Předchozí (1221)  Strana:1222  Další (1223) |
|
|||
1222
|
|||
|
|||
středoslovný snáší čeština jen ve slovech
složených, vz nahoře, jinde jej odklízí způ- soby právě uvedenými; p. mezislovný ny- nější čeština celkem snáší, stará čeština ru- šila jej slučováním, sesouváním, odsouváním, ztenčováním, přesmykováním, předsouváním a vypouštěním. Vz tato slova a Bž. 53. — Pozn. 2. Kromě těchto dvou průzevů roze- znáváme ještě p. náslovný, kdy se začíná samohláskou slovo jednotlivé samo o sobě vyslovené, po interpunkci a na začátku řeči. Od p. tohoto si pomáháme 1. předsouvajíce souhlásku před náslovnou samohlásku: Anna — Hana, už —juž, oko — voko; 2. měníce
náslovnou samohlásku v souhlásku: idu — jdu; 3. odsouvajíce náslovnou samohlásku: ihned — hned; 4. přesmykujíce náslovnou samohlásku s následující souhláskou: akmen — č. kámen. Gb. Uv. 32., Gb. HI. 128. —
Pozn. 3. Na mor. Zlínsku ve středosloví hiat proti češtině častý bývá: paúk (č. pavouk, han. pók), paučina, pauz (č. pavuz, han. póz), piovár, pozdraovat, vypraovat, staovat a staúvat (iterativa slovesa staviti se), naím sa, napóím. Vůbec j ve středosloví jen sla- bým přídechem se vyslovuje: píává, bóía sa (bójíja). V násloví tamtéž: Osef vedlé Jozef, osa, oje, ešče, enom; před i nepředsouvá se j: idáš, íkavec, íkry, iskra, iný, izba, íva, istý, ít, íščerka (ještěrka). Brt. v Mtc. 1878. 5. Průzor, u, m. = průhled.
Průzornosť, i, f., vz Průhlednost.
Průzorný, průhledný, durchsichtig. P.
nástroj. Marek. Průzračnost', i, f., vz Průhlednost.
Pružák, a, m., holub obyč. modrý s bí-
lými pruhami po křídlech, streifige Taube. D. Pružatý = pruhovatý, gestreift. P. tráva,
das Bandgras. Na Ostrav. Tč. Pružcoviny, pl., f., Gummate, n. Dch.
Pružcový, Gummi-, Kautschuk-. P. plášť.
Dch. Vz Pružeťový. Pruždina, y, f. = pružina, 1. Mámo, čím
jich zakryjem ? Janka halinó a chlupatého p-nó, mého milého pěknó peřinó. Sš. Mor. p. 708. Pružec, žce, m., Gummi, n. Nz. Vz Pružeť.
Pružení, n., vz Pružiti.
Průžer, u, průžírek, rku, m., místo na
ledě vyžrané, eine aufgegangene Stelle im Eise. Us. Pružeť, i, f., Kautschuk, m., Gummi ela-
sticum. Šm. Pružeťový, Gummielasticum-. Šm. P. stře-
více. Pružina, pružinka, y, f., dlouhá, tenká,
rokem n. rychle vyrostlá větev, metla, prut tenký, virga, die Gerte, Ruthe. P-nou někoho mrskati, V., přetáhnouti. Sych. — P., ohebný prut při čihadle, který sít při trhnutí svírá, der Schwungbaum. — P., u kosy hrabičné, ohnuté dřevo. — P., ohebný prut u kosy k sečení žita, der Sensehaken. V Písecku. Mg., L. Šbk. — P., dřevo v běhounu mlýnském, které klapá, aby se v oku běhounu mouka nedržela, rejčík, der Rührstock, die Streif- gerte. Prm. IV. 249. — P. listu, žebérko, die Blattrippe. —P., proutek tykve, ostružiny, hrachu atd., der Stengel. — P. v hodinkách, pružné péro, Feder, f. Klíštky s p-nou, die |
Federzange. Km. — P., čásť zámku na ber-
línských železech na lišky, která spouštěcí ozubec dolů tlačí, die Schnellstange. Šp. — P., mrštnost, Schnell-, Schwungkraft, f. Gníd. — P., modřina od šlehnutí, prouha, die Strieme. V. — P., prouha, na Mor. máz, der Streifen. Posud jsou na prádle p-hy (nevy- praná špína). U Rychn. Msk. Pružinatý, ruthenförmig. P. rostlina.
Koubl. Přužinec, nce, m., Elaterit, nerost. Presl. Pružinka, y, f., vz Pružina. P. u vozu,
die Schwingestange. Dch. Pružinovatosť, pružinkovatosť, i, f.,
die Gestreiftheit, Striemigkeit. Jg. Pružinovatý, pruhovatý, na Mor. mázo-
vitý, streifig, striemig. P. kůra. Um. les. Pružinový, gestreift. Us. Puch.
Pružiti, il, en, ení =prouhy činiti, streifen;
2. natahovati, pružným činiti, spannen, an- regen. — co. Pruživý, posilující. P. lék, tonisch.
Pružka, y, f., píha, die Sommersprosse,
der Sommerfleck. Slov. Jg. Pružnatý = pružný. Šm.
Pružník, a, m., zpružník (Rk.), kovář,
kováříček, elater, der Springkäfer. Šm. Pružnomedek, dku, m.,šupina okuje od
mědi, der Kupferschaum. Šm. Pružnoměr, u, m., Elaterometer, Elasti-
citätsmesser, m. Sedl. Pružnosť, i, f,, smrštnosť, elastičnosť,
die Spann-, Schnellkraft, der Schwung, die Elasticität. P., vlastnosť pevných těles, která působí, že ohnuté části jejich, když síla ohýbající působiti přestane, do původního postavení svého se vrací. S. N. V. 1009. P., snaživosť hmoty k zachování a návratu jak tvaru tak objemu přirozeného, za kterýž se jí násilím vnucuje jiný. S. N.VI. 1059. Vz tam více a v KP. II 10. Meze, velikosť, stupeň, měřidlo, čára p-sti. Nz. Nabyti nové p-sti, neuen Schwung erhalten. Dch. P. slov, obraznosti. Dch. Pružný, mrštný, elastisch; schwungvoll.
P. těleso. Sedl. Vzduch jest pružný. Sedl. P. péro v hodinách. P. hybatel, der Federmotor der Nähmaschine. Dch. P. křivka. Vz S. N. Prv, vz Prve.
Prvák, a, prváček, čka, m., kdo první,
přední osobou jest, die Hauptperson. — P., na Slov. první roj, der erste Bienenschwarm. Vz Prvoroj. Lš. Prve, prv, nejprve, nejprv, zprvu (Chč.
P. 98. b.), adv. P.jest kompar. k superlativu nejprve, nemajíc positivu, cf. dříve, nejdříve; liší se od prvé, vz Prvý. — P., první, před ostatními, zuerst. Přišel prve k hrobu. Br. Gentius nejprve našel hořec. Byl. Tu jsme nejprve delfíny viděli. Har. — P. při vypo- čítávání, erstens. Nejprve udeří v dvéře ko- stelní, po druhé již píše abecedu, po třetí atd. — Zprvu, zprvapočátku, zprvupočátku, zprvopočátku, nejprve = z počátku, anfangs, anfänglich, erst, zuerst. Cf. Prvopočátek. Stavěl se nejprve smutně, pak . . . Vrat. Tomu pak nesrozuměli učedníci jeho z prvu. Br. — Prve, prv = před tím časem, dříve, napřed, ehe, eher, bevor, vorher, zuvor. V. Sám vyznal, že teď lépe měřil než prve. |
||
|
|||
Předchozí (1221)  Strana:1222  Další (1223) |