1214

Msk. — se čím. Pšenici živým vápnem p.
Kouble. — se komu. Maso se jí prudí.
Čern.— kam. Dřevo žluté vrby dobře
barvu v sebe nechává p.

Prúditi, vz Prouditi. — se kudy. Přes
skály se voda prúdi (rychle teče). V Bez-
kydech. Tč.

Prudko, vz Prudký. — P. = prudce.
Prudko protiv sobě hnasta. Rkk. 41. Ne tak
z prudka. D.

Prudkoběžec, žce, m., Schnelläufer, m.
— P., Dromedar, m.

Prudkobodý, gewaltig stechend. Dch. P.
bolesť.

Prudkohledý, jähblickend, heftigen Blik-
kes. Dch.

Prudkolet, u, m., ungestümer Flug. Dch.

Prudkoletý, schnellfliegend. Dch. P. lid.
Hdk.

Prudkolítný = prudkoletný, schnellflie-
gend. P. žádosti. Sš. Hc. 59.

Prudkolučný, prudkým lukem střílející.
P. Diana. L.

Prudkomluvnosť, i, f., Schnellzüngig-
keit, Schnellredenheit. Jg.
Prudkomluvuý, schnellredend. Us. Jg.
Prudkonohý,rychlonohý, schnellfüssig. L.

Prudkoperý =rychloletý, schnellfliegend.
P. pták, šíp. L.

Prudkoplynnosť, i, f.,rychlý tok, Schnell-
flüssigkeit. L.

Prudkoplynný, rychlotoký, schnell flies-
send. L.

Prudkosť, i, f., rychlost, náhlost, die
Schnelligkeit, Jähe. P. běhu. Jel. Delfín
p-stí všecky předchází. Kom. S p-stí se
otáčeti, Kom., k někomu běžeti. St. skl.
S p-stí lítati. Hus. I. 57. — P., náramnosť,
síla, kvapnosť, die Heftigkeit, Hitze, der
Ungestüm. V. P. mysli, vášně, slov, Jel.,
ohně. Kram. Vyrazi p. Luděkem. Rkk. 11.
P. hněvu. D. Navrátilé nemoci s p-stí oby-
čejně člověka dodělávají. Кош. Tu dobře
zůstati nemůžeš pro déšť a p. od větru. Pref.
553.

Prudkota, y, f., šp. m.: prudkost'.. Jg.
P. lásky. Pl.

Prudkotoký, prudkoteklý, prudko-
tekoucí, schnellströmend. Dch., Jg.

Prudkovina, y, f., vz Prudčina.

Prudkovonný, scharf riechend. P. ovoce.
Hank.

Prudký, prutký; prudek, dka, dko; komp.
prudší, prudcí, prudčejší. P. od prúditi,
prouditi. Šf. — P., hbitý, kvapný, brzký,
rychlý, čerstvý, geschwind, schnell, jäh. V.
P. kůň, D., proměna, Kom., běh. Háj. Kde
se voda úží, tam jest prudší proud. Sych.
P-ký se kolikráte překotí, až ho i váhavý
dohoní. Pk. P. voda před se běží, tichá
břehy podrývá. Prov. Prudký jako střela.
Pk., Mt. S. Já se nezastavím, já jsu voda
prudká. Sš. P. 117. — P., ,s významem násil-
nosti, náhlý, náramný, ostrý, násilný, přísný,
heftig, stark, ungestüm, scharf, gross, ge-
waltig. Jg. P. vítr, Kom., člověk prudkého
ducha n. prachu (popudlivý), V., řeka, víno
(silné), D ., oheň, žádosti, Kram., jed, louh,
Byl., bolesť, Ros, hnutí mysli, výmluvnost',
Jel., dunot, Sš. Sk. 17., pranice, Sych., zima.

Tudy táže (mustvo) Zábojevým slovem, onamo
slovem prudka Slavoje. Rkk. 10. Bouř tu
p-kou staviž, v lodi své nás plaviž. Sš.
P. 775.

Prudnice, Neustadt, mě. v prus. Slezsku.
Vz S. N. Vz Prudník.

Prúdník, vz Proudník.

Prudník, a. m.. Neustadt, mě. u Hlohova
ve Slez. Tk. IV. 400. Vz Prudnice.

Průdol, u, m., die Thalschlucht.

Průduch, (zastr. produch), u, průdušek,
šku, m. (zastr. producha), průdušina, y, f.
= průchod, kudy vítr může, das Luft-, Wind-,
Keller-, Athem-, Schweissloch usw. V. P.,
stsl. pro-duch + ъ, koř. duch (sr. duchъ=
spiritus, vъzduchъ = aër). Mkl. B. 19. P.,
prázdné místo ve zdi k volnému procházení
vzduchu. S. N. P-chové otevřeli sú se; Břicho
mé jest jako mest bez produchu, jenž nové
láhvice rozlupuje (disrumpit). BO. Pokrm
skrze p-chy přijímá. Vod. P. větrní, sklepní
(dymník). D. P. v kůži. Aqu. Průduchové
nebeští otevříni jsou (s oblaků velicí pří-
valové padají). Br., V. P-chy tělesné (die
Leibesöffimng) jsou zacpané. Sych. Oči, uši
a všecky zevnitřní p-chy. Kom. Jest v pekle
nesmírná horkosť, neb p-chu nemá. V. P.
krevní, hnisový (objevení se krve, hnisu
v oku), das Blut-, Eiterauge. Ja. — P., pára,
die Ausdünstung. V takovém žaludku bývá
mnoho větrů a p-chů. Krab. — Nemá vol-
ného p-chu = nedaří se mu po vůli. Ros.

Průdušní, -ný, průduch mající, Luft-,
Athem-, Wind-. P. trubice, die Luftröhre,
V., díra ve sklepě (dymník, das Kellerloch),
Us., žíla v hrdle, die Luftröhre (jinak: p.
žíla = srdeční, pulsovní, die Schlagader),
D., čípek n. jazýček (který chřtán kryje),
das Athemzünglein. V.

Průdušnice, e, f. P., průdušní, životní,
pulsní žíla, die Schlagader. D. — P., po-
tová dírka, das Schweissloch. Rostl. — P.,
dýchavice, die Luftröhre. P., trachea, jest
chruplavkovitoblánitá trubice, která počí-
najíc pod chřtánem téměř kolmo na přední
části hrdla sestupuje do hrudi sloužíc prů-
chodu vzduchu k plícím a z plic. Vz S. N..
Schd. II. 365., 370. P. n. krkoška skládá se
z chrupkovitých kroužkův, vnitř jest po-
vlečena blanou sliznou (sliznici) a v dutine
hrudní dělí se ve dve větve, bronchie ; ho-
řejší čásť průdušnice je chřtán.. Vz Ústroj.
P. u lidu slove: koláčová dírka. Pž. P. jest
u živočichu dýchajících plícemi; vzdušnice
jest dychadlo hmyzu a jiných živočichů tříd
nižších. Nz. Hořejní čásť p. jest v hrdle a
slove chřtán (chřtán, hrtan), na kterémž
ohryzek jest. Pt.

Průdušnicový, Luftröhre-. Rostl.

Průdyšný, co prodychnouti lze, durch-
hauchbar. Techn.

Pruh, u, m., pruha, prouha, y, f., žíla.
Strany původu vz Popruh. Mkl. B. 36., 38. Cf.
Gb. 111. 141. — Pruhy na zdi špatně bílené
= kocour. Ostatně vz Prouh.

Pruháč, e, m., druh jablek. Na mor. Zlín-
sku. Brt.

Pruhatec, tce, m., pallinarius, oblek. Rozk.

Pruhatina, y, f., pruhatá tkanina, ge-
streiftes Gewebe. St. skl.