

Provozovatelný, betreibbar, darstellbar.
P. umělosť. Sš. Sk. 224.

Provozovati, vz Provésti.

Provřesknouti, stnul a skl, uti, Ge-
schrei erheben. Jg.

Provrhuouti, ul, ut, utí; provrci, vrhu,
vržeš, vrbou, vrhl, vržen, ení; provrhovati
= prohoditi, durchwerfen ; vrhaje probrati,
in Würfeln verspielen. St. skl. IL 121. —
co kudy: skrze díru (hoditi). Us. — sobě,
na Slov. střídati v čem, abwechseln. Pro-
vrhni (na Slov. převrhni) si, nejez vždy po-
lívku. Plk.

Provříslo, a, n. = povříslo.
Provříti, vru, el, en, ení; provírati =
násilně otevříti, rozpárati, aufreissen, auf-
schlitzen. — co komu. Některým hrdlo pli.
1395. Výb. II. 10. 36. — Št. — co čím:
hřebím židovinu (perforare). BO. — P., pro-
vařiti se, durchkochen, durchwallen. — abs.
Až maso provře (trochu uvře). Us. Hý. To
musí náležitě p. Šm. — co. Krev provírá
žíly mé_v. Šm. Vznešení citové provírali mé
srdce. Šm.

Provrstviti, il, en, ení, durchschichten.
Šm. — co.

Provrtan, a, m., terebratula, živočich
chapýš. Krok. 2. a. 130.

Provrtancovitý. P. rostliny. Vz Provr-
tanec.

Provrtanec, nce, m., aucuba, rostl. be-
zovitá. Rostl.

Provrtání, n., die Durchbohrung. D.

Provrtaný; -án, a, o, durchgebohrt.

Provrtati, provrtávati (zastr. provrtiti,
il, cen, ení; provrcovati), durchbohren, ver-
lochen. — co čím: prkno nebozezem. Us.
Div nebe čelem neprovrtá. Prov. — co, se
kudy: průduch skrze strop. Sych. Červ se
p-tal skrze prkno n. prknem. Šm. — co
kam, kde: díru do stropu, ve stropě p. —
čeho. P-tal té zdi, šp. m.: tu zeď.

Provůdce, e, m. =průvodce, der Begleiter.

Provundati, provundávati = prondati,
prostrčiti, durchmachen, -brechen, -stechen,
-stecken; utratiti, mrhati, verschwenden.
Jg. — co: své jmění. Us. P. zboží. D.

Provynaložiti, il, en, ení, verwenden.
Ros. — co nač. Us.

Provýřiti, provyrovati = upřeným zra-
kem prohlédati, prohlížeti, mit starrem Blicke
durchsehen, durchstarren. Šm. — co.

Provýskati, provyskovati = výskaje ztra-
titi, durchjauchzen, durchbringen. — co:

statek, peníze (promrhati). Us. — P., pokři-
kovati, zurufen, zujauchzen, frohlocken. V.

— komu (prokřikovati, schvalovati). Reš. —
nad čím. Provyskujíce nad kořistí tak ve-
likou. Br. — proč: radostí. Hlas. — Jg.

Provyti, vyji, yl, yt, y tí; provývati, auf-,
durchheulen. — co kde (proč). Celou noc
v lese, celou noc na posteli bolestí p. Kon.
Hoř. 14.

Provzdychati, durch-, verseufzen. — co:
dny a noci. Č.

Proxen-os, a, m., jm. mnohých Řeků.
Prozáblý, vz Prozábnouti, durchgefroren.
Šm.

Prozábnouti, prozábsti, prozíbnouti, bnul
a bl, utí; prozabovati = prostydnouti, pro-
chladnouti, durchfrieren. Ros.

Prozaháleti, el, en, ení, müssig zubringen,
durch Müssiggang verlieren. — co (čím):
příležitosť čekáním. Celý den prozahálel (za-
háleje ztratil). Us.

Prozajtřovati, zastr., procrastinare. Ms.
bibl.

Prozářiti, il, en, ení, durchscheinen. Šm.

— co. Sluneční vedro mě celého p-lo (pro-
peklo). Šm.

Prozatím, vorerst, indessen, vorläufig,
vorjetzt, vor der Hand. Dch.

Prozatímní, provisorní, dočasný, einst-
weilig, provisorisch. P. vysvědčení. P. usta-
novení, Dch., stav, úřad. Šm. To jeho tam
přebývání bylo jenom p-né. Sš. Sk. 145. P.
nařízeni. Us.

Prozatímnosť, i, f., das Interimistikum.
Šm.

Prozbyti, zbudu a zbydu, yl, ytí, pro-
zbývati, verlieren. — abs. Jak nabyde, tak
prozbyde. Prov., Jg. — čeho: chuti (ztra-
titi). Puch.

Prozejtřovati, proerastinare. 1771. (Jg.).
Vz Prozajtřovati.

Prozelený. Nesemy majíček, uťal ho Ja-
níček, pěkný, pěkný, prozelený. Sš. P. 771.

Prozeť, ě, m., muž vnuččin, der Gemahl
der Enkelin. Duch. Koled. 230.

Prozevlovati, durchs Gaffen verlieren.
Ros. — co: den.

Prozirač, proziratel, prozřitel, o, m.,
der Durchseher. L.

Prozírati, vz Prozříti.

Prozíravost, i, f., předvidnosť, die Voraus-
sicht. P. ducha. Sš. I. 15.

Prozíravý, hellsichtig, scharfblickend.

Prozírník, u, m., dalekohled, das Sehe-
rohr. L.

Prozískati = prodělati, Schaden haben.

— co na čem. V. Mnoho set zlatých na
obilí prozískal. Jg.

Prozívnouti, vnul a vl, utí; prosívati,
durchs Gähnen einbüssen. — co: užitek z ká-
zání. Jg.

Prozkoumati, durchforschen. — co kde
jak: na místě, v dílně s velikou bedlivostí.

Prozlobiti se, il, ení, sich halbtodt är-
gern. Ros.

Prozlořečiti, il, en, ení, verfluchen. —
koho kam. do pekla. Ros.

Proznámiti něco, bekannt machen, chyb.
m.: najevo dáti, oznámiti, ohlásiti, známo
učiniti. Brs. 136.