1212

Prší krev, kamení (padá). Us. Začíná pršeti.
Prší jen se lije, jen se cedí, jen srší, jen
třepá, jen tleská, jen šupí, jen crčí. Us. Prší,
prší, jen se lije. Er. P. 118. P-lo jako by
z konve lil. Dch. Prší, jakoby šňůry tahal.
V Kunv. Msk. Prší, jakoby provázky spu-
stil. Mor. Hý. Prší tak šupoce, tak čapoce,
tak se léje. Vz Tak. Na mor. Zlínsku. Brt.
Až milo prší. Prší, až kloboučky (bubliny)
vstávají, Na Mor. Zmokl, ano pršelo. Us.
A slepice také pršie = utíkají. Žk. 336. —
co. Pršelo, pršelo drobný krupičky. Er. P.
217. Cf. Dštíti. — odkud. Listí prší (padá)
se stromů. D. Vlasy s hlavy prší. Čern.
Prší se střechy jen crčí. Co s nebe prší, to
nikomu neškodí. Č. Cožkoli před se bére,
to mu jako z rukou prší. Br. Obilí z pytle
děravého prší. Zlob. An z nich prší sekanina.
Dh. Bude z něj (m. : z něho= z mračna)
pršet. Er. P. 213. Ať hrom hraje kalamajku,
s nebe prší brambory, já od toho neopu-
stím. U Litom. Dš. — kudy. Prší střechou,
oknem. Us. Popel skrze rošt pršel (padal),
Čern. — na koho. Měsíčku, nechť prší (pa-
dají) tvé paprsky na osiřelého. Hlas. Déšť
pršel na nás. Č. Pršelo na nás. Us. Pršely
na tebe velké krapě dešča; By na ňu pr-
šelo devět dní kamení. Sš. P. 299., 662.
Dal na sebe p. Dch. By na ni pršelo ka-
mení. Er. P. 165. — čím (kde). Pršelo krví,
V., kamením. Us. Jakoby po všem světě
hvězdami pršelo. V. V Aegyptě deště žád-
ného nepřišívá. Jir. Anth. 11. 136. — komu
kam. Pršelo mu za krk. Us. — kdy. Když
na sv. Barboru (⁴/₁₂) prší, chodí prý husa
o vánocích po ledě. Dch. Prší-li na sedmi
bratrů den (¹¹/₂), sedm dní buď na déšť při-
praven ; Prší-li v den Marie návštěvy (²/₇),
čtyry neděle prý nemá úlevy. Moravan. 1875.
K večeru pršel sníh. V. — jak dlouho. Tři
měsíce žádný déšť nepršel. Kn. — před
kým. Ptáci před orlem prší (uletují). Rad.
zv. — komu. Kterému koni prší roh. Ms.
bib. — jak. Prší svrchu (prší-li silně, obyč.
o lijavci). Na Mor. u Nezamyslic. Bkř. Dnes
tam prší o celý hřebík. Us. u Újezda.

Pršící hodiny (sypací). Ros. Vz Pršecí.

Pršičkovati = poprchávati. Pršičkuje.
Us.

Pršivý, pršlivý, který prší, padá, fällig,
abfallend, regnerisch. P. lupeny, Rostl., hlava
(pleš). Ja.

Prška, y, f., déšť, der Regen. P. dešťová.
Br. Zvláště v nečasy a v pršku. V. Z dola
se mračí, přijdú-li pršky ? Mor. P. 120. Pro
ustavičné pršky. V. To jsou letos pršky.
Us. P. neproměnlivá je prška jen dešťová
neb jen sněhová, po celý rok se nestřídajíc;
2. proměnlivá, když někdy pršívá, jindy
sníh padává. Dle Till. Místo krásných dnů
jen pršky trvají. Us. Tč. Prška po kapkách
začíná. Č. M." 153., Pk.

Prškati = pršeti, rieseln. Pršká. Slov. Plk.

Prškvorec, pryškvorec, rce, m. = pu-
škvorec, prsní kořen, Brustwurz, angelica
montana. Na Ostrav. Tč.

Pršlavý čas, dešťový, Regenwetter, n.
Ros.

Prštice, dle Budějovice, Piirschitz, ves
u Brna. PL.

Prštiti = kapnouti. Kda. (Mtl.).

Prt, u, m., něco starého, zkaženého. Ros.

Prť, i, f., na Slov. pyrť, chodník v lesích,
stezka, der Fussteig. P. medvědí. Plk. —
P., pěšinka, dráha zaječí obilím a místo,
kde vydry z vody vylezají, die Hexensteige.
Šp.

Prtácký, Schuhflicker-. Jg.

Prtáctví, ševcovství (s příhanou, vz Prt),
die Schuhflickerei. — P., špatné dílo, Pfu-
scherei, Flickerei, f., Plk.

Prtačení, n., das Schuhflicken. Us.

Prtačina, y, f., ševcovina, die Schuhflic-
kerei. Us.

Prtačiti, il, en, ení, ševčiti (s příhanou),
schustern, Schuhfllickerei treiben. D., Sych.

Prtačka, y, f., die Schuhflickerin. — P.,
špatné dílo, die Flickerei. Ros.

Prták, a, m., švec, který starou obuv spra-
vuje, vetešník, Schuhflicker, m., Háj., Troj.
(Výb. II. 91). Ktož škorně opravovali, pr-
táci slúli. Háj. 27. — P., švec vůbec (s pří-
hanou). Us Kšá. Vz Tk. II. 546. — P., špatný
řemeslník, hudlař, der Pfuscher. Ros. P-kem
bude ne písařem neb malířem, kdo se z leda
písma, z leda malování škrtati učil. Kom.

Prtati, prtávati, prtovati = starou věc
opravovati, zvl. starou obuv, flicken. Ros.

Prtě, ěte, n., Ševčík (s příhanou). der
Schusterjunge. D.

Prtiti = kutiti, hrabati zem. Slov. Koll.

Prtnouti, tnul a tl, ut, utí = odstrčiti.
Cf. strsl. prbtiti, gravare. Na Opav. Plk.

Pru, vz Příti.

Průba, proba (pruba, Br.), probička,
průbička, y, f., z lat. probo = zkouška,
der Versuch, die Probe. P. mlatební. J. tr.
P-bu udělati. V., bráti. Kom.; na p-bu =
na zkoušku. Průbička — chybička. Us., Č. M.
217. — P., zkušování, die Prüfung, Probe.
Br. P-by ohně nevystojí. Kom. P-bu vydr-
žeti, držeti, vystáti. Kom. Tolikéž má i to
stříbro, kteréž zlato drží, v té hodnosti,
totiž lot zlata fejnu, které se ve stříbře
vedlé průby najde, po 7 zl. atd. placeno
býti. Nar. o h. a k. Vz S. N. — P. ku zkou-
šení rud atd., die Form, das Probe-, Meister-
stück. Aby novotný k řemeslu se přihlašu-
jící cechmistrům dával probu. Kom. J. 655.
Po pálení porculánu za 20 hodin vynímají
se proby nebo tak zvané hlídače a nechají
se vystydnouti. Techn. Průbu bráti, vylí-
vati, zachladiti, vybíjeti, páliti; p. na olovo,
stříbro, nikl, železo, zlato atd. Vys. — P.,
důkaz, znamení, der Beweis, das Kennzei-
chen. P. budoucí ctnosti. V.

Průbavka, y, f., die Windprobe bei der
Orgel. Vaněk o varh.

Průběh, u, m., der Verlauf. Us. Mš. Tyto
souhlásky p-hem času ztvrdly. Bž. 41. P.
bráti, vzíti. Us. Tento obrat jest moderní,
avšak přihlížejíce k dobrým rčením: původ,
začátek, konec vzíti, zda-li nemůžeme dle
obdoby této i onen obrat novočeský strpěti,
ačkoli bez něho obejíti se můžeme ? Totéž
má platnosť o rčení: směr bráti, vzíti, Rich-
tung nehmen. Mš. Dle Brs. 136. lépe: prů-
běh míti. Cf. Průchod míti. V. Die Sache
hat einen solchen Verlauf genommen = věc
se takto sběhla (udála). V. Skvělý p. míti



	1212

	Prší krev, kamení (padá). Us. Začíná pršeti. Prší jen se lije, jen se cedí, jen srší, jen třepá, jen tleská, jen šupí, jen crčí. Us. Prší, prší, jen se lije. Er. P. 118. P-lo jako by z konve lil. Dch. Prší, jakoby šňůry tahal. V Kunv. Msk. Prší, jakoby provázky spu- stil. Mor. Hý. Prší tak šupoce, tak čapoce, tak se léje. Vz Tak. Na mor. Zlínsku. Brt. Až milo prší. Prší, až kloboučky (bubliny) vstávají, Na Mor. Zmokl, ano pršelo. Us. A slepice také pršie = utíkají. Žk. 336. — co. Pršelo, pršelo drobný krupičky. Er. P. 217. Cf. Dštíti. — odkud. Listí prší (padá) se stromů. D. Vlasy s hlavy prší. Čern. Prší se střechy jen crčí. Co s nebe prší, to nikomu neškodí. Č. Cožkoli před se bére, to mu jako z rukou prší. Br. Obilí z pytle děravého prší. Zlob. An z nich prší sekanina. Dh. Bude z něj (m. : z něho= z mračna) pršet. Er. P. 213. Ať hrom hraje kalamajku, s nebe prší brambory, já od toho neopu- stím. U Litom. Dš. — kudy. Prší střechou, oknem. Us. Popel skrze rošt pršel (padal), Čern. — na koho. Měsíčku, nechť prší (pa- dají) tvé paprsky na osiřelého. Hlas. Déšť pršel na nás. Č. Pršelo na nás. Us. Pršely na tebe velké krapě dešča; By na ňu pr- šelo devět dní kamení. Sš. P. 299., 662. Dal na sebe p. Dch. By na ni pršelo ka- mení. Er. P. 165. — čím (kde). Pršelo krví, V., kamením. Us. Jakoby po všem světě hvězdami pršelo. V. V Aegyptě deště žád- ného nepřišívá. Jir. Anth. 11. 136. — komu kam. Pršelo mu za krk. Us. — kdy. Když na sv. Barboru (⁴/₁₂) prší, chodí prý husa o vánocích po ledě. Dch. Prší-li na sedmi bratrů den (¹¹/₂), sedm dní buď na déšť při- praven ; Prší-li v den Marie návštěvy (²/₇), čtyry neděle prý nemá úlevy. Moravan. 1875. K večeru pršel sníh. V. — jak dlouho. Tři měsíce žádný déšť nepršel. Kn. — před kým. Ptáci před orlem prší (uletují). Rad. zv. — komu. Kterému koni prší roh. Ms. bib. — jak. Prší svrchu (prší-li silně, obyč. o lijavci). Na Mor. u Nezamyslic. Bkř. Dnes tam prší o celý hřebík. Us. u Újezda. Pršící hodiny (sypací). Ros. Vz Pršecí. Pršičkovati = poprchávati. Pršičkuje. Us. Pršivý, pršlivý, který prší, padá, fällig, abfallend, regnerisch. P. lupeny, Rostl., hlava (pleš). Ja. Prška, y, f., déšť, der Regen. P. dešťová. Br. Zvláště v nečasy a v pršku. V. Z dola se mračí, přijdú-li pršky ? Mor. P. 120. Pro ustavičné pršky. V. To jsou letos pršky. Us. P. neproměnlivá je prška jen dešťová neb jen sněhová, po celý rok se nestřídajíc; 2. proměnlivá, když někdy pršívá, jindy sníh padává. Dle Till. Místo krásných dnů jen pršky trvají. Us. Tč. Prška po kapkách začíná. Č. M." 153., Pk. Prškati = pršeti, rieseln. Pršká. Slov. Plk. Prškvorec, pryškvorec, rce, m. = pu- škvorec, prsní kořen, Brustwurz, angelica montana. Na Ostrav. Tč. Pršlavý čas, dešťový, Regenwetter, n. Ros. Prštice, dle Budějovice, Piirschitz, ves u Brna. PL.	Prštiti = kapnouti. Kda. (Mtl.). Prt, u, m., něco starého, zkaženého. Ros. Prť, i, f., na Slov. pyrť, chodník v lesích, stezka, der Fussteig. P. medvědí. Plk. — P., pěšinka, dráha zaječí obilím a místo, kde vydry z vody vylezají, die Hexensteige. Šp. Prtácký, Schuhflicker-. Jg. Prtáctví, ševcovství (s příhanou, vz Prt), die Schuhflickerei. — P., špatné dílo, Pfu- scherei, Flickerei, f., Plk. Prtačení, n., das Schuhflicken. Us. Prtačina, y, f., ševcovina, die Schuhflic- kerei. Us. Prtačiti, il, en, ení, ševčiti (s příhanou), schustern, Schuhfllickerei treiben. D., Sych. Prtačka, y, f., die Schuhflickerin. — P., špatné dílo, die Flickerei. Ros. Prták, a, m., švec, který starou obuv spra- vuje, vetešník, Schuhflicker, m., Háj., Troj. (Výb. II. 91). Ktož škorně opravovali, pr- táci slúli. Háj. 27. — P., švec vůbec (s pří- hanou). Us Kšá. Vz Tk. II. 546. — P., špatný řemeslník, hudlař, der Pfuscher. Ros. P-kem bude ne písařem neb malířem, kdo se z leda písma, z leda malování škrtati učil. Kom. Prtati, prtávati, prtovati = starou věc opravovati, zvl. starou obuv, flicken. Ros. Prtě, ěte, n., Ševčík (s příhanou). der Schusterjunge. D. Prtiti = kutiti, hrabati zem. Slov. Koll. Prtnouti, tnul a tl, ut, utí = odstrčiti. Cf. strsl. prbtiti, gravare. Na Opav. Plk. Pru, vz Příti. Průba, proba (pruba, Br.), probička, průbička, y, f., z lat. probo = zkouška, der Versuch, die Probe. P. mlatební. J. tr. P-bu udělati. V., bráti. Kom.; na p-bu = na zkoušku. Průbička — chybička. Us., Č. M. 217. — P., zkušování, die Prüfung, Probe. Br. P-by ohně nevystojí. Kom. P-bu vydr- žeti, držeti, vystáti. Kom. Tolikéž má i to stříbro, kteréž zlato drží, v té hodnosti, totiž lot zlata fejnu, které se ve stříbře vedlé průby najde, po 7 zl. atd. placeno býti. Nar. o h. a k. Vz S. N. — P. ku zkou- šení rud atd., die Form, das Probe-, Meister- stück. Aby novotný k řemeslu se přihlašu- jící cechmistrům dával probu. Kom. J. 655. Po pálení porculánu za 20 hodin vynímají se proby nebo tak zvané hlídače a nechají se vystydnouti. Techn. Průbu bráti, vylí- vati, zachladiti, vybíjeti, páliti; p. na olovo, stříbro, nikl, železo, zlato atd. Vys. — P., důkaz, znamení, der Beweis, das Kennzei- chen. P. budoucí ctnosti. V. Průbavka, y, f., die Windprobe bei der Orgel. Vaněk o varh. Průběh, u, m., der Verlauf. Us. Mš. Tyto souhlásky p-hem času ztvrdly. Bž. 41. P. bráti, vzíti. Us. Tento obrat jest moderní, avšak přihlížejíce k dobrým rčením: původ, začátek, konec vzíti, zda-li nemůžeme dle obdoby této i onen obrat novočeský strpěti, ačkoli bez něho obejíti se můžeme ? Totéž má platnosť o rčení: směr bráti, vzíti, Rich- tung nehmen. Mš. Dle Brs. 136. lépe: prů- běh míti. Cf. Průchod míti. V. Die Sache hat einen solchen Verlauf genommen = věc se takto sběhla (udála). V. Skvělý p. míti