1213

(dobře před se jíti). Dch. — P. hotových
peněz, der Durchlauf von Barschaften. J. tr.
— P. kohoutkový. Vz Prm. IV. 194. — Sr.
Proběh.

Průbéř, průbýř, průbíř, probéř, e,
m., z lat., zkušovatel, zkušovník, der Pro-
birer, Prüfer. Jg., Br. P., úředník zkoušející
rudy, hutní výrobky, mince, slitiny. Vz S. N.
P. mincе, Münzwardein, m., D., zemský. V.,
Nar. o h. a k.

Průbéřský, průbýřský, prubířský,
Probir-. P. kámen (černý mramor). V. Vz
S. N. P. jehla, pícka. Jg. P. váha užívaná
v průbírnách. Vz S. N.

Průbéřství, průbýřství, průbířství,
n., vz Průbířství, die Probirkunst. D.

Průběžný, povrchní, rychlý, spěšný, oben-
hin, oberflächlich. P. článek, položka (po-
kladniční), durchlaufende Post, J. tr., příjmy,
durchlaufende Einnahmen. Šp.

Průbicvičnosť, průbisučnosť, i, f_; =
opatrnosť, zkušenost, die Behutsamkeit. Kou.

Průbicvičný, průbisučný, zkušený, chy-
trý, opatrný, erfahren, behutsam. Mudr., Ben.,
Ms. bib. 1 sedláci, pokolení hlúpé a tupé,
však ke lsti a neupřímnosti jest schopné a
průbisučné. Boč. ms.

Prubijál = pluvial. Us. v Krkonš. Kb.

Průbířství, n., nauka o zkoušeni nerostů,
rud n. výrobků hutních a slitin kovů, také
dokimacie zvaná. Vz S. N., KP. IV. 68. Vz
Průbéřství.

Průbisučnosť, i, f., vz Průbicvičnosť.

Průbisučný, vz Průbicvičný.

Průblesk, problesk, u, m., der Durch-
glanz. Šm.

Průbný (na zkoušku, zkušebný), Probir-.
P. arch, cín, olovo. Nz.

Průbod, u, m., probodnutí, der Durch-
stich. Šm.

Průboj, e, m., nástroj, jímž se něco pro-
bíjí, ku př. železný kůl, kterým chmelaři díry
na tyčky do země dělají, proražec, der Durch-
schlag. Us. — P., kladivo špičaté, průbojník,
průsečník, kterým kováři díru do železa ná-
razem naraženou docela prorážejí, das Loch-
eisen, der Durchschlag, Stempel. Ja., P. ostrý,
Scharfmeissel, kulatý, Putzmeissel. Šp., Ja. —
P. krejčovský na dírky, der Durchschlag. —
P. na drn, der Rasenstecher. — P., probití,
das Durchschlagen, der Durchschlag. P. n.
zájem, rána v kopytě, když kovář hluboko
hřebík zarazí, der Stich. — P., malá kůstka
nad kopytem vyrůstající. Us. Sá.

Průbojuík, u, m. P. kovářský, vz Průboj.

Průbojnice, e, f., die Stanze. Šp.

Průbojnosť, i, f.. prorazitelnosť, průraz-
nost, die Durchlagbarkeit. Šm.

Průbojný, durchschlagbar. P. hoblík, der
Lochhobel. Us. Hk.

Průbovací = průbovní.

Pruhování, n , das Probiren.

Pruhovaný; -án, a, o, probirt. Budu-li
vojákem, nejsem pruhovaný. Sš. P. 515.

Průbovati, zkusiti (z lat. probare), pro-
biren, versuchen, prüfen. — co. Kámen
zlato průhuje a zlato lidi. V. P. péro (zkou-
šeti). D Teprů ťa šohajku prubirovat budu.
Sš. P. 363. — co kde: zlato na kameni. V. —
co čím. Průbířským kamenem kovy prů-

bujeme. V. — s inft. Prúbujte hospodařiti.
Kram. — Jg.

Průbovní, Probe-, Probir-. P. kázání,
arch, kámen, stříbro. Reš., Rohn.

Pruclek, bruclek, pruclík, vz Prslík. Na
Ostrav. Tč.

Pruče, e, n., prula (obilí), zastr. Rozk.

Pruček, čka, m., prúdník, ulcula, Ms.
Židk., mugil piscis, Grosskopf, m., ryba. Rk.,
Vodň.

Průčelek, lku, m. = průčelí. Us. Dch.

Průčelí, n. (zastr. pročelí), přední strana
domu, svisle, die Facade. Ozdobiti p. chrámu.
V. Dům p-ím k náměstí stojí. Us. Na p. stře-
chy, in fronte tecti; Sience (porticus), ježto
se tiehnieše u pročelí na dél; Před proče-
lími bieše písánie palmové vyryté; P. vrat;
Utkal sě s ním u p. (occurrit ei ex adverso).
BO. P. průkopu, das Tunnelportale. Dch.

Prňčelník, a, m., der Vorfechter. Kinský.

Průčelný Stirn-, Front-. Aqu. P. zeď.
Dch.

Průčetný, -ní, Lese-. P. zkouška, Lese-
probe, f. (u divadla). Div. z och.

Průčistka, y, f., čistý roztok cukru, das
Klärsel Pta.

Průčistný, reinigend. Rk.

Prúčiti, vz Proučiti.

Prudák, a, m., trachiscelis, hmyz. Krok.

Prudce, komp. prudčeji, proučeji, prou-
zeji, prouze = rychle, náhle, silně, čerstvě,
heftig, schnell, hitzig, jäh. V. Pták p. letí,
kůň p. běží. Ros. Reka p. běží, čas p. utíká,
D. S vysoka p. spadl. Har. P. točiti. Jel.
Ať mne tak p. nepálí, bratře Lazare rozmilý;
Mé srdenko, srdce, biješ ve mně prudce;
Teč milá vodičko, teč prudce; Odleť vráno,
odleť prudce. Sš. P. 20., 214., 338., 508.
Co se p. staví, rádo se boří. S. a Ž. Obra-
ziti mu křídla sluší, aby tak prudce nelítal.
Prov. Jg. — P., hněvivě, kvapně, jähzornig.
D.

Prudcefučný, scharfblasend. P. duchové,
Windbeutel, m. Reš.

Prudčina, y, f., proud vody, der Wasser-
strom. — P., prudkovina, ostrý prvek v rost-
linách, scharfer Pflanzenstoff. Rostl.

Průdech, u, m., der Durchhauch. Dch. —
P., das Luftloch. Na Ostrav. Tč. Vz Průduch.

Prudek, dku, m., náprsní ženský oblek.
Na vých. Mor.

Průdělek, lku, m., prodělání, der Verlust
(beim Verkauf). P. míti.

Průdeřice, e, f., die Flachruthe (beim
Sammtweber). Šm.

Prüderie, e, f., z fr., upejpavosť, Sprödig-
keit, Ziererei. Rk.

Prudíce, Pruditz, ves u Sudoměric. PL.

Prudidlo, a, n., Reizmittel, n. Šm.

Prudina, y, m. a f., člověk prudký, jäh-
zorniger Mensch.

Pruditi, il, děn a zen, ení; zpruditi, pru-
dívati = páliti, nítiti, brennen, entzünden ;
trýzniti, kasteien; mořiti, močiti, beizen.
Jg. P., koř. pręd (brennen). Mkl. aL. 98. —
co. To zostřuje a prudí krev. D. Prach
z kamence prudí mrtvé tělo n. maso a suší
ránu. Knih. lék. P. tělo (trýzniti). Jg. P.
maso, ránu (páliti), kůži (drážditi). Rk. Tady
mě aspoň nikdo neprudí (nezlobí). U Rychn.