1234

Psotnosť, i, f., bídnosť, das Elend. 1410.

Psotný, bídný, miserný, elend, arm. V.
Bib., Har. Vše, co jest na ny spadlo pro
naše p. hřiechy. BO. P. lidé. Jel. Psotně
živ jsem. — P., záhubný, strastný, verder-
blich. P. nemoc, V., dým. P. chym. A tu
jim byl jest p. konec. Let. 194. Poňavadž
nepotře tebe rychle pro tvá vymyslenie
psotná, v kterýchž opustil si jeho. Raň tě
pán nežitem psotným na kolenú i na lýt-
kách; P. neduh i věčný. Hus. I. 55., 56., 57.
Raní tě vředem p-ným na lýtkách. BO. P.
místo (locus pessimus). BO.

Psotství, n.= psota, das Elend. Bech.

Psouti, psuji, ul, ut, utí, psovati, kaziti,
verderben, verhunzen. — co. Ve Slez. Tč.
Ať mi podkověnek ze zlata nepsujú (koně).
Sš. Mor. p. 361. — P., Muthwillen treiben.
Rk. — P., láti, schimpfen. Zychová psovala
a lála, že chodí (on) okolo domu a krade.
Svěd. 1569.

Psovař, e, m. = psotař, zastr. Rozk.

Psovice, e, f., das Hundsleder. Rk.

Psovina, y, f., psí smrad, psina, der
Hundsgestank. D.

Psovitý, psu podobný, hundähnlich. Vz
S savci.

Psovna, y, f., psí hvězda, vz Psí. Rozk.

Psovné, ého, n., die Hundesteuer. Rk.

Psovod, a, psovoda, y, m., kdo psy vodí,
holota, holec, Hundsführer, -bub, m. V.

Psovodka, y, f., die Hundsführerin. Toms.

Psovodník, a, m. = psovod. Us.

Psovský = peský, hündisch.

Psovství, n., peství, die Hundsfötterei. D.

Psovstvo, a, n., mnoho psů, viele Hunde.

Pst! ticho, st! still! Us. D.

Pstravý, drobet pstrý, ein wenig bunt. L.

Pstrdlice, pstrlice, e, pstrdlička, pstr-
lička, y, f., rybička lososová, die junge Brut
des Lachsen. Ms. vod.

Pstřen = pstřeň.

Pstřen, ě, f., vz Masojed. Č.

Pstříla, y, f. = pstrdlice. Krab. 100.

Pstříti, pstru, pstřel, en, ení = měniti
barvami, bunt färben, bunt schmücken, bunt
machen. Koř. pъstrъ (pestrý). Sr. Pstruh.
Hý. — co. Hvězdy pstrou oblohu. Ráj. — se
čím (kde). Prapory jich pstrou se východ-
ními barvami. Ráj. Ctí se pstrou. Puch. Po
stěnách se pstrou čalouny věnci z růží. Č.,

Pstro, adv., rozmanitých barev, bunt. Pstro
v hlavě (má o kolečko víc). L., Šm. — P.,
v z Pstrý.

Pstroček, čku, m., smilacina, rostl. FB.
20., ČI. Kv. 127.

Pstrohlavee, vce, m., pstrohlavý, der
Schwindelkopf. L.

Pstrokvětka, y, f., pardanthus. Rostl.

Pstrolavec, vce, m., člověk pstrolavý,
malomocný, prokaženec, trudovatec, der Aus-
sätzige. Sš. Mr. 12.

Pstrolavosť, i, f., rozmanitosť barev, die
Buntheit. — P., malomocenství, lepra, der
Aussatz. Br.

Pstrolavý, strakatý, bunt, scheckig.
Rokyc. — P., malomocný, aussätzig. Br.

Pstromuch, a, m., eristalis, hmyz mu-
ch ovitý. Krok.

Pstros, pštros, štros, a, m., z lat. stru-
thio, der Strauss, největší pták. P. obecný
n. africký, s. camelus, americký, s. rhea. V.
Vz S. N., Frč. 348.

Pstrosí, pštrosí, pštrosový. Strauss-. P.
péro, vejce.

Pstrosinka, pštrosinka, pštrosilka,
y, f., rostl., struthiola, der Spatzenstrauch.
P. prutnatá, s. virgata, stranokvětá, s. latc-
riflora, pýřitá, s. pubescens, lysá, s. glabra,
brvitá, s. ciliata, střechovitá, s. imbricata,
plstnatá, s. tomentosa, vejčitá, s. ovata.
Rostl.

Pštrosový, vz Pštrosí. — P. péro, ama-
ranthus cristatus. V., Byl.

Pstroš, e, m., pstrý kůň, die Schecke,
pol. L.

Pstrota, y, f., strsl, pъstrota, přip. -ta =
pestrota. Mkl. B. 163.

Pstrotina, y, f., p-ny, něco pstrého, etwas
Buntes. L.

Pstruh, a, m., v obec. mluvě struch, od
pstrý = pestrý (co do barev). D. Strsl.
pъstrągъ, koř. pъstrъ (pestrý), bunt, sr. pol.
pstrąg; příp. -ugъ. Mkl. B. 283., 284. P.,
trutta fario, die Forelle, Fohre. Frč. 289.,
Schd. IL 495., KP. III. 388. P. růžový, fia-
lový, lososový, D., lesní, podhorní, rybniční,
jezerní. S. N. P. marinovaný. Kh.

Pstruhokam, u, m., der Blatterstein. Šm.

Pstruhoun, a, m., brůna pstruhatá, der
Forellenschimmel. Šm.

Pstruhovec, vce,m., der Forellenteich.Rk.

Pstruhovitý, forellenartig. Šm.

Pstruhový, Forellen-. P. maso, Us., po-
tok, Ros., kámen, der Forellenstein. Krč.
241. — P. salat (barvy pstruhové). 1). P.
hruška, reneta, brůna (pstruhoun). Šm.

Pstrucha, pstruška, y, f., j m. krav n.
koz pstrých. L.

Pstruží, n., ves u Místku na Mor. PL. —-
P., adj., Forellen-. P. maso. Us.

Pstružník, a, m., der Forrcllenfänger,
od pstruh. Er. Reg. I. 89.

Pstružný, -ní, pstruhový, Forellen-. P.
potok. D.

Pstrý, nov. pestrý = strakatý, bunt. Rostl.
Pstrý slín. Vz Krč. 618., 624., 651.

Pstrylatosť (Hý), pstrylavosť (Sš. Mt
111.), i, f., buntes Wesen. — P., malomocen-
ství, der Aussatz. Sš. Cf. Pstrolavosť.

Pstrylatý, pstrylavý = peřestý, stra-
katý, scheckig, bunt. Res. — P., malomocný,
aussätzig. Sš. Cf. Pstrolavý.

Psujka, y, f., co všecko popsuje, das Ver-
derben. Na Ostrav. Tč.

Psujoch, a, m., der Verderber. Slez. Klš.

Psúť, popsút, pokaziti, vz Psouti. Ve Slez.
Pk., Klš.

Psych-e, y, f., řec, duše. — P., milenka
a pak choť Erotova (Amorova), vyobrazo-
vala se jako panna s křídly motýlovými
aneb jako motýl. Vz S. N.

Psychiatria, e, f., řec, léčení nemocí du-
ševních. S. N.

Psychický, z řec, duševní.

Psychofysika, y, f., odvětví přírodovědy,
které se zabývá vyzpytováním vzájemné
kvantitativní i kvalitativní odvislosti mezi
tělesnými a duševnými úkony. Vz S. N.