1208

Prožíti, vz Prožnouti.

Prožitý, vz Prožiti.

Proživiti, il, en, ení, proživovati = po
čas života živiti, bis zum Tode ernähren,
erhalten. — koho jak dlouho: do smrti.
Us. (Č.). — se jak: poctivě. Šm.

Proživořiti, il, en, ení, sein Leben elend
durchbringen. — co kde. Deset let v zajetí
p-il. Šm.

Prožloutnouti, vz Prožlutnouti.

Prožluklosť, i, f., stuchlosť, die Ranzig-
keit. Reš.

Prožluklý, který prožlukl, stuchlý, smr-
dutý, ranzig. V. P. olej, slaniny. 1522. P.
máslo, vejce. D. P. věci smrdí. Kom. — P.,
mrzký, abscheulich, schändlich. P. člověk,
věc. Us. Jest p. chlap. Us — čím: pýchou
a tyranstvím. Br.

Prožluknouti, knul a kl, utí = zhořknouti,
ztuchnouti, zasmrádnouti, ranzig werden. Reš.
Maso s koliandrem neprožlukne. Čern.

Prožlutiti, il, cen, ení, durch u. durch
o. ein wenig gelb machen. Ros.

Prožlutlosť, i, f., žlutosť, die Weiblichkeit.
Ros.

Prožlutlý, prožloutlý, žlutě barvený,
gelblich-. P. bába (hrubě stará). Ros.

Prožlutnouti, prožloutnouti, tnul a tl,
utí, prožlutati, durch u. durch o. ein wenig
gelb werden. Ros. — čím. Obilí zimou už
prožlutá. Us. Hý.

Prožnouti (cf. Pnouti, Jmouti), prožíti,
prožati, vz Žnouti, durchmähen. — co : obilí.
Vz Prožínati. Co bych si prožala (srpečkem)
do hrobu chodníček. Sš. P. 492. — P. =
proříznouti, durchschneiden. — co čím jak.
Jejie prsy prožnuchu od kosti ostrými kostny.
Kat. 3027.

Prožnuchu = prožnuli; prožnúti = pro-
žíti. Vz Prožnouti.

Prožranec, nce, m. Schlemmer, m. Šm.

Prožrati, žeru, žral, án, ání; prožírati,
= na skrze žráti, durchfressen; žera utra-
titi, promrhati, verfressen, versaufen; pohl-
titi, verschlingen. Jg. Na Mor. také pro-
žhrati. Hý. — abs. Papír, inkoust prožirá.
Us. Ten papír se prožírá. Ros. — co: své
jmění, D., statek p. V. Myš p-la chléb. Šm.
— co kde. Co jste prožrali na hospodě
(projedli), Ros., v hospodě. Myši pytel na
mnohých místech prožraly. Ros. — se v čem.
Rád to jídá, prožral by se v tom. Ros. — se
kam. Tento vřed prožirá se do masa. —
co kdy: na cestách.

Prožvati, žvu = prožvatlati = žvavě
něco promluviti, herausschwatzen, vorbrin-
gen. — co. Sotva ta slova prožval (žvaně
promluvil). Jg. P. tajemství.

Prožvatlati, vz Prožvati.

Prožvýkati, durchkauen. — co. Jídlo
dobře p. Us.

Prožžení, n., das Durchbrennen. P. za
ušima učiniti žehadlem. Sal. Vz Prožehati.

Prožženina, y, f., propálenina, das Durch-
gebrannte, Brandmal. Sal.

Prožžený; -en, a, o, durchgebrannt.

Prs, u, m. a prs, i, f., (na Ostrav. posud:
prs, i, f., Tč.), jinde na Mor. prso, a, n.;
prsy, ů (ův), m.; prsa, gt. prs n. prsou, dat

prsům a v obec. mluvě prsoum, akkus. a vok.
prsa, lok. prsou, instr. prsma (Zk.), prsoma.
Vz Rty. V již. Čech. prsa dle Slovo, gt.
prs atd., strsl. prъsi. Mkl. aL. 30., B. 54.
V strčest. obyč. dle Kosť: gt. prsí, Pass.,
ku prsem, Rozbor 192., prsmi, Alx. Výb. I.
1120., Št., prsma. Tkadl. — Prs jedno ze dvou
náčiní sbírajících mléko na hrudi lidské n.
živočichů člověku podobných, ku př. opice.
Jg. P., mamma, die Brust, jest ústrojí sudé
n. podvojné, na hrudi umístněné, obyč. k čá-
stem pohlavním přičítané, jehož hlavní pod-
statou jest žláza mléčná. Vz více v S. N.,
Sal. 208., 209. Dítě při prsi, odstaviti n. od-
saditi dítě od prsi; Já mám zdravé prsi. Us.
na Ostrav. Tč. Shromažďte maličké i ty,
jenž prsí požívají. Br. Joel 2. 16. Ty za-
jisté jsi naděje má od prs matky mé. Br.
Mel. Žalm. 21. 20. Prsy krmen jsem. Mel.
Job. 3. 12. Obkladen až do prsí. Ep. Pog.
32. Nemluvňátka prsí požívající; při prsech
odchovati; prsy vyvěsiti a dáti ssáti; bra-
davička na prsu. V. Dítě prsů užívá. Kom.
Prsmi králuov zachováno budeš; k prsům
přineseni budete. Ben. V. Prsí požívati; býti
při prsích; ssáti z prs. Br. Dáti prs dítěti,
podávati prsu. Us. Prsů ssáti. D. Při prsou
mateřských. Zlob. Dítě prsu již odvyklo.
Sych. Od prsu = od dětinství. D. Brada-
vicka prsu, okolek bradavičky; mezi prsy:
ňádra. Panny s nadutými prsmi. Hus. I.
77., 78. Žena s malým prsem ráda mluví
o kojení. Hnš. Městské prsy vatou se vrší.
Ve Slez. Tč. — Prsy, prsa = hrud, die
Brust. Prsa podspod břicho mají, po stra-
nách boky. Kom. Prsa jsou napřed, vzadu
jest hřbet. Pt. V prsy se bíti. V. Hořem a
žalostí v prsy se bíti. Kom. Kteří měli rovný
krk, široké prsy, mocné údy. V. Pára mi
padla na prsa. D. Ajta Jaroslav jak orel
letě! tvrdú ocel na mohúcech prsech, pod
ocelí chrabrosť, udatenstvie. Rkk. 55. On pak
odpočívaje na prsech Ježíšových. Br. P-sa
vzklenutá, vyklenutá, plochá, otevřená, vy-
sedlá, vpadlá, obnažená, vyvatovaná, obsa-
zená. Šp. Klepátko, poklepek na prsa. Cn.
Tepouce v prsy svoje se domů navracovali.
Sš. Sk. 29. V prsa bíti, uhoditi. Dch. Bil
se nábožně v prsy své. Sš. P. 52. Na po-
sudku ruce na kříž položiti na prsech. Půh.
II. 382. — Prsa u hmyzu, vz Hruď. — Prsy
u ruky = břich ruky. — Prsy u jezu, die
Wehrbrust. — Prsa peci = klenutí. Vys.
str. 242. — Prsy panny Marie, vrch v Šumavě,
něm. Osser. Dch.
Prsáč, prsnáč, e, m. = prsnatý člověk.

Jg-
Prsáček, čka, m., cicoš, das Säugekind.

Jg.

Prsák, u, m., druh nože. 1523.

Prsatý člověk, stark-, hochbrüstig. Ta
jest prsatá. Us. Kabátu vlny přidává, aby
mněli, by byl prsatý. Hus. I. 58. Cf. Před-
sevzetí (konec). — P. nůž = prsák.

Prsbití, n., das Brustschlagen, die Weh-
klage. Na Slov. Bern.

Prsinka, y, f., oplecek, das Brusthemd.
Šm.

Prsiny, pl., f. = prsotiny, Brustriemen,
m. Slov. Bern.



	1208

	Prožíti, vz Prožnouti. Prožitý, vz Prožiti. Proživiti, il, en, ení, proživovati = po čas života živiti, bis zum Tode ernähren, erhalten. — koho jak dlouho: do smrti. Us. (Č.). — se jak: poctivě. Šm. Proživořiti, il, en, ení, sein Leben elend durchbringen. — co kde. Deset let v zajetí p-il. Šm. Prožloutnouti, vz Prožlutnouti. Prožluklosť, i, f., stuchlosť, die Ranzig- keit. Reš. Prožluklý, který prožlukl, stuchlý, smr- dutý, ranzig. V. P. olej, slaniny. 1522. P. máslo, vejce. D. P. věci smrdí. Kom. — P., mrzký, abscheulich, schändlich. P. člověk, věc. Us. Jest p. chlap. Us — čím: pýchou a tyranstvím. Br. Prožluknouti, knul a kl, utí = zhořknouti, ztuchnouti, zasmrádnouti, ranzig werden. Reš. Maso s koliandrem neprožlukne. Čern. Prožlutiti, il, cen, ení, durch u. durch o. ein wenig gelb machen. Ros. Prožlutlosť, i, f., žlutosť, die Weiblichkeit. Ros. Prožlutlý, prožloutlý, žlutě barvený, gelblich-. P. bába (hrubě stará). Ros. Prožlutnouti, prožloutnouti, tnul a tl, utí, prožlutati, durch u. durch o. ein wenig gelb werden. Ros. — čím. Obilí zimou už prožlutá. Us. Hý. Prožnouti (cf. Pnouti, Jmouti), prožíti, prožati, vz Žnouti, durchmähen. — co : obilí. Vz Prožínati. Co bych si prožala (srpečkem) do hrobu chodníček. Sš. P. 492. — P. = proříznouti, durchschneiden. — co čím jak. Jejie prsy prožnuchu od kosti ostrými kostny. Kat. 3027. Prožnuchu = prožnuli; prožnúti = pro- žíti. Vz Prožnouti. Prožranec, nce, m. Schlemmer, m. Šm. Prožrati, žeru, žral, án, ání; prožírati, = na skrze žráti, durchfressen; žera utra- titi, promrhati, verfressen, versaufen; pohl- titi, verschlingen. Jg. Na Mor. také pro- žhrati. Hý. — abs. Papír, inkoust prožirá. Us. Ten papír se prožírá. Ros. — co: své jmění, D., statek p. V. Myš p-la chléb. Šm. — co kde. Co jste prožrali na hospodě (projedli), Ros., v hospodě. Myši pytel na mnohých místech prožraly. Ros. — se v čem. Rád to jídá, prožral by se v tom. Ros. — se kam. Tento vřed prožirá se do masa. — co kdy: na cestách. Prožvati, žvu = prožvatlati = žvavě něco promluviti, herausschwatzen, vorbrin- gen. — co. Sotva ta slova prožval (žvaně promluvil). Jg. P. tajemství. Prožvatlati, vz Prožvati. Prožvýkati, durchkauen. — co. Jídlo dobře p. Us. Prožžení, n., das Durchbrennen. P. za ušima učiniti žehadlem. Sal. Vz Prožehati. Prožženina, y, f., propálenina, das Durch- gebrannte, Brandmal. Sal. Prožžený; -en, a, o, durchgebrannt. Prs, u, m. a prs, i, f., (na Ostrav. posud: prs, i, f., Tč.), jinde na Mor. prso, a, n.; prsy, ů (ův), m.; prsa, gt. prs n. prsou, dat	prsům a v obec. mluvě prsoum, akkus. a vok. prsa, lok. prsou, instr. prsma (Zk.), prsoma. Vz Rty. V již. Čech. prsa dle Slovo, gt. prs atd., strsl. prъsi. Mkl. aL. 30., B. 54. V strčest. obyč. dle Kosť: gt. prsí, Pass., ku prsem, Rozbor 192., prsmi, Alx. Výb. I. 1120., Št., prsma. Tkadl. — Prs jedno ze dvou náčiní sbírajících mléko na hrudi lidské n. živočichů člověku podobných, ku př. opice. Jg. P., mamma, die Brust, jest ústrojí sudé n. podvojné, na hrudi umístněné, obyč. k čá- stem pohlavním přičítané, jehož hlavní pod- statou jest žláza mléčná. Vz více v S. N., Sal. 208., 209. Dítě při prsi, odstaviti n. od- saditi dítě od prsi; Já mám zdravé prsi. Us. na Ostrav. Tč. Shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají. Br. Joel 2. 16. Ty za- jisté jsi naděje má od prs matky mé. Br. Mel. Žalm. 21. 20. Prsy krmen jsem. Mel. Job. 3. 12. Obkladen až do prsí. Ep. Pog. 32. Nemluvňátka prsí požívající; při prsech odchovati; prsy vyvěsiti a dáti ssáti; bra- davička na prsu. V. Dítě prsů užívá. Kom. Prsmi králuov zachováno budeš; k prsům přineseni budete. Ben. V. Prsí požívati; býti při prsích; ssáti z prs. Br. Dáti prs dítěti, podávati prsu. Us. Prsů ssáti. D. Při prsou mateřských. Zlob. Dítě prsu již odvyklo. Sych. Od prsu = od dětinství. D. Brada- vicka prsu, okolek bradavičky; mezi prsy: ňádra. Panny s nadutými prsmi. Hus. I. 77., 78. Žena s malým prsem ráda mluví o kojení. Hnš. Městské prsy vatou se vrší. Ve Slez. Tč. — Prsy, prsa = hrud, die Brust. Prsa podspod břicho mají, po stra- nách boky. Kom. Prsa jsou napřed, vzadu jest hřbet. Pt. V prsy se bíti. V. Hořem a žalostí v prsy se bíti. Kom. Kteří měli rovný krk, široké prsy, mocné údy. V. Pára mi padla na prsa. D. Ajta Jaroslav jak orel letě! tvrdú ocel na mohúcech prsech, pod ocelí chrabrosť, udatenstvie. Rkk. 55. On pak odpočívaje na prsech Ježíšových. Br. P-sa vzklenutá, vyklenutá, plochá, otevřená, vy- sedlá, vpadlá, obnažená, vyvatovaná, obsa- zená. Šp. Klepátko, poklepek na prsa. Cn. Tepouce v prsy svoje se domů navracovali. Sš. Sk. 29. V prsa bíti, uhoditi. Dch. Bil se nábožně v prsy své. Sš. P. 52. Na po- sudku ruce na kříž položiti na prsech. Půh. II. 382. — Prsa u hmyzu, vz Hruď. — Prsy u ruky = břich ruky. — Prsy u jezu, die Wehrbrust. — Prsa peci = klenutí. Vys. str. 242. — Prsy panny Marie, vrch v Šumavě, něm. Osser. Dch. Prsáč, prsnáč, e, m. = prsnatý člověk. Jg- Prsáček, čka, m., cicoš, das Säugekind. Jg. Prsák, u, m., druh nože. 1523. Prsatý člověk, stark-, hochbrüstig. Ta jest prsatá. Us. Kabátu vlny přidává, aby mněli, by byl prsatý. Hus. I. 58. Cf. Před- sevzetí (konec). — P. nůž = prsák. Prsbití, n., das Brustschlagen, die Weh- klage. Na Slov. Bern. Prsinka, y, f., oplecek, das Brusthemd. Šm. Prsiny, pl., f. = prsotiny, Brustriemen, m. Slov. Bern.