1216

Průchodné, ého, n., der Transito-, Durch-
fuhrs-, Durchgangszoll. Šm.

Průchodní, -ný, (vz Průchodicí), kudy
se může projíti, n. co někudy prochází, durch-
gängig, Durchgangs-. P. dům, ulice, Us.,
list, clo, příkop, D.. oblouk. Šm. P. (prů-
vozní) lístek, der Passierschein, J. tr., míst-
nost', der Passagenraum, Dch.. obchod. Od-
nos obou míst k messiáši té doby jist а
p-den byl. Sš. I. 107. (Hý.). Král to opatřiti
ráčí, aby takový obmysl žádnému p-ný nebyl.
Čr. P. akkordy, přecházky, ton n. nota. Vz
S. N.

Průchodnice, e, f., die Wurflinie. Čsk.

Průchodnost, i, f., die Wegsamkeit. Dch.

Průchodný = průchoditý. Vz Průchodicí.

Průchoz, i, f. = průchod. Pr. živ.

Průjasný, chyb. m.: průhledný.

Průjem, jmu, m., odměk břicha, stolice;
zvl. běhavka, úplavice, sračka, chvístačka,
der Durchfall, Durchbruch, Stuhl, Bauch-
fluss, die Ruhr. P., diarrhoea, jest hojné a
často opětované vykalování obsahu střev-
ního, více méně řídkého a tekutého. Vz S. N
P. bílý, Milchruhr, krvavý, Blut-, talovitý,
lepkovlhký. Ja. P. míti. Us. — P., včelí
nemoc, když včely pro nepříznivou povětr-
nosť pročistiti se nemohou. Lšk.

Průjemný, durchgreifend. P. lék, tresť.
Na Ostrav. Tč.

Průjev, u, m., projevení, die Aeusserung.
P. pocitů. Mus. 11. 435

Průjezd, u, m.,projetí, průvoz, die Durch-
fahrt. V. P. svobodný. Plác. Aby tudy ne-
přátelům p-du nebylo. Ottersd. — P., místo,
kudy se projíždí, die Durchfahrt. V. Učinil
p. prostrannější. Sych.

Průjezditý, vz Průjezdný. Us. Marek.

Průjezdný, durchfahrbar, passirlich. P.
dům. Ros. Těsné uličky obyčejné neprů-
jezdné jsou. Kom.

Průkaz, u, m. = důkaz, list věřicí, der
Ausweis, das Legitimationsmittel, die Legiti-
mation. P. způsobilosti, der Qualifikations-
ausweis. Kdo bez p-zu jest, ausweislos.
J. tr. Ze se tomu svědectví jeho božského
p-zu nedostává; Vidí někteří v tom Páně
v Salamounově kobce se procházení p. jed-
noty starého a nového zákona. Sš. J. 93.,
178. (Ilý.). Poněvadž to vše na patrných
privilegií p-zích pozůstávalo. Lesl. leg. 136.

Průkazce, e, m., likvidovatel, der Liqui-
dator.

Průkazný, Ausweis-, Liquidations-. P.
list (prokázka). J. tr. — P., prokazatelný,
erweislich. Ros.

Průkaznosť, i, f., die Erweislichkeit.

Průkazna, y, f., die Liquidatur. Rk.

Průklad, u, m., proložení, die Interpola-
tion, Einschaltung. Stč. Alg. 147.

Průkladný, Interpolations-. Stč. Alg. 150.

Průklesť, i, f., průsek, aleje, der Durch-
hau, die Waldallee. Um. les.

Průkol, u, m., Segment bei mechanischen
Vorrichtungen. P. u kotrče, das Steuerseg-
ment. Rk.

Průkop, u, ш., podzemní prokopání, štůla,
der Durch-, Erdgang, die Strecke. Králík
podrývá průkopy. Kom. P. v hornictví slove
otvor od šachty do horniště na způsob štoly

buď vodorovně n. vystupováním nepatrným
až na ložisko vykopané. S. N. Ze šachty
vychází p. hlavní, prostřední, úkosný a ně-
kolik p-pů těžných. Techn. O p-pech že-
leznic vz KP. I. 237. — P. vojenský, der
Laufgraben, die Sappe. P. jednoduchý, plný,
dvojnásobný, rychlý. Bur. P. proti p-u dě-
lati, kontraminiren. Rohn.

Průkopník, a, m., der Sappeur. Rohn.

Průkopovůdce, e, m-, der Sappführer.
Rohn.

Prňkres, u, m., u kamenopisců, die Pause.
Dch. Vz Prokres.

Průkresní papír, Pauspapier. Dch. Vz
Prokreslicí.

Průlesk, u, m., durchschimmernder Glanz.
Šm.

Průlet, u, m., česno, das Ziehloch. Sp. —
P., proletění, das Durchfliegen, der Durch-
flug. Jg.

Průlev, průliv, u, m. = prolití, též
místo, kudy se co prolévá, das Durchgiessen,
der Durchguss. P.. úžina mořská, die Meer-
enge. Vz S. N. P., úzká čásť moře, která
dvě moře spojuje. Blř. P. mořský. Us. P.
široký = kanal; menší = vrata, brána. o.
a Ž. Když potok přetéká, dělají se průlevy.
Na Ostrav. Tč. P-vy největší: gibraltarský,
Behringův, Torresův, mosambický, kanál la
Manche (la Manš); p. europské: Kattegat,
kanal la Manche, kanal sv. Jiří, gibraltar-
ský, messinský, Dardanelly, k. cařihradský,
krčský; americké: Behringův, Smitův, florid-
ský, Mageljanův; asijské: krčský, carihradský,
Dardanelly, Mandeb, Ormuz. Malaka, korej-
ský, Behringův., Tl. Vz Moře. P. učiniti
(Luft machen). Šm.

Průlez, u, m., der Durchgang. — P.,
hrdlovina, při rozličných technických pří-
strojích veliký otvor, kterým pracovník
vnitřek prístroje čistí; jindy jest p. úplně
zavřen, das Mannsloch. Pta., Bc.

Prulich, pruliš = příliš. U Opav. Pk.

Průiinčitosť, i, f., vz Pórovitosť.

Průlina, y, f., průlinka, místo, kudy
se co prolilo. Průliny, místa bez sněhu, kde
sníh nejdříve se rozehřál. Us. — P., úžlabí,
údolí, kudy voda odtéká, die Kluft. Us.,
Boč. — P., pěšina lesem skrze houští. Jg.

Průlinka, y, f., die Pore. Vz Porovitosť.

Průlitba, y, f., prolití; prolití litby či
oběti lijebné, lité; oběť litá, pitná, mokrá,
das Ver-, Ausgiessen; das Ausgiessen, Dar-
bringen des Trankopfers; das Trankopfer.
Hý. Na našem místě apoštol mluví o oběti
a průlitbě. Sš. II. 170.

Průliv, vz Průlev.

Průlom, prolom, u, průlomek, mku, m.,
der Druchbruch. P. zdi. P. v zemi (rozpuk-
lina). — Jg.

Průlomnosť, i, f., die Durchbrechbarkeit.

Jg.

Průlomný, durchbrechbar. Jg.

Průluk, u, m., průluka, y, f., otvor,
štěrbina, kudy světlo vchází. Cf. Proluka.
Vký., Hněvk., Kalina.

Průlum, u, m., prolumí = prolom, der
Durchbrach. V Bezkydech. Tč.

Průměr, u, m., míra veskrz, der Durch-
schnitt, -messer. P. kruhu = přímka skrze