1218

Průražec, žce, m., das Ausschlageisen,
Stecheisen. Techn., Šp.

Průražník, u, m., das Durchbrucheisen.
Šp.

Průřez, průříz, průstřih, u, m., pro-
říznutí, der Durchschnitt. P., das Profil.
Bur. Vz Průrys. — P., lépe: průměr, Jg.,
rozdělený stejný počet. P. desítiletý, Durch-
schnitt.

Průrys, u, m., das Profil. P. na délku,
na šířku. Nz. P. n. průřez ukazuje nám roz-
dělení místností do výšky, výšku jednotli-
vých prostorů i otvorů, tloušťku stropů,
uspořádání krovů, komínů atd. KP. I. 202.
Vz Profil.

Prus, a, m., obyvatel Pruska, Prusín,
Prusák, Prušák (V.), Prušan (pl. Prušané),
der Preusse; Pruska, Prušačka, Prušačka,
Prušanka, die Preussin.

Prusák, vz Prus. — P., rusák, eine Art
kleiner Schaben.

Prusce, ves u Čern. Kostelce. Tk. IV. 252.

Pruse německé a moravské, Pruss, vsi
u Vyškova. PL.

Průseč, i, f., der Durchschnitt, Schnitt.
Společná p. dvou ploch ; bod průseče. Nz. —
P., průsek, der Durchhieb im Walde. Ros.

Průsečík, u, m., der Durchstosspunkt. Ck.

Průsečnice, e, f., die Durchschnittslinie.
Prm.

Prňsečník, u, m., das Locheisen. P-kem
dírky do řemenů, do kovu atd. se vyseká-
vají. Vz Průboj. Prm.

Průsečný, prosekávající, schneidend. P.
přímka, Sedl., bod, čára, způsob. Nz. Tětiva
vznikne z protažené průsečné. Sedl.

Průsek, u, průseka, y, f., průseky,
pl., prosekána cesta v lese, výseka, průklest,
průseč, proseč, prorub, der Durchhieb, Richt-,
Stellweg. D., Šp. Šli jsme průsekou. Us.

Prusi-as, a n. e, m., král, v Bithynii od
236.—186. př. Kr. Vz S. N.

Prusice, dle Budějovice, Prussitz, ves
u Čern. Kostelce. PL.

Prusín, u, m., radikal berlínské modři
atd. Vz S. N. — P., a, m., vz Prus.

Prusinky, dle Dolany, něm. Prussinek,
ves u Bystřice pod Hostýnem. PL.

Prusinovice, dle Budějovice, ves a) u Ho-
lešova, b) u Lipníka na Mor. PL.

Pruska, y, f., vz Prus.

Prusko, a, n. V Prusku, Us., v Pruště.
Kram. Borussia, Preussen, n. K Prusku
náleží: Braniborsko, Sasko, část' Slezska,
Poznaňsko, Prusko, Pomořany, Šlesvík a
Holštýn, Hannoversko, Westfalsko, Hessy,
Hohenzollery, Porýnsko, Nassavsko, Frank-
furt n. Mohanem, Lauenburg, Elsasko a Lo-
taringy. Vz S. N., Tk. I. 621., II. 546., IV. 592.

Pruský, preussisch. P. země = Prusko;
p. vojsko, přístav, kůže, modř n. modřen,
Jg., Slezsko.

Průsmyk, u, m., der Pass, Engpass, die
Schlucht. Dch., Tč. Vz Hora, Pohoří, Pro-
hyb.

Průspěšný = prospěšný. Na Želivsku. Sř.

Prustka, y, f., truskavec, hippuris, rostl.
FB: 90., Čl. 150.

Průstřel, u, m., prostřelení, der Durch-
schuss. Jg.

Průstřih, vz Prostřih.

Průstup, u, m., vz Prostup. Us. Dch.

Prustvorcový, z něm. Brustwurz-. Byl.
Vz Prsní kořen.

Prustvorec, rce, m., pruškvorec, pu-
škvorec, rce, m., z něm. Brustwurz. Vz Prsní
kořen.

Průsvětelský =průhlednický, dioptrisch.
Sedl. F. 101.

Průsvětelsťví, n., nauka o světle zlome-
ném, die Dioptrik. Sedl.

Průsvětlý, durchsichtbar.

Průsvit, u, m., das Durchschimmern. Us.
Tč.

Průsvitník, u, m., das Transparent. Rk.
Vz Průsvitný.

Průsvitný, durchschimmernd. P. obraz,
nápis, das Transparent. Dch. Vz Průsvitník.

Prusy, gt. Prus, dat. Prusům, akkus. a
vok. Prusy, lok. Prusích, instrum. Prusy =
pruská země, Preussen, n. Vz více o Prusku
v S. N. a strany skloňování Dolany. Táhl
do Prus. Háj. 1337.

Prušačka, y, f., vz Prus.

Prušák, a, m., vz Prus.

Prušan, a, m., vz Prus. — P., u, m.,
orabus. Ms. vodň.

Prušel, a, m., Brusel, Brüssel. V městě
Prušel. V. P. 434.

Prušinky, pl., f., lépe: brusinky. Jg.

Průška, y, f., ein Bittzettel in der Kirche.
Puch.

Pruškvorec, rce, m. = proskurec. Us. na
mor. Drahansku. Hý.

Průšlý, lépe: prošlý. Jg.

Prušvorc, e, m. = puškvorec. U Opav.
Klš. Vz Prsní.

Prut, u, proutek, tku, proutík, u, prou-
teček, proutíček, čku, m., proutí (zastr.
prutí), proutíčko, a, n., rozha, šlahoun,
odmladek, letorosť, šlahák, haťovec, chabina,
metlisko • suchý p. : souš. Šp. Die Gerte,
Ruthe, Schwippe, der Stecken, Zweig, Trieb,
das Reis, Gretchen. P. mladistvý, od udice,
špicatý (osten). V., roční, D., vrbový, na
obruče, ku švihám, mrštný, Us., lepní, Aqu.,
štěpný. Orb. p. Přetáhnouti někoho lísko-
vým prutem. Prut není kyj ani kord (nesekne
ani kostí nepoláme). Prov., Jg. _vBěží, jakoby
ho prutem švihal. Vz Spěch. C. Dostati se
na zelený proutek (oženiti se). Osv. Psal
prutem do písku. Sá. Kdo chceš študovati
na juristu, ten aby měl v jazyku čertův
prut. U Rychn. Msk. Kto prútík neohýbá,
strom těžko ohne. Mt. S. Z p-ku veliký
strom bývá. Pk. — P., lodyha, peň jeden
rok trvající, větším dílem selený a měkký,
na př. u bylin a zelin, u Presla stvol, der
Stengel, Stiel, Schaft. Koprník jest bylina
prutem i listím k českému kopru podobná.
Byl. P. Aronův nad přirozený běh ovoce
dal. Pass. 786. Ulom si pruteček, klupni
(= klepni) na hrobeček; Utrhla jsem jí pró-
teček (fialy) tobě, synku za klobóček; Do
levé ruky prut rozmarýnu, aby věděli, že
už nestanu. Sš. Mor. p. 159., 220., 501. —
P., hůlka dřevěná, železná etc. ku všeliké
potřebě, die Stange. P. kyvadla v hodinách;
p. na okna; p. drátový, železný n. železa,
stříbra, zlatý, u svícnu. Jg., Nz. P. udičný



	1218

	Průražec, žce, m., das Ausschlageisen, Stecheisen. Techn., Šp. Průražník, u, m., das Durchbrucheisen. Šp. Průřez, průříz, průstřih, u, m., pro- říznutí, der Durchschnitt. P., das Profil. Bur. Vz Průrys. — P., lépe: průměr, Jg., rozdělený stejný počet. P. desítiletý, Durch- schnitt. Průrys, u, m., das Profil. P. na délku, na šířku. Nz. P. n. průřez ukazuje nám roz- dělení místností do výšky, výšku jednotli- vých prostorů i otvorů, tloušťku stropů, uspořádání krovů, komínů atd. KP. I. 202. Vz Profil. Prus, a, m., obyvatel Pruska, Prusín, Prusák, Prušák (V.), Prušan (pl. Prušané), der Preusse; Pruska, Prušačka, Prušačka, Prušanka, die Preussin. Prusák, vz Prus. — P., rusák, eine Art kleiner Schaben. Prusce, ves u Čern. Kostelce. Tk. IV. 252. Pruse německé a moravské, Pruss, vsi u Vyškova. PL. Průseč, i, f., der Durchschnitt, Schnitt. Společná p. dvou ploch ; bod průseče. Nz. — P., průsek, der Durchhieb im Walde. Ros. Průsečík, u, m., der Durchstosspunkt. Ck. Průsečnice, e, f., die Durchschnittslinie. Prm. Prňsečník, u, m., das Locheisen. P-kem dírky do řemenů, do kovu atd. se vyseká- vají. Vz Průboj. Prm. Průsečný, prosekávající, schneidend. P. přímka, Sedl., bod, čára, způsob. Nz. Tětiva vznikne z protažené průsečné. Sedl. Průsek, u, průseka, y, f., průseky, pl., prosekána cesta v lese, výseka, průklest, průseč, proseč, prorub, der Durchhieb, Richt-, Stellweg. D., Šp. Šli jsme průsekou. Us. Prusi-as, a n. e, m., král, v Bithynii od 236.—186. př. Kr. Vz S. N. Prusice, dle Budějovice, Prussitz, ves u Čern. Kostelce. PL. Prusín, u, m., radikal berlínské modři atd. Vz S. N. — P., a, m., vz Prus. Prusinky, dle Dolany, něm. Prussinek, ves u Bystřice pod Hostýnem. PL. Prusinovice, dle Budějovice, ves a) u Ho- lešova, b) u Lipníka na Mor. PL. Pruska, y, f., vz Prus. Prusko, a, n. V Prusku, Us., v Pruště. Kram. Borussia, Preussen, n. K Prusku náleží: Braniborsko, Sasko, část' Slezska, Poznaňsko, Prusko, Pomořany, Šlesvík a Holštýn, Hannoversko, Westfalsko, Hessy, Hohenzollery, Porýnsko, Nassavsko, Frank- furt n. Mohanem, Lauenburg, Elsasko a Lo- taringy. Vz S. N., Tk. I. 621., II. 546., IV. 592. Pruský, preussisch. P. země = Prusko; p. vojsko, přístav, kůže, modř n. modřen, Jg., Slezsko. Průsmyk, u, m., der Pass, Engpass, die Schlucht. Dch., Tč. Vz Hora, Pohoří, Pro- hyb. Průspěšný = prospěšný. Na Želivsku. Sř. Prustka, y, f., truskavec, hippuris, rostl. FB: 90., Čl. 150. Průstřel, u, m., prostřelení, der Durch- schuss. Jg.	Průstřih, vz Prostřih. Průstup, u, m., vz Prostup. Us. Dch. Prustvorcový, z něm. Brustwurz-. Byl. Vz Prsní kořen. Prustvorec, rce, m., pruškvorec, pu- škvorec, rce, m., z něm. Brustwurz. Vz Prsní kořen. Průsvětelský =průhlednický, dioptrisch. Sedl. F. 101. Průsvětelsťví, n., nauka o světle zlome- ném, die Dioptrik. Sedl. Průsvětlý, durchsichtbar. Průsvit, u, m., das Durchschimmern. Us. Tč. Průsvitník, u, m., das Transparent. Rk. Vz Průsvitný. Průsvitný, durchschimmernd. P. obraz, nápis, das Transparent. Dch. Vz Průsvitník. Prusy, gt. Prus, dat. Prusům, akkus. a vok. Prusy, lok. Prusích, instrum. Prusy = pruská země, Preussen, n. Vz více o Prusku v S. N. a strany skloňování Dolany. Táhl do Prus. Háj. 1337. Prušačka, y, f., vz Prus. Prušák, a, m., vz Prus. Prušan, a, m., vz Prus. — P., u, m., orabus. Ms. vodň. Prušel, a, m., Brusel, Brüssel. V městě Prušel. V. P. 434. Prušinky, pl., f., lépe: brusinky. Jg. Průška, y, f., ein Bittzettel in der Kirche. Puch. Pruškvorec, rce, m. = proskurec. Us. na mor. Drahansku. Hý. Průšlý, lépe: prošlý. Jg. Prušvorc, e, m. = puškvorec. U Opav. Klš. Vz Prsní. Prut, u, proutek, tku, proutík, u, prou- teček, proutíček, čku, m., proutí (zastr. prutí), proutíčko, a, n., rozha, šlahoun, odmladek, letorosť, šlahák, haťovec, chabina, metlisko • suchý p. : souš. Šp. Die Gerte, Ruthe, Schwippe, der Stecken, Zweig, Trieb, das Reis, Gretchen. P. mladistvý, od udice, špicatý (osten). V., roční, D., vrbový, na obruče, ku švihám, mrštný, Us., lepní, Aqu., štěpný. Orb. p. Přetáhnouti někoho lísko- vým prutem. Prut není kyj ani kord (nesekne ani kostí nepoláme). Prov., Jg. _vBěží, jakoby ho prutem švihal. Vz Spěch. C. Dostati se na zelený proutek (oženiti se). Osv. Psal prutem do písku. Sá. Kdo chceš študovati na juristu, ten aby měl v jazyku čertův prut. U Rychn. Msk. Kto prútík neohýbá, strom těžko ohne. Mt. S. Z p-ku veliký strom bývá. Pk. — P., lodyha, peň jeden rok trvající, větším dílem selený a měkký, na př. u bylin a zelin, u Presla stvol, der Stengel, Stiel, Schaft. Koprník jest bylina prutem i listím k českému kopru podobná. Byl. P. Aronův nad přirozený běh ovoce dal. Pass. 786. Ulom si pruteček, klupni (= klepni) na hrobeček; Utrhla jsem jí pró- teček (fialy) tobě, synku za klobóček; Do levé ruky prut rozmarýnu, aby věděli, že už nestanu. Sš. Mor. p. 159., 220., 501. — P., hůlka dřevěná, železná etc. ku všeliké potřebě, die Stange. P. kyvadla v hodinách; p. na okna; p. drátový, železný n. železa, stříbra, zlatý, u svícnu. Jg., Nz. P. udičný