1235

Psycholog, a, m., dušeznalec.

Psychologický, dušeslovný, duševědný,
psychologisch.

Psychologie, e, f., duševěda, dušesloví,
dušeznalství, die Seelenlehre. Rk. Vz S. N.

Psychrometr, u, m., vlhkoměr, nástroj
k měření relativné vlhkosti vzduchu. Vz
S. N. P. Augustův. KP. II. 342.

Psykati, psyk říkati na koho, zischen. Na
Ostrav. Tč. Psyk kočky zpoza peca! weg!
(Říkají, aby děti utichly). Na Ostrav. Tč.

Pšanky, dle Dolany, něm. Pschanek, ves
u Hořic. PL.

Pšany, dle Dolany, něm. Pschan, ves
u Loun. PL.

PŠC, VZ Pšic.

Pšcks = pšc. Na Mor. Hý.

Pščevo, a, n., Pszczewo, něm. Betsche,
mě. v Poznaňsku.

Pše, e, f., zastr. = pšenice. Ros.

Pšenice, e, pšenička, y, f., triticum vul-
gare, der Weizen. Místy ku př. v Policku:
pšence. Kšá. P., strsl. pbšenica, koř. pbch
(pcháti), lit. paisiti, pësta, lat. pinso. Mkl.
aL. 112., B. 17., 295., 305. (Hý.). P. obecná
(triticum), samopše či špalda (t. spelta). S. N.
Rolníci rozeznávají co do doby setí p. a)
zimní, b) pšenici přesívku (červenou s Hlad-
kými červenými plevami) a c) jarní (vousku,
vousatou, osinatou p.). Vz více v S. N. Pše-
nice anglická. Jhl. Vz Čl. 157., FB. 13., Čl.
Kv. 115. Pšenice ozimní (na Mor. žito), jarní
(jarka), obecná, složená, polská. Flora, kraví
(černýš), jednozrná, Šm., tvrdá, snětivá (mou-
řeň), smetivá, bujná, námelná, p. jako dukát,
zamlklá (trüber W.). Šp. Pšenice jako broky
(= pěkná). U Doudleb. Hsp. Dva a třicet
mtuov p. Půh. II. 88. Sedl jako do pšenice
(= do rybníka = přiženil se do velikého
statku). U Rycím. Msk. V trhu i p-ci pro-
dal (i to nejlepší = dobře pochodil). Vz
Šťastný. Lb. Tráva bude růsti, pšenička
metati. Sš. Mor. p. 768. Že my sa lubeli
jako pšenička v klasku. Mt. S. 36. Přehršť,
otep pšenice. Us. Mnoho p. vypršelo (vy-
padalo) ; pšenici přerostlou požínati. Sych.
Všude koukol mezi p-cí. Prov. Není p. bez
koukole. Sych. P-ci kropiti; Na černém poli
p. se rodí. Šp. — P. katova = lotr. V., Č.
Tys pěkná p.! Č. Ten kluk, to je pěkná p.
(pěkné kvítko)! Us. Všk. — P. turecká,
kukuřice, zea mais, der Mais, Kukuruz. V.,
Čl. 158., Čl. Kv. 100., Schd. II. 264. KP.
III. 397. -- P. lezavá, triticum repens, das
Weizengras. Šm. — P., dle Budějovice, něm.
Pschenitz, ves u Rožmitála. PL.

Pšenička, y, f., černýš rolní, melampy-
rum arvense. FB. 59. — P., vz Pšenice.

Pšeničkář, e, m., der Weizenbauer.

Pšeníčko, a, n. P. rozkladité, milium
emisum. FB. 8., Čl. Kv. 101., Slb. 161.

Pšeničniště, ě, n., pšeničné pole, das
Weizenfeld. D.

Pšeničný, Weizen-. P. chléb, mouka, pivo,
D., kroupy, Kom., role, Vaňk., půda, Sych.,
sněť, Us., žeň, můra, krajina, kroupy, kru-
pice, otruby, zrno, strniště (pšeničniště),
sláma, barva, Šp., škrob. Dch. P. pivo, po-
žinky (die Weizenschröpfe), martináč (pha-
laena tririci, die Weizenmotte). Šm. Kdež

obětovati měli dva chleby kvašené p-né. Sš.
Sk. 17. (Hý.). Zajtra miera bieli p-né po
jednom penízi bude. Bj.

Pšeniště, é, n., pšenné, prosné pole, das
Hirsenfeld. Bern.

Pšenka, y, f.= pšenička. Rk.

Pšenník, u, m., pšenný koláč, ein Hirsen-
kuchen. L.

Pšenný, z pšena, prosný, Hirsen-. P. kaše.
Jg.

Pšeno, a, n., vymlácené proso, jáhla, Hirsen-
körner, n. Reš. Strsl. pьšeno, koř. рьсh;
etwas Gestossenes. Mkl. B. 115.

Pšenomil, a, m., emberiza miliaria, Gersten-
ammer, f. Šm.

Pšenovník, u, m., jídlo z pšena, eine
Hirsenspeise. Bern.

Pšenový, pšenný, Hirsen-. P. kaše. Klat.

Pšic, pšc = kac, pryč! Pšic macku ! Us.
Vz Pšoc.

Pšíkať, volati dítěti pší pší, aby usnulo.
Pšíkejte mu. U Přer. Kd. — P., vz Pškáti.

Pšírka, y, f., odůrka, die Zwiebrache,
Wendefahrt. D. Pole po druhé zorané slove
pšírka. U Vorlíka. Vz Pšírovati.

Pšírovati, po druhé orati, v Prach. a na
Mor. Lépe: přírovati. Jg.

Pšíti, vz Pcháti.

Pškání, n. Mám p. (píchání). U Nách.
Hrš. Vz Pškáti.

Pškáti, pškám a pšíkám; pšknouti, pšknu,
pškl, utí; pšákávati, pšíkávati = šeptnouti,
ceknouti, mucksen ; na Mor. říhati, kýchali,
rülpsen. Mtl.— co, koho čím: bodati, ste-
chen. Dýmku tabákem p. = cpáti. Us. u Ná-
choda. Hrš. — koho kam. Pškalo mě to
v oči (tlačilo). U Solnice. Vk. — koho kde.
Pšká mne v údech. Us. — P., bublati, o pu-
káni bublin při vaření kaše atd. se vyvíje-
jících, platzen. U Olom. Sd.

Pšnivec, vce, m. = mlsný člověk, Lecker-
maul, n. Mor. Mtl.

Pšniviti se = zmlsněti, leckerhaft wer-
den. U Místku. Mtl.

Pšnivosť, i, f., mlsota, Naschhaftigkeit,
f. Mor. Mtl.

Pšnivý = mlsný, leckerhaft. Mor. Mtl.

Pšnomil, a, m. = propáska. Palliardi.

Pšoc = pšic. Na Mor. Brt., Sd. Laut, die
Katze zu vertreiben.

Pšocha, y, pšochar, a, m. = bajazzo.
Na Slov. Vz Pšochař.

Pšochař, e, m., prták, břidil, der Pfuseher.
Koll. Cf. Pšocha.

Pšouk, vz Pšuk.

Pšoukal, a, m., kdo pšouká, der Stänker.

Pšoukati, vz Pšuknouti.

Pšour, u, m., pšoures, na Slov. pšores,
u m., sl. cizí, v obec. mluvě = slupka, zisk
malý, nepravý, der Schmu. Míti při něčem
(z čeho) zisk, šrůtku, pšoures. D., Všk., Msk.
Hlavně v mluvě o židech. Kšá.

Pšov, a, m., hrad Slavibora, otce sv. Lud-
mily, někde v sever. Cechách. Vz S. N. Dle
Kosmy starší jméno Mělníka. Vz Tk. I. 74.
Před Mělníkem hrad bieše, ten sobě Pšov
jmě jmějieše. Dal. 44. (25. 25.).

Pšoves, vsi, f., ves u Kopidlna. PL.



	1235

	Psycholog, a, m., dušeznalec. Psychologický, dušeslovný, duševědný, psychologisch. Psychologie, e, f., duševěda, dušesloví, dušeznalství, die Seelenlehre. Rk. Vz S. N. Psychrometr, u, m., vlhkoměr, nástroj k měření relativné vlhkosti vzduchu. Vz S. N. P. Augustův. KP. II. 342. Psykati, psyk říkati na koho, zischen. Na Ostrav. Tč. Psyk kočky zpoza peca! weg! (Říkají, aby děti utichly). Na Ostrav. Tč. Pšanky, dle Dolany, něm. Pschanek, ves u Hořic. PL. Pšany, dle Dolany, něm. Pschan, ves u Loun. PL. PŠC, VZ Pšic. Pšcks = pšc. Na Mor. Hý. Pščevo, a, n., Pszczewo, něm. Betsche, mě. v Poznaňsku. Pše, e, f., zastr. = pšenice. Ros. Pšenice, e, pšenička, y, f., triticum vul- gare, der Weizen. Místy ku př. v Policku: pšence. Kšá. P., strsl. pbšenica, koř. pbch (pcháti), lit. paisiti, pësta, lat. pinso. Mkl. aL. 112., B. 17., 295., 305. (Hý.). P. obecná (triticum), samopše či špalda (t. spelta). S. N. Rolníci rozeznávají co do doby setí p. a) zimní, b) pšenici přesívku (červenou s Hlad- kými červenými plevami) a c) jarní (vousku, vousatou, osinatou p.). Vz více v S. N. Pše- nice anglická. Jhl. Vz Čl. 157., FB. 13., Čl. Kv. 115. Pšenice ozimní (na Mor. žito), jarní (jarka), obecná, složená, polská. Flora, kraví (černýš), jednozrná, Šm., tvrdá, snětivá (mou- řeň), smetivá, bujná, námelná, p. jako dukát, zamlklá (trüber W.). Šp. Pšenice jako broky (= pěkná). U Doudleb. Hsp. Dva a třicet mtuov p. Půh. II. 88. Sedl jako do pšenice (= do rybníka = přiženil se do velikého statku). U Rycím. Msk. V trhu i p-ci pro- dal (i to nejlepší = dobře pochodil). Vz Šťastný. Lb. Tráva bude růsti, pšenička metati. Sš. Mor. p. 768. Že my sa lubeli jako pšenička v klasku. Mt. S. 36. Přehršť, otep pšenice. Us. Mnoho p. vypršelo (vy- padalo) ; pšenici přerostlou požínati. Sych. Všude koukol mezi p-cí. Prov. Není p. bez koukole. Sych. P-ci kropiti; Na černém poli p. se rodí. Šp. — P. katova = lotr. V., Č. Tys pěkná p.! Č. Ten kluk, to je pěkná p. (pěkné kvítko)! Us. Všk. — P. turecká, kukuřice, zea mais, der Mais, Kukuruz. V., Čl. 158., Čl. Kv. 100., Schd. II. 264. KP. III. 397. -- P. lezavá, triticum repens, das Weizengras. Šm. — P., dle Budějovice, něm. Pschenitz, ves u Rožmitála. PL. Pšenička, y, f., černýš rolní, melampy- rum arvense. FB. 59. — P., vz Pšenice. Pšeničkář, e, m., der Weizenbauer. Pšeníčko, a, n. P. rozkladité, milium emisum. FB. 8., Čl. Kv. 101., Slb. 161. Pšeničniště, ě, n., pšeničné pole, das Weizenfeld. D. Pšeničný, Weizen-. P. chléb, mouka, pivo, D., kroupy, Kom., role, Vaňk., půda, Sych., sněť, Us., žeň, můra, krajina, kroupy, kru- pice, otruby, zrno, strniště (pšeničniště), sláma, barva, Šp., škrob. Dch. P. pivo, po- žinky (die Weizenschröpfe), martináč (pha- laena tririci, die Weizenmotte). Šm. Kdež	obětovati měli dva chleby kvašené p-né. Sš. Sk. 17. (Hý.). Zajtra miera bieli p-né po jednom penízi bude. Bj. Pšeniště, é, n., pšenné, prosné pole, das Hirsenfeld. Bern. Pšenka, y, f.= pšenička. Rk. Pšenník, u, m., pšenný koláč, ein Hirsen- kuchen. L. Pšenný, z pšena, prosný, Hirsen-. P. kaše. Jg. Pšeno, a, n., vymlácené proso, jáhla, Hirsen- körner, n. Reš. Strsl. pьšeno, koř. рьсh; etwas Gestossenes. Mkl. B. 115. Pšenomil, a, m., emberiza miliaria, Gersten- ammer, f. Šm. Pšenovník, u, m., jídlo z pšena, eine Hirsenspeise. Bern. Pšenový, pšenný, Hirsen-. P. kaše. Klat. Pšic, pšc = kac, pryč! Pšic macku ! Us. Vz Pšoc. Pšíkať, volati dítěti pší pší, aby usnulo. Pšíkejte mu. U Přer. Kd. — P., vz Pškáti. Pšírka, y, f., odůrka, die Zwiebrache, Wendefahrt. D. Pole po druhé zorané slove pšírka. U Vorlíka. Vz Pšírovati. Pšírovati, po druhé orati, v Prach. a na Mor. Lépe: přírovati. Jg. Pšíti, vz Pcháti. Pškání, n. Mám p. (píchání). U Nách. Hrš. Vz Pškáti. Pškáti, pškám a pšíkám; pšknouti, pšknu, pškl, utí; pšákávati, pšíkávati = šeptnouti, ceknouti, mucksen ; na Mor. říhati, kýchali, rülpsen. Mtl.— co, koho čím: bodati, ste- chen. Dýmku tabákem p. = cpáti. Us. u Ná- choda. Hrš. — koho kam. Pškalo mě to v oči (tlačilo). U Solnice. Vk. — koho kde. Pšká mne v údech. Us. — P., bublati, o pu- káni bublin při vaření kaše atd. se vyvíje- jících, platzen. U Olom. Sd. Pšnivec, vce, m. = mlsný člověk, Lecker- maul, n. Mor. Mtl. Pšniviti se = zmlsněti, leckerhaft wer- den. U Místku. Mtl. Pšnivosť, i, f., mlsota, Naschhaftigkeit, f. Mor. Mtl. Pšnivý = mlsný, leckerhaft. Mor. Mtl. Pšnomil, a, m. = propáska. Palliardi. Pšoc = pšic. Na Mor. Brt., Sd. Laut, die Katze zu vertreiben. Pšocha, y, pšochar, a, m. = bajazzo. Na Slov. Vz Pšochař. Pšochař, e, m., prták, břidil, der Pfuseher. Koll. Cf. Pšocha. Pšouk, vz Pšuk. Pšoukal, a, m., kdo pšouká, der Stänker. Pšoukati, vz Pšuknouti. Pšour, u, m., pšoures, na Slov. pšores, u m., sl. cizí, v obec. mluvě = slupka, zisk malý, nepravý, der Schmu. Míti při něčem (z čeho) zisk, šrůtku, pšoures. D., Všk., Msk. Hlavně v mluvě o židech. Kšá. Pšov, a, m., hrad Slavibora, otce sv. Lud- mily, někde v sever. Cechách. Vz S. N. Dle Kosmy starší jméno Mělníka. Vz Tk. I. 74. Před Mělníkem hrad bieše, ten sobě Pšov jmě jmějieše. Dal. 44. (25. 25.). Pšoves, vsi, f., ves u Kopidlna. PL.