1206

Prozníti, proznívati, zníti skrze něco,
durchklingen. -- abs. Fletna proznívá. Šm.
— kudy. Její hlas p-val hájem. Temný
hlas p-val tichostí noční. Šm.

Proznojiti, il, en, ení, durchswitzen. —
co, se. Šm.

Prozor, průzor, u, m., strsl. рrоzórъ,
koř. zr, r stupňováno v or, příp. -ъ. Cf.
srb. prozor = okno. Mkl. B. 9., 10. — P.,
prozírání, propatření či propátrání, pro-
nikání (bystrým okem), das Durchschauen,
vz Prozříti. Proudilo se to bezprostředně
z božského názoru a p-ru srdce lidského.
Sš. J. 45. — P., pro-, ostro-, bystrohled,
přehled, der durchdringende Blick, Scharf-
blick. Šm. — P., podobizna, předobraz, ná-
znak, das (biblische) Vorbild, der Typus.
Hý. Adam jest p. Krista. Sš. I. 64.

Prozorka, y, f., dartus, rostl. lilkovitá.
Rostl.

1. Prozornosť, i, f, prozřetelnosť, die Vor-
sicht. L.

2. Prozornosť, i, f., předobraznosť, die
Vorbildlichkeit, Typicität. Starého zákona
neustálá p. na zákon nový. Sš. Sk. 75. Vz
Prozor.

Prozorný, prozřetelný, vorsichtig. L.

Prozouti, zuji, zul, ut, utí, prozouvati,
anziehen. — co botu, punčochu. Us. Dch.

Prozpěv, u, m.,píseň, das Lied, canticum.
Tobě hvězdy, země, moře nese v úctu p.
nový; Chváliti někoho p-vy; Slaviti někoho
v plesném p-vu. Sš. Hc. 43., 115., 130. Na-
slýchám p-vu ptactva. Č. vč. II. 103.

Prozpěvavý, fröhlich singend. Rk.

Prozpěvovaný; -án a, o, besungen.

Prozpěvovati = zpívati zvl. s ponětím
pocty neb radosti, singen, fröhlich o. mit
Lust singen, einem zu Ehren singen. Jg. —
co (komu): sobě, Kom., písně. V. P. Bohu
česť. Kom. Chodí hlásný po dědině, vesele
si prozpěvuje. Sš. P. 237. — kde. Mladší
sestra povazuje, starší za ňú prozpěvuje.
Sš. P. 190. Krkavec na kostelech prozpě-
vuje. Rad. zv. P. v kostele, na návsi. —
kde s kým. Prozpěvuj v srdci svém s Da-
videm. Pešín. — z čeho, proč. Prozpěvovati
budete z podílu jejich (z dědictví, do něhož
uvedeni budete). Br. — (čím) jak: u ve-
selém duchu. St. N. 77. Bezmála zpěvy sva-
tými obyčejem od židů při žalmech užívaným
p-vujíce. Sš. Sk. 243.

Prozpívati. — co: oběd, starosti (zpí-
vaje ztratiti, durchs Singen verlieren), D.,
noc (zpíváním ztráviti, singend zubringen).
D.

Prozpytovati, durchforschen. — co. P.
bedlivě a ostrovtipné filosofické zásady, Měst.
bož., své svědomí. Us.

Prozračitosť, prozračnost, i, f. = pro-
hlédčivosť, die Durchsichtigkeit. Pr. chym.

Prozračitý, prozračný, prohledčivý,
durchsichtig, klar. Jg. Těleso, které světlu

E růchod povoluje, slove prozračité, prů-
ledné. Sedl. P. noc = světlá. Kom. P. kře-
men. Pr. chym.

Prozračno, vz Prozračný. — P., a, n.,
svetlo, Licht, n. V p-ně. Zlob.

Prozračný, vz Prozračitý. - P., pro-
zřetelný, vorsichtig. Jg.-

Prozrada, y, f., prozrazení, der Verrath.
Bál se p-dy a schoval se. Us. u Rychn.

Prozrádce, e, m., zrádce, der Verräther.
V.

Prozraditel, e, m. = prozrádce. Bern.

Prozraditi, il, zen, ení (na Slov. děn,
dění), prozrazovati, verrathen. — koho, co:
tajemství. D. Jaká bys ty žena byla, dybys
muža prozradila? Sš. P. 134. Jeho váhavá
chůze prozrazuje lenocha. Sych. Některé věci
takto jsou samozřejmy, že všeliké o nich
důkazů se domáhání toliko nestateč rozumu
prozrazuje; Jejichž tvrdý samé aramštiny
výhovor je p-val. Sš. L. předml., Sk. 21.
Tento skutek prozrazuje mysl nešlechetnou.
Složení těla jeho prozrazuje sílu. — Pozn.
V uvedených příkladech, kde vlastnosť na
jevo přijíti má, stačí: jeví, dává na jevo,
ukazuje. Km., Brs. 136. — čeho. Curius
Ciceronovi všech obmyslů prozrazoval, šp.
m.: všecky obmysly. Brt. Vz Pro-. — s in-
finit. Ač tam Petr z Galilee se býti p-dil.
Sš. Sk. 21. (Hý.). — se čím. Myš trusem se
prozrazuje. Jg. Myš hovnami se prozrazujíc
kočkám v loupež bývá. Kom. Řeči i chodem
se p-zují. Br. — že. Stavba těla jeho pro-
zrazuje (= jeví, dává na jevo), že . . . Us.
Vz P. co, pozn. — koho komu: Filippovi.
Br. — se kde v čem, vz Sysel.

Prozradný, verrätherisch. P. člověk. Na
Ostrav. Tč.

Prozředlivý, průhledný, durchsichtig. P.
nehty. Ms. v Rozb. 1841.

Prozřelec, lce, m., člověk, jenž (očima)
opět prozřel, zraku opět nabyl, der Sehend-
gewordene. Hý. Povolali rodičů toho p-lce;
hledě k výroku p-lce. Sš. J. 162., 163. (Hý.).

Prozřelek, lku, m., Kollyrit. Min. 395.

Prozřelosť, i, f. = prozřetelnosť. Šm.

Prozřetelník, a, m., der Vorsichtige. Ros.

Prozřetelnost, i, f., opatrnost, rozum-
nost, důmyslnost. V. P.= přemítání na mysli
možných okolností a následků, které činnosť
naše míti může, k tomu konci, abychom ne-
příznivým následkům se vyhnuli, příznivých
pak k svému úmyslu použili. Vz více v S. N.
Die Vorsicht, Vorsichtigkeit. P. boží. O vše
pečující p. D. P. k účelu, die Voraussicht
im Zwecke. J. tr. — P., prozračitosť, die
Durchsichtigkeit. Cf. Prozřetelný.

Prozřetelný, prozračitý, durchsichtig. V.
— P., moudrý, opatrný, rozumný, důvtipný,
důmyslný, einsichtig, vorsichtig, verständig.
V. P. ohlídá se, aby se neukvapil. Kom.
Potomním časem buďte prozřetelnější. Sych.
Že pak tomu tak jest, není potřebí mnohého
důvodu, jsou to věci jak jiným prozřetel-
ným všechněm, tak i Vašnosti až příliš zře-
telné a patrné. Žer. (Bdl. III. 11.).

Prozřitelný, durchsichtig. Reš. Vz Pro-
zřetelný.

Prozříti, prozřeti, zřím, zřel, en, ení;
prozírati = počíti zříti, sehend werden; na-
skrze zříti, durchschauen; prohleděti, sehen;
prohlednouti, aufschauen; napřed viděti, vor-
hersehen. Jg. P., pro + zříti, strsl. zbréti,
koř. zbr; sr. lit. žëréti, žeriu (schimmern),
žiuréti, žiuru (sehen). Mkl. aL. 28. — abs.
Prozři! a já v túž hodinu zezřech naň. ZN.
Prozřel slepec. Scip. Nebo prozři, že přijdu