Předchozí (1222)  Strana:1223  Další (1224) |
|
|||
1223
|
|||
|
|||
Vrat. Prve někdy se dopustil. Bdž. 174. Do
města již prve vybojovaného odeslal. Flav. Kdo se prve ke mlýnu uteče, ten také prve semele. Prov. Kdo chce jádro jísti, musí prve skořepinu rozlouštiti. V. Ha! prve výskal, již dává na lidi. Prov. Jg. — Prve — než = leč, nežli, dříve-než, ehe-als. Prve něco ozná- miti, nežli se stane. V. Prve než se v zemi války počaly. Půh. II. 92. Jitka umřela jest prve několika lety (instr. míry) nežli Hájek bratr její. Arch. I. 164. Vitolt prve umřel nežli korunu přijal. V. Pakliby kdo na zámky z té příčiny pustil, chtě někomu ku krá- lovství dopomoci, prve nežli by král volen byl. Zř. F. I. B. 6. Prve, nežby se kdo nadál. V. Nemůže prve do města, leč mýto zaplatil. Har. Prve dozrál, než rozkvetl (dorostl). Prov. Lítá prve, než mu křídla dorostla. Rok má krok, půjde prve než zvíš. Prve kůži pro- dáváš, nežlis medvěda zabil. Jg. — Co nej- prve, co nejprv = brzo, baldigst, ehestens. V. Prvec, vce, m., strsl. рrъvьсь, příp. -ьсь
= primus. Mkl. B. 308. Prvej = prve. Na Mor. Brt. Jak jste prvej
skákaly, dyste slobodné byly; Prvej si byla panenka, včil je z tebe mladá ženka. Sš. Mor. p. 436., 451. Prvejšek, šku, m., die vorige Zeit. Us.
Prvek, vku, m., počátek. Z prvku, in der
Erst, anfangs, anfänglich. Zlob. — P., z čeho jiné složeno jest, der Stoff, das Element. Hmoty ze samých částic jednorodých složené jsou živly čili prvky nerozloučené. Presl. P. jest tělo (hmota, látka) nerozlučitelné či jedno- duché, einfacher Körper. Vz Sfk. 5., 687. P-ky jsou látky základní, prvotní, ze kterých všecky sloučeniny se tvoří. Blř. P. kovový má kovový lesk, kovovou barvu a jest ne- průhledný ; p-ků kovových známe 47 a ne- kovových 13 a to 5 plynných a 8 pevných. Bř. Vz Bř. N. 78., 83., Schd. II. 317., KP. II. 144., KP. IV. 42. P. vyšší, nižší, oblouku,
plochy, čáry. Nz. Spojeni prvků přímé (řádné), nepřímé (převrácené). Stč. Alg. 174. P-ky halové či haloidy, Haloidstoffe. Šfk. 65., KP. IV. 46., 439. Prvenec, prvěnec, nce, m., prvorozenec,
prvorozený, prvorodec, primogenitus, der Erstgeborene. J. tr., Sš., Výb. I. 4. P., strsl. рrъvеnьсь, příp. -ьсь. Mkl. B. 307., 127. V MV. nepravá glossa. Pa. Prvorodcem či p-ncem mezi mnohými bratry sluje Kristus. Sš. I. 94. Měla syny: Hus prvencě, Hus pri- mogenitura. Bibl. Gen. 22. 21. Tak prvěnce vypláciechu ti, jenž beránka nejmiechu (dvém holúbátek). St. skl. III. 11. Když která po- rodieše syna, prvěnce prvého ... St. skl. III. 17. Pak u Rozk. a Velešína: primoge-
nitus — prvěnec (Sbírka slovníků 89., 146.). S tím se shoduje strslovanské, srbské i staro- ruské рrъvěnьсь, které se vyskytá již v ho- miliáři Clozově, supraslském atd. I v strsl. leg. o sv. Václavu dí se o knížeti Vratislavovi a kněžně Drahomiře: Rodista že syna pr- venca. (Jir. v Mus. 1878. 146.). P-ci dědinu dáti pravda. CJB. 136. — P., prvník, ná- čelník, der Erste, Primas. Že Petr p-ncem a hlavou církve býti nepřestane. Sš. L. 201. (Hý.). Oni sú p-ci achajští. ZN. Jest p. Asie v Jesu Kristovi. ZN. |
Prve než, vz Prve, Než. Na Ostrav. prve
ež. Tč. Prvěnín, a, m., zastr., guardianus. Rozk.
Prvenství, n., prvotenství, přednost, před-
kování, der Vorzug, Vorrang, Primat. Aby stolici p., kterou Jerusalem opomítl, přenesl do hlavitého města pohanství, do Říma; P. tu držel nejenom ve výsosti rodu, než i v tom, co . . .; P. Petrovo; P. vystaviti, potvrditi, označiti; Pán Petra přes to předvídání přece p-stvím v církvi nadělil; Odpovědí tou po třetí jemu potvrdil p. v církvi. Sš. Sk. 144., 276., J. 303., 307. V říši boží apoštolé p. drží. Sš. L. 200. (Hý.). Vz Primat. — P., prvotiny, primitiae, Erstlinge. I zbil vše p., et percussit omne primogenitum; P. všeho úsilé, primitias omnis laboris; P. diel jich vsiech. Žalt. mus. 104.36., 77. 51. Prvepsaný Jeněk Žák. Pč. 3.
Prvičký, der erste. D. exc.
Prviny,pl., f., prvotiny, primitiae, die
Erstlinge. Žalt. mus. 104. Prvjeseň, i, f, der Frühling. Slov.
Prvkový, Urstoff-, P. přitažlivost. Presl.
Prvňák, a, m., der erste Schwarm. Vz
Prvák. — P., dítko, které ponejprv do školy vstupuje. U Olom. Sd. Prvně (novější) = po prvé, zuerst. Mus.
1. b. 58. Prvně, ěte, n., prvotina, prvnička, der
Erstling. Krok. Prvosenka, p. Vesny. Krok. 3. 184. První, komp. prvnější, superl. nejprvnější,
nejprvní. Vz Prvý. — P., prvý, рrьvъ m. рrыmъ, cf. pirmas, řec. nyófio?, skr. parama, goth. fruma, lat. primus; všecky tyto tvary jsou superlativy praeposice, lat. pro, řec. що, slov. pro. Schl., Fk. 129. P., strsl. рrъvьnь, příp. -ьnь. Mkl. B. 155. V Krkonš. perní; v starých památkách čteme i prní. Šf. Poč. 25. — P. vzhledem k času a prostoru, der erste. P. den téhodne, měsíce, roku. Kom. P. čtvrť měsíce. V. Od prvního-li či od dru- hého muže má to věno ? Půh. II. 225. Zkažte jí tam tu novinu, o jejím prvnějším pánu. Sš. Mor. p. 108. P. květ, ovoce, rodiče, usnutí, důl (začátek nového couku). V., D. P. vy- hrání z kapsy vyhání. Prov. P. mléko, při- jímání, třída, úpis na statku na prvním místě. Šm. — P., vzhledem k hodnosti, přednosti. P. místo obdržeti. V. Dal mu p. místo. Jel. Jeden z vašich prvních mužův. Us. Nade všecky krále prvnější. St. let. První mezi námi důstojností. Us. P. housle, erste Violine, die Klarfiedel. Dch. — P., předešlý, drevní, přední, der vorige, vorherige. Přijíti ku prv- nějším smyslům; od prvnějšiho zdání se uchýliti. Navrať mi zase první sílu mou. Ben. V. Svědomie strany p.; Na prvnější žalobu bude rozeznáno vedlé práva. NB. Tč. Prvnice, e, prvnička, y, f., která jest po
prvé matkou (i o zvířatech), die das erstemal geboren hat, die Erstlingin. Ros. Prvnička porodila dvojčata. Kráva ta jest prvnička. D. To není p-ka, ta kráva jest asi na druhém teleti. U Rychn. — P., rostlina, petrův klíč, bílá bukvice, kropáček, primula veris, die Schlüsselblume. D., Kom. Dle Herb. V. = sedmikrása, bellis minor. — P., první, přední. |
||
|
|||
Předchozí (1222)  Strana:1223  Další (1224) |