1248

poly = na dvě polovice. Abychom to na poli
dělili. Půh. I. 190. Poleno na poly spálené.
V. Do toho času na poly shnijí. Lom. Na
poly mrtvý. Br. — V půly = v prostřed.
Opona roztrhla se v půly. Br. Přetne tě
v půly. Br. Dva v půly se ujmouce jeden
druhého poraziti usiluje. V. Jak do jablíčka
krojila, v pňly nožíček zlomila. Sš. P. 435.
Sládek ho ujal v puoli. Svěd. 1569. Potom
se v puoli s dobytými kordy popadli. Svěd.
1569. V polú míli biešo les. GR. — O. O půli
= kolem pásu. V Policku. Kšá. — Pozn. 1.
Ve složených slovech jmenných klade se:
a) pole-, ale jen v. poledne, polední; b)
polou-, polu-: poloukruh, polukruh, polou-
hedvábí, polouživý atd.; c) polo-: polo-
hedvábí, pololáník atd.; d) půl: půlbůh,
půlletní, půlnoční, půlostrov. Máme tam jen
půlhlavu z volka. V Kunv. Msk. — Jména
podstatná kladou se někdy do genitivu: půl-
člověka, půlokna, půlverše, půlvědra. —
Pozn. 2. Číslovky řadové měly za starodávna
také tvar neurčitých přídavných a spravo-
valy se tudíž skloněním: Otcův: Sám desát
utekl. Dobrota, božská Noe sama osma za-
chovala. Z tohoto sklonění zachovala řa-
dová čísla neurčitá podnes jednotný gt.
mužský a střední v -a, dat. a lokal téhož
■ rodu a čísla v -u, avšak jenom v tom pří-
padě, když nesklonná číslovka pul před
nimi stojí a sice takto: Je-li půl v nom.
nebo akkus., stojí číslovka s muž. n. středn.
podstatným jménem v genitivu: zde jest půl
čtvrta lokte plátna; půl páta vědra piva vy-
piti ; prodal to za pňl šesta zlatého. Přes
pňl šesta měsíce. V. Za půl sedma dne. Br.
Puol čtvrta mpta. pšenice. Půh. II. 160.
V ostatních pádech srovnává ,se číslovka.
s věcí rozpolenou pádem, vyjmeme-li in-
strumental, jehož nedostatek u oné geni-
tivem se nahrazuje: z pňl desáta zlatého
zbyly tři; do pňl šesta korce jablek shnilo;
k pňl pátu stu jich zahynulo; po půl čtvrtu
dni se navrátím; před půl desáta stem vo-
jínů stál nepřítel. V ženském rodě užívá se
nyní tvaru určitého: pňl čtvrté kopy, do
pňl páté kopy, po pňl šesté kopě atd. Čí-
slovky druhý, třetí, tisící jsou toliko s urči-
tým tvarem v obyčeji: půl druhého vědra,
půl třetího sudu. --Dle Jg., Kz. Cf. Mkl.
S. 70., Bž. 143. Půl vtera a půl třeťa jsou
tvary strč. Toto žije posud u Slovákův.
Mkl. — Strany vazby vz Čtvrť.

Půla, y, f., vz Pňl, Čtvrť.

Pulajka, y, f. = polejka. Na Slov.

Pulák, pulčík, u, m., ¹/₂ žejdlíka ( ¹/₆ litru)
kořalky. Us. vojen. v Praze. Kda. Také
n Pelhř. Ptů. — P., a, m. = krocan. Slov.

Půlarch, u, m., der Halbbogen. Šm. P.
papíru. Us. Hý.

Pulbír, a, m., šp. z něm. Barbier, holič.
Us. Kšá.

Půlbosý, halbbeschuht. P. mnich (v san-
dálech chodící), půlbosák. Jg.

Půlbůh, polobůh, boha, půlbůžek, žka, m.,
der Halbgott, D.

Pulc, e, m., glabella, zastr. Veleš.

Pulcatý, dick. P. sekera (klín). Us.

Pulcovitý, boulovatý. Ros. — P. ryby,
cottini. Krok. I. d. 106.

Pulčín, a, m., něm. Pultschein, ves u Klo-
bouk na Mor. PL.

Půlčtvrta, lépe: půl čtvrta, vierthalb. Jg.
Vz Půl, pozn. 2.

Půlčtvrtakostan, u, m., chem. roztok.
Presl.

Půldesátník, a, m., představený pěti
mužům. Cyr.

Půldesátý, zehnthalb. Br. P. hodina. Us.

Půldne, n., půl dne, halber Tag. Rkk.

Půldruhák, u, m., l¹/₂ čteníku n. 15 pásem.
Na Policku. Kšá.

Půldruho = půldruhého. V Krkonš. Kb.

Půldruhobarvan, u, m., smíšenina bar-
vami drasličitého a octanu trojolovitého.
Presl.

Půldruhokostan, u, m., sloučení kyse-
liny kostíkové s kysličníkem vápničitým.
Presl.

Půldruhosiťaničelan, u, m., Bleiarse-
niat, n. Presl.

Půldruho-uhlan, u, m., roztok síranu
hořčíkového a čtyruhlanu sodičitého odku-
řovaný. Presl.

Půldruho-uhličitan, u, m. P. amonatý.
Prm.

Půldruhý, anderthalb. Před půl druhým
měsícem. V. To věno mám v půldruhém stu
hř. gr. Půh. II. 180.

Půldukát, u, m., der Halbdukatcn. Šm.

Půldvanáctá, é, f., hra v karty. Obt.

Puldvorník, a. m., der einen halben
Bauernhof besitzt. Us.

Půle, vz Půl. — P., Pula, y, Pulja, e,
f., it. Pola, mě. na západ, pobřeží nejjižnější
části Istrie. Vz S. N.

Pulec, lce, m., mládě žabí ještě nevytvo-
řené. Vz Schd. II. 488. Der Kaulfrosch, die
Quappe, Kaulquappe. Má oči jako p.; kouká
jako p.; vyvaluje oči jako p. Us. — P.,
druh ryb pulcovitých, cottus. P. říčný. V.
Vz Frč. 294., Schd. II. 501.

Pulečny, dle Dolany, něm. Puletschney,
ves u Hodkovic. PL.

Půlednání, n. =polednání, doba od 5—6
hod. V Krkonš.

Pulej, e, m. = polej, mentha pulegium,
der Polei.

Půlení, n., rozdělení na 2 stejné částky
či půly, die Zweitheilung. Sš. Ž. 96.

Puléř, e, m., der Polirer. Tk. II. 377.. V.

Pulerovati, poliren. -- co. Rk.

Půlhák, polohák, u, m., zbraň k stří-
lení, der halbe Hacken, die Handbüchse. V.
Z p-ku střílely se koule 2 loty těžké. Km.
II. n. b. 120. (Hrš.).

Půlhákovní ručnice = půlhák. V.

Půlhlasem, polohlasně, halblaut. Šm.

Půlhlavní, den halben Kopf betreffend,
P. bolesť. Ms. bib.

Půlhubek, vz Polohubek.

Půlchod, u, m., půl chodu u tkadlce, 12
nití.

Pulinec, nce, m., thanasinus, hmyz. Krok.

Pulíř, e, m. = puléř. V.

Pulirovati = polirovati.

Půliti, il, en, ení. — co čím: prkno pan-
tokem p., mitten entzwei rheilen. Sych. —
se komu: vlasy se mu půlí. Toms. — Jg.