Předchozí (1215)  Strana:1216  Další (1217) |
|
|||
1216
|
|||
|
|||
Průchodné, ého, n., der Transito-, Durch-
fuhrs-, Durchgangszoll. Šm. Průchodní, -ný, (vz Průchodicí), kudy
se může projíti, n. co někudy prochází, durch- gängig, Durchgangs-. P. dům, ulice, Us., list, clo, příkop, D.. oblouk. Šm. P. (prů- vozní) lístek, der Passierschein, J. tr., míst- nost', der Passagenraum, Dch.. obchod. Od- nos obou míst k messiáši té doby jist а p-den byl. Sš. I. 107. (Hý.). Král to opatřiti ráčí, aby takový obmysl žádnému p-ný nebyl. Čr. P. akkordy, přecházky, ton n. nota. Vz S. N. Průchodnice, e, f., die Wurflinie. Čsk.
Průchodnost, i, f., die Wegsamkeit. Dch.
Průchodný = průchoditý. Vz Průchodicí.
Průchoz, i, f. = průchod. Pr. živ.
Průjasný, chyb. m.: průhledný.
Průjem, jmu, m., odměk břicha, stolice;
zvl. běhavka, úplavice, sračka, chvístačka, der Durchfall, Durchbruch, Stuhl, Bauch- fluss, die Ruhr. P., diarrhoea, jest hojné a často opětované vykalování obsahu střev- ního, více méně řídkého a tekutého. Vz S. N P. bílý, Milchruhr, krvavý, Blut-, talovitý, lepkovlhký. Ja. P. míti. Us. — P., včelí nemoc, když včely pro nepříznivou povětr- nosť pročistiti se nemohou. Lšk. Průjemný, durchgreifend. P. lék, tresť.
Na Ostrav. Tč. Průjev, u, m., projevení, die Aeusserung.
P. pocitů. Mus. 11. 435 Průjezd, u, m.,projetí, průvoz, die Durch-
fahrt. V. P. svobodný. Plác. Aby tudy ne- přátelům p-du nebylo. Ottersd. — P., místo, kudy se projíždí, die Durchfahrt. V. Učinil p. prostrannější. Sych. Průjezditý, vz Průjezdný. Us. Marek.
Průjezdný, durchfahrbar, passirlich. P.
dům. Ros. Těsné uličky obyčejné neprů- jezdné jsou. Kom. Průkaz, u, m. = důkaz, list věřicí, der
Ausweis, das Legitimationsmittel, die Legiti- mation. P. způsobilosti, der Qualifikations- ausweis. Kdo bez p-zu jest, ausweislos. J. tr. Ze se tomu svědectví jeho božského p-zu nedostává; Vidí někteří v tom Páně v Salamounově kobce se procházení p. jed- noty starého a nového zákona. Sš. J. 93., 178. (Ilý.). Poněvadž to vše na patrných privilegií p-zích pozůstávalo. Lesl. leg. 136. Průkazce, e, m., likvidovatel, der Liqui-
dator. Průkazný, Ausweis-, Liquidations-. P.
list (prokázka). J. tr. — P., prokazatelný, erweislich. Ros. Průkaznosť, i, f., die Erweislichkeit.
Průkazna, y, f., die Liquidatur. Rk.
Průklad, u, m., proložení, die Interpola-
tion, Einschaltung. Stč. Alg. 147. Průkladný, Interpolations-. Stč. Alg. 150.
Průklesť, i, f., průsek, aleje, der Durch-
hau, die Waldallee. Um. les. Průkol, u, m., Segment bei mechanischen
Vorrichtungen. P. u kotrče, das Steuerseg- ment. Rk. Průkop, u, ш., podzemní prokopání, štůla,
der Durch-, Erdgang, die Strecke. Králík podrývá průkopy. Kom. P. v hornictví slove otvor od šachty do horniště na způsob štoly |
buď vodorovně n. vystupováním nepatrným
až na ložisko vykopané. S. N. Ze šachty vychází p. hlavní, prostřední, úkosný a ně- kolik p-pů těžných. Techn. O p-pech že- leznic vz KP. I. 237. — P. vojenský, der Laufgraben, die Sappe. P. jednoduchý, plný, dvojnásobný, rychlý. Bur. P. proti p-u dě- lati, kontraminiren. Rohn. Průkopník, a, m., der Sappeur. Rohn.
Průkopovůdce, e, m-, der Sappführer.
Rohn. Prňkres, u, m., u kamenopisců, die Pause.
Dch. Vz Prokres. Průkresní papír, Pauspapier. Dch. Vz
Prokreslicí. Průlesk, u, m., durchschimmernder Glanz.
Šm. Průlet, u, m., česno, das Ziehloch. Sp. —
P., proletění, das Durchfliegen, der Durch- flug. Jg. Průlev, průliv, u, m. = prolití, též
místo, kudy se co prolévá, das Durchgiessen, der Durchguss. P.. úžina mořská, die Meer- enge. Vz S. N. P., úzká čásť moře, která dvě moře spojuje. Blř. P. mořský. Us. P. široký = kanal; menší = vrata, brána. o. a Ž. Když potok přetéká, dělají se průlevy. Na Ostrav. Tč. P-vy největší: gibraltarský, Behringův, Torresův, mosambický, kanál la Manche (la Manš); p. europské: Kattegat, kanal la Manche, kanal sv. Jiří, gibraltar- ský, messinský, Dardanelly, k. cařihradský, krčský; americké: Behringův, Smitův, florid- ský, Mageljanův; asijské: krčský, carihradský, Dardanelly, Mandeb, Ormuz. Malaka, korej- ský, Behringův., Tl. Vz Moře. P. učiniti (Luft machen). Šm. Průlez, u, m., der Durchgang. — P.,
hrdlovina, při rozličných technických pří- strojích veliký otvor, kterým pracovník vnitřek prístroje čistí; jindy jest p. úplně zavřen, das Mannsloch. Pta., Bc. Prulich, pruliš = příliš. U Opav. Pk.
Průiinčitosť, i, f., vz Pórovitosť.
Průlina, y, f., průlinka, místo, kudy
se co prolilo. Průliny, místa bez sněhu, kde sníh nejdříve se rozehřál. Us. — P., úžlabí, údolí, kudy voda odtéká, die Kluft. Us., Boč. — P., pěšina lesem skrze houští. Jg. Průlinka, y, f., die Pore. Vz Porovitosť.
Průlitba, y, f., prolití; prolití litby či
oběti lijebné, lité; oběť litá, pitná, mokrá, das Ver-, Ausgiessen; das Ausgiessen, Dar- bringen des Trankopfers; das Trankopfer. Hý. Na našem místě apoštol mluví o oběti a průlitbě. Sš. II. 170. Průliv, vz Průlev.
Průlom, prolom, u, průlomek, mku, m.,
der Druchbruch. P. zdi. P. v zemi (rozpuk- lina). — Jg. Průlomnosť, i, f., die Durchbrechbarkeit.
Jg.
Průlomný, durchbrechbar. Jg.
Průluk, u, m., průluka, y, f., otvor,
štěrbina, kudy světlo vchází. Cf. Proluka. Vký., Hněvk., Kalina. Průlum, u, m., prolumí = prolom, der
Durchbrach. V Bezkydech. Tč. Průměr, u, m., míra veskrz, der Durch-
schnitt, -messer. P. kruhu = přímka skrze |
||
|
|||
Předchozí (1215)  Strana:1216  Další (1217) |