Předchozí (1209)  Strana:1210  Další (1211) |
|
|||
1210
|
|||
|
|||
má dva členy. 8. N. P. jsou: prsty u ruky
a nohy. Prsty u ruky: palec, ukazatel (uka- zovatel, ukazanec, ukazatelný, ukazovatelný, přední p., ukazač), prostřední (střední, dlou- hý, nejdelší, prostředec, miedienec), prstenní (prstenový, srdečný, zlatý, mezní, prstenec, zlatec, mezenec, prsteník), malík (lichník, ušník, ušní prst, malý, nejmenší prst, lichní p., ušinec). Jg., Zk., Filenovo rukovědění z poč. 15. stol. Strany dílu prstův vz Končina. Vz o p. vůbec S. N., Schd. II. 325. Nehet na prstech; prstem na Někoho ukazovati, uká- zati ; prstem hroziti, pohroziti; skrze prsty hleděti, se dívati (nechtíti viděti; 2. nepřáti někomu). V. Skrze prsty se podívati a pře- hlídnouti. Reš. Koukají na sebe skrze prsty. Us. Přes prsty hleděti (nedbati). Dl. Žen svých netrestali a jako říkajíce skrze prsty na to hleděli. Bdž. 187. Dětem rodičové mnoho povolují, skrze prsty hledí. Kom. Něco v prstech míti (zručnosť míti). D. Prahu má v prstech (zná ji zevrubně). U Rychn. Všecko tak v prstech má, že jest mu práce hračkou. Ml. Má to v prstech jako slepý housle (jako žebrák veš). Fík prsty uka- zovati (posmívati se). Sych. Prsty hráti. D. Cvičení prstů, die Fingerübung, kladem prstů, die Fingersetzung; střídání prstu le- nivé, přetržené, rychlé (v hudbě). Mus. P-em jen hnouti. Rád by to přijal, až by si všecky prsty oblízal. Us. Dch. Najedl se, že by prstem dosáhl. Us. Stč. Při tom rukou vzta- žení (řečnickém), jak Apulej. Metam. 8. praví, dva prstové nejmenší se shýbli, tři ostatní vztýčili. Sš. Sk. 276. (Hý.). P. boží toto jest (trest od Boha poslaný k výstraze). BO. Prsty (instr.) luskati; Na prstech vypočísti; Dá se okolo prstu obvinouti (dobrý jest); Obvinul by ho okolo prstu; Někoho přes prsty klepati; Má víc v jednom prstu, než jiný v celém těle. Us. Zač jsi to koupil ? za pět prstů a hmat (ukradl to). Spustíš-li oči s něho, honem něco k dlouhým prstům jeho přilne (se přilepí). Sych. Marjána s dlouhými prsty (zlodějka). Kr. P. 430. Kupovati za pět prstův; Koupil za pět prstů a za šestou dlaň; Nastavuje prsty; Má dlouhé prsty, ří- kají mu Poberto. Č. Má lípavé prsty. Sych. Vz Zloděj. Beru ťa vodičko pěti prstama a pátú dlaňú, aby švarní pacholci chodili za mnú. Sš. P. 760. Podej, duše, svého prsta, povedu tě do očistca. 1b. 26. Prst na ústa položiti. Vz Mlčelivý. Č. Popáliti si prsty. Vz Škoda. Č. Prst mezi dvéře vstrčiti (mezi hádající se míchati), Č. Prstem se ho dotekl. Vz Narážení. Č. Já to také z prstů nevycucal (v trní nenašel). Vz Pověsť. Z prstu jsem sobě nic nevyssál. Bart. Nestrkej prstů, kde se svírá (kde se dvéře svírají). C. Dohořívá mu k prstům (je u veliké nesnází; 2. už s ním na konci). Vz Nesnáze, Nebezpečenství. C. Těžko jest dítěti s obry za prsty se ta- hati. Podáš-li mu prstu, ujme tě za celou ruku. Dej mu prst, on vezme hrsť. Jg. Dáš-li prst, vezme hrsť. Vz Nesytý. Lb. Kdo ru- kama med míchá, prsty oblize. Pk. Kdo do hovna prstem píchá, umaže se. Ve Slez. Tč. Sám je na svete ako ten prst. Mt. S. Kolik prstů mužskému, natahuje-li je, praská, tolik má galánek (milenek). Kda. Prstům říkají |
přezdívkou pazour. Brt. Nestrkej sem ty
pazoury (= prsty). Ve sprosté mluvě. Musí své pazoury ve všem míti, do všeho strčiti atd. Us. (Hý.). Co má prsty křivé, toho neživ. Mus. Vz Ruka. — P., míra čtyř zrn ječných zšiří, ein Finger (als Mass). Jednoho prstu ztlouští. D. Pět prstů zšíří. V. Na p. tlustý. Sych. — P. boží, moc, Finger Gottes. Prstem božím vymítám ďábly. Br. — P. u rukavice, Finger. — P. u nohy, die Zehe. V. Po prstech jíti, choditi. D. — P. u živočichův, vz nahoře. — Prstečky, gelbrothe Händleinschwämme. Na Ostrav. Tč. Vz Prstíček. Prsť, i, f. místo prch-ť (prch-ám), ch před
tb v s. Cf. I. 519. b. P., srsl. prъstъ, souvisí se slovem рrаchъ; koř. prs, příp. -tъ. Mkl. B. 166., 168. Cf. Gb. Hl. 111. P., ornice, jest na povrchu kůry zemské sypká smíšenina rozličných částic hornin zvětráním rozdro- bených a se zbytky rostlin a zvířat promí- chaných ; p. hlinitá, písčitá, vapnitá. Bř. Vz Hornina, Ornice, S. N., Schd. II. 77., 137., 224., 285., KP. III. 214. Die Damm-, Gewächs-, Garten-, Stauberde, die mulmige Erde, der Mulm, Humus. P. rostlinná, Rostl., černá. Us. S prstí zmásti, smísiti, srovnati = zkaziti, z kořen vyvrátiti; Město s prstí smáti, V., Kom., srovnal. Plac. Ať jsem prsť a popel! BO. — P., země, die Erde. Od prsti byl zvýší skůro mne. Pref. Čisté studnice filistynské prstí zasypány byly. Kom. Prstačí dřevo. Vz Prsták.
Prsták, a, m., scyllarus, korýš. Krok. —
P., u, m., phoenix, druh palem. Vz S. N. Prsťan, u, m., humussaures Salz. Presl.
Prstec, stce, m., malý prst, Finger, m.
Jád. Prsteček, čku, m., vz Prst.
Prstek, stku, m., vz Prst. V.
Prsten, u, prstének, nku, (prstenec,
nce, zastar.), prsténček, prsténeček, čku, m., prstýnek, nku, m. P., strsl. prъstenъ, gt. prъstene, příp. -еnь : prъstъ + еnь. Mkl. B. 127. P. jest kroužek obyč. kovový, jenž navlečen jsa na prst slouží k okrase aneb k naznačení důstojnosti. Vz S. N. Der Ring, Fingerring, annulus. Jg. P. svatební, oddavací, D., pečetní (pečátko, pečetidlo). V. P. zlatý, od zlata; snubný, Us., p. s drahým kamením. Kom. Zlaté prsteny nositi. V. Kámen do prstenu vsaditi. Byl. P. s třema kamenama. Er. P. 164. P. na ruce na pravé na mé. BO. Svlekl se zlatý prstének. Rkk. 58. V p-ku svém obrazu božího nenos = jména božího nadarmo nebeř. Mus. III. d. 74. O p. hráti. D. P. děvčeti dáti. Nestvořil jsem horšího jako ty prsteně, jako ty prsteně, ty drahé kameně; Zlatý prsten s prstu sjal, Marijance na prst dal; Vrať mi milý můj věneček, já ti vrátím prsteneček; P. ze zlata; Dyž nésem tvůj milé, prsteň mně dé; Prstýnek se počal mrazem pukati; Dva stříbrné pr- steně; Prstenek má na prstu; Prstýneček s prosta lehko je, ale to moje srdce smutné je; Našla jsem tam za oltářem dva stříbrné prsteně, jeden sa mi na prst hodil a ten druhý milému, a až půjdem od oltáře, dáme jeden druhému; Prsten sejal, mjilou objal; Dokud nedostanu z tvej ruky prsteňa ; I veru sam tebi dála zlát prstenek na ručícu, a roz- |
||
|
|||
Předchozí (1209)  Strana:1210  Další (1211) |