228

Pryčka, bryčka, y, f., z it. baroccio,
lehký vozík s prutinovou košinkou, die Pritsche.
Hezké p-y dělají v Novém Jičíně na Mor.,
odtud slují novojičanky nebo podlé něm.
Neu-Titschein najtičanky. S. N.

Pryčkář, e, m., der Pritschenhälter. Rk.

Pryčna, y, f., die Pritsche, das Soldaten-
brett. Rk.

Prýchovati (hl. o sladě), wachsen. Zrníčka,
aby jim neprýchovala a nerostla, překusuji.
Vod.

Pryka, y, f., die Blicke. Kom., D.

1. Prým, prém, na Slov. prám, u.; prý-
mek, prýmeček, čku, m., obruba na př.
klobouku, šatu, die Borde, Tresse, das Ge-
briime. V. P. zřezaný, zkrájený, ztřepený.
V. P. na čepici. Us. — P. něčemu dávati =
premovati, líčiti, verbrämen, beschönigen.
Jg. Vz Prém. — P., řezba nejvýše okolo
sloupu, die Borten. Rohn.

2. Prým, u, m., z něm. Bräune, nemoc
v hrdle, angina, die Kehlsucht. V. Lékařství
pro prým. Kom. P. lehkostudený, prsní. Ja.
Vz Záškrt. — P. slepičí — tipec, Zipfel, m.
-- P. ovčí = kurděj, pojed, die Schafbräune.

Prymkář, e, m., der Bortenmacher.
Prymkářka, y, f., die Bortenmacherin.

Prymkářský, Posamentir-. P. práce. Šp.

Prymkářství, n., posamentnictví = ře-
meslo, jehož vykonavatelé obírají se zhoto-
vováním rozličných ozdob z nití a tenounkých
drátů, jako lemovek, prýmek atd. S. N. Die
Posamentirkunst. Vz více v S. N.

Prync, lépe: princ (princovina).

Prynč, vz Víno. Šk.

Prynel, u, m., z něm. Brünell, Prunell,
tenká, jemná látka hedbávná; táž látka mí-
chaná s bavlnou hl. k obuvi ženské. S. N.

Pryntký, flink, schnell. Poď pryntko. Ve
Slez. Tč. Vz Prytký.

Prýsek, sku, m., eine kleine Presse. Vz
Pres. — P., kolíček u houslí, kytary atd.
Na mor. Drahansku: frýsek.. Us. Hý. Housle
mají 4 р-ку Us. O.

Prysila, y, f., slov. prezulka, mor. bře-
zalka, lignum brasilicum, brasilské dřevo a
barva červená z něho pocházející. P. červená,
modrá (kampešská, mletá, třená, z Dominga),
žlutá (jamaická, z Kuby, z Portorika). Kh.
Vz Prisila.

Prýsk, a,m., Preschkau. P. hořejší a do-
lejší, vsi u č. Kamenice.

Pryskadlo, a, n., prostředek k zprýskání
kůže, vesicatorium. Rostl.

Prýskati; prysknouti, sknul a skl, ut,
utí; prýskávati; prýštiti, il, stěn, ení; prýští-
vati = stříkati, prskati, spritzen, sprudeln;
odlupovati se, abspringen, hervorquellen,
Blasen ziehen; p. se = vyštrikovati, vypry-
skovati se, prameniti se, vyskakovati, sprudeln,
aufquellen, entspringen; pukati se, ab-, auf-
springen, Blasen bekommen o. werfen. Jg
Koř. prysk. Mkl. aL. 160. — abs. Prýská
(na Mor.: prská, Us. Hý.) = poprchává Us.
Prysk' oharek, ožehnul ho. Č. Prýští tuk
(prýští se). Us.— (se) odkud. Pěna prýská
z úst bitcům. Č. Ganges ze skály se prýští.
Kram., V. Z těchto příčin rodily se jiné, jiné

přýštily se pobočné. Bart. Pěna prýská od
dobrých koní. Č. Prýščí se vodička z ka-
meňa. Sš. Mor. p. 34. Vápno se zdi prýská.
Us. Pot s čela se mi prýští. Sych. — co
proč. On prýská od vzteku pěnu. Čes. vč.
P. se horkostí (pukati se). Ros. — se kudy.
Krev se mu prýštila střevem řitním. Sych. —
(se) kde. Pod nimžto kóň tona prýštie
(prýská, frká, schnaubt). Alx. 1126. Vápno
se prýská (puká) na zdi. Us. Kůže na člo-
věku se prýská (když hnis n. svrab vyska-
kuje). Na Slov. Ros. Chléb se v peci prýská.
Us. — se kam. Studnice vody prýštící se
k životu věčnému. Br. — se komu nač.
Studnice milostí světu se na ozdravu a o-
blahu prýští. Sš. J. 161. (Hý.).

Prýskavec, vce, m., chléb po stranách
rozprýskaný. Us. Dch.

Prýskavka, vz Pryskyřka.

Prýskavý, gern spritzend. Měkké dříví
bývá p-vé. Us. Č.

Pryskérka, y, f., cantharis, spanische
Fliege. Presl. Vz Pryskýrka.

Pryskourky, pl., m., die Harzgalle. Šm.

Prysky, pl., f., kudrnaté vlasy u mužů.
Ten má čisté prysky. Us. u Nov. města nad
Met. Hrš.

Pryskýř (zastr. pryskéř), e, pryskýřek,
řku, pryskýřeček, čku, m., puchýř, vřed
na těle, bublinité odchlípení u. pozvednutí se
pokožky od škáry v podobě obyč. polokou-
lovité velikosti máku až vlaského ořechu.
Vz S. N., Sal. 76. Die Blase, Schwäre, das
Geschwür. P. morní n. morový, pemphigus,
die Pestbeule, Ja., palčivý, carbunculus, Blut-
geschwür, V., černý, tuberculum, schwarzer
Fleck. Rohn. Mor hlízami a pryskýři stříle-
jící národy hubí. Kom. J. 314. Trestal Bůh
čarodějníky v Aegyptě hlízami a při. Štelc.
P. na stehně se mu vyrazil. Vrat. Proti p-řům.
Jád. Safír p. aneb zahání aneb roztrhuje.
Byl. P. viece kazí úd a ruší život nežli kar-
bunkul. Sal. P. se na rameně vyvrhl. Krab.
Vodu bobového květu na p. přikládati. Čern.
— P. morní také: housenky, hrdelnice, pajed,
der Zungenkrebs, die Maulseuche. Ja. — P.,
rak, cancer, der Krebs, neduh. D. exc.

Pryskyřec, řce, m., malý pryskýř, ein
Brandbläschen. — P., kopanina jantaru po-
dobná, der Resinasphalt. Krok. I. c. 9.

Pryskyřice, e, f., pevné hořavé těleso.
Prýští se z některých stromů neb se z nich
uměle dobývá, das Harz, Baumharz. V. P.
jalovcová, lentišková n. mastix, dřínová (ter-
pentina), V., bílá jedlová, D., chvojová, smr-
ková. Aqu. Kadidlo, mirrha, mastyx, smola
atd. jsou šťáva stromů jistých. Kom. J. 124.
P. = kadidlo, resina. BO. P-ci sbírati, škrá-
bati, tlouci, odjímati. D. P. alouchiová, ame-
rická hnědá, bílá, borová, břečtanová, bur-
gundská, cedrová, červená, damarová, gemu-
rová, jalapová, jalovcová, mexická, mirrhová,
obecná, z květu, zubní, žlutá, žlutá novo-
hollandská. Kh. Vz S. N., Šfk. 526., Bř. N.
230., 231., Sch. II. 61., KP. III. 333. -- P.,
každá míza ze stromů se prýštící, das Gummi,
Harz, der Pflanzenschleim. V. — P. zemní nebo
mineralní jsou nerosty pevné n. kapalné,
hořlavé, vidu nekovového, barvy bílé, žluté,
hnědé n. černé. Jsou beztvarné, málo tvrdé