Předchozí (1218)  Strana:1219  Další (1220) |
|
|||
1219
|
|||
|
|||
a nástavek u něho: smrsk. D. P. u rybářů :
tenká tyčka, jíž se užívá při pouštění ryb- níkův. Šp. — P., ocas liščí a psa hladké srsti, die Ruthe. Šp., D. — P., berla k pa- nování. Měl lidmi vlásti v prutu železném. ZN. — P., úd mužský, die männliche Ruthe. Čern. P. Adamův. Volk. — P. měřický, die Messruthe. Kom. J. 762. P., osm loket zdélí na vinicích. V. Prut má v sobě 1050 loket. Háj. P. za Přemysla Otakara II. měl délky 1050 loket. Pole menší měřilo se na pruty či provazy. Dle Háj. 20 prutů = lánu; osmi- pruty tedy 3/4 lánu. Pk. Peníze platiti z prutův i. e. z rolí. Boč. — P., prouh, Streifen, m. Déšť někdy prutem, někdy sem i tam prší. Zlob. Koupil pole v jednom prutě. V Kunv. Msk. — P. v Krkonoších úzká dolem se táhnoucí role n. louka. Kb. — Proutky, die Wechselruthen, kterými se plachty n.sítě spojují, nemají-li na konci roubíků. Šp. — P. mořský lupénkatý, vir- gularia mirabilis, polyp. Frč. 34. — Proutek boží = hromový kámen. Jir. Průtah, u, m., protah, protažení, der
Durchzug. J. tr. — P. další, D., soudu, tar- ditas judicii in curia. Jel. — P., odkázání na delší čas, hojemství, die Verschleppung, Frist, der Aufschub, Anstand. V. Že ta pře již na dávných p-zích jest a více než pět let trvá. Žer. Záp. I. 33. P-hy činiti, dělati. Ros., Let. 146. Soudce mu p. činí. Ben. V. Když oplatiti má, činí mu p-hy. Koc. Nebeř sobě dlouhých p-hův. Reš. Jen k průtahu výmluv a úskoku toho užívá. Kram. Popřál se mu p. Sych. Bez průtahu = hned. V. Bez p-hu nám pište. Sych. — P. v hudbě, die Retardation, gebundener Akkord. Hud. Prutánka, y, f., baciliaria, prvok. Krok.
Průtažnosť, i, f., die Dehnung.
Průtažný přízvuk, vz Přízvuk. P. ton.
Hud. Průteplivosť, i, f., způsobnosť látek pro-
pouštěti paprslky teplé tak jako sklo pro- pouští světlo, die Erwärmbarkeit. Vz S. N. Průteplivý, erwärmbar. Vz S. N., KP.
II. 330. Prúteříčko, a, n. = proutí. Budem rubat
p. Sš. Mor. p. 674. Prutice, e, f., prut, die Gerte, Ruthe.
Um. les. Prutičí, Stangen-, Ruthen-. P. dílo. 1404.
Prutina, y, f., das Gebüsch, Gesträuch.
Ms. — P., košatina. Boč. Prutínek, nku, m., malý prut, ein Stiel-
chen. Rostl. Prutkovec, vce, m., Wernerit, nerost. Jg.
Prutnatý, voll Ruthen, Gerten, ruthig.
P. bylina. Reš. Prutní, Ruthen-. P. místo, das Gebüsch,
Zlob., ratolesť. Pr. měst. 1. Prutník, a, m., sedlák mající polí pod
prut. Boč. ms. 1516. 2. Prutník, u, m., stráň proutím porostlá.
Dch. Průtok, u, m., protečení n. co kudy pro-
téká, der Durchfluss. Vody průtoku jestliže nemají, dmou se. Kom. V městech zděné p-ky (kanaly) zakládají. Rád. stav. Průtoky ve vinař., die Schläuche. Sk.
Prutování, n., die Falze. Stolice k p.,
|
die Falzbank des Zimmermanns. Rohn. Po-
znal jsem ji (truhlici), že jsem ji svou rukou dělal, bez meškání vzal sem nádobí, přimě- řoval sem p., trefovalo se dobře a tak sem já ji dělal. Svěd. 1570. Prutovaný; -án, a, o, gestreift. P. dřevo,
Fädenholz, n. Rohn. P. dílo. Prutovati, pruhy dělati, falzen, Streife
machen, streifen. — co: dřevo. Rohn. Prutoví, n. = pruty. — P., zvláštní druh
ozdoby oken gotického slohu, das Stab- werk. Vz S. N. Prutoviště, ě, n., prutina, das Gebüsch.
Um. les. Prutovní důlek, die Hohlkehle. D., Rohn.
Prutovník, u, m., der Stabhobel. P. fran-
couzský, německý, mosazem okovaný, s pás- kem (mit Fase), perlový, Perlst., zařezávací, Einschneid-, čtvrtkový, Viertel-. Skv. Prutový, Reis-. P. dříví, D., úd, Rostl.,
lišta, Stableiste, f. Šp. Průtrhlina, y, f., protrženina, der Bruch. Čern. Průtrž, e, f., protržení. Příp. -jъ. Mkl.
B. 76. Der Schwall, die Strömung, der Durch- bruch. P. oblaků, mračen, der Wolkenbruch. P. vod dolních, der Wasserdurchbruch. Bc. Řeku mají cíditi, aby voda p. měla k vol- nému toku. Ms. V těch prótržích konopie a lnu močit se zbraňuje, na to jsú močidla. Ms. (Č.). P. hráze. — P., protržení bránice okolo lůna, tak že střeva za kůži vybíhají, der Bruch. V. P. lůna, v lůně, der Darm-, Hoden ; V., dětinská (klínek). V. P. v pupku, Nabel-, D.; v klapce, Schamlefzen-; p. řeři- chová, wahrer Bauchbruch ; masitá nároků, Fleisch-, prsní, Brust-, průdušní cevy, Luft- röhrenbruch. Kdo p-že řeže a kamení. V. Otok naběhne a splaskne, ne tak p. a kýla, Bauch- u. Gemächtbruch, hernia et ramex. Kom. J. 307., Jg., Ja. P., kýla, úpast, vý- hřez, vyhřezení, vyklopení, výklop, přepa- dání ; vycházení materníku, pošvy, vatně, pastelům, konečníku. Šp. Kdo průtrž má: průtržník, úpastník, kýlavec. — P. u včel: úplavice. Šp. — P., přetržení, die Unter- brechung. Že učiněný pokoj beze všeliké průtrže pevně a stále držeti se zakazuje. Lesl. leg. 114. Průtržitý = průtržný. P. břicho. Krab.
Průtržník, a, m., kdo průtrže hojí n. má,
der Bruchschneider, Bruchleidende. — P., u, m., rozchodník, tučný mužík, kýlová by- lina, průtržné koření, sedum telephium, das Bruchkraut. — P., rostlina, herniaria. P. plchý, srstnatý. Rostl. P. lysý (husí mýdlo) h. glabra, chlupatý, h. hirsuta. FB. 79., Čl. Kv. 306., Slb. 255. Průtržný, kdo průtrž má, der Bruchlei-
dende. —P., ku průtrži se vztahující, Bruch-, P. pás, koření (vz Průtržník). — Jg. Průval, u, m., provalení, der Durchbruch.
P. vody. Rk. Průvan, u, m., provátí větru, průvěj. P.,
silnější proudění vzduchu úžinou mezi dvěma většími prostory umístěnou. Vz S. N. Der Luftzug. Aby zakládaná vesnice měla po- třebný p. povětří. Řád. stav. Stojíš v p-nu, jdi z p-nu. — P. u varhan, der Orgelkanal Vaněk. |
||
|
|||
Předchozí (1218)  Strana:1219  Další (1220) |