1249

Pulk, u, m., nápoj ananasový. Schd. IL
271., Kk. 166., 131.

Půlka, y, f. = krůta. Slov.

Půlka, y, f. = půl, die Hälfte. — Na polku,
zum Halbpart. — P., u soukeníků váha 1¹/₂libry. Us. Mus. — P., dlouhá plachetka ženská
na hlavu u Slovaček. — P., šátek na krk
ve dvě půly křížem rozstřížený. Na Mor. Hý.
U Vysokého. Světz. — P., sukno z půl os-
novy. U Rychn. Msk. — P., 1/8 žejdlíku ko-
řalky. Ve Slez. Tč. — P. u ženských sukní.
Us. — Půlky, hodiny o jednom závaží, které
nebijí. Us. — P., uzké prkno (asi polovice),
na něž hrnčíři z kruhu hrnce dávají. Mý.

Půlkáně, ě, f., druh luňáků, pygargus,
die Kornweihe. Presl.

Pulkař, e, m., něm. Filigram, ves u Mi-
kulova na Mor. PL.

Pulice, dle Budějovice, něm. Gross-Pul-
litz, ves u Dobrušky. PL.

Puličky, dle Dolany, Klein-Pullitz, ves
u Dobrušky. PL.

Půlkavec, vce, m., ostříž, dřevčík. Palliard.

Půlkníže, ete, n., halber Fürst. Rkp. 1693.

Půlkočár, u, půlkočárek, rku, m., malý
kočár o 2 kolách, der Karren. Kom. J. 455.

Půlkola, lépe: půl kola.

Půlkolek, lku, m., půl kola, das Halb-
rad, der Halbzirkel. Ms. bib.

Půlkolo,. a, n., das Halbrad. Sm., Rk.
Půlkoň, ě, m., der Centaur. Šm.

Půlkoňský, centaurisch. — P. síla, die
halbe Pferdekraft.

Půlkorec, rce, m., 2 věrtele, halber Strich.
Us.

Půlkoule, e, f., die Halbkugel. Ráj.

Pulkova, y, f., hora v městečku u Pe-
trohadu. Vz S. N.

Pulkrabí, n., z Burggraf, v obec mluvě,
lépe: purkrabí, vz L.

Půlkruh, u, m., der halbe Zirkel. Kram.
P. země. Ráj.

Půlkruhý = půlkružný. Šm.

Půlkružuý, halbkreisig. P. trouba. Krok.

Půlky. Loď jde p. (když bokem a ne
přídou před se pluje jsouc proudem vody
hnána). Us. na Vltavě. Lg.

Půllání, n., der Halblahn. Půh. II. 125.,
1. 338. — P., ího, m., der Halblähner. Ehr.

Půlletí, n., das Halbjahr, Semester. Rk.

Půlletní (polouletní), halbjährig. P. od-
stávce. Sych.

Půlleto, gt. polu leta, n., das Halbjahr.
Každého poluleta.

Půlliberka, y, f., váha, das Halbpfund. Sm.

Půlloketní plátno, halbellig. Us.

Půllukno, a, n., míra půl lukna. Vz Lukno.

Půlmašle, e, f., v mysliv., die Kehle (die
halbe Masche am Treibezeug). Šm.

Půlměsíc, e, m., der Halbmond. Vz S. N.
P. u Mohamedanů proto, že Mohamed k nebi
vstoupaje měsíc prý rozpoltil. Dch.

Půlměsíčitý, halbmondig. P. klapka. Krok.

Pulmistr, a, m., z Burgmeister, lépe:
purkmistr, starosta. Vz L., P.

Půlmuž, e, m., semivir.

Půlnebe, e, n., der halbe Himmel, die
Hälfte der Himmelskugel. Slunce odívá celé
p. živým paprskem. Ráj. — P. = poledne.
V p-i se slunko směje. Pl.

Půlní rok, lepe: půl roku, poloročí. Jg.

Půlnoc, i, f., die Mitternacht. P. = doba
denní, ve které slunce nejníže pod severním
obzorem stojí či v dolejší kulminaci jest,
což o 12 hodin později se stává než po-
ledne či hořejší kulminace. Vz S. N. O p-ci,
před p-cí. Od půlnoci. BO. Až do p-ci čítá;
po p-ci; dvě hodiny s půlnoci. D., Us. Co
neuspíš před půl nocí, po půl noci nedospíš.
C. Hodina před p-cí lepší nežli dvě po p-ci.
Č. Pochytali chuapců (chlapců) ve středu
s půlnoci. (U Sardic). Sš. P. 572. P. odbila,
lépe: hodina půlnoční odbila. Km. — P.,
sever, der Norden. Vz S. N. K p-ci bydleti,
ležeti, jeti, jíti. Us. Vítr mezi západem a
půlnocí. Kom. Na p., k p-ci. Us.

Půlnocovati, o půl noci bdíti, um Mitter-
nacht wachen Matka p-la. Č.

Půlnoční, mitternächtlich. P. hodina. D.,
tma. Sš. Sk. 33. On. mně přinde o vánocích
v zímě o p-ční hodině. Sš. P. 1&5. — P.
mše, die Mette. Je-li hvězdno, když lidé
s p. jdou, ponesou hodně slepice. Hrš. — P.,
severní, mitternächtig, nördlich, Nord-. P.
vítr, země, moře, V., hvězda, úhel, záře
D., bod, hloubka. Vz Severní. Nz. P. vítr
v červnu když fouká, do plné stodoly sedlák
kouká. Kda.

Půlnočník, a, m., kohout, der Halin. Us.
k Bavorsku. — P., u, m., půlnoční vítr, der
Nordwind. P. foukal. Nej.

Půlnočnovýchodní, nordöstlich. P. vítr.
Ráj.

Půlnočnozápadní, nordwestlich.

Půluota, y, f., das Zweitel. Hd.

Půlobrat, u, m., die halbe Drehung. Km.

Půlokno, a, n., das Halbfenster. V.

Půlorloj, e, m., die halbe o. deutsche
Uhr. Vz Orloj. Gl. 285.

Půlort, u, m., peníz, halber Reichsort.
Kom. Vz Ort.

Půlosel, osla, m., equus hcmionus, das
Halbpferd. Šm.

Půlosmák, u, m., peníz 71/₂ groše, der
Achthalber. D.

Půlosmý, achthalb. V p-mu zlatém. NB.
Tč.

Půlostrov, poloostrov, polouostrov, a, m.,
die Halbinsel. V. — P. = země, která jednou
stranou se souší jest spojena, z větší však
části obklíčena jest vodou. P. úzký a dlouhý
sluje : ostroh, a tenký výběžek pevné země:
nos, cíp. Pt. Největší p-vy v Asii: Malá Asie
n. Anatolie, Arabie, Přední Indie, Zadní Indie,
Korea, Kamčatka; v Americe: Labrador;
v Europě: Skandinavie, Španělsko s Portu-
galskem, Italie, Řecko. Tl.

Půložitý = polozitý.

Půlpán, a, půlpánek, nka, m., kdo si
rád na pána hraje jím nejsa. L. P. Hra
na p-a a půlsedláka na Mor. tolik co v Čech.
malý a veliký pasák, eine Art Ballspiel. Us.
Chmela.

Půlpinta, y, f., eine Halbpinte. Us.

Pulpit, u, pulpítek, tku, pulpitec, tce,
m., z lat. pulpitum, psací stůl, zvl. takový,
jehož tabule šikmo jest položena, das Pult,
Pulpit. Blízko p-tu státi (u vesla seděti).
V. Čtení sú s p-tu kusové žaloby. Ep. Pog.
24. — P. hudebnický = postavec na noty. S. N.