1210

má dva členy. 8. N. P. jsou: prsty u ruky
a nohy. Prsty u ruky: palec, ukazatel (uka-
zovatel, ukazanec, ukazatelný, ukazovatelný,
přední p., ukazač), prostřední (střední, dlou-
hý, nejdelší, prostředec, miedienec), prstenní
(prstenový, srdečný, zlatý, mezní, prstenec,
zlatec, mezenec, prsteník), malík (lichník,
ušník, ušní prst, malý, nejmenší prst, lichní
p., ušinec). Jg., Zk., Filenovo rukovědění
z poč. 15. stol. Strany dílu prstův vz Končina.
Vz o p. vůbec S. N., Schd. II. 325. Nehet na
prstech; prstem na Někoho ukazovati, uká-
zati ; prstem hroziti, pohroziti; skrze prsty
hleděti, se dívati (nechtíti viděti; 2. nepřáti
někomu). V. Skrze prsty se podívati a pře-
hlídnouti. Reš. Koukají na sebe skrze prsty.
Us. Přes prsty hleděti (nedbati). Dl. Žen
svých netrestali a jako říkajíce skrze prsty
na to hleděli. Bdž. 187. Dětem rodičové
mnoho povolují, skrze prsty hledí. Kom.
Něco v prstech míti (zručnosť míti). D. Prahu
má v prstech (zná ji zevrubně). U Rychn.
Všecko tak v prstech má, že jest mu práce
hračkou. Ml. Má to v prstech jako slepý
housle (jako žebrák veš). Fík prsty uka-
zovati (posmívati se). Sych. Prsty hráti. D.
Cvičení prstů, die Fingerübung, kladem
prstů, die Fingersetzung; střídání prstu le-
nivé, přetržené, rychlé (v hudbě). Mus. P-em
jen hnouti. Rád by to přijal, až by si všecky
prsty oblízal. Us. Dch. Najedl se, že by
prstem dosáhl. Us. Stč. Při tom rukou vzta-
žení (řečnickém), jak Apulej. Metam. 8. praví,
dva prstové nejmenší se shýbli, tři ostatní
vztýčili. Sš. Sk. 276. (Hý.). P. boží toto jest
(trest od Boha poslaný k výstraze). BO. Prsty
(instr.) luskati; Na prstech vypočísti; Dá se
okolo prstu obvinouti (dobrý jest); Obvinul
by ho okolo prstu; Někoho přes prsty klepati;
Má víc v jednom prstu, než jiný v celém
těle. Us. Zač jsi to koupil ? za pět prstů
a hmat (ukradl to). Spustíš-li oči s něho,
honem něco k dlouhým prstům jeho přilne
(se přilepí). Sych. Marjána s dlouhými prsty
(zlodějka). Kr. P. 430. Kupovati za pět
prstův; Koupil za pět prstů a za šestou
dlaň; Nastavuje prsty; Má dlouhé prsty, ří-
kají mu Poberto. Č. Má lípavé prsty. Sych.
Vz Zloděj. Beru ťa vodičko pěti prstama a
pátú dlaňú, aby švarní pacholci chodili za
mnú. Sš. P. 760. Podej, duše, svého prsta,
povedu tě do očistca. 1b. 26. Prst na ústa
položiti. Vz Mlčelivý. Č. Popáliti si prsty.
Vz Škoda. Č. Prst mezi dvéře vstrčiti (mezi
hádající se míchati), Č. Prstem se ho dotekl.
Vz Narážení. Č. Já to také z prstů nevycucal
(v trní nenašel). Vz Pověsť. Z prstu jsem
sobě nic nevyssál. Bart. Nestrkej prstů, kde
se svírá (kde se dvéře svírají). C. Dohořívá
mu k prstům (je u veliké nesnází; 2. už
s ním na konci). Vz Nesnáze, Nebezpečenství.
C. Těžko jest dítěti s obry za prsty se ta-
hati. Podáš-li mu prstu, ujme tě za celou
ruku. Dej mu prst, on vezme hrsť. Jg. Dáš-li
prst, vezme hrsť. Vz Nesytý. Lb. Kdo ru-
kama med míchá, prsty oblize. Pk. Kdo do
hovna prstem píchá, umaže se. Ve Slez. Tč.
Sám je na svete ako ten prst. Mt. S. Kolik
prstů mužskému, natahuje-li je, praská, tolik
má galánek (milenek). Kda. Prstům říkají

přezdívkou pazour. Brt. Nestrkej sem ty
pazoury (= prsty). Ve sprosté mluvě. Musí své
pazoury ve všem míti, do všeho strčiti atd. Us.
(Hý.). Co má prsty křivé, toho neživ. Mus.
Vz Ruka. — P., míra čtyř zrn ječných zšiří,
ein Finger (als Mass). Jednoho prstu ztlouští.
D. Pět prstů zšíří. V. Na p. tlustý. Sych. —
P. boží, moc, Finger Gottes. Prstem božím
vymítám ďábly. Br. — P. u rukavice, Finger.
— P. u nohy, die Zehe. V. Po prstech jíti,
choditi. D. — P. u živočichův, vz nahoře. —
Prstečky, gelbrothe Händleinschwämme. Na
Ostrav. Tč. Vz Prstíček.

Prsť, i, f. místo prch-ť (prch-ám), ch před
tb v s. Cf. I. 519. b. P., srsl. prъstъ, souvisí
se slovem рrаchъ; koř. prs, příp. -tъ. Mkl.
B. 166., 168. Cf. Gb. Hl. 111. P., ornice, jest
na povrchu kůry zemské sypká smíšenina
rozličných částic hornin zvětráním rozdro-
bených a se zbytky rostlin a zvířat promí-
chaných ; p. hlinitá, písčitá, vapnitá. Bř. Vz
Hornina, Ornice, S. N., Schd. II. 77., 137.,
224., 285., KP. III. 214. Die Damm-, Gewächs-,
Garten-, Stauberde, die mulmige Erde, der
Mulm, Humus. P. rostlinná, Rostl., černá. Us.
S prstí zmásti, smísiti, srovnati = zkaziti,
z kořen vyvrátiti; Město s prstí smáti, V.,
Kom., srovnal. Plac. Ať jsem prsť a popel!
BO. — P., země, die Erde. Od prsti byl zvýší
skůro mne. Pref. Čisté studnice filistynské
prstí zasypány byly. Kom.

Prstačí dřevo. Vz Prsták.

Prsták, a, m., scyllarus, korýš. Krok. —
P., u, m., phoenix, druh palem. Vz S. N.

Prsťan, u, m., humussaures Salz. Presl.

Prstec, stce, m., malý prst, Finger, m.
Jád.

Prsteček, čku, m., vz Prst.

Prstek, stku, m., vz Prst. V.

Prsten, u, prstének, nku, (prstenec,
nce, zastar.), prsténček, prsténeček, čku,
m., prstýnek, nku, m. P., strsl. prъstenъ,
gt. prъstene, příp. -еnь : prъstъ + еnь. Mkl.
B. 127. P. jest kroužek obyč. kovový, jenž
navlečen jsa na prst slouží k okrase aneb
k naznačení důstojnosti. Vz S. N. Der Ring,
Fingerring, annulus. Jg. P. svatební, oddavací,
D., pečetní (pečátko, pečetidlo). V. P. zlatý,
od zlata; snubný, Us., p. s drahým kamením.
Kom. Zlaté prsteny nositi. V. Kámen do
prstenu vsaditi. Byl. P. s třema kamenama.
Er. P. 164. P. na ruce na pravé na mé. BO.
Svlekl se zlatý prstének. Rkk. 58. V p-ku
svém obrazu božího nenos = jména božího
nadarmo nebeř. Mus. III. d. 74. O p. hráti.
D. P. děvčeti dáti. Nestvořil jsem horšího
jako ty prsteně, jako ty prsteně, ty drahé
kameně; Zlatý prsten s prstu sjal, Marijance
na prst dal; Vrať mi milý můj věneček, já
ti vrátím prsteneček; P. ze zlata; Dyž
nésem tvůj milé, prsteň mně dé; Prstýnek
se počal mrazem pukati; Dva stříbrné pr-
steně; Prstenek má na prstu; Prstýneček
s prosta lehko je, ale to moje srdce smutné
je; Našla jsem tam za oltářem dva stříbrné
prsteně, jeden sa mi na prst hodil a ten
druhý milému, a až půjdem od oltáře, dáme
jeden druhému; Prsten sejal, mjilou objal;
Dokud nedostanu z tvej ruky prsteňa ; I veru
sam tebi dála zlát prstenek na ručícu, a roz-