Předchozí (1214)  Strana:1215  Další (1216) |
|
|||
1215
|
|||
|
|||
Pruhatý, prouhy mající, gestreift. P.
roucho. BO. Pruhel, hlu, m. (zastr. pruhlo), špruhle,
sklonek, pletka, léčka n. p. na Čermáky. Pruhly na ptáky. Der Sprenkel, die Schlinge. St. Skl. II 242. Průhled, u, m., prohledem, die Durch-
schau, Durchsicht. D., Dch. — P-dy, diop- trae, Diopter, m. Sedl. — P., průhlediště, prohlídka, průzor, die Durchsicht (der Ort, wo man durchsehen kann). Šm. Průhledčivosť, i, f., vz Prohledčivosť.
Průhledčivý, vz Prohledčivý.
Průhledítko, a, n. P. průhledni, Per-
spektivdiopter. Šm. Průhlednický. P. pravítko, Diopterlineal,
n. Šm. Průhlednictví,n., die Perspektive, Per-
spektivzeichnung. Šm. Průhlednost', i, f., die Durchsichtigkeit.
P. či průzornosť nerostů jest vlastnosť ne- kovových druhů jejich propouštěti světlo ve větší n. menší míře. Vz S. N. P. nerostů, stupně její: průhledný, průsvitavý, neprů- hledný. Š. a Ž., Bř. N. 62., Schd. II. 16. Průhledný, vz Prohledný, durchsichtig.
P. obraz, das Transparent. Dch. Průhledoměr, u, m., průzoroměr, der
Durchsichtigkeitsmesser, Diaphanometer. Šm. Průhledosloví, n., nauka o průhlednosti,
die Dioptrik, Durchsitigkeitslehre. Šm. Pruhlo, a, n., vz Pruhel.
Průhluben, vz Prohlubeň.
Průhon, u, m., prohonění, der Durchtrieb.
D. Právo ku p-nu. Vz Právo. — P., cesta n. mezka mezi poli. Tam tím průhonem se jde k lesu. Us. — P., brod, die Furt. P. na pastviska přes řeku. 1503. Gl. — P., brázda rovná přes pole, zvl. brázda přes pole šikmá, aby jí voda odtékala, die Wasserfurche. Us. — Jg. — Vz Rb. 241.
Průhončí, ího, m., der Durchtreiber. Ros.
— P., der Kläger. Aqu.
Průhonice, dle Budějovice, ves v Ěí-
čansku. Vz S. N., Tk. II. 546. Průhonina, y, f. = průhon. Pl.
Pruhovačka, y, f, die Streifsäule. Šp.
Pruhovaný, gestreift. P. šátek, plátno
(žíhované), jablka. Štelc. D., Kouble. Pruhovati, prouhy dělati, streifen, falzen.
D. Pruhovatý, pruhovitý, plný pruh, ge-
streift. P. jablka, Štlc., náprsník. Č. Pruhovina, y, f., prouhy na sloupu, die
Falze. D. Pruhovitý, vz Pruhovatý.
Průhryz, u, m., perforatio, chorobné pro-
hlodání blánité stěny některé dutiny vředem. Vz S. N. Průhybka, y, f., die Wippe der Drechsler.
Techn. Pruch, u, m., u horníků, z něm. Bruch,
lépe: stržina. Jg. Pruchna, y, f., ves ve Slezsku. PL.
Průchod, u, m., prochození, der Durch-
zug, Durchgang. Vojsku cizímu skrze zemi p-du nedati. Kram. Pára skrze průduch (dymník) průchod měla. Sych. P. vojska. J. tr. P. zameziti. P. hotových peněz, der Durchlauf. J. tr. Svobodný a nezávadný |
průjezd a průchod. V. P. bezpravný, frei-
wilíig geduldeter Durchgang-, Vz Bezpravný. P. na čas trpěný. Vz Bezpravný, Dobro- volný. Opatření na p-du, die Durchzugsver- pflegimg. Čsk. — P., místo, kudy se projíti může, der Durchgang, Pass. P. křížový (am- bitus), Us., podzemní, podkopní. D. Cesty a p-dy z města oblehli. Flav. P. pod zemí, v zahradě ; p. bludný v uchu, das Labyrinth. Jg. P-dy kamen jsou sazemi zaneseny. Dch. P-dy pryskyřičné, vzdušné; p. čelestní, hrdelní, stehenní, slabinný n. tříselný, slzový; v hudbě. Vz více v S. N., Schd. II. 158., 181., 158. — P., postup, svoboda k činění, prospěch, der Gang, Fortgang, Bestand, Einfluss, die Kraft, Wirkung. V. P. míti (prospívati); šťastný p. n. skončení míti. V. Běh, p. věci, der Lauf (Fortgang) einer Sache. J. tr. Kde pře se začne, tam má svůj průchod i skončení míti (tam má vedena býti). Ms. arch. Prach. A poněvadž skrze to i pokuty míjely a vý- stupkové svůj p. mívali. Zř. F. I. A. 24. Aby týž soud zemský příští svůj p. míti mohl. Žer. fol. 14. Všecky ty věci volný p. mají a zjevně se konají. Ler. Bez Boha nic nemůže míti p-du. Kom. Na čem se větší počet přísežných snese, to svůj p. míti má. Kol. 33. P. zhajovati, zameziti. Jg. To svůj p. míti má, na čem se větší díl stavů krá- lovství snesl. V. P-du nabyti. Dch. Musilo uznání moci a veleby Kristovy veřejný p. míti; Způsobiti p. hněvu svému; To věčité p. míti musí; Aby bolu a lásce klidu svému p. učinil; Ale nyní zadrženému proudu citů volný p. pouští. Sš. J. 89., L. 134., I. 42., 107., Sk. 88. (Hý.). V církvi měla spravedlnosť p. míti. Br. Kde ožralství a jiní hříchové volný p. mají, tu lidé k pomstám dozrávají. Ros. Ať má tato výmluva p. Sych. To od- volání má svůj p. (místo). Ros. P. něčemu zjednati. J. tr. Pře má bez překážky svůj p. míti. Řd., J. tr. — P. čemu dáti = místo dáti, dopustiti. Jg., Žer., Štelc. Zlosti p. dáti, Us., právu, zákonům. Rk. Církev sv. všem těm náhledům volný a valný p. dává. Sš. I. 64. Žádosti něčí p-du nedati; Své mysli p. dáti. Dch. Právu na někoho dáti p. J. tr. Aby hejtmané takovým věcem p-du nedali. Zř. F. L Průchodce, e, m., der Passant. J. tr.
Průchodčí, Passanten-. P. protokol, jist-
bice. J. tr. Průchodící, průchoditý, průchodný
dům, Durchhaus, n. Šp. — Pozn. Hrací, psací, bicí od hráti, psáti, bíti; ale slovesa průchodití není, tedy lépe: průchodní, Os., průchoditý, prochodicí. Průchodiště, ě, n. = průchod, Durch-
gang m. P. mezi zdmi, Aqu., úzké, Reš., pod zemí skryté, V., v domě. Kom. Aby jejich cesty a p. opanovali a zalehli. Br. Pohanství není nutným p-těm ze tmy ke světlu; P., kterýmž soužení k oné naději vede. Sš. I. 27., 59. — P., otvor v úlu dzie- rzonském, kterým včely z plodníku do med- níku přecházejí. Lšk. Průchoditý, průchodný, durchgängig. P.
dům, Ros., Star. let., Kom., Pref., cesta, Trip., ulice, Kom., J. tr., ton, noty, akkord. Hud. Cf. Průchodicí. |
||
|
|||
Předchozí (1214)  Strana:1215  Další (1216) |