1217

střed jeho jdoucí od jednoho bodu okolkova
(kružnice, obvodu) ke druhému. Sedl. P.
kruhu jest přímka, která přetíná kruh na
dvě části sobě rovné a úplně shodné (na
dva půlkruhy). Šanda. Přímka ze středu
k obvodu jdoucí jmenuje se poloměr, Halb-
messer, radius; dva poloměry v přímé čáře
slovou průměr, der Durchmesser, diameter.
Dřízhal. Vz S. N. P. koule, Hlas., tížný
(Schwerpunkt), Sedl., zdánlivý p. předmětu
(zřecí úhel). Sedl. P. pravý; p-ry spřežité
(zusammengehörige Durchmesser). Nz. Vz
S. N. — P. mathematický. P. arithmetický,
geometrický, der Durchschnitt, harmonický,
anharmonický, Stč. Alg. 90.; p. tepla den-
ního; měsíčný p. tepla, roční p. tepla. Nz.
V p-ru, průměrem, průměrně, im Durch-
schnitt. Nz., J. tr.

Průměrný, Durchschnitts-, durchschnitt-
lich. — P., jakási veličina střední z několika
rozličných veličin vyplývající. Vz S. N. P.
počet, Nz., spočtení, rok, cena, hodnota,
J. tr., summa, účet, Šp., příjem (mittleres
Einkommen). Dch.

Průmět, u, m., projekce, promítka, ná-
mětí, die Projektion, Ansichtszeichnung.
Spustí-li se z nějakého bodu a ve prostoru
přímka na určitou rovinu, zove se její pata
na této rovině p. nebo projekce bodu a;
spuštěná přímka slove přímka promítající
a rovina, na nížto se promítalo, slove ro-
vina průmětná. Vz více v S. N. P. rovní-
kový, polarní, vodorovný (obzorný), svisný
n. svislý, kosý, pravoúhelný, dvojměrný
(dimetrisch), trojměrný (trimetrisch), perspek-
tivní (dálnotvárný n. pohlídečný), orthogra-
fický, stereografický (tělopisný), rovno-
měrný kosý (geometr, schiefe P.), p. z jed-
noho bodu (Central-P.). Nz. Vz Projekce.

Průmětnice, e, f., v mathm., die Fuss-
punktenkurve. Stč.

Průmětný. Vz Průmět. P. osa, plocha, Nz.,
stěna, der Projektionsschirm. Ck. Vz Průmět.

Průmlka, y, f., promlčení. Stf.

Průmyk, u, m. P. v tělocviku. KP. II.
476., 478.

Průmysl, promysl, u, m., píle a snaž-
nosť u provozování řemesel a umění, die
Industrie, das Gewerbe; der Gewerbsfleiss,
Gewerbsgeist. P. ve smyslu širším každé
duchem lidským vymáhané rozmnožování
hmotného majetku a tím i blahobytu ; v už-
ším smyslu jest takové technické počínání,
jímž cena přírodnin se zvyšuje. Vz S. N. P.
s přemýšlením spojené provozování řemesel,
umění a obchodu. Mus. P. drobný n. v ma-
lém, Kleingewerbe, n., umělý, Kunstgewerbe,
Dch., p. ve velikém, Us., sklářský atd. Rk.
Poměr, stav, řízení, ztráta, znalec, volnosť
p-lu, úrok z p-lu; soud nad p-lem, zákon
o průmyslu; uvázati se v p., J. tr., p. vésti,
provozovati. Nz. Rud připravování k nej-
důležitějším částkám našeho promyslu ná-
leží. Mus. O průmyslu českém a o jeho ději-
nách vz S. N. II. 315.

Průmyslnický, Industrie-, Gewerbs-. P.
jednota, výstava, závod, Nz., řád, soud, J. tr.,
právo, vz Právo, škola.

Průmyslnictví, n., der Industrialismus,
das Gewerbswesen. Rk.

Průmyslník, a,m., der Gewerbetreibende,
Industriemann, Industrielle.

Průmyslnosť, i, f., provozování průmyslu,
der Industrialbetrieb. J. tr.

Průmyslný = s průmyslem živnost pro-
vozující, gewerbsfleissig, industriell. S. N.
P. hospodář, Jg., továrník, sklenář, Us., ná-
rod, Km., mistr. Dch.

Průmyslovna, y, f., die Gewerbshalle.
Rk.

Průmyslový, co se týká průmyslu, Ge-
werbs-. P. časopis, jednota, výsada, Industrie-
privilegium, n., J. tr., knihovna, spolek, vý-
stava. P. škola. Vz S. N., KP. I. 214.

Průň = proň. Pohoniču můj, vrać že se
mi průň. Sš. Mor. p. 450.

Pruneřov, a, m., Prunnersdorf, ves u Ka-
daně. PL.

Průní, první. Toť je kráva na průním
teleti. V Kunv. Msk. Cf. Prní.

Průnik, u, m., proniknutí, od proniknouti,
der Durchbruch. Mimo vše očekávání stal
se p. poslední stěny se strany. Us.

Průnos, u, m., pronesení, das Durchtra-
gen. — P., pronášení zboží, die Schwärzung.

Jg.

Průnosní, Durchtragungs-, Schwärzungs-,

Průnosník, a, m., der Schwärzer, Pascher.
Plk.

Průpad, u, průpadek, dku, m., propa-
dení, der Verfall, die Versenkung. — P.,
propadení statku, der Verfall. Pod p-dem
3 zlatých. Zlob.

Průpalka, y, f., die Brandröhre. P. rá-
kosová, Rohrbrandel, n. P. kroužková, der
Ringzünder. Čsk.

Průpalnice, e, f., průpalní, zápalní díra,
das Zündloch.

Průpalný, durchbrennbar. Šm.

Průpich, u, m., propíchnutí, der Durch-
stich. Šm.

Průplach, u, m., das Auswaschloch. Šp.

Průplav, u, m., plování ve skrze, das
Durchschiffen. — P., průtok spojující řeky
mezi sebou nebo s mořem pro ulehčení plavby.
Balbi. Der Kanal. P. menší: stoka. Splav,
splavidlo, stavidlo, vrata u p-vu. Š. a Ž. Vz
Kanal.

Průplaviště, ě, n., der Durchlass im
Flusse. Šm.

Průplet, u, m., pletení na skrze, das Ge-
flechte. Jg.

Průplynný, durchschwimmbar, durch-
schiffbar. L.

Průplyv, u, m., das Durchschwimmen,
-schiffen. L.

Průpověď, vz Propověď.

Průprava, y, f., die Vorbereitung. Bž. 62.
Vz Proprava a Propaedeutika.

Průpravna, y, f., die Vorbereitungsschule
Dch. P. učitelská. Vz Praeparanda.

Průřadí, n., die Fronte. Hněvk.

Průramek, mku, m., das Armloch. Vz
Proramek. Šp., Kšá., Šm.

Průramenice, e, f., perichalis. Aqu.

Průramník, u, průramníček, čku, m.,
vesta, die Weste. Us. Č.

Průraz, u, m., der Durchbruch, Durch-
schlag. Dch.

Průrazný, durchschlagend. Us. Dch.