1223

Vrat. Prve někdy se dopustil. Bdž. 174. Do
města již prve vybojovaného odeslal. Flav.
Kdo se prve ke mlýnu uteče, ten také prve
semele. Prov. Kdo chce jádro jísti, musí prve
skořepinu rozlouštiti. V. Ha! prve výskal, již
dává na lidi. Prov. Jg. — Prve — než =
leč, nežli, dříve-než, ehe-als. Prve něco ozná-
miti, nežli se stane. V. Prve než se v zemi
války počaly. Půh. II. 92. Jitka umřela jest
prve několika lety (instr. míry) nežli Hájek
bratr její. Arch. I. 164. Vitolt prve umřel
nežli korunu přijal. V. Pakliby kdo na zámky
z té příčiny pustil, chtě někomu ku krá-
lovství dopomoci, prve nežli by král volen
byl. Zř. F. I. B. 6. Prve, nežby se kdo nadál.
V. Nemůže prve do města, leč mýto zaplatil.
Har. Prve dozrál, než rozkvetl (dorostl).
Prov. Lítá prve, než mu křídla dorostla. Rok
má krok, půjde prve než zvíš. Prve kůži pro-
dáváš, nežlis medvěda zabil. Jg. — Co nej-
prve, co nejprv = brzo, baldigst, ehestens. V.

Prvec, vce, m., strsl. рrъvьсь, příp. -ьсь
= primus. Mkl. B. 308.

Prvej = prve. Na Mor. Brt. Jak jste prvej
skákaly, dyste slobodné byly; Prvej si byla
panenka, včil je z tebe mladá ženka. Sš.
Mor. p. 436., 451.

Prvejšek, šku, m., die vorige Zeit. Us.

Prvek, vku, m., počátek. Z prvku, in der
Erst, anfangs, anfänglich. Zlob. — P., z čeho
jiné složeno jest, der Stoff, das Element.
Hmoty ze samých částic jednorodých složené
jsou živly čili prvky nerozloučené. Presl. P.
jest tělo (hmota, látka) nerozlučitelné či jedno-
duché, einfacher Körper. Vz Sfk. 5., 687.
P-ky jsou látky základní, prvotní, ze kterých
všecky sloučeniny se tvoří. Blř. P. kovový
má kovový lesk, kovovou barvu a jest ne-
průhledný ; p-ků kovových známe 47 a ne-
kovových 13 a to 5 plynných a 8 pevných.
Bř. Vz Bř. N. 78., 83., Schd. II. 317., KP.

II. 144., KP. IV. 42. P. vyšší, nižší, oblouku,
plochy, čáry. Nz. Spojeni prvků přímé (řádné),
nepřímé (převrácené). Stč. Alg. 174. P-ky
halové či haloidy, Haloidstoffe. Šfk. 65., KP.
IV. 46., 439.

Prvenec, prvěnec, nce, m., prvorozenec,
prvorozený, prvorodec, primogenitus, der
Erstgeborene. J. tr., Sš., Výb. I. 4. P., strsl.
рrъvеnьсь, příp. -ьсь. Mkl. B. 307., 127.
V MV. nepravá glossa. Pa. Prvorodcem
či p-ncem mezi mnohými bratry sluje Kristus.
Sš. I. 94. Měla syny: Hus prvencě, Hus pri-
mogenitura. Bibl. Gen. 22. 21. Tak prvěnce
vypláciechu ti, jenž beránka nejmiechu (dvém
holúbátek). St. skl. III. 11. Když která po-
rodieše syna, prvěnce prvého ... St. skl.

III. 17. Pak u Rozk. a Velešína: primoge-
nitus — prvěnec (Sbírka slovníků 89., 146.).
S tím se shoduje strslovanské, srbské i staro-
ruské рrъvěnьсь, které se vyskytá již v ho-
miliáři Clozově, supraslském atd. I v strsl.
leg. o sv. Václavu dí se o knížeti Vratislavovi
a kněžně Drahomiře: Rodista že syna pr-
venca. (Jir. v Mus. 1878. 146.). P-ci dědinu
dáti pravda. CJB. 136. — P., prvník, ná-
čelník, der Erste, Primas. Že Petr p-ncem
a hlavou církve býti nepřestane. Sš. L. 201.
(Hý.). Oni sú p-ci achajští. ZN. Jest p. Asie
v Jesu Kristovi. ZN.

Prve než, vz Prve, Než. Na Ostrav. prve
ež. Tč.

Prvěnín, a, m., zastr., guardianus. Rozk.

Prvenství, n., prvotenství, přednost, před-
kování, der Vorzug, Vorrang, Primat. Aby
stolici p., kterou Jerusalem opomítl, přenesl
do hlavitého města pohanství, do Říma; P.
tu držel nejenom ve výsosti rodu, než i v tom,
co . . .; P. Petrovo; P. vystaviti, potvrditi,
označiti; Pán Petra přes to předvídání přece
p-stvím v církvi nadělil; Odpovědí tou po
třetí jemu potvrdil p. v církvi. Sš. Sk. 144.,
276., J. 303., 307. V říši boží apoštolé p.
drží. Sš. L. 200. (Hý.). Vz Primat. — P.,
prvotiny, primitiae, Erstlinge. I zbil vše p.,
et percussit omne primogenitum; P. všeho
úsilé, primitias omnis laboris; P. diel jich
vsiech. Žalt. mus. 104.36., 77. 51.

Prvepsaný Jeněk Žák. Pč. 3.

Prvičký, der erste. D. exc.

Prviny,pl., f., prvotiny, primitiae, die
Erstlinge. Žalt. mus. 104.

Prvjeseň, i, f, der Frühling. Slov.

Prvkový, Urstoff-, P. přitažlivost. Presl.

Prvňák, a, m., der erste Schwarm. Vz
Prvák. — P., dítko, které ponejprv do školy
vstupuje. U Olom. Sd.

Prvně (novější) = po prvé, zuerst. Mus.
1. b. 58.

Prvně, ěte, n., prvotina, prvnička, der
Erstling. Krok. Prvosenka, p. Vesny. Krok.
3. 184.

První, komp. prvnější, superl. nejprvnější,
nejprvní. Vz Prvý. — P., prvý, рrьvъ m.
рrыmъ, cf. pirmas, řec. nyófio?, skr. parama,
goth. fruma, lat. primus; všecky tyto tvary
jsou superlativy praeposice, lat. pro, řec. що,
slov. pro. Schl., Fk. 129. P., strsl. рrъvьnь,
příp. -ьnь. Mkl. B. 155. V Krkonš. perní;
v starých památkách čteme i prní. Šf. Poč.
25. — P. vzhledem k času a prostoru, der
erste. P. den téhodne, měsíce, roku. Kom.
P. čtvrť měsíce. V. Od prvního-li či od dru-
hého muže má to věno ? Půh. II. 225. Zkažte
jí tam tu novinu, o jejím prvnějším pánu.
Sš. Mor. p. 108. P. květ, ovoce, rodiče, usnutí,
důl (začátek nového couku). V., D. P. vy-
hrání z kapsy vyhání. Prov. P. mléko, při-
jímání, třída, úpis na statku na prvním místě.
Šm. — P., vzhledem k hodnosti, přednosti.
P. místo obdržeti. V. Dal mu p. místo. Jel.
Jeden z vašich prvních mužův. Us. Nade
všecky krále prvnější. St. let. První mezi
námi důstojností. Us. P. housle, erste Violine,
die Klarfiedel. Dch. — P., předešlý, drevní,
přední, der vorige, vorherige. Přijíti ku prv-
nějším smyslům; od prvnějšiho zdání se
uchýliti. Navrať mi zase první sílu mou.
Ben. V. Svědomie strany p.; Na prvnější
žalobu bude rozeznáno vedlé práva. NB.
Tč.

Prvnice, e, prvnička, y, f., která jest po
prvé matkou (i o zvířatech), die das erstemal
geboren hat, die Erstlingin. Ros. Prvnička
porodila dvojčata. Kráva ta jest prvnička.
D. To není p-ka, ta kráva jest asi na druhém
teleti. U Rychn. — P., rostlina, petrův klíč,
bílá bukvice, kropáček, primula veris, die
Schlüsselblume. D., Kom. Dle Herb. V. =
sedmikrása, bellis minor. — P., první, přední.