1236

Pšovka, y, f., potok u Mělníka. Pod
městem (Mělníkem) potóček teče, ten sobě
Pšova řeče. Dal. 44. (25. 27.).

Pšovlky, dle Dolany, ves v Žatecku. Vz
S. N. Něm. Pschoblik.

Pština, y, f., něm. Zinna, řeka v jihozáp.
koutě prus. Slezska. — P., pol. Pszczyna,
něm. Pless, ves v okr. opolském v pruském
Slezsku. Vz S. N., Tk. IV. 738.

Pštkáti = kýchati, niesen. Na Ostrav.
Tč. Vz Pškáti.

Pštros, vz Pstros.

Pštrosice, e, f., der Strauss (Weibchen).
Rk.

Pštrosový, Strauss-. P. vejce. GR. Vz
Pstrosí.

Pšuk, pšouk, u, pšouček, čku, m.,pšuk-
nutí (zapáleného prachu), der Pfuscher. —
P., malý prd, der First. Plk., Zkr.

Pšuknouti, kl, utí, pšoukati, pšukati —
lehce vítr pustiti, farzen. Us. Jg., Zkr. —
Pšukati = jako tetřívek tokati. Šp. — P.,
prskati jako zapálený prach, pfuschen. Jg.

Pšutka, y, f., švitorné děvče, čertíček,
rarášek. U. Jilem.

Pt. Tato skupenina souhlásek ve vých. Čech.
a v středním Slov. rozlišuje se ráda v ft:
pták — fták, Us., a p se často i vysouvá:
klec m. kleptь, neti m. něpti (lat. neptis).
Vz Vysouvání souhlásek. Kt. Mezi bt a pt
vkládáme v inft. s: dlúbsti, tépsti. Bž. 50.

Ptactvo, a, n. = ptáci, z pьtakь-ьstvo.
Mkl. B. 179. Das Gevögel, die Vögel. Na
Slov. ptač, e, f. Jg. Nebeské p. BO. Hejno
p-a; p. se chumelí. Dch. P. pokojní, Stub'en-
vögel. Dch. Lutý ostříž bystro léta za ptac
tvem. Rkk. 14.

Ptač, e, f. = ptactvo, das Gevögel. Slov.
Slovenské zpěvánky, jaká vy jste ptač?
Hdk. C. 28. — P., pokolení ptačí, das Vogel-
geschlecht. Na Slov. Plk.

Ptáče (na Slov. ptáča), ete, n., ptáčata,
pl.; ptačátko (vz -átko), ptačátečko, a, u. V.
Příp. -et. Mkl. B. 193. P., mladý pták,
ein junger Vogel. Píšťala sladce vzní, když
ptáčník ptáčata vábí. Kom. Ranní ptáče dále
skáče. Prov.

Ptáček, čka, m., malý pták. — P., pes
na ptáky učený. Šp.

Ptáčenec, nce, m., ptáče. Nalezneš hniezdo
ptačí a mateř jich na p-cích sediece. BO.
Toho jsú ptáčenci, ktož je prve vybéře.
Smil. prov., Výb. I. 845., Č. M. 257.

Ptáčenka, y, f., ornithidium, rostl.
Ptáčeti, el, ení, ve ptáka se obraceti, ein
Vogel werden. Jg.

Ptačí, na Slov. ptáčací, což ptáka jest n.
jemu náleží. Vogel-. P., strsl. pьtačij, příp.
-іjъ. Mkl. B. 62. P. peří, sádlo, noha, Us.,
maso, let, zpěv, hnízdo, vole, chocholka,
pazour, V., štěbet, švítor, D., nos. Us. Ne-
vím, čehoby u něho nenalezl, leč ptačího
mléka (boháč jest). Ros. P. trus (na Mor.
ptačinec), Us., péro, BO., zob, žrádlo, tah,
vejce, hejno, ochrana, Šp., vrch, der Vogel-
berg. Dch. ,Kdo chodí po ptačím hlásku,
najde pírka z ocásku. Pk. — P. = na ptáky,
Vogel-. P. síť, pes, vnada, nástraha, lov,
Us., lep. V., broky, střelba, oko. Šp. Ptačí
klih šp. z něm. Vogelleim m.: lep. Brs. 153.

— P. zob a) ligustrum vulgare, die Rain-
weide, rostl. Kom. Vz Čl. 91., FB. 51., Čl.
Kv. 221. — b) Rhamnus catharticus, der
Kreuzdorn. — c) Zrníčka na svídě, die Hunds-
beere. — P. jazyk, ornithoglossum, rostl.
síťovitá. Rostl. — P. jahody, rhamnus ca-
tharticus. Vz P. zob, b). — P. hnízdo, ules-
ník, pastrnák, polská mrkvice, dacus, die
wilde Möhre. — P. noha, nůžka, ornithopus,
der Vogelfuss. D. — P. chléb, viburnum,
der Schneeball. Mor. Tč.

Ptačice, e, m., ptačí samice, die Sieke.
D. Vz Ptice, 2.

Ptačidlo, žerď na ptáky, der Leim-, Stell-
baum. D. Vz Roháč.

Ptáčík, a, m. = ptáče. Slov.

Ptačina, y, f., bídný pták, ein elender
Vogel. L.

Ptačinec, nce, m., na Mor. ptačí trus,
der Vogeldreck. — P., ptačárna, ptáčnice,
místo, kde ptáky chováme n. chytáme. Šp. —
P., planá vika, aphoca., vicia campestris, die
Wicke ; kuřímor, anagallis, das Zeisigkraut;
plevel, slunečnička, alsine, das Vogelkraut;
šabinec, stellaria media, die Sternmiere, der
Hühnerdarm. Vz Čl. 28., FB. 81., Čl. Kv.
310., Slb. 612., Schd. II. 296.

Ptačínoha, vz Ptačí.

Ptačínohový. P. luštěnice, cleome dille-
niana. Rostl.

Ptačíř, e, m., ptáčník, der Vogelsteller,
-händler. U Opav. Klš.

Ptačisko, a, n., ein hässlicher Vogel. Jg.

Ptačízobový, od ptačího zobu, vz Ptačí.
P. myrta, myrta lygustrina. Rostl.

Ptáčnice, e, ptáčnička, y, f., která ptáky
chytá n. prodává, die Vogelfängerin, -händle-
rin. — P., flinta na ptáky, die Vogelflinte-
D. — P., klec na ptáky, das Vogelhaus.
Plk. — P., planá třešně, prcavka, třešeň
ptačí, prunus avium, die Süss-, Vogelkirsche.
Vz Čl. 38., Slb. 514. — P., druh letních
hrušek, die Vogelbirn. Jg.

Ptáčnický, ptáčničí (na Slov.ptačarský),
Vogler-, Vogelsteller-. P. lep. Kom.

Ptáčnictví, n., čižba, lapání ptáku, der
Vogelfang. — P., prodávání ptáků, der Vogel-
handel. D.

Ptáčničiti, il, ení, ptáčnikovati, ptáčni-
ctvím se živiti a zanášeti, Vogelhandel trei-
ben, mit Vogelfang sich abgeben. Jg.

Ptáčník, a (na Slov. ptáčař), m., čižeb-
ník, číhař. P. m. pták-ьník, vz k (před-ьník).
Der Vogler, Vogelsteller, -fänger, -händler.
V. P. čihadla přistroje, skrze volavce při-
vábě ptáčky síťkami atd. chytá. Kom. P.
chytá ptáky do sítí, do ok, na rohatinu
(tyk lepovou vějicí opatřený) proštípem (do
skřipce), do poklopce (vz Poklopec). Pt. P.
vábí, volá ptáky píšťalou. Šp. P. má ptáky
na štípanou (když dá ptáky do klece, aby
se štípali). Šp. Píšťala sladce vzní, když
ptáčník ptáčata vábí. Kom. P. osidla klade.
BO.

2. Ptáčník, a, m., Ptaschnik, ves u Bruš-
perka na Mor. PL.

3. Ptáčník, u, m., agrilegium, rostl. Plk.
Ptáčnikovati, ptakovati, vz Ptáčničiti.
Ptáčný, ptačí, Vogel-. P. hadač =ptako-

pravec. P. lep. Bern.