1242

nen). Dch. Nevěrného z rady pudil. Smil v.
4(58. Protož, nepokají-li se tací, uslyší hlas a
bičík švihavý, když jim die, pudě je z svaté
obce: . . . Hus. I. 131. — komu co. Je
se Cechům dolův hlav puditi. Dal. Vz I. 468.
a 4 ř. sd. — kudy. Světem či den či noc
pudí mne tajná moc. Č. — se od čeho.
Lodí od větróv se pudie. ZN. — s inft.
Hanebnými službami sobě sloužiti pudí. Troj.
Jinak nebuď puzen přísahati. CJB. 325. Víš,
že . . ., a přísahati pudíš. Hus. I. 97. —
koho kde jak. Když ho (ďábla) božím
jménem na křtu pudie atd. Hus. 1. 102. —
aby. Nouze ho pudila, aby života svých
hájil. Troj. Pudili (vybízeli) je, aby pálili.
Pč. 25. O nemúdrý, jenž jiného, aby přisáhal,
pudíš. Hus. I. 101.

Pudítko, a, n., pohyblivý přístroj u stavu
soukenického, jimiž se člunek od konce ke
konci bidla hází, der Triebel. Us. u Rychn.
Hvl.

Pudivětrný. P-ní duchové sem i tam se
raycejí. Reš.

Pudivítr, gt. pudivětra, m., člověk spla-
šený, střeštěný, větrník, fifidlo, tintidlo, šali-
plachta, der Schuss, Windbeutel, Sausewind.
D. Běhá jako p. Us. Všk. Jsi přec jen p.
Us. Všk. Pudivětrové jednak svou řeč při-
většují, jednak zase umenšují. Reš.

Pudivka, y, f, u ručnice, der Trieb. Šm.

Pudivo, a, n., der Triebstoff. Šm.
Pudivý, drängend. P. moc, die Triebkraft.
Šm.

Pudizimnice, e, f., zeměžluc menší, cen-
taurium febrifuga, die Erdgalle. V.

Pudka, y, f., vz Půda.

Pudl, u, m., vlastně prkno, ро kterém
koule na kuželky běží; též chyba ve hře
v kuželky, když koule prkna toho se chybí
(bosá koule) aneb skrze kuželky proběhne,
což také díra slove, neb na postranní prkno
narazí (Ft.), der Pudel. — P., vz Pudlík.

Pudlač, e, m., pudlačka, y, f., konev,
korbel, Kanne, f.

Pudlík, a, pudlíček, čka, pudl, a, pudel,
dla, m., kudlák, kudláč, canis genuinus, pes
nejvýtečnější, der Pudel.

Pudlo, a, n., pudélko, pouzdro, der Kübel,
der Kober. P. na jahody (z kůry stromů).
Ve Slez., na Ostrav. Pk., Klš., Tč. Klobúk
jak p. veliký. Na Ostrav. Tč. — P., pl.
pudla, n., pudlovací pec, der Puddelofen.
Na Ostrav. Tč;

Pudlov, a, m., něm Pudlau, ves u Bohu-
mína. PL.

Pudlovací,. Puddel-. P. pec, pudlovna.
Vz Pudlo.

Pudlovati, pudlikovati, chybiti, pudeln.
Vz Pudl. — P., hanobiti, pudeln, schlecht
behandeln. — co, koho. Šm. — P. co : že-
lezo, míchati v peci, aby změklo, pudeln.
Vz KP. IV. 90. Techn.

Pudlovna, y, f., kde přeměňují litiny
v kuté železo, der Puddelofen. Vz Pudlo-
vací. Prm. IV. 242.

Pudmistr, a, m. = půlmistr. P. s ry-
chtářem. Sš. Mor. p. 574.

Půdní, Boden-. P. kolo, das Bodenrad,
dláto (ve mlýně), der Steinmeisel.

Pudník, u, m. = pandero. Šm.

Půdol, u, m., podol, das Thal.

Půdoměřič, e, m., zeměměřič, der Geo-
meter. Šm.

Půdorys, u, m., měřický výkres nějakého
předmětu, který obdržíme, když předmět
na vodorovnou rovinu rovnoběžně promít-
neme, der Grundriss. Vz S. N. P. ukazuje
rozdělení místností, polohu dveří a oken,
tloušťku zdí atd. KP. I. 202. P. důlní, der
Grubenplan. Dch. Cf. Průrys.

Půdoš, e, m., potaš, draslo. U Jilem.

Půdovací, Grundirungs-. P. nůž, das
Grundirmesser. Šm.

Půdování, n. P, dříví, die Holzgründung,
Grundirung, die Auftragung des Farbengrun-
des auf Holz. Šm. Vz Půdovati.

Půdováný; -an, a, o. P. plátno malířské,
das Malertuch. Šm.

Půdovati, základní barvou potáhnouti,
grundiren. Techn.

Pudový, Instinkt-. Obzor.

Půdoznalství, n., Agronomie, f. Vz Schd.
II. 145. Vz násl.

Půdozpyt, u, m. = půdoznalství, die
Bodenkunde. Šm.

Pudr, u, m. (z fr. poudre = prach), prášek
na vlasy a paruky. Čokolada z pudru. Prm.
IV. 139. Puder, m.

Pudřiti, il, en, ení = pudrovati.

Pudrovaný; -án, a, o, gepudert. Dyž
sem byla panno, chodívali za mnó černovocí
chlapci s pudrovano hlavó. Sš. Mor. p. 290.

Pudrovadlo, a, n., pudrové posypadlo,
der Puderpiister. Šm.

Pudrovati koho = pudrem posypati, pu-
dem. -co komu: vlasy.

Pudrovka, y, f., der Puderkasten. Šm.

Pudrový; Puder-. P. škatulka, pláštík,
posypadlo, losos, salmo pulverolentus, der
Pudersalm. Šm.

Puerperalní zimnice, febris puerperalis =
horečná nemoc šestinedělek. Vz více v S. N.

Pufar, u, m., z něm. Puffer, bouchačka,
bucharka (Šm.), eine kurze Pistole. Gl. 280.

Pufarka, y, f. = pufar.

Puff (ang., péf), lživě přehnaný žert, novi-
nářský bulík. Rk.

Puhle = pouze. S tím vším příslušenstvím,
což p. a naze k tomu dvoru příslušelo, mit
Bausch u. Bogen. 1418. (Gl. 280.).

Půhlednictví = průhlednictví. Šm.

Puhlík, u, m. P. registrovní u varhan,
der Registerknopf. Sm.

Puhlovice, dle Budějovice, něm. Puchlo-
witz, ves u Nechanic. PL.

Puhlý, nerozumný, hloupý, dumm. P.
zákon, sedlák. Ctib. H. n. 127. (Gl. 280.).

Púhlý, vz Pouhý.

Půhon, u, m., obsýlka, obeslání ku právu,
Ladung vor Gericht, Vorladung, f., citatio in
jus. P. z po + hon(iti). Mkl. B. 28. P. jest
správne ku právu povolání. Ms. pr. hor. P.
jest jednoho od druhého (= jménem dru-
hého) komorníkem n. kmetem k súdu vedlé
práva pripravení. Vš. 102. Vz o pohonu
více v Vš. 5G7. Obeslání první za půhon,
druhé za důhon se klade. Pr. P. bylo správné
předvolání obžalovaného k soudu (jež se
tedy dělo podlé jistých pravidel a zvyků
právem vyměřených). Pr. Vz tato pravidla



	1242

	nen). Dch. Nevěrného z rady pudil. Smil v. 4(58. Protož, nepokají-li se tací, uslyší hlas a bičík švihavý, když jim die, pudě je z svaté obce: . . . Hus. I. 131. — komu co. Je se Cechům dolův hlav puditi. Dal. Vz I. 468. a 4 ř. sd. — kudy. Světem či den či noc pudí mne tajná moc. Č. — se od čeho. Lodí od větróv se pudie. ZN. — s inft. Hanebnými službami sobě sloužiti pudí. Troj. Jinak nebuď puzen přísahati. CJB. 325. Víš, že . . ., a přísahati pudíš. Hus. I. 97. — koho kde jak. Když ho (ďábla) božím jménem na křtu pudie atd. Hus. 1. 102. — aby. Nouze ho pudila, aby života svých hájil. Troj. Pudili (vybízeli) je, aby pálili. Pč. 25. O nemúdrý, jenž jiného, aby přisáhal, pudíš. Hus. I. 101. Pudítko, a, n., pohyblivý přístroj u stavu soukenického, jimiž se člunek od konce ke konci bidla hází, der Triebel. Us. u Rychn. Hvl. Pudivětrný. P-ní duchové sem i tam se raycejí. Reš. Pudivítr, gt. pudivětra, m., člověk spla- šený, střeštěný, větrník, fifidlo, tintidlo, šali- plachta, der Schuss, Windbeutel, Sausewind. D. Běhá jako p. Us. Všk. Jsi přec jen p. Us. Všk. Pudivětrové jednak svou řeč při- většují, jednak zase umenšují. Reš. Pudivka, y, f, u ručnice, der Trieb. Šm. Pudivo, a, n., der Triebstoff. Šm. Pudivý, drängend. P. moc, die Triebkraft. Šm. Pudizimnice, e, f., zeměžluc menší, cen- taurium febrifuga, die Erdgalle. V. Pudka, y, f., vz Půda. Pudl, u, m., vlastně prkno, ро kterém koule na kuželky běží; též chyba ve hře v kuželky, když koule prkna toho se chybí (bosá koule) aneb skrze kuželky proběhne, což také díra slove, neb na postranní prkno narazí (Ft.), der Pudel. — P., vz Pudlík. Pudlač, e, m., pudlačka, y, f., konev, korbel, Kanne, f. Pudlík, a, pudlíček, čka, pudl, a, pudel, dla, m., kudlák, kudláč, canis genuinus, pes nejvýtečnější, der Pudel. Pudlo, a, n., pudélko, pouzdro, der Kübel, der Kober. P. na jahody (z kůry stromů). Ve Slez., na Ostrav. Pk., Klš., Tč. Klobúk jak p. veliký. Na Ostrav. Tč. — P., pl. pudla, n., pudlovací pec, der Puddelofen. Na Ostrav. Tč; Pudlov, a, m., něm Pudlau, ves u Bohu- mína. PL. Pudlovací,. Puddel-. P. pec, pudlovna. Vz Pudlo. Pudlovati, pudlikovati, chybiti, pudeln. Vz Pudl. — P., hanobiti, pudeln, schlecht behandeln. — co, koho. Šm. — P. co : že- lezo, míchati v peci, aby změklo, pudeln. Vz KP. IV. 90. Techn. Pudlovna, y, f., kde přeměňují litiny v kuté železo, der Puddelofen. Vz Pudlo- vací. Prm. IV. 242. Pudmistr, a, m. = půlmistr. P. s ry- chtářem. Sš. Mor. p. 574. Půdní, Boden-. P. kolo, das Bodenrad, dláto (ve mlýně), der Steinmeisel. Pudník, u, m. = pandero. Šm.	Půdol, u, m., podol, das Thal. Půdoměřič, e, m., zeměměřič, der Geo- meter. Šm. Půdorys, u, m., měřický výkres nějakého předmětu, který obdržíme, když předmět na vodorovnou rovinu rovnoběžně promít- neme, der Grundriss. Vz S. N. P. ukazuje rozdělení místností, polohu dveří a oken, tloušťku zdí atd. KP. I. 202. P. důlní, der Grubenplan. Dch. Cf. Průrys. Půdoš, e, m., potaš, draslo. U Jilem. Půdovací, Grundirungs-. P. nůž, das Grundirmesser. Šm. Půdování, n. P, dříví, die Holzgründung, Grundirung, die Auftragung des Farbengrun- des auf Holz. Šm. Vz Půdovati. Půdováný; -an, a, o. P. plátno malířské, das Malertuch. Šm. Půdovati, základní barvou potáhnouti, grundiren. Techn. Pudový, Instinkt-. Obzor. Půdoznalství, n., Agronomie, f. Vz Schd. II. 145. Vz násl. Půdozpyt, u, m. = půdoznalství, die Bodenkunde. Šm. Pudr, u, m. (z fr. poudre = prach), prášek na vlasy a paruky. Čokolada z pudru. Prm. IV. 139. Puder, m. Pudřiti, il, en, ení = pudrovati. Pudrovaný; -án, a, o, gepudert. Dyž sem byla panno, chodívali za mnó černovocí chlapci s pudrovano hlavó. Sš. Mor. p. 290. Pudrovadlo, a, n., pudrové posypadlo, der Puderpiister. Šm. Pudrovati koho = pudrem posypati, pu- dem. -co komu: vlasy. Pudrovka, y, f., der Puderkasten. Šm. Pudrový; Puder-. P. škatulka, pláštík, posypadlo, losos, salmo pulverolentus, der Pudersalm. Šm. Puerperalní zimnice, febris puerperalis = horečná nemoc šestinedělek. Vz více v S. N. Pufar, u, m., z něm. Puffer, bouchačka, bucharka (Šm.), eine kurze Pistole. Gl. 280. Pufarka, y, f. = pufar. Puff (ang., péf), lživě přehnaný žert, novi- nářský bulík. Rk. Puhle = pouze. S tím vším příslušenstvím, což p. a naze k tomu dvoru příslušelo, mit Bausch u. Bogen. 1418. (Gl. 280.). Půhlednictví = průhlednictví. Šm. Puhlík, u, m. P. registrovní u varhan, der Registerknopf. Sm. Puhlovice, dle Budějovice, něm. Puchlo- witz, ves u Nechanic. PL. Puhlý, nerozumný, hloupý, dumm. P. zákon, sedlák. Ctib. H. n. 127. (Gl. 280.). Púhlý, vz Pouhý. Půhon, u, m., obsýlka, obeslání ku právu, Ladung vor Gericht, Vorladung, f., citatio in jus. P. z po + hon(iti). Mkl. B. 28. P. jest správne ku právu povolání. Ms. pr. hor. P. jest jednoho od druhého (= jménem dru- hého) komorníkem n. kmetem k súdu vedlé práva pripravení. Vš. 102. Vz o pohonu více v Vš. 5G7. Obeslání první za půhon, druhé za důhon se klade. Pr. P. bylo správné předvolání obžalovaného k soudu (jež se tedy dělo podlé jistých pravidel a zvyků právem vyměřených). Pr. Vz tato pravidla