1209

Prsiska, pl., n., nehezké prsy, eine unge-
schlachte Brust. Jg.

Prsistý = prsatý. Ženy prsisté. Ve Slez.
Tč.

Prsk, u, m., hlahol rozstřikujícího se ohně,
das Prasseln; hlahol koz, když se běhají,
prskání, das Bocken; kozy jsou v prsku;
hlahol koňský, prskání koňské, das Schnau-
ben ; prskání smějícího se, das Losplatzen
des lauten Lachens. Jg. — P. —jiskra, der
Funke. Zlob. — P., ohniště (od prskání
ohně), der Herd. V. Kuchař na ohništi (na
prsku) vaří. Kom. — P., kamna, pec, der
Ofen, Backofen. V. Hoří v prsku. Us. —
P., Celesten, ústa u peci, das Ofenloch. Us. —

Jg.

Prska, y, f. = koza, die Ziege. D. exc.

Prskač, e, prskal, a, m., der Spritzer. Us.

Prskáček, čka, m., cunda, der Deckel
am Butterfasse. Us.

Prskanec, nce, m., jistá střelba u starých
Čechů, ein Geschoss. Toms. — P., ryba mor-
ská, chaetodon rostratus, der Spritzfisch.

Prskání, n. vz Prskati.

Prskati; prsknouti, sknul a skl, ut, utí,
prskávati; na Slov. prsnouti, mit Geräusch
bespritzen, anspritzen, spucken; sprühen,
prasseln; schnauben; kreischen. Cf. Prsk.—
abs. Prská jako žid. Prov. Prská jako kozel.
Ros. Kůň prská, schnaubt. Plk. Kočka prská
(chuchá, pustert). Ježek prská. Us. — čím:
oheň jiskrami prská (od sebe je hází). Ros.
P. chřípěmi. Jg. Vodou prskají vepřové
mořští. Ler. Střelba ohněm, železem prskající.
Kom. D. 60. — komu co kam. Prská mu
sliny do tváři mluvě. D. Prskl mu na botu.
Us. — jak. Jiskry živé s uhlím řeřavým
všudy prskaly vůkol. Kom. — kudy. Že-
lezo prská po kovárně. Us. — kde. Sádlo
v pánvi na ohni prská, kreischt. D. — se
= běhati se, bocken. — se kdy. Koza prská
se na podzim. Kouble. — P. = rychle bě-
žeti, schnell laufen, sich sputen. Na Mor.
Mtl., Tč. — kam. Prskej honem do města.
Na Ostrav. Tč. Vz Prsknouti.

Prskavec, vce, m., pták, kvičala, turdus
pilaris, der Krammetvogel. Brn. — P., brav-
ník, turdus viscivorus, die Mistel-, Schnarr-
drossel. Jg. — P., brachinus. der Bombardier-
käfer, brouk. Vz S. N., Frč. 191., Sch. II.107.

Prskavka, y, f., die Rakete, Petarde. P.
osvety (jiskra). Ehr. Vz Prskoun. — P., ře-
řicha, cardamine impatiens. Slb. 691.

Prskavý, spritzend, sprühend, schnaubend,
pusternd. P. zvíře, koza. Us. — čím: vrch
ohněm p., feuerspeiend. Plk.

Prsknouti, vz prskati. — P. = utéci,
prchnouti, entweichen. Na Mor. Brt., Sd.

Prskonosý, kdo nosem prská, der Schnau-
fer. Výb. I. 961. Věz, že každý p. klam a
chytrosť v sobě nosí. Ib.

Prskořen, e, m., die Brustwurz. Vz Prsní
kořen. Šm.

Prskot, u, m. = prsk, prskání, das Ge-
spritze, Geschnaube. Jg.

Prskota, y, f. = kvičala. Na Slov. Cf.
Prskavec.

Prskoun, u, m., raketa, vz KP. IV. 485.,
501. Vz Prskavka. — P., chelmon rostratus,
ryba. Vz S. N., Schd. II. 503.

Prslík, u, m., pruclek, bruclík, krátký
kabátek:, šněrovačka, das Schnürleibchen. Us.
u Znojma. Tč. P., krátký kabátek ženský
mužské vestě podobný. Na Ostrav. Tč. Ct.
Punt.

Prsnáč, e, m. = prsnatý (člověk). Jg.

Prsnatěti, ěl, ění, hoch-, grossbrüstig
werden. Ros.

Prsnatý, hoch-, starkbrüstig. V.

Prsní, -ný, co v prsech jest neb k nim
náleží, Brust-. P. důlek (srdeční), šat, plíšek
(popásní kožíšek, Leibpelz), punt (kabát),
V., kosť, Ros., bolesť, vodnatelnosf, zánět,
žlábek, obraz, Us., tepna, lék, výmět (chr-
kel), výplivek, výchrtek, tíseň, žíla, otok,
římsa, dutina, nátcha, katarrh, choroba, ná-
kaza, Us., Šp., hlas, die Bruststimme. Hd.
P. dýchání, tíseň (svírání prsou) obraz (po-
prsní, obraz po pás, poprsí), žlázy, hrb
(přední), kašel, bolesť, tepnice, rak n. pod-
jed, rána, nebozez, varhánky (das Brust-
positiv. Šm. P. záhyby, šířka, klínek (Brust-
zwickel) u oděvu. Šp. — P. záplavy (hlavní)
u jezu, die Wehrbrust. P. vratidlo (prsník),
na které tkadlec při díle se podpírá, der
Pinnebaum. D. Vz Tkalcovství. — P. kořen,
puškvorec, calamus aromaticus, die Brust-
wurz. Aqu.

Prsnice, pl., f., druh hrušek. U Kunv.
Msl.

Prsník, u, m , prsníček, čku, m., šat
k odění prsou. V., náprsník, brnění, pancíř.
P. kožený. Rohn. Vz Náhrudník. — P.,
der Brustlatz, das Brusttuch. — P. = prs,
die Brust. Na Slov. — P. u tkadlce, vz
Prsní.

Prso, a, n.= prs ženský, die Brust. Mor.

Prsohled, u, m., das Stethoskop. Rk. Vz
Prsozor.

Prsohřejka y, f., das Brustwams, der
Seelenwärmer. Šm.

Prsomluvní hlas, die Brustsprechstimme.
Šm.

Prsoplýtevný. P. ryby, sternopterygii.
Krok.

Prsosiny = prsotiny, pl., f., prsní ře-
meny na koni, náprsník, der Brustriemen.
Výb. L 755. P. koni k ozdobě jsou. Kom.

Prsotiny, pl., f., antela. Lex. vet. Vz
Prsosiny.

Prso viny, pl., f. = prsotiny. Židk.

Prsozor, u, m. = prsohled. Rk.

Prst, u, prstec, stce, prstek, stku, prstík,
u, prsteček, prstíček, čku, m. P., strsl.
prъstъ, koř. prs, příp. -tъ, vl. = dotýkající
se, der Berührende, lit. pirštas; ind. sprš
(tangere). Mkl. aL. 30., B. 159, 160. P. jest
nejkrajnější zakončení ruky a nohy. S. N.
Der Firger. Prsty jsou buď nehty n. drápy
n. kopyty opatřeny aneb mají podobu ploutví
(u velryb). Prsty s drápy jsou pohyblivé
o sobě, prsty s kopyty jsou méně pohyblivé
a prsty blanou v podobu ploutví spojené
jsou o sobě nepohyblivé. Dle toho jsou
ssavci prstnatí, 1. opice, letouni, hmyzo-
žravci, šelmy, vačnatí, hlodavci a chudozubí;
2. ssavci kopytnatí n. paznehtnatí: jedno-,
dvou-, mnonokopytníci; 3. ssavci ploutvo-
nozí : tuleni a velryby. Jhl. Vz Ssavci, Vrati-
prst. P. skládá se ze tří členův, jenom palec