Předchozí (1205)  Strana:1206  Další (1207) |
|
|||
1206
|
|||
|
|||
Prozníti, proznívati, zníti skrze něco,
durchklingen. -- abs. Fletna proznívá. Šm. — kudy. Její hlas p-val hájem. Temný hlas p-val tichostí noční. Šm. Proznojiti, il, en, ení, durchswitzen. —
co, se. Šm. Prozor, průzor, u, m., strsl. рrоzórъ,
koř. zr, r stupňováno v or, příp. -ъ. Cf. srb. prozor = okno. Mkl. B. 9., 10. — P., prozírání, propatření či propátrání, pro- nikání (bystrým okem), das Durchschauen, vz Prozříti. Proudilo se to bezprostředně z božského názoru a p-ru srdce lidského. Sš. J. 45. — P., pro-, ostro-, bystrohled, přehled, der durchdringende Blick, Scharf- blick. Šm. — P., podobizna, předobraz, ná- znak, das (biblische) Vorbild, der Typus. Hý. Adam jest p. Krista. Sš. I. 64. Prozorka, y, f., dartus, rostl. lilkovitá.
Rostl. 1. Prozornosť, i, f, prozřetelnosť, die Vor-
sicht. L. 2. Prozornosť, i, f., předobraznosť, die
Vorbildlichkeit, Typicität. Starého zákona neustálá p. na zákon nový. Sš. Sk. 75. Vz Prozor. Prozorný, prozřetelný, vorsichtig. L.
Prozouti, zuji, zul, ut, utí, prozouvati,
anziehen. — co botu, punčochu. Us. Dch. Prozpěv, u, m.,píseň, das Lied, canticum.
Tobě hvězdy, země, moře nese v úctu p. nový; Chváliti někoho p-vy; Slaviti někoho v plesném p-vu. Sš. Hc. 43., 115., 130. Na- slýchám p-vu ptactva. Č. vč. II. 103. Prozpěvavý, fröhlich singend. Rk.
Prozpěvovaný; -án a, o, besungen.
Prozpěvovati = zpívati zvl. s ponětím
pocty neb radosti, singen, fröhlich o. mit Lust singen, einem zu Ehren singen. Jg. — co (komu): sobě, Kom., písně. V. P. Bohu česť. Kom. Chodí hlásný po dědině, vesele si prozpěvuje. Sš. P. 237. — kde. Mladší sestra povazuje, starší za ňú prozpěvuje. Sš. P. 190. Krkavec na kostelech prozpě- vuje. Rad. zv. P. v kostele, na návsi. — kde s kým. Prozpěvuj v srdci svém s Da- videm. Pešín. — z čeho, proč. Prozpěvovati budete z podílu jejich (z dědictví, do něhož uvedeni budete). Br. — (čím) jak: u ve- selém duchu. St. N. 77. Bezmála zpěvy sva- tými obyčejem od židů při žalmech užívaným p-vujíce. Sš. Sk. 243. Prozpívati. — co: oběd, starosti (zpí-
vaje ztratiti, durchs Singen verlieren), D., noc (zpíváním ztráviti, singend zubringen). D. Prozpytovati, durchforschen. — co. P.
bedlivě a ostrovtipné filosofické zásady, Měst. bož., své svědomí. Us. Prozračitosť, prozračnost, i, f. = pro-
hlédčivosť, die Durchsichtigkeit. Pr. chym. Prozračitý, prozračný, prohledčivý,
durchsichtig, klar. Jg. Těleso, které světlu E
růchod povoluje, slove prozračité, prů-
ledné. Sedl. P. noc = světlá. Kom. P. kře- men. Pr. chym. Prozračno, vz Prozračný. — P., a, n.,
svetlo, Licht, n. V p-ně. Zlob. Prozračný, vz Prozračitý. - P., pro-
zřetelný, vorsichtig. Jg.- |
Prozrada, y, f., prozrazení, der Verrath.
Bál se p-dy a schoval se. Us. u Rychn. Prozrádce, e, m., zrádce, der Verräther.
V. Prozraditel, e, m. = prozrádce. Bern.
Prozraditi, il, zen, ení (na Slov. děn,
dění), prozrazovati, verrathen. — koho, co: tajemství. D. Jaká bys ty žena byla, dybys muža prozradila? Sš. P. 134. Jeho váhavá chůze prozrazuje lenocha. Sych. Některé věci takto jsou samozřejmy, že všeliké o nich důkazů se domáhání toliko nestateč rozumu prozrazuje; Jejichž tvrdý samé aramštiny výhovor je p-val. Sš. L. předml., Sk. 21. Tento skutek prozrazuje mysl nešlechetnou. Složení těla jeho prozrazuje sílu. — Pozn. V uvedených příkladech, kde vlastnosť na jevo přijíti má, stačí: jeví, dává na jevo, ukazuje. Km., Brs. 136. — čeho. Curius Ciceronovi všech obmyslů prozrazoval, šp. m.: všecky obmysly. Brt. Vz Pro-. — s in- finit. Ač tam Petr z Galilee se býti p-dil. Sš. Sk. 21. (Hý.). — se čím. Myš trusem se prozrazuje. Jg. Myš hovnami se prozrazujíc kočkám v loupež bývá. Kom. Řeči i chodem se p-zují. Br. — že. Stavba těla jeho pro- zrazuje (= jeví, dává na jevo), že . . . Us. Vz P. co, pozn. — koho komu: Filippovi. Br. — se kde v čem, vz Sysel. Prozradný, verrätherisch. P. člověk. Na
Ostrav. Tč. Prozředlivý, průhledný, durchsichtig. P.
nehty. Ms. v Rozb. 1841. Prozřelec, lce, m., člověk, jenž (očima)
opět prozřel, zraku opět nabyl, der Sehend- gewordene. Hý. Povolali rodičů toho p-lce; hledě k výroku p-lce. Sš. J. 162., 163. (Hý.). Prozřelek, lku, m., Kollyrit. Min. 395.
Prozřelosť, i, f. = prozřetelnosť. Šm.
Prozřetelník, a, m., der Vorsichtige. Ros.
Prozřetelnost, i, f., opatrnost, rozum-
nost, důmyslnost. V. P.= přemítání na mysli možných okolností a následků, které činnosť naše míti může, k tomu konci, abychom ne- příznivým následkům se vyhnuli, příznivých pak k svému úmyslu použili. Vz více v S. N. Die Vorsicht, Vorsichtigkeit. P. boží. O vše pečující p. D. P. k účelu, die Voraussicht im Zwecke. J. tr. — P., prozračitosť, die Durchsichtigkeit. Cf. Prozřetelný. Prozřetelný, prozračitý, durchsichtig. V.
— P., moudrý, opatrný, rozumný, důvtipný, důmyslný, einsichtig, vorsichtig, verständig. V. P. ohlídá se, aby se neukvapil. Kom. Potomním časem buďte prozřetelnější. Sych. Že pak tomu tak jest, není potřebí mnohého důvodu, jsou to věci jak jiným prozřetel- ným všechněm, tak i Vašnosti až příliš zře- telné a patrné. Žer. (Bdl. III. 11.). Prozřitelný, durchsichtig. Reš. Vz Pro-
zřetelný. Prozříti, prozřeti, zřím, zřel, en, ení;
prozírati = počíti zříti, sehend werden; na- skrze zříti, durchschauen; prohleděti, sehen; prohlednouti, aufschauen; napřed viděti, vor- hersehen. Jg. P., pro + zříti, strsl. zbréti, koř. zbr; sr. lit. žëréti, žeriu (schimmern), žiuréti, žiuru (sehen). Mkl. aL. 28. — abs. Prozři! a já v túž hodinu zezřech naň. ZN. Prozřel slepec. Scip. Nebo prozři, že přijdu |
||
|
|||
Předchozí (1205)  Strana:1206  Další (1207) |