1215

Pruhatý, prouhy mající, gestreift. P.
roucho. BO.

Pruhel, hlu, m. (zastr. pruhlo), špruhle,
sklonek, pletka, léčka n. p. na Čermáky.
Pruhly na ptáky. Der Sprenkel, die Schlinge.
St. Skl. II 242.

Průhled, u, m., prohledem, die Durch-
schau, Durchsicht. D., Dch. — P-dy, diop-
trae, Diopter, m. Sedl. — P., průhlediště,
prohlídka, průzor, die Durchsicht (der Ort,
wo man durchsehen kann). Šm.

Průhledčivosť, i, f., vz Prohledčivosť.

Průhledčivý, vz Prohledčivý.

Průhledítko, a, n. P. průhledni, Per-
spektivdiopter. Šm.

Průhlednický. P. pravítko, Diopterlineal,
n. Šm.

Průhlednictví,n., die Perspektive, Per-
spektivzeichnung. Šm.

Průhlednost', i, f., die Durchsichtigkeit.
P. či průzornosť nerostů jest vlastnosť ne-
kovových druhů jejich propouštěti světlo
ve větší n. menší míře. Vz S. N. P. nerostů,
stupně její: průhledný, průsvitavý, neprů-
hledný. Š. a Ž., Bř. N. 62., Schd. II. 16.

Průhledný, vz Prohledný, durchsichtig.
P. obraz, das Transparent. Dch.

Průhledoměr, u, m., průzoroměr, der
Durchsichtigkeitsmesser, Diaphanometer. Šm.

Průhledosloví, n., nauka o průhlednosti,
die Dioptrik, Durchsitigkeitslehre. Šm.

Pruhlo, a, n., vz Pruhel.

Průhluben, vz Prohlubeň.

Průhon, u, m., prohonění, der Durchtrieb.
D. Právo ku p-nu. Vz Právo. — P., cesta
n. mezka mezi poli. Tam tím průhonem se
jde k lesu. Us. — P., brod, die Furt. P. na
pastviska přes řeku. 1503. Gl. — P., brázda
rovná přes pole, zvl. brázda přes pole šikmá,
aby jí voda odtékala, die Wasserfurche. Us.

— Jg. — Vz Rb. 241.

Průhončí, ího, m., der Durchtreiber. Ros.

— P., der Kläger. Aqu.

Průhonice, dle Budějovice, ves v Ěí-
čansku. Vz S. N., Tk. II. 546.

Průhonina, y, f. = průhon. Pl.

Pruhovačka, y, f, die Streifsäule. Šp.

Pruhovaný, gestreift. P. šátek, plátno
(žíhované), jablka. Štelc. D., Kouble.

Pruhovati, prouhy dělati, streifen, falzen.
D.

Pruhovatý, pruhovitý, plný pruh, ge-
streift. P. jablka, Štlc., náprsník. Č.

Pruhovina, y, f., prouhy na sloupu, die
Falze. D.

Pruhovitý, vz Pruhovatý.

Průhryz, u, m., perforatio, chorobné pro-
hlodání blánité stěny některé dutiny vředem.
Vz S. N.

Průhybka, y, f., die Wippe der Drechsler.
Techn.

Pruch, u, m., u horníků, z něm. Bruch,
lépe: stržina. Jg.

Pruchna, y, f., ves ve Slezsku. PL.

Průchod, u, m., prochození, der Durch-
zug, Durchgang. Vojsku cizímu skrze zemi
p-du nedati. Kram. Pára skrze průduch
(dymník) průchod měla. Sych. P. vojska.
J. tr. P. zameziti. P. hotových peněz, der
Durchlauf. J. tr. Svobodný a nezávadný

průjezd a průchod. V. P. bezpravný, frei-
wilíig geduldeter Durchgang-, Vz Bezpravný.
P. na čas trpěný. Vz Bezpravný, Dobro-
volný. Opatření na p-du, die Durchzugsver-
pflegimg. Čsk. — P., místo, kudy se projíti
může, der Durchgang, Pass. P. křížový (am-
bitus), Us., podzemní, podkopní. D. Cesty
a p-dy z města oblehli. Flav. P. pod zemí,
v zahradě ; p. bludný v uchu, das Labyrinth.
Jg. P-dy kamen jsou sazemi zaneseny. Dch.
P-dy pryskyřičné, vzdušné; p. čelestní, hrdelní,
stehenní, slabinný n. tříselný, slzový; v hudbě.
Vz více v S. N., Schd. II. 158., 181., 158. —
P., postup, svoboda k činění, prospěch, der
Gang, Fortgang, Bestand, Einfluss, die Kraft,
Wirkung. V. P. míti (prospívati); šťastný
p. n. skončení míti. V. Běh, p. věci, der
Lauf (Fortgang) einer Sache. J. tr. Kde pře
se začne, tam má svůj průchod i skončení
míti (tam má vedena býti). Ms. arch. Prach.
A poněvadž skrze to i pokuty míjely a vý-
stupkové svůj p. mívali. Zř. F. I. A. 24.
Aby týž soud zemský příští svůj p. míti
mohl. Žer. fol. 14. Všecky ty věci volný p.
mají a zjevně se konají. Ler. Bez Boha nic
nemůže míti p-du. Kom. Na čem se větší
počet přísežných snese, to svůj p. míti má.
Kol. 33. P. zhajovati, zameziti. Jg. To svůj
p. míti má, na čem se větší díl stavů krá-
lovství snesl. V. P-du nabyti. Dch. Musilo
uznání moci a veleby Kristovy veřejný p.
míti; Způsobiti p. hněvu svému; To věčité
p. míti musí; Aby bolu a lásce klidu svému
p. učinil; Ale nyní zadrženému proudu citů
volný p. pouští. Sš. J. 89., L. 134., I. 42., 107.,
Sk. 88. (Hý.). V církvi měla spravedlnosť
p. míti. Br. Kde ožralství a jiní hříchové
volný p. mají, tu lidé k pomstám dozrávají.
Ros. Ať má tato výmluva p. Sych. To od-
volání má svůj p. (místo). Ros. P. něčemu
zjednati. J. tr. Pře má bez překážky svůj
p. míti. Řd., J. tr. — P. čemu dáti = místo
dáti, dopustiti. Jg., Žer., Štelc. Zlosti p.
dáti, Us., právu, zákonům. Rk. Církev sv.
všem těm náhledům volný a valný p. dává.
Sš. I. 64. Žádosti něčí p-du nedati; Své
mysli p. dáti. Dch. Právu na někoho dáti
p. J. tr. Aby hejtmané takovým věcem p-du
nedali. Zř. F. L

Průchodce, e, m., der Passant. J. tr.

Průchodčí, Passanten-. P. protokol, jist-
bice. J. tr.

Průchodící, průchoditý, průchodný
dům, Durchhaus, n. Šp. — Pozn. Hrací,
psací, bicí od hráti, psáti, bíti; ale slovesa
průchodití není, tedy lépe: průchodní, Os.,
průchoditý, prochodicí.

Průchodiště, ě, n. = průchod, Durch-
gang m. P. mezi zdmi, Aqu., úzké, Reš.,
pod zemí skryté, V., v domě. Kom. Aby
jejich cesty a p. opanovali a zalehli. Br.
Pohanství není nutným p-těm ze tmy ke
světlu; P., kterýmž soužení k oné naději
vede. Sš. I. 27., 59. — P., otvor v úlu dzie-
rzonském, kterým včely z plodníku do med-
níku přecházejí. Lšk.

Průchoditý, průchodný, durchgängig. P.
dům, Ros., Star. let., Kom., Pref., cesta,
Trip., ulice, Kom., J. tr., ton, noty, akkord.
Hud. Cf. Průchodicí.