1233

Psinec, nce, m., psí lejno, Hundsdreck,
m. D. Dostaneš p. = nic. Na Ostrav. Tč. —
P., psí byt, bouda, der Hundestall, das Hunds-
loch, das Hundshäusel. — P., špatný byt,
schlechte Wohnung, Plk. Zima jako v psinci.
Us. — P., místo před hvozdem, kde se topí
pod lískami, die Schürgrube zum Malz. —
P., kurevský dům, das Hurenhaus. V. — Jg.

Psineček, čku, m. P. výběžkatý, agrostis
stolonifera. FB. 8., Čl. Kv. 102. Slb. 126.,
Schd. H. 262.

Psinek, nku, m., v sladovne, vz Psinec.

— P., psinec, der Hundestall. D.
Psinka, y, ť., psí kůže, Hundshaut,f. D.

— P., psí nemoc, die Hundskrankheit. Šp. —
P., zimnice, das Fieber. Ve Slez. Pk., Klš.
Vz Psina. — Psinky, pl. f. (červené) = psí
víno, potměchuť, myší dřevo, vodní psinky,
solanum. Jg. Vz Psí.

Psírna, y, f. = psinec, das Hundshäusel,
na Policku: psírně, ě, f. Kšá. Je tu zima
jako v psírně. Us. Brt.

Psisko, a, n. = pes (mluvíme-li o něm
s nelibostí), der Hund. Vyžeň to psisko. Us.
Brt. Cf. Příkopisko.

Psíti se, psím, il, en, ení; psívati, Junge
bekommen. Fena, suka se psí. Us. Tč. —
se = smilniti, Unzucht treiben. V hambalky
se p. Ros. — se s kým. Lom.

Psivod, a, m. = psovod. Mor.

Psjatko, a, n. Jeden praví: Je to p. (= psí
ček); druhý praví: Je to dzicjatko (děťátko).
Sš. Mor. p. 37.

Psjorka, y, f., spadlé, nedozralé ovoce, ab-
gefallenes Obst. Na Ostrav. Tč. — P., jedo-
vatá houba, ein Giftschwamm. Ib. Tč.

Psobijce, e, m., der Hundeschläger. Šm.

Psohlav, a, m., psohlavec, cynocephalus,
der Hundskopf, der Hundsaffe, opice. Krok.
I. b. 77. — P., ryba, canis carcharias, der
Seehund, eine Art Haifisch. D. — P., squalus
carcharias, der Seewolf.

Psohlavec, vec, m., kdo psí hlavu má,
der Hundskopf. — P., opice, vz Psohlav. —
P-ci, chodci, die Gränzhüter. Dle Stránského.
Vz Gl. 280.

Psohlavý, strsl. pъsoglavъ, příp. -ъ,
hundsköpfig. Mkl. B. 49.

Psohubec, bce, m., molossus, ssavec ne-
topýrovitý. Ssav.

Psokepka, y, f., die Hundsscham, cyno-
metra. Šm.

Psokrevný, psí, zlý, hündisch. Jg. exc.

Psomoruška, y, f., cynomorium, ein
Schwamm. Sm.

Psorka, y, f. = psjorka. Tč.

Psoser, zastr. psösor, u, m., kopřiva
hluchá, hluchavka bílá, lamium album, die
taube Nessel. Vezmi p., a druzí říkají mu ja-
blečník (marrubium vulgare). Jád.— FB. 63.

Psoserový kořen. Db. Vz Psoser.

Psota, y,f., psí opatření t. j. chudoba,
nouze, bída, zloba, nedostatek, die Hunds-
noth, Noth, Armuth, das Elend. Příp. -ta.
Mkl. B. 164., 165. Psotu trpěti (chudým
býti), ve psotě živ býti. V. Adam s Evú p-u
trpěl a nás v ni porobil. Hus. I. 184. Mnozí
v nadbytku psoty se bojí. Kom. P-tu tříti.
Bern. P-tou hynouti. D. P-tu přestáti; z p-ty

někomu pomoci. Sych. O p-tě nevěděti.
Štelc. P. mu z každého kouta vyzírá. Bern.
P. v každém kůtě piští. Baiz. P-ty na lidi
uvozovati. Jel. P. nejdéle trvá. Bern., Č. M.
34. Přisahala p., držaci se plota, že nás ne-
opustí. Vz o ní Sš. Mor. p. 675. Na kom
p., na tom posmech. Mt. S. Psota naveky
zle spala, bo jej planá strecha stála; P. sa
naveky zle mala, lebo planú strechu mala.
Mt. S. 109. Ja si zazpievam, choc ma p.
bije (nechť si mám sebe větší nouzi). Pís.
slov. 14. Velké p-ty vystrkují kosti. Lb.
Kde je p., tam je hřích. Koll., Mt. S. Cf.
Pizditi. Chval p-tu jak chceš, nebude nic
než p. a nic dobrého. Č., Pk. Okusíš, po
čem p. na světě platí. Vz Škoda, Marnotratný,
Vyhrůžka. Č. Jest ve p-tě jako ve kvítí. Č.
Přivykl psotě jako cikán šibenici. Vz Chu-
doba. C. Žádná p. sama není, jedna ráda
druhou honí. Vz Neštěstí. Č., Lb.'Není vozu
ani koní, jedna p. druhou honí. Prov. Coky
p. na stranu, chudoba se žení. Č. Připiš
psotě, co chybělo (= přijmi za vděk, vůli
za skutek; dal jsem, co jsem měl. Po vyčasto-
vání hosta se říkává). C. Potřeba učí dělati
a p. Dalibora na housle skřípati. Už musím
na psotu vyjíti (žebrákem se státi). Prov.
Bern. — P., psí kus, šelmovství, der Schelm-
streich , Schabernack. P-ty tropiti. Puch.
Nedělej p-ty. Na Ostrav. Tč. — P., m. a f.,
kdo psoty tropí, čtverák, der Schelm. To je
p.! — P., špatní lidé, zběř, laje, luza, das
Lumpengesindel. — P., smeti, brak, kal, der
Unrath, Auswurf, Satz. Ty ryby jsou samá
psota (brak). — P-ty, krupobití, der Hagel.
Ros.

Psoták, a, psotáček, čka, psotař, e, m.,
bídník = ein armer Teufel, armer Mensch.
Slov.

Psotařka, y, f. = bídnice, armes Weib.
Bern.

Psotařství, n.=psota, das Elend. Slov.
Bern.

Psotina, y, f., psotník. Slov. Bern.

Psotiti, il, ění, psotovati = psotu tříti,
elend leben, leiden. Slov. — se MM.

Psotka, y, f. A my máme devět psotek
zavrtaných na trámě. Sš. Mor. p. 672. Vz
Psota.

Psotnan, u, m., hydrocyanas, blausaures
Salz. Presl.

Psotnice, e, f., zimnice, psina, studenka,
kaltes Fieber. V. Příp. -ica. Mkl.B. 305.
On se jim třas, oni se ho ptali: Máš-li zim-
nici aneb psotnici. Sš. Mor. p. 760. — P.
horká = horečka, hitziges Fieber. — P., na
Slov. psotařka, bídnice. Koll.

Psotničný, zimničný, Fieber-. P. horkosť.
Hlas.

Psotník, u, m., božec, žce, boží kázeň,
bič boží, na Mor. vřed, na Slov. zrádník =
padoucí nemoc, epilepsia, die Fraiss, Fall-
sucht. V. Dětinský božec n. psotník. V. Ná-
silný p. potrhal dítě. Sych. P. koňský. Ja.
P. křiklavý, tichý, couravý. Dch. Žádosť
hriešných rov (munimentum) jest p-kóv. BO.

Psotníkový, Fraiss-, Fallsucht-. P. nápad,
Ja., bylina n. trojice n. trojník, viola tricolor.

Psotnina, y, f., cyanovodík, Blausäure, f.
Vz S. N.