Předchozí (1227)  Strana:1228  Další (1229) |
|
|||
228
|
|||
|
|||
Pryčka, bryčka, y, f., z it. baroccio,
lehký vozík s prutinovou košinkou, die Pritsche. Hezké p-y dělají v Novém Jičíně na Mor., odtud slují novojičanky nebo podlé něm. Neu-Titschein najtičanky. S. N. Pryčkář, e, m., der Pritschenhälter. Rk.
Pryčna, y, f., die Pritsche, das Soldaten-
brett. Rk. Prýchovati (hl. o sladě), wachsen. Zrníčka,
aby jim neprýchovala a nerostla, překusuji. Vod. Pryka, y, f., die Blicke. Kom., D.
1. Prým, prém, na Slov. prám, u.; prý-
mek, prýmeček, čku, m., obruba na př. klobouku, šatu, die Borde, Tresse, das Ge- briime. V. P. zřezaný, zkrájený, ztřepený. V. P. na čepici. Us. — P. něčemu dávati = premovati, líčiti, verbrämen, beschönigen. Jg. Vz Prém. — P., řezba nejvýše okolo sloupu, die Borten. Rohn. 2. Prým, u, m., z něm. Bräune, nemoc
v hrdle, angina, die Kehlsucht. V. Lékařství pro prým. Kom. P. lehkostudený, prsní. Ja. Vz Záškrt. — P. slepičí — tipec, Zipfel, m. -- P. ovčí = kurděj, pojed, die Schafbräune. Prymkář, e, m., der Bortenmacher.
Prymkářka, y, f., die Bortenmacherin. Prymkářský, Posamentir-. P. práce. Šp.
Prymkářství, n., posamentnictví = ře-
meslo, jehož vykonavatelé obírají se zhoto- vováním rozličných ozdob z nití a tenounkých drátů, jako lemovek, prýmek atd. S. N. Die Posamentirkunst. Vz více v S. N. Prync, lépe: princ (princovina).
Prynč, vz Víno. Šk.
Prynel, u, m., z něm. Brünell, Prunell,
tenká, jemná látka hedbávná; táž látka mí- chaná s bavlnou hl. k obuvi ženské. S. N. Pryntký, flink, schnell. Poď pryntko. Ve
Slez. Tč. Vz Prytký. Prýsek, sku, m., eine kleine Presse. Vz
Pres. — P., kolíček u houslí, kytary atd. Na mor. Drahansku: frýsek.. Us. Hý. Housle mají 4 р-ку Us. O. Prysila, y, f., slov. prezulka, mor. bře-
zalka, lignum brasilicum, brasilské dřevo a barva červená z něho pocházející. P. červená, modrá (kampešská, mletá, třená, z Dominga), žlutá (jamaická, z Kuby, z Portorika). Kh. Vz Prisila. Prýsk, a,m., Preschkau. P. hořejší a do-
lejší, vsi u č. Kamenice. Pryskadlo, a, n., prostředek k zprýskání
kůže, vesicatorium. Rostl. Prýskati; prysknouti, sknul a skl, ut,
utí; prýskávati; prýštiti, il, stěn, ení; prýští- vati = stříkati, prskati, spritzen, sprudeln; odlupovati se, abspringen, hervorquellen, Blasen ziehen; p. se = vyštrikovati, vypry- skovati se, prameniti se, vyskakovati, sprudeln, aufquellen, entspringen; pukati se, ab-, auf- springen, Blasen bekommen o. werfen. Jg Koř. prysk. Mkl. aL. 160. — abs. Prýská (na Mor.: prská, Us. Hý.) = poprchává Us. Prysk' oharek, ožehnul ho. Č. Prýští tuk (prýští se). Us.— (se) odkud. Pěna prýská z úst bitcům. Č. Ganges ze skály se prýští. Kram., V. Z těchto příčin rodily se jiné, jiné |
přýštily se pobočné. Bart. Pěna prýská od
dobrých koní. Č. Prýščí se vodička z ka- meňa. Sš. Mor. p. 34. Vápno se zdi prýská. Us. Pot s čela se mi prýští. Sych. — co proč. On prýská od vzteku pěnu. Čes. vč. P. se horkostí (pukati se). Ros. — se kudy. Krev se mu prýštila střevem řitním. Sych. — (se) kde. Pod nimžto kóň tona prýštie (prýská, frká, schnaubt). Alx. 1126. Vápno se prýská (puká) na zdi. Us. Kůže na člo- věku se prýská (když hnis n. svrab vyska- kuje). Na Slov. Ros. Chléb se v peci prýská. Us. — se kam. Studnice vody prýštící se k životu věčnému. Br. — se komu nač. Studnice milostí světu se na ozdravu a o- blahu prýští. Sš. J. 161. (Hý.). Prýskavec, vce, m., chléb po stranách
rozprýskaný. Us. Dch. Prýskavka, vz Pryskyřka.
Prýskavý, gern spritzend. Měkké dříví
bývá p-vé. Us. Č. Pryskérka, y, f., cantharis, spanische
Fliege. Presl. Vz Pryskýrka. Pryskourky, pl., m., die Harzgalle. Šm.
Prysky, pl., f., kudrnaté vlasy u mužů.
Ten má čisté prysky. Us. u Nov. města nad Met. Hrš. Pryskýř (zastr. pryskéř), e, pryskýřek,
řku, pryskýřeček, čku, m., puchýř, vřed na těle, bublinité odchlípení u. pozvednutí se pokožky od škáry v podobě obyč. polokou- lovité velikosti máku až vlaského ořechu. Vz S. N., Sal. 76. Die Blase, Schwäre, das Geschwür. P. morní n. morový, pemphigus, die Pestbeule, Ja., palčivý, carbunculus, Blut- geschwür, V., černý, tuberculum, schwarzer Fleck. Rohn. Mor hlízami a pryskýři stříle- jící národy hubí. Kom. J. 314. Trestal Bůh čarodějníky v Aegyptě hlízami a při. Štelc. P. na stehně se mu vyrazil. Vrat. Proti p-řům. Jád. Safír p. aneb zahání aneb roztrhuje. Byl. P. viece kazí úd a ruší život nežli kar- bunkul. Sal. P. se na rameně vyvrhl. Krab. Vodu bobového květu na p. přikládati. Čern. — P. morní také: housenky, hrdelnice, pajed, der Zungenkrebs, die Maulseuche. Ja. — P., rak, cancer, der Krebs, neduh. D. exc. Pryskyřec, řce, m., malý pryskýř, ein
Brandbläschen. — P., kopanina jantaru po- dobná, der Resinasphalt. Krok. I. c. 9. Pryskyřice, e, f., pevné hořavé těleso.
Prýští se z některých stromů neb se z nich uměle dobývá, das Harz, Baumharz. V. P. jalovcová, lentišková n. mastix, dřínová (ter- pentina), V., bílá jedlová, D., chvojová, smr- ková. Aqu. Kadidlo, mirrha, mastyx, smola atd. jsou šťáva stromů jistých. Kom. J. 124. P. = kadidlo, resina. BO. P-ci sbírati, škrá- bati, tlouci, odjímati. D. P. alouchiová, ame- rická hnědá, bílá, borová, břečtanová, bur- gundská, cedrová, červená, damarová, gemu- rová, jalapová, jalovcová, mexická, mirrhová, obecná, z květu, zubní, žlutá, žlutá novo- hollandská. Kh. Vz S. N., Šfk. 526., Bř. N. 230., 231., Sch. II. 61., KP. III. 333. -- P., každá míza ze stromů se prýštící, das Gummi, Harz, der Pflanzenschleim. V. — P. zemní nebo mineralní jsou nerosty pevné n. kapalné, hořlavé, vidu nekovového, barvy bílé, žluté, hnědé n. černé. Jsou beztvarné, málo tvrdé |
||
|
|||
Předchozí (1227)  Strana:1228  Další (1229) |