1229

a hutné, a) Jantar, der Bernstein. Světle- n.
tmavožlutý. Lesk mastný. Průhledný n. prů-
svitavý, někdy kalný, elektriéný. J. jest v lůně
země změněná a ztvrdlá pryskyřice jehli-
čnatých stromů předvěkých. — b) Asfalt
(skalní smůla) podobá se černé smůle; jest
černý n. černohnědý a má mastný lesk. —
c) Olej skalní, petrolej, jest tekutina olejo-
vitá silného zápachu. Čiré, bezbarvé n.jasno-
žluté odrůdy zovou se nafta; odrůdy tem-
něji žluté a hustší jsou: skalní olej; odrůdy
černohnědé a husté, rozpuštěným dehtem
zbarvené: dehet skalní. Skalní olej přeháně-
ním se čístí, aby se plyny zápalné a nepří-
jemně páchnoucí odstranily. Bř. Cf. Bř. N. 104.

Pryskyřicovatý, pryskyřicovitý, ku pry-
skyřici podobný, pryskyřičný, harzig. P.
strom. Kom.

Pryskyřičnatice, e, f., die Harzpflanze.
Šm.

Pryskyřičnatý, harzähnlich, harzig. Presl.

Pryskyřičník, pryskeřičník, u, m.,
žluťák proklatý, ranunculus sceleratus, der
Teufelsranunkel. Jg.

Pryskyřičný, od pryskyřice, harzig,
Harz-. P. země, Boč., šťáva, Um. les, mluno,
Pr. chym., vřed. Rostl. P. elektřina, pokost,
tmel, mýdlo. Nz. P. nerosty. Vz Bř. N. 104.

Pryskýrka, y, f. P. obecná, moucha špa-
nělská, lytta vesicatoria. Vz Pryskérka, Schd.
II. 509.

Pryskyřník, pryskeřník, u, m., bylina
kůži prýštící, pryskýře vytahující, ranun-
culus, der Hahnenfuss. V., Čl. 8., FB. 69.,
Čl. Kv. 276., Slb. 674. P. jazykovitý, p.
plamének, plsťnatý n. illyrský, ledvinitý,
všelistý, lítý n. litík (r. sceleratus, giftiger
H.), prudký (r. aeris), lezavý, bambulinatý,
rolní, plazivý, kašubický, vomějolistý, chlum-
ní, mnohokvětý, pýřitý, chlupatý, jinolistý,
vláskovitý, křehký, řičný, horní, nadoblačný,
žlutý. Flora. Vz Jg.

Pryskyřníkovitý, ku pryskýřníku po-
dobný. P. rostliny, ranunculaceae. Rostl.,
Slb. 661., Schd. II. 294.

Pryskyřný pryskyřičný, Harz-. P. guma.
P. vřed, růže — pryskýř lítý, vlk břišný,
die Blatterrose. Jg.

Pryskýřovitý, pryskýři podobný, brand-
blasenartig.

Pryskýřový, od pryskýře, Brandblasen-.

Jg.

Pryšcovitý, pryšci podobný. P. rostliny,
euphorbiaceae. Rostl.

Pryšcový, Wolfsmilch-, P. housenka,
-raupe, lišaj, -vogel, sphinx euphorbiae. Šm.

Prýšč, euphorbia. Na mor. Zlínsku. Brt.
Vz Pryšec.

Pryšec, šce, m., rostl., die Wolfsmilch,
euphorbia. Vz Čl. 128., FB. 25., Čl. Kv.
146., Slb. 258., Schd. II. 277. P. okrouhlý,
srpkový, drobný, sladký, kolovratec, plocho-
listý, obecný, chvojka, metlitý, bahní, husto-
listý, šedivý. Flora.

Pryšky, pl., f., okruží, droby. Aqu.

1. Pryšť, ě, m. = pryskýř; pryskyřník.

2. Pryšť, ě, m., zastr. =presbyter.
Pryštcový = pryšcový. Šm.

Prýště = prýskaje; prýskati = prskati,
stříkati. Kat. 1526. Vz Prýskati.

Pryštěc, šťce, m. = pryšec. Šm.

Prýštění, n., das Hervorquellen, der Bra-
del. D.

Prýštěnina, y, f., co se prýští, pramen,
der Bergsaft. Sůl, ledek, sanytr atd. prý-
štěniny jsou. Kom. J. 104. — P. = nerost,
das Mineral. Krok., Sych., Toms.

Prýštěninopis, u, m., nerostopis. Jg.

Prýštěninovatý, mineralartig, zastr. —
P., Mineral-, zastr. P. pramen, pára. Sedl.

Prýštěninstvo, a, n. = nerosty, das Mi-
neralreich, zastr. D.

Pryštidlo, a, n., zdroj,pramen, die Quelle.
Nej. — P. = zpryštidlo. Jg.

Pryštie = prýská (kůň), frčí. Výb. I.1126.

Pryština, y, f., pramen. P. při těch stu-
dánkách se ukázala. Boč. exc. 1522.

Prýštírna, y, f. = vodotrysk, die Wasser-
kunst, zastr. .

Prýštiti, vz Prýskati.

Prýštný — pramenitý. Vký.

Prýt, prejt, u, m., zárodek, dor Keim.
Přetajemná životná ta žíla zárod svůj a p.
má nevidomý. Sš. Bs. 171. — P. u rostlin:
výhonek, výrostek, totiž každá listnatá osa,
Trieb, m., Čl. Kv. XXVI. — P., nádivka
v jitrnicích, jelitách atd., die Fülle. Us. —
Vz Mz. 406.

Prytane-um, a, n., z řec. ngvtavelov,
veřejnn posvátná budova v řeckých městech,
městský dům, radnice.

Prýtéř, e, m., der Erzscheider. Vz Prý-
tovati 1., Prýtýř. D.

Prytký = prchlý. Vký. Vz Pryntký.

1. Prýtovati = čistiti, Erz scheiden. —
co: rudu, zlato. D., Br. Z něm. (auf)bereiten.

2. Prýtovati, prýtiti = hnáti, treiben.
Brambory již prýtují (počínají růsti). Kvě-
tiny prýtují. Obilí prýtuje = obilí na sýpce
vyráží. Us. Slad p-tuje, der Haufen spitzt,
bricht, äugelt. Suk. — co. Slunce víno p-je
(zahřívá). Čk. 126. — kdy. Kvítí prýtuje
za mladistvé vesny. Dch.

Prýtovna, y, f., čistovna, die Scheide-
stube. D.

Prýtýř, e, m., proběrač rudy, der Scheide-
hauer. Šp. Vz Prýtéř.

Pryvét, vz Prevét.

Pryzila, vz Prysila.

Przua, y, f. = prznice.

Prznice, e, przna, y, f. = kurva, die
Schandhure. Jg.

Przník, a, m., kurvář, der Hurer. — P.,
hovnivál, scarabaeus stercorarius, der Mist-
käfer. D.

Pryž, i (e), f., kaučuk, Kautschuk, m.
Prm., Rk.

Prýžový, Kautschuk-. P. prsten, vz Prm.
IV. 136., zboží, výrobky. Dch.

Prznění, n., das Beflecken. P. krve, die
Blutschande. Sych.

Prznitel, e, m., der Schänder. Rk.

Przniti, il, ěn, ění, zprzniti, prznívati =
káleti, špiniti, besudeln, beflecken; sléhati.
— co, koho. Posvátná místa p. Sych. P.
pannu (zmrhati), entehren. Us. — co čím:
svou mateřčinu cizími vazbami p. lista řečmi
(nehezkými) p. Št. N. 64. — se, kde v čem
(káleti, špiniti se).



	1229

	a hutné, a) Jantar, der Bernstein. Světle- n. tmavožlutý. Lesk mastný. Průhledný n. prů- svitavý, někdy kalný, elektriéný. J. jest v lůně země změněná a ztvrdlá pryskyřice jehli- čnatých stromů předvěkých. — b) Asfalt (skalní smůla) podobá se černé smůle; jest černý n. černohnědý a má mastný lesk. — c) Olej skalní, petrolej, jest tekutina olejo- vitá silného zápachu. Čiré, bezbarvé n.jasno- žluté odrůdy zovou se nafta; odrůdy tem- něji žluté a hustší jsou: skalní olej; odrůdy černohnědé a husté, rozpuštěným dehtem zbarvené: dehet skalní. Skalní olej přeháně- ním se čístí, aby se plyny zápalné a nepří- jemně páchnoucí odstranily. Bř. Cf. Bř. N. 104. Pryskyřicovatý, pryskyřicovitý, ku pry- skyřici podobný, pryskyřičný, harzig. P. strom. Kom. Pryskyřičnatice, e, f., die Harzpflanze. Šm. Pryskyřičnatý, harzähnlich, harzig. Presl. Pryskyřičník, pryskeřičník, u, m., žluťák proklatý, ranunculus sceleratus, der Teufelsranunkel. Jg. Pryskyřičný, od pryskyřice, harzig, Harz-. P. země, Boč., šťáva, Um. les, mluno, Pr. chym., vřed. Rostl. P. elektřina, pokost, tmel, mýdlo. Nz. P. nerosty. Vz Bř. N. 104. Pryskýrka, y, f. P. obecná, moucha špa- nělská, lytta vesicatoria. Vz Pryskérka, Schd. II. 509. Pryskyřník, pryskeřník, u, m., bylina kůži prýštící, pryskýře vytahující, ranun- culus, der Hahnenfuss. V., Čl. 8., FB. 69., Čl. Kv. 276., Slb. 674. P. jazykovitý, p. plamének, plsťnatý n. illyrský, ledvinitý, všelistý, lítý n. litík (r. sceleratus, giftiger H.), prudký (r. aeris), lezavý, bambulinatý, rolní, plazivý, kašubický, vomějolistý, chlum- ní, mnohokvětý, pýřitý, chlupatý, jinolistý, vláskovitý, křehký, řičný, horní, nadoblačný, žlutý. Flora. Vz Jg. Pryskyřníkovitý, ku pryskýřníku po- dobný. P. rostliny, ranunculaceae. Rostl., Slb. 661., Schd. II. 294. Pryskyřný pryskyřičný, Harz-. P. guma. P. vřed, růže — pryskýř lítý, vlk břišný, die Blatterrose. Jg. Pryskýřovitý, pryskýři podobný, brand- blasenartig. Pryskýřový, od pryskýře, Brandblasen-. Jg. Pryšcovitý, pryšci podobný. P. rostliny, euphorbiaceae. Rostl. Pryšcový, Wolfsmilch-, P. housenka, -raupe, lišaj, -vogel, sphinx euphorbiae. Šm. Prýšč, euphorbia. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Pryšec. Pryšec, šce, m., rostl., die Wolfsmilch, euphorbia. Vz Čl. 128., FB. 25., Čl. Kv. 146., Slb. 258., Schd. II. 277. P. okrouhlý, srpkový, drobný, sladký, kolovratec, plocho- listý, obecný, chvojka, metlitý, bahní, husto- listý, šedivý. Flora. Pryšky, pl., f., okruží, droby. Aqu. 1. Pryšť, ě, m. = pryskýř; pryskyřník. 2. Pryšť, ě, m., zastr. =presbyter. Pryštcový = pryšcový. Šm. Prýště = prýskaje; prýskati = prskati, stříkati. Kat. 1526. Vz Prýskati.	Pryštěc, šťce, m. = pryšec. Šm. Prýštění, n., das Hervorquellen, der Bra- del. D. Prýštěnina, y, f., co se prýští, pramen, der Bergsaft. Sůl, ledek, sanytr atd. prý- štěniny jsou. Kom. J. 104. — P. = nerost, das Mineral. Krok., Sych., Toms. Prýštěninopis, u, m., nerostopis. Jg. Prýštěninovatý, mineralartig, zastr. — P., Mineral-, zastr. P. pramen, pára. Sedl. Prýštěninstvo, a, n. = nerosty, das Mi- neralreich, zastr. D. Pryštidlo, a, n., zdroj,pramen, die Quelle. Nej. — P. = zpryštidlo. Jg. Pryštie = prýská (kůň), frčí. Výb. I.1126. Pryština, y, f., pramen. P. při těch stu- dánkách se ukázala. Boč. exc. 1522. Prýštírna, y, f. = vodotrysk, die Wasser- kunst, zastr. . Prýštiti, vz Prýskati. Prýštný — pramenitý. Vký. Prýt, prejt, u, m., zárodek, dor Keim. Přetajemná životná ta žíla zárod svůj a p. má nevidomý. Sš. Bs. 171. — P. u rostlin: výhonek, výrostek, totiž každá listnatá osa, Trieb, m., Čl. Kv. XXVI. — P., nádivka v jitrnicích, jelitách atd., die Fülle. Us. — Vz Mz. 406. Prytane-um, a, n., z řec. ngvtavelov, veřejnn posvátná budova v řeckých městech, městský dům, radnice. Prýtéř, e, m., der Erzscheider. Vz Prý- tovati 1., Prýtýř. D. Prytký = prchlý. Vký. Vz Pryntký. 1. Prýtovati = čistiti, Erz scheiden. — co: rudu, zlato. D., Br. Z něm. (auf)bereiten. 2. Prýtovati, prýtiti = hnáti, treiben. Brambory již prýtují (počínají růsti). Kvě- tiny prýtují. Obilí prýtuje = obilí na sýpce vyráží. Us. Slad p-tuje, der Haufen spitzt, bricht, äugelt. Suk. — co. Slunce víno p-je (zahřívá). Čk. 126. — kdy. Kvítí prýtuje za mladistvé vesny. Dch. Prýtovna, y, f., čistovna, die Scheide- stube. D. Prýtýř, e, m., proběrač rudy, der Scheide- hauer. Šp. Vz Prýtéř. Pryvét, vz Prevét. Pryzila, vz Prysila. Przua, y, f. = prznice. Prznice, e, przna, y, f. = kurva, die Schandhure. Jg. Przník, a, m., kurvář, der Hurer. — P., hovnivál, scarabaeus stercorarius, der Mist- käfer. D. Pryž, i (e), f., kaučuk, Kautschuk, m. Prm., Rk. Prýžový, Kautschuk-. P. prsten, vz Prm. IV. 136., zboží, výrobky. Dch. Prznění, n., das Beflecken. P. krve, die Blutschande. Sych. Prznitel, e, m., der Schänder. Rk. Przniti, il, ěn, ění, zprzniti, prznívati = káleti, špiniti, besudeln, beflecken; sléhati. — co, koho. Posvátná místa p. Sych. P. pannu (zmrhati), entehren. Us. — co čím: svou mateřčinu cizími vazbami p. lista řečmi (nehezkými) p. Št. N. 64. — se, kde v čem (káleti, špiniti se).