Předchozí (1204)  Strana:1205  Další (1206) |
|
|||
1205
|
|||
|
|||
Provozovační jistina, Betriebskapital,
n. Skř. Vz Provodní. Provozování, n., die Ausübung, der Be-
trieb. P. lékařského umění, divadelní živ- nosti. Šm. P. divadelní, Aufführung, f. Šm. P. jízdy, der Fahrbetrieb. Šm. P. řemesla, prů- myslu. J. tr. Hlavní summa na p., Betriebs- kapital, n. J. tr. Vz Provod, Provésti. — P., die Beweisführung. Má se ptáti soudce stran, chtějí-li co ještě víceji k odporu svému před- ložiti aneb promlouvati. Jestliže nic nemají více, tehdy zavrou p-ní a to slove závírka v rozepři. Bdž. 136. Provozovatel, e, m., der etwas betreibt.
P. živnosti, der Gewerbsinhaber, der Ge- werbstreibende. Šm. Provozovatelný, betreibbar, darstellbar.
P. umělosť. Sš. Sk. 224. Provozovati, vz Provésti.
Provřesknouti, stnul a skl, uti, Ge-
schrei erheben. Jg. Provrhuouti, ul, ut, utí; provrci, vrhu,
vržeš, vrbou, vrhl, vržen, ení; provrhovati = prohoditi, durchwerfen ; vrhaje probrati, in Würfeln verspielen. St. skl. IL 121. — co kudy: skrze díru (hoditi). Us. — sobě, na Slov. střídati v čem, abwechseln. Pro- vrhni (na Slov. převrhni) si, nejez vždy po- lívku. Plk. Provříslo, a, n. = povříslo.
Provříti, vru, el, en, ení; provírati = násilně otevříti, rozpárati, aufreissen, auf- schlitzen. — co komu. Některým hrdlo pli. 1395. Výb. II. 10. 36. — Št. — co čím: hřebím židovinu (perforare). BO. — P., pro- vařiti se, durchkochen, durchwallen. — abs. Až maso provře (trochu uvře). Us. Hý. To musí náležitě p. Šm. — co. Krev provírá žíly mév. Šm. Vznešení citové provírali mé srdce. Šm. Provrstviti, il, en, ení, durchschichten.
Šm. — co. Provrtan, a, m., terebratula, živočich
chapýš. Krok. 2. a. 130. Provrtancovitý. P. rostliny. Vz Provr-
tanec. Provrtanec, nce, m., aucuba, rostl. be-
zovitá. Rostl. Provrtání, n., die Durchbohrung. D.
Provrtaný; -án, a, o, durchgebohrt.
Provrtati, provrtávati (zastr. provrtiti,
il, cen, ení; provrcovati), durchbohren, ver- lochen. — co čím: prkno nebozezem. Us. Div nebe čelem neprovrtá. Prov. — co, se kudy: průduch skrze strop. Sych. Červ se p-tal skrze prkno n. prknem. Šm. — co kam, kde: díru do stropu, ve stropě p. — čeho. P-tal té zdi, šp. m.: tu zeď. Provůdce, e, m. =průvodce, der Begleiter.
Provundati, provundávati = prondati,
prostrčiti, durchmachen, -brechen, -stechen, -stecken; utratiti, mrhati, verschwenden. Jg. — co: své jmění. Us. P. zboží. D. Provynaložiti, il, en, ení, verwenden.
Ros. — co nač. Us. Provýřiti, provyrovati = upřeným zra-
kem prohlédati, prohlížeti, mit starrem Blicke durchsehen, durchstarren. Šm. — co. Provýskati, provyskovati = výskaje ztra-
titi, durchjauchzen, durchbringen. — co: |
statek, peníze (promrhati). Us. — P., pokři-
kovati, zurufen, zujauchzen, frohlocken. V. — komu (prokřikovati, schvalovati). Reš. —
nad čím. Provyskujíce nad kořistí tak ve- likou. Br. — proč: radostí. Hlas. — Jg. Provyti, vyji, yl, yt, y tí; provývati, auf-,
durchheulen. — co kde (proč). Celou noc v lese, celou noc na posteli bolestí p. Kon. Hoř. 14. Provzdychati, durch-, verseufzen. — co:
dny a noci. Č. Proxen-os, a, m., jm. mnohých Řeků.
Prozáblý, vz Prozábnouti, durchgefroren. Šm. Prozábnouti, prozábsti, prozíbnouti, bnul
a bl, utí; prozabovati = prostydnouti, pro- chladnouti, durchfrieren. Ros. Prozaháleti, el, en, ení, müssig zubringen,
durch Müssiggang verlieren. — co (čím): příležitosť čekáním. Celý den prozahálel (za- háleje ztratil). Us. Prozajtřovati, zastr., procrastinare. Ms.
bibl. Prozářiti, il, en, ení, durchscheinen. Šm.
— co. Sluneční vedro mě celého p-lo (pro-
peklo). Šm. Prozatím, vorerst, indessen, vorläufig,
vorjetzt, vor der Hand. Dch. Prozatímní, provisorní, dočasný, einst-
weilig, provisorisch. P. vysvědčení. P. usta- novení, Dch., stav, úřad. Šm. To jeho tam přebývání bylo jenom p-né. Sš. Sk. 145. P. nařízeni. Us. Prozatímnosť, i, f., das Interimistikum.
Šm. Prozbyti, zbudu a zbydu, yl, ytí, pro-
zbývati, verlieren. — abs. Jak nabyde, tak prozbyde. Prov., Jg. — čeho: chuti (ztra- titi). Puch. Prozejtřovati, proerastinare. 1771. (Jg.).
Vz Prozajtřovati. Prozelený. Nesemy majíček, uťal ho Ja-
níček, pěkný, pěkný, prozelený. Sš. P. 771. Prozeť, ě, m., muž vnuččin, der Gemahl
der Enkelin. Duch. Koled. 230. Prozevlovati, durchs Gaffen verlieren.
Ros. — co: den. Prozirač, proziratel, prozřitel, o, m.,
der Durchseher. L. Prozírati, vz Prozříti.
Prozíravost, i, f., předvidnosť, die Voraus-
sicht. P. ducha. Sš. I. 15. Prozíravý, hellsichtig, scharfblickend.
Prozírník, u, m., dalekohled, das Sehe-
rohr. L. Prozískati = prodělati, Schaden haben.
— co na čem. V. Mnoho set zlatých na
obilí prozískal. Jg. Prozívnouti, vnul a vl, utí; prosívati,
durchs Gähnen einbüssen. — co: užitek z ká- zání. Jg. Prozkoumati, durchforschen. — co kde
jak: na místě, v dílně s velikou bedlivostí. Prozlobiti se, il, ení, sich halbtodt är-
gern. Ros. Prozlořečiti, il, en, ení, verfluchen. —
koho kam. do pekla. Ros. Proznámiti něco, bekannt machen, chyb.
m.: najevo dáti, oznámiti, ohlásiti, známo učiniti. Brs. 136. |
||
|
|||
Předchozí (1204)  Strana:1205  Další (1206) |