1219

a nástavek u něho: smrsk. D. P. u rybářů :
tenká tyčka, jíž se užívá při pouštění ryb-
níkův. Šp. — P., ocas liščí a psa hladké
srsti, die Ruthe. Šp., D. — P., berla k pa-
nování. Měl lidmi vlásti v prutu železném.
ZN. — P., úd mužský, die männliche Ruthe.
Čern. P. Adamův. Volk. — P. měřický, die
Messruthe. Kom. J. 762. P., osm loket zdélí
na vinicích. V. Prut má v sobě 1050 loket.
Háj. P. za Přemysla Otakara II. měl délky
1050 loket. Pole menší měřilo se na pruty
či provazy. Dle Háj. 20 prutů = lánu; osmi-
pruty tedy ³/₄ lánu. Pk. Peníze platiti
z prutův i. e. z rolí. Boč. — P., prouh,
Streifen, m. Déšť někdy prutem, někdy sem
i tam prší. Zlob. Koupil pole v jednom
prutě. V Kunv. Msk. — P. v Krkonoších
úzká dolem se táhnoucí role n. louka. Kb.
— Proutky, die Wechselruthen, kterými se
plachty n.sítě spojují, nemají-li na konci
roubíků. Šp. — P. mořský lupénkatý, vir-
gularia mirabilis, polyp. Frč. 34. — Proutek
boží = hromový kámen. Jir.

Průtah, u, m., protah, protažení, der
Durchzug. J. tr. — P. další, D., soudu, tar-
ditas judicii in curia. Jel. — P., odkázání
na delší čas, hojemství, die Verschleppung,
Frist, der Aufschub, Anstand. V. Že ta pře
již na dávných p-zích jest a více než pět
let trvá. Žer. Záp. I. 33. P-hy činiti, dělati.
Ros., Let. 146. Soudce mu p. činí. Ben. V.
Když oplatiti má, činí mu p-hy. Koc. Nebeř
sobě dlouhých p-hův. Reš. Jen k průtahu
výmluv a úskoku toho užívá. Kram. Popřál
se mu p. Sych. Bez průtahu = hned. V.
Bez p-hu nám pište. Sych. — P. v hudbě,
die Retardation, gebundener Akkord. Hud.

Prutánka, y, f., baciliaria, prvok. Krok.

Průtažnosť, i, f., die Dehnung.

Průtažný přízvuk, vz Přízvuk. P. ton.
Hud.

Průteplivosť, i, f., způsobnosť látek pro-
pouštěti paprslky teplé tak jako sklo pro-
pouští světlo, die Erwärmbarkeit. Vz S. N.

Průteplivý, erwärmbar. Vz S. N., KP.
II. 330.

Prúteříčko, a, n. = proutí. Budem rubat
p. Sš. Mor. p. 674.

Prutice, e, f., prut, die Gerte, Ruthe.
Um. les.

Prutičí, Stangen-, Ruthen-. P. dílo. 1404.

Prutina, y, f., das Gebüsch, Gesträuch.
Ms. — P., košatina. Boč.

Prutínek, nku, m., malý prut, ein Stiel-
chen. Rostl.

Prutkovec, vce, m., Wernerit, nerost. Jg.

Prutnatý, voll Ruthen, Gerten, ruthig.
P. bylina. Reš.

Prutní, Ruthen-. P. místo, das Gebüsch,
Zlob., ratolesť. Pr. měst.

1. Prutník, a, m., sedlák mající polí pod
prut. Boč. ms. 1516.

2. Prutník, u, m., stráň proutím porostlá.
Dch.

Průtok, u, m., protečení n. co kudy pro-
téká, der Durchfluss. Vody průtoku jestliže
nemají, dmou se. Kom. V městech zděné
p-ky (kanaly) zakládají. Rád. stav.

Průtoky ve vinař., die Schläuche. Sk.

Prutování, n., die Falze. Stolice k p.,

die Falzbank des Zimmermanns. Rohn. Po-
znal jsem ji (truhlici), že jsem ji svou rukou
dělal, bez meškání vzal sem nádobí, přimě-
řoval sem p., trefovalo se dobře a tak sem
já ji dělal. Svěd. 1570.

Prutovaný; -án, a, o, gestreift. P. dřevo,
Fädenholz, n. Rohn. P. dílo.

Prutovati, pruhy dělati, falzen, Streife
machen, streifen. — co: dřevo. Rohn.

Prutoví, n. = pruty. — P., zvláštní druh
ozdoby oken gotického slohu, das Stab-
werk. Vz S. N.

Prutoviště, ě, n., prutina, das Gebüsch.
Um. les.

Prutovní důlek, die Hohlkehle. D., Rohn.

Prutovník, u, m., der Stabhobel. P. fran-
couzský, německý, mosazem okovaný, s pás-
kem (mit Fase), perlový, Perlst., zařezávací,
Einschneid-, čtvrtkový, Viertel-. Skv.

Prutový, Reis-. P. dříví, D., úd, Rostl.,
lišta, Stableiste, f. Šp.
Průtrhlina, y, f., protrženina, der Bruch.
Čern.

Průtrž, e, f., protržení. Příp. -jъ. Mkl.
B. 76. Der Schwall, die Strömung, der Durch-
bruch. P. oblaků, mračen, der Wolkenbruch.
P. vod dolních, der Wasserdurchbruch. Bc.
Řeku mají cíditi, aby voda p. měla k vol-
nému toku. Ms. V těch prótržích konopie
a lnu močit se zbraňuje, na to jsú močidla.
Ms. (Č.). P. hráze. — P., protržení bránice
okolo lůna, tak že střeva za kůži vybíhají,
der Bruch. V. P. lůna, v lůně, der Darm-,
Hoden ; V., dětinská (klínek). V. P. v pupku,
Nabel-, D.; v klapce, Schamlefzen-; p. řeři-
chová, wahrer Bauchbruch ; masitá nároků,
Fleisch-, prsní, Brust-, průdušní cevy, Luft-
röhrenbruch. Kdo p-že řeže a kamení. V.
Otok naběhne a splaskne, ne tak p. a kýla,
Bauch- u. Gemächtbruch, hernia et ramex.
Kom. J. 307., Jg., Ja. P., kýla, úpast, vý-
hřez, vyhřezení, vyklopení, výklop, přepa-
dání ; vycházení materníku, pošvy, vatně,
pastelům, konečníku. Šp. Kdo průtrž má:
průtržník, úpastník, kýlavec. — P. u včel:
úplavice. Šp. — P., přetržení, die Unter-
brechung. Že učiněný pokoj beze všeliké
průtrže pevně a stále držeti se zakazuje.
Lesl. leg. 114.

Průtržitý = průtržný. P. břicho. Krab.

Průtržník, a, m., kdo průtrže hojí n. má,
der Bruchschneider, Bruchleidende. — P.,
u, m., rozchodník, tučný mužík, kýlová by-
lina, průtržné koření, sedum telephium, das
Bruchkraut. — P., rostlina, herniaria. P.
plchý, srstnatý. Rostl. P. lysý (husí mýdlo)
h. glabra, chlupatý, h. hirsuta. FB. 79., Čl.
Kv. 306., Slb. 255.

Průtržný, kdo průtrž má, der Bruchlei-
dende. —P., ku průtrži se vztahující, Bruch-,
P. pás, koření (vz Průtržník). — Jg.

Průval, u, m., provalení, der Durchbruch.
P. vody. Rk.

Průvan, u, m., provátí větru, průvěj. P.,
silnější proudění vzduchu úžinou mezi dvěma
většími prostory umístěnou. Vz S. N. Der
Luftzug. Aby zakládaná vesnice měla po-
třebný p. povětří. Řád. stav. Stojíš v p-nu,
jdi z p-nu. — P. u varhan, der Orgelkanal
Vaněk.