1238

P. je radši vně, než v kleci, by ty ho jak
krmil. Kdo chce p-ky chytati, nesmí na ně
škohákati. Us. Kdo chce ptáky chytati, ne-
házej kyjem mezi ně; Na ptáky jdi s lepem,
ne s třepem. Lb. Umějí choditi s háky na
ptáky. Reš. Na ptáky musíš lepem, ne cepem.
Šp. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němec
s malvazím v láhvici, cožť Nekřesťansky
zachází, když jim do rukou přichází. Hav.
Každý p. své hnízdo chválí a špatný, který
se do něho vyneřádí. Vz Sobectví. Lb. Ošklivý
vták, čo do svojho hniezda trúsi. Mt. S. Co
ptáček, velebí svůj zobáček; Ptáci nesejí
ani oři a přece syti žijí; Velikých ptáků
pod pomeč nechytají; Koho pán Bůh pro
ptáky chová, na tom si ryby nepochutnají.
Pk. P. nedaleko od hnízda se drží. Mus.
Z drobných ptáčkóv nejlepší hus. Mus. Z ve-
likých ptáků vepř a z menších hus, tu můžeš
sobě ukrojiti poctivý kus. Rým. Nejčistší p.
jelito s kruštem na míse, ten spraví všecky
faldy na břiše. Rým. Jen jednou se dá p.
chytiť. Starý p. učí mladé zpívať Vz Kvítko.
Šp. Vz Hnízdo, Oko, Ptáčník, strany pří-
sloví vz Ryba, Lepší, Chybník. — P. letní =
motýl, der Schmetterling. Reš. — P. pěkný,
dobrý ptáček = kopa, ferina, čtverák, šibal,
Schelm, m. Ptáček vychytralý. Rk. To je
hezký, čistý ptáček! Šm.,Dch. Aha, znám
tě ptáčku (když kdo dopaden)! Známe ptáčka
po peří! Sedláčku, sedláčku, vychytralý
ptáčku, po zpěvu, po peří, blázen, kdo ti
věří. Nár. pís. Hý. Vz Kvítko. — P. svo-
bodný = psanec, z vlasti vyhnaný, der Ge-
ächtete. V. — P., pes na ptáky učený. Lom.

Ptakavka, y, f., avicula, die Flügelmu-
schel. Šm.

Ptakohled, a, m., der Vogelseher. Aqu.

— P., u, m., ptakopravectví, auspicium, die
Vogeldeuterei. Aqu.

Ptakohubec, bce, ptakohuboun, a, m.,
vz Ptakoun.

Ptakohubý. P. ssavci, ornithostomata
mammalia. Krok. 1. b. 76.

Ptakoještěr, a, m. P-ři, pterosauria, die
Flugeidechsen. Vz Křidlák.

Ptakokam, u, m. P-my, ornitholitha, zka-
meněliny od ptáků původ mající. Krok. I. c. 82.

Ptakonoh, u, m., ptačí noha, ptačí nůžka,
ornithopus, der Vogelfuss, rostl. Šm.

Ptakonoš, e, m., avigerulus, der Vogel-
träger. Jg.

Ptakopravce, e, ptakopravec, vce, m.

= hadač z ptačího letu nebo zpěvu, augur,
der Wahrsager aus dem Fluge und Gesange
der Vögel. Kom. J. 645., Br. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Ptakopravecký, Vogeldeuter-. Jg.

Ptakopravectví, n., hádání z ptačího
letu n. zpěvu, auspicium, augurium, die Wahr-
sagerei aus dem Fluge u. Gesange der Vögel.
Kom. J. 644.

Ptakopraviti, il, en, ení, hádati z pta-
čího letu n. zpěvu, augurari, aus dem Fluge
o. Gesange der Vögel wahrsagen. Kom. J. 645.

Ptakopysk, a, m., ornithorhynchus, das
Schnabelthier, rod ssavců z řádu chudozu-
bých. Vz S. N., Frč. 370., 371., Schd. II. 418.

Ptakořečniti, il, en, ení = ptakopraviti.
Sm.

Ptakořitná, monotremata, die Kloaken-
thiere. Frč. 370. Vz Ptakopysk.

Ptakoslovec, vce, m., der Ornitholog.
Šm.

Ptakosloví, n., die Ornithologie. Šm.

Ptakosnec, sence, m., augur,ptakopravec,
zastr. Rozk.

Ptakotrudka, y, f. P. obecná, ornitho-
myia fringillaria, hmyz. Frč. 161. P. vlaštovčí,
stenopteryx hirundinis. Frč. 161.

Ptakotuleň, ě, m. = ptakohubec. Rk.

Ptakoun, a, m., ornithorhynchus, das
Schnabelthier. Ssav. Vz Ptakopysk.

Ptakovati, ptáčnikovati, vz Ptáčničiti.

Ptákovec, vce, m. = ptakopysk. Presl.

Ptakověda, y, f., die Vogelkunde. Šm.

Ptakověštba, y, f. = ptakopravectví. L.

Ptakověštec, štce, m. = ptakopravce. Jg.

Ptakovice, dle Budějovice, ves u Stra-
konic. PL.

Ptakověštiti, ěl, ěn, ění = ptakopraviti.
Šm.

Ptakoznalství, n., die Vogelkunde. Dch.

Ptakozor, a, m. = ptakopravce. Puch.

Ptání, n., das Fragen, Suchen. Věčné p.,
die Fragerei. D. Ptáním se učíme. — P.,
žebrota, das Betteln. Chodí po p. Us. na
Mor. Vck. Co chodívá po ptáňú v sobotu.
Sš. Mor. p. 386.

Ptanice, e, f., ptání, das Gefrage. D. To
je ptanice, ewige Fragerei! Us.

Ptaný; -án, a, o, gefragt, gesucht. Us.

Ptáti, ptám, ptal, án, ání; ptávati. Ptáti
z pytati, vz Y. — P. — žádati, prositi, bitten,
betteln; hledati, suchen (Kat. 162., 165., 185.);
tázati se, fragen, nachfragen, sich erkundi-
gen ; p. se = tázati se, fragen. Jg. Ptáti se
= tázati se, ptáti = žebrati. Na Moravě.
Vek. Vz Ptání. — abs. Chodí ptáti = že-
brati. Us. na Mor. — čeho, koho (gt.)
hledati, žádati. Žena múky, soli pytala. Zpěv.
I. 136. Poslal, aby toho hradu ptali. Háj.
Rady ptáti (= radu bráti). V. O zboží nic
netbají, věčné paměti ptají. Dal. A pomoci
k potřebám svým ptajíce u nich. Chč. 377.
Ještě vás ptám, mnoho-li vám pohynulo. NB.
Tč. A těm měščanóm vzpravichu, čeho ptají.
Dal. 165.K Dunaju přijeli, bystrej vody ptala.
Sš. P. 147. Noclehu ptala. Sš. P. mor. 32.
Tři panie dobrých mastí ptajú. Výb. I. 75.
Hodného pacholka ptaje. Žk. 191. Keď budú
chleba ptať (žebrat'), nebudeš ho mě ti. Sš.
mor. p. 781. Toho viece nepýtaj. BO. — St.
skl., Br., Troj. — co. Nová manželstva ptachu.
Dal. (Výb. I. 87.). Nádeníky p. (najímati).
Na Mor. Brt. Přijd a pytaj prsten z mojej
ruky; Žena pytá črevíčky, pěkný čepec. Zpěv.
I. 31., 136. — na koho. BO. Přišed k Sá-
zavě, poče státi a na přívozníka ptáti. St. skl.
— koho oč = žádati. On mne o to ptá.
Ros. Ptajíc jeho o všecky dluhy. NB. Tč.
Přišeltě k ní její milý a ptal ju o věnec fija-
lový; Pytal jsem tě o peřinku, tys mně jí
nedala; Ptal sem já ho o voničku, šak mně
jí nedalo. Sš. Mor. p. 133., 374., 373. —
koho zač. On ho ptal (najímal) za nádeníka.
U Rychn. Ptal ji za kmotru a ona mu od-
řekla. Ib. — co po kom. Synáčku můj milý,
co po tobě ptajú, dyž té dom (z vojny) pu-
stijů? Sš. Mor. p. 595. — koho kdy komu.