Předchozí (1219)  Strana:1220  Další (1221) |
|
|||
1220
|
|||
|
|||
Průvěj, e, průvěv, u, m., provátí, der
Luftzug, die Zugluft. Cf. Závěj. P. věku. Mus. Průvěvem večerního vzduchu se ob- čerstviti. Mus. Průvějný, Luft-. P. chodba. Dch.
Průvětrník, u, m., dírkovaný plech ke
skříním, das Luftgitter. Hk. Průvětrný, luftig. P. sýpka. Neprůvětrný,
luftdicht. Dch. Průvin, u, m., die Durchwindung. Šm.
Průvisný, vertikal.Šm., D.
Průvlač, e, f., průvlačný trám, podolák,
der Unterzug, Unterzugsbalken. Šp. 1. Průvlačka, y, f., příční dřevo tenčí,
které spojuje svlaky t. dřeva u bran na dél položená, das Querholz in den Eggen. Us. Dch. 2. Průvlačka, y, f., menší ale široká se-
kera tesařská. Zimmermannshacke, f. Us. Dch. Průvlak, u, m., trám, který se klade při
ležaté stolici mezi rozpěráky sloupců a mezi hambalky slouže těmto za podporu. S. N. Průvlečka, y, f., das Zieheisen. P., mo-
sazný kotouč se 60—90 dírkami k obvodu vždy většími, jimiž se, táhneme-li svíčky, ovoštěný knot protahuje. Ktk. Průvlek, u, m., cvičení tělocvičné. Kurz.
Průvod, u, m., provodení, provození, též
osoby provozující pro bezpečnosť n. poctu. Die Begleitung, Procession, der Zug, Auf-, Einzug, das Geleit. Jg. Ještě se v p-du Pa- vlově nalézali Asiané; Měli tenkráte Jana Marka ve svém p-dé. Sš. Sk. 232., I. 4. (Hý.). Někoho ve svůj p. vzíti, k p-du přibrati; bezpečný p. Dch. P. ozbrojený, die Eskorte. J. tr., Čsk. Daleké p-dy, zbytečné slzy. Km. Na nohy tu skoči junóv desět i dvě děvě ku próvodu jejé. Rkk. 45. Maje poctivý p. vyjel z Prahy; slavný p. ženicha a nevěsty do kostela; p. mrtvého těla k hrobu. V. P. pohřební. Kom. Dala se mu pěchota k p-du. Sych. P. s křižem. D. Má pěkný p. (pohřeb). Ros. P. někomu učiniti (pohřeb). BO. Slavilo jest jeho p. všecko pokolenie Judino (exe- quias celebravit). BO. Hode dó (hody jdou), kvete dó, a me decky k veselému průvodó. Sš. Mor. P. 770. V p-du jíti. P. bezpečnosti. Us. P. míti, odbývati, konati, držeti. Průvod úmrtní (pohřební), prosebný (processí), po- božný , žalostný, smutečný, slavný, roční, s pochodněmi. Šm. P. se hnul Dch. P. hnací, Schieblingskonvoi. J. tr. P. božetělový, die Frohnleichnarnprocession. Sš. L. 142., MP. 126. — P., ve strčes. zřízení zemském po- vinnost provázeti povozy knížecí na cestě od župy do župy, od hradu ke hrada. S. N. — P., co ku provedení slouží, nástroj, Kanal, m. Reč jest myšlének průvod. Nej. — P., úvod, Einleitung, f. V próvodu oznamuje básník předmět svého díla. Krok. Píše knihy s dostatečnými p-dy. Jel. — P., důkaz, dů- vod, der Be- Nachweis, Behelf, Erweis. V. P., prostředek zákonem určený, jímž soudce o pravdivosti skutku, na kterém se právo od stran vyhledávané zakládá, přesvědčení nabývá. S. N. P. jest věcí pochybných a kteréžby byly na odporu, skrze náležitá před soudem předložení prokázání. Pr. M. B. Netřeba p-du, nezapíráno. Ohláš. Za vin- ného z jistých patrných průvodův uznán byl. |
V. P. a odvod, Beweis u. Gegenbeweis. J. tr.
Dostatečné p-dy; vyvrátiti, poraziti průvod odvodem. J. tr. Dosti jsú próvodu učinili. NB. Tč. Zvedl Šebora na próvody a odhad učinil po pěti čtvrtích léta. Půh. II. 545. Ta věc potřebuje próvodu. NB. Tč. A z p-du ať činí spravedlivý nález. Lom. Neobstál se svým p-dem. Ros. Soudce zhola podlé p-dň zřetelnosti usuzuj. Kom. Strany před právem v průvodích i odvodich jejich vyslyšeti. Po dokonaném p-du. Jg. P. pře. Aqu. Proku- rator ve věcech n. průvodích svých správný, výmluvný atd. Smrž. P. doplňovací, k vy- vedení-se obviněného, odmluvní (Entschul- digungs-), k počtům (Behelfe, Belege). J. tr. Všecka moc každého půhonu, žaloby, mlu- vení a pře vedení na průvodích záleží; Spra- vedlivost jedné každé strany záleží nejvíce na průvodích, co která strana před soudem provozuje a dokazuje; P-dové pro soudce se vedou; P-dům cesta zavřína býti nemá; Kde není odporu, není a nebude také po- třebí průvodův; Není potřebí p-dův, kde jest spravedlivost jistá a zřetelná; Nesrov- nává-li se průvod s žalobou, bude za právo dáno pohnanému; Obojí strana svědky n. p-dy ukazuj a jeden proti druhému lsti ne- požívej ani fortelných odkladů sobě nevy- mýšlej ; Právo jináče nežli vedlé ukázání p-dů (secundum probata et allegata) j ednoho každého rozsouditi nemůže; Odklad k p-dům stranám dopřín býti má; P. po vyslyšené při zlepšiti se nemůže; Přiznání před sou- dem (právem) nejdokonalejší p. Pr. Přední p. na svědcich záleží. Rb. Komu bývá dáno za právo nálezem a tak, že by týmž nále- zem byl podán na průvod před úředníky menší (Jemanden des Beweises wegen an das Gericht verweisen). Nál. 215. Dostatečný p. Nál. 219. A vedlé p-du měštěnín bude povinen jemu tu nápravu učiniti. Václ. 12. Mluv krátce, dovozuj potřebně, a na spra- vedlnost' viece než na vtipnú chytrosť, na jistý próvod než na nejistú výmluvnost' spo- léhaj. Vš. 37. Súdce ne samo mluvení, jak- koli vtipně složené, než próvody, dôvody, obrany, vývody súdie. Vš. 52. Ne každý spravedlivý své spravedlnosti zřetelnými pró- vody může dovésti. Vš. 68. Při světlými a zřetelnými p-dy dovésti. Ib. Spravedlnosti své posledním p-dem přísahy dovésti. Vš. 69. Má jemu pečeť zemská na pergameně vy- tištěná voskem červeným dána býti na zna- menie a próvod, že jest pravý zemský ko- morník. Vš. 21. Pře vedení na próvodiech záleží a žádné pře nenie, ku kteréžby p-du potřebí nebylo. A sú p-dové dvojí: 1. bez umění, 2. z umění. P-dové bez uměnie a hmotné sú dsky, majestaty, listové, kšafty, svědci, přísahy, smlúvy, nálezové předešlí, na kterýchžto p-diech největší díl pří súd- ných záleží. P-dové z uměnie (pocházející): a) znamenie, b) dóvodové rozumní, c) pří- kladové. Znamenie: krev, utiekánie, bledosť, prach atd., kterýmiž se věc pochybná do- vozuje. Dóvodové rozumní k okázánie ne- jisté a pochybné věci jako když slunce vyjde, že je den, když zapadne, že jest noc. Příkladové: zlé jest otce zabiti, nenie tedy dobře máteř svú zabiti. Vš. l06.—107. P. |
||
|
|||
Předchozí (1219)  Strana:1220  Další (1221) |