1237

Ptačov, a, m., Ptatschow, ves u Třebíče.
PL.

Ptačský, zastr. Vogel-. 1404.

Ptačstvo, a, n. = ptactvo. BO.

Pták, a, ptáček, čka, ptáčíček, čka, m.,
ptáče, ete, ptačátko, a, n. P., strsl. ръtakъ,
kořen pъt, řec. net (-éro^a«, lítám), aor.
i-nt-á-,uf]v, příp. -аkъ, tedy vl. = létající,
der Fliegende. Mkl. B. 243. (Hý.). Der Vogel.
Vok. sing. ptáku n. ptáče. V ptáčkách m.
ptáčcích. Bž. 83. Ptáci 1. Dravci, a) denní:
noh šedohlavý, kondor, sup, orel, sokol; b)
noční n. sovy: výr, sova. — 2. Šplhavci:
datel, kukačka, papoušek, tukan. — 3. Kři-
kavci: ledňáček, mandelík, dudek, kolibri,
zoborožec veliký, velechvost australský n.
menura. — 4. Pěvci a) šídlozobí: drozd kos,
drozd kvičala, slavík, střízlík; b) zejkozobí:
tuhýk, brkoslav; c) klanozubí n. vlaštovky :
vlaštovka, jiřička, rorejs, lelek kozodoj ; d)
kuželozobí: sykora, skřivan, dlask, chocho-
louš, hejl, stehlík, kanár, křivka (křivonoska);
e) hrubozobí: havran, vrána, straka, sojka,
rajka. — 5. Holubi: holub divoký, stěho-
vavý, doupňák, hřivnáč, hrdlička. — 6. Kuro-
vití n. hrabaví: a) tetřevovití: tetřev hlušec,
tetřívek, koroptev, křepelka; b) kury: sle-
pice, krocan, páv, bažant. — 7. Běžci: pštros,
kasuar, kivi. — 8. Bahňáci n. brodiví a)
kurovití: drop; b) volavkovití: zorav n.jeřáb
popelavý, volavka, ibis, plameňák, čáp; c)
sluky: sluka, čejka, pisila rudonohá, jespák
bojovný; d) slípky vodní: slípka zelenonohá,
lyska. — 9. Vodní a plovací: a) kachny:
husa, kachna, kajka, labuť; b) dlouhokřídlí:
racek, mořská vlaštovka, burňák šedý, alba-
tros; c) veslaři: pelikán, kormorán, fregatka,
faeton; d) potápky: roháč, alky, tučňák. Jhl.
Vz S. N., Frč. 341., 345., 349., Schd. II. 439.,
KP. III. 350., 382. — Podlé místa, kdež obý-
vají: pozemní (zemští, V.), vodní, bahní,
jezerní n. mořští, pobřežní, lesní, domácí,
kurní. Jg. — Podlé jiných vlastností: pi-
tomí, okrocení, draví, loupežní, noční, zpě-
vaví, tažní. Jg. Pták usedlý (stálý), přeletavý,
Nz., stěhovavý, Pt., krmivý, nekrmivý. Jhl.
Vábný, vábík, vábník, vábič, vábec, volavec,
volavý, vábicí, čižebný, čižný; volavec vy-
cpaný: mrtvouch; honný, lovný, lapací, la-
pák; mladý (holý, holče, holčátko, holíše,
holoplíště, pískle, ptáče, holoplusk), drobný
(drozd, špaček, brkoslav, křivonoska, dlask
atd. Šp.), veliký, vyvedenec, podhnízdník,
lapený, plchatý, nedoperný (nedoperně, ne-
opeřený), křídlovaný, hmyzožravý; pták,
který z vějičky uletěl: stržek, který na ní
sedí: visatka; na čihadle nezpívající: posa-
dek. Šp. Mladí ptáci jsou z počátku holata,
pak lopačata (když dostávají brky na lopat-
kách), potom opéřenci, konečně vyvedenci
(když se z hnízda vyvedli). Na mor. Zlínsku
Brt. Zvl. jménem ptáků znamenáme divoce
žijící ptáky, naproti tomu domácí ptáky (sle-
pice, kachny, Husy atd.) jmenujeme: drůbež,
havěď. Jg. Síť na ptáky (pomeč). V. Klec
(krytá, vysoká, nízká), píšťala, hastroš, stra-
šák, strašidlo, bubák, muďák, poklopec, sklo-
pec, sklon, padák, skřínka, truhlička, tlučka,
broky (ptačí), pes, čihadlo, lep, oko na ptáky;
čih, číhání, čižba, lapání, druh p-ků. Šp. P.

klibá, Har., létá, letí, odletěl, zpívá, piká,
píská, líná (peří pozbývá), pípá, Us., táhne,
D., řehoce, šveholí, šviřinká, vrnoží, na mor.
Zlmsku. Brt. Ptáci se vyvedli, zahradovali
(sind aufgefallen), lezou, skáčou etc., štěbe-
tají, štěhotají, se líhnou, se posazují, zapa-
dají, padají na mrchu (na zob), se páří, jsou
v párkách; pes ptáky vyzvedl; ptáky chy-
tati, lapati, škubati, ze sítě vyplésti, vy-
cpati, nechati vytáhnouti, stříleti, na stu-
dánky n. na studničky lapati, stíhati, v páru
míti; mladé p-ky vyvésti, vybrati, Šp., ku-
chati. Pt. Na p-ky léceti, číhati, V., jíti;
p-ky na lep chytati. Sych. Broky po ptá-
cích stříleti. D. P-a čižebník vábí. Us. Již
je po ptáčku (zcepeněl). Dch. Jí jako pták
(málo). Dch. Až bez perja vtáci ljetat budú.
Sš. P. Vz Nikdy. Neslyším zvoněňa ani
ptáčka zpivaňa; Mezi dvěma jedlema mívá
ptáček své chování. Sš. Mor. p. 162., 197.
Ani ptáček tudy proletěti nemůže, aby mu
pérka nevyškubali (každému na cti utrhají);
Rychlý, jako p. by letěl, V.; Už letím jako
p., abych nezmeškal, Dch.; Ptákem pošlete
mi zprávu (= rychle). Hlč. Ana lítá jako
zmrzlý pták. Sk. Pozdě klec zavříti, když
ptáci vylítali. Lb. Již jsou ptáci vylítali. Vz
Pozdě. Lb. Uletěl pták z klece, nečekej,
aby se vrátil (o příteli zapuzeném). Vz Upr-
chlý. Lb., Mus. Klec zavříti, když ptáci vy-
letěli ; U vodě ptáky lapati (práci zbytečnou
podnikati); Ryby na lep, ptáky na udici la-
pati; Ne toho pták, kdo jej šklube (kdo ho
lapil), ale toho, kdo jej jí (snědl). V. Vz
Zisk. Toho jsou ptačenci, kdo je prve vy-
béře. Rb. Péči, starosť lesním ptákům po-
ručiti. V. P. k letu, kůň k běhu, člověk
k dílu (stvořen). Ros. P., kterýž se z klece
dobude, leckdes na strom vsedne, zazpívá.
Vrat. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich
tak vrzají. Reš. Ranné ptáče, neuletí-li, ale
uskáče. Červinka. Ranní ptáček zobáček pro-
tírá a pozdní oči prodírá. Pk. Každý pták
hezký, když se naň s Bílé hory (= se shora)
koukáš. M. Havránková. Ptáček mrháček
(kdo rád ptáky chytá, o svůj statek náležitě
se nestará a tím jej mrhá). Vz Plat. Po
zpěvu, po péří pták poznán bývá. V. Ptáka
zpěv prozrazuje. Šp. Ptáka poznáš po peří,
vlka po srsti, člověka po řeči, kroji a chodu;
Veliký p. velikého hnízda opotřebuje, vz Moc;
Malých ptáku malá hnízda; Pečení ptáci
nelítají do huby; Žádnému pečený holub
(vrabec, pták) do úst nevletí; Čeká, až mu
pečený pták do huby přiletí, vz Lenoch;
Lepší p. v ruce, než dva letíce; Lepší p.
na talíři pečený nežli dva u povětří vzne-
šení; Lepší ptáček na rendlíku nežli zajíc
na poli (Šp.); Každý p. tak zpívá, jak mu
nos vyrostl; Kdo jednou ptáka z ruky pustí,
na střeše ho těžko lapati; Nešklub ptáka,
až ho lapíš; Neuč rybu plovati a ptáka lí-
tati; Sbírejte sítky, už ptáci neletí; Podób-
ného peří ptáci k sobě se táhnou; Každý
pták se drží hejna svého (Pk.); Když ptáčka
lapají, pěkně mu zpívají; Ne všichni ptáci
jsou páv aneb orlice; Zlý pták zlé vejce;
Každý p. svým se nosem živí; Našel ptáka
v hnízdě (vz Štěstí); Po ptáčku o něčem
zvěděti (podtají se dověděti, vz Znání). Č,