1250

Půlpitový, Pult-.

Půlplukovník, a, m., Brigadier, m. Sm.

Půlpotažník, a, m., ein Bauer mit einem
halben Gespann. Sm.

Půlprstní, halben Finger breit o. lang.
Zlob.

Půlpstruh, a, m., die Halbfahre, salmo,
charicini species. Sm.

Půlpunkt, u, m., der Halbpunkt. Hd.

Půlrenčák, u, m., půl rýnského (zlatého).
Vz Rýnský.

Půlroční, halbjährig. P. dítě, hříbě, tele.
Us.

Půlrukáv, u, m., vz Polorukáv. Šm.

Puls, u, m., z lat. pulsus, tepání tepen,
srdce, tepot, nápor žil, žilobití, klepáni. P.
jest občasná, zrakem, hmatem ano i sluchem
postižitelná proměna v poloze tepen sou-
hlasící s obdobným stahováním a roztaho-
váním komor srdce. Vz S. N. Der Puls.
Udeření pulsu, der Pulsschlag. D. P. líný,
tenký, tlustý, Lk., tvrdý, měkký, četný,
rychlý, silný, slabý, prázdný, valný, veliký,
malý, dutý, stejný, nestejný, mdlý, plný,
prázdný, napnutý, pravidelný, Šp., vlnovitý,
zrychlený, zváhavělý, zdlouhavý, váhavý,
příbytný n. přídatný, přestupný. Lk. P. po-
dvojný n. dvourázný (p. dicrotus), při němž
v pravidelných obdobách dva rázy rychle
za sebou se stanou; p. skočný (p. caprizans),
když vždy za rázem silnějším přichází ráz
slabší; p. třesavý n. mravenčí (p. formicans),
pouhé chvěni tepny; p. myší n. myškový
(p. myurus), následuje-li po silnějším rázu
několik slabších. S. N. VI. a V. 945. P.
ohledati, omakati, Lk., cítiti; p. bije, Šp.,
tluče rychle, znenáhla, mdle, silně, dlouze,
krátce atd. Lk. P. něčí pozorovati. — P.,
tepna, žíla bijící, tepací, die Puls-, Schlag-
ader. Na p. někomu sáhnouti. — P., das
Glockengeläute. Kdoby do chrámu po druhém
p-su najíti se dal. Gl. 285.

Pulsant, a, m., z lat., najatý pomocník
zvoníkův. S. N.

Půlseděník, a, m., der Halbsass, -hubner,
půlláník. Slov.

Půlsedlák, a, m., der Halbbauer. — P.,
hra. Vz Půlpán.

Pulsní, pulsovní, pulsový, k pulsu se
vztahující, Puls-. P. žíla (životní, bicí, tře-
pilá, znějící, srdečnice, přivodice, arteria).
Krok. Pulsovní žíly. Br.

Půlstaletí, n., das halbe Jahrhundert. Šm.

Půlstaletý, ein halbes Jahrhundert alt. Šm.

Půlstotáček, čku, m. = 1/₂ krejcaru (sto-
táček = 1/100 zl.). Us.

Půlstrana, y, f., die Halbseite. Šm.

Půlstřevíční, halbschuhig. P. schod.

Půlsud, u, m., polosudí, das Halbfass. Šm.

Půlsvět, u, m., die halbe Welt. Šf.
Půlsvětový, der halben Welt angehörig.
Sm.

Půlšestý, sechsthalb. Jíti na půlšestou
(mši). Us.

Pultenejka, y, f., pultenaea, rostl.

Půlton, u, m., der Hlalbton. P. hořejší,
dolejší, veliký, malý. Hd.

Půltřetí hřivny, dritthalb.

Pulváha, y, f. = 1 1/2 libry (0,84 kilogr.)
zkramplované. vlny. U Rychn. Msk.

Půlvárečný dům, ein Haus mit halber
Bräugerechtigkeit. Sm.

Půlvěderní soudek, halbeimrig. Ler.

Pulverisateur, u, m. P. Siegelův s jed-
nou trubkou, s dvěma trubkami; Walden-
burgův; p. s balonem pružcovým. Vz Ná-
stroje inhalační. Cn.

Půlvůz, půlvozu, m., zweirädriger Wagen,
Halbwagen. Ontiť sobě jede po ňu na půl-
vozu sivým koněm. Sš. P. 792.

Půlzjevný, halbsichtbar.

Půlzlatník, u, m., mince, ein halber Gul-
den. — P., rostlina, koniklec luční, sv. ko-
ření, růžička, pulsatilla pratensis. — P.,
a, m., mšář, kněz, který má denně půlzlat-
ník, der Messstecher, Halbenguldenpater.D.

Půlzlato, a, n., das Halbkupfergold. Šm.

Půlžejdlík, u, m., das Halbseidel. Us. Jg.

Pulžejdlíkový, Halbseidel-. P. hrnec,
míra.

Pum, pump, interjekce, pump. — P., u,
m., der Pump (dumpfer Schall). Šm.

Puma, y, f., lev americký, felis concolor,
šelma kočkovitá. Vz S. N., Schd. II. 407.

Puma, puma, y, f., m.: bomba, šaršoun,
bořicí koule, pukavec, риkаvkа, z řec. ßo/ußo?.
P. veliká, železná koule do děla, die Bombe.
Rk. P. jest dutá koule železná prachem na-
bytá na způsob granátu, jen že má na obou
stranách zápalní díry ucha, aby se na pro-
vaze přenášeti mohla. S. N. Menší slove
granát. P-mu vystřeliti, půmami házeti, do
města stříleti. Us. Vz více v S. N. a v KP.
IV. 501. P. orsinská. Vz Pekelný v S. N. —
P. sopečná, kulatý, vřetenitý n. kyjovitý
kus lávy, která tekuta jsouc byla vyhozena
a tekouc rychlým otáčením své podoby na-
byla. Krč. 121.

Pumař, e, m., der Bombardirer. P. chroust,
vz Prskavec (brouk). Šm.

Pumárna, y, f., das Bombenbehältniss.
Bern.

Pumlice, dle Budějovice, něm. Pumlitz,
ves v Znojemsku.

Pumolitec, tce, m., der Bombengiesser.
Šm.

Pumovnice, e, f. P. pohorská, der Berg-
mwrser. Čsk.

Pumovník, a, m., kdo pumy hází, der
Bombardierer. Bur.

Půmový, Bomben-. P. dělo. S. N.

Pumpa, y, f., čerpadlo, die Pumpe, P.
liší se od vývěvy (Luftpumpe). Strany od-
vození vz Mz. 284. P. pístová má za hlavní
čásť píst (i. e. krátké těleso 'válcovité, při-
pevněné na delším bidle táhlo zvaném, jímž
se v rouře zdvihací či v botě na horu a
dolů pohybuje, při tom k stěnám vždy těsně
přiléhajíc). Bota bývá nasazena na jinou
rouru do vody samé sahající a někdy jen
několik palců dlouhou, někdy však delší
než 28 stop, kterážto roura srnci se nazývá.
Hořejší konec její uzavírá se zámičkou, jež
do boty se otvírá a zámičkou ssací sluje.
P. na zdviž n. ssací (čerpadlo), na tlak a.
smíšená. Pumpy odstředivé nemají pístu. Vz
více v S. N. a Nz. str. 230. P. napájecí. Nz.
P. na srk, p. s beranem. Vys. P. na mléko
z pružce patentovaného, francouzská s vý-



	1250

	Půlpitový, Pult-. Půlplukovník, a, m., Brigadier, m. Sm. Půlpotažník, a, m., ein Bauer mit einem halben Gespann. Sm. Půlprstní, halben Finger breit o. lang. Zlob. Půlpstruh, a, m., die Halbfahre, salmo, charicini species. Sm. Půlpunkt, u, m., der Halbpunkt. Hd. Půlrenčák, u, m., půl rýnského (zlatého). Vz Rýnský. Půlroční, halbjährig. P. dítě, hříbě, tele. Us. Půlrukáv, u, m., vz Polorukáv. Šm. Puls, u, m., z lat. pulsus, tepání tepen, srdce, tepot, nápor žil, žilobití, klepáni. P. jest občasná, zrakem, hmatem ano i sluchem postižitelná proměna v poloze tepen sou- hlasící s obdobným stahováním a roztaho- váním komor srdce. Vz S. N. Der Puls. Udeření pulsu, der Pulsschlag. D. P. líný, tenký, tlustý, Lk., tvrdý, měkký, četný, rychlý, silný, slabý, prázdný, valný, veliký, malý, dutý, stejný, nestejný, mdlý, plný, prázdný, napnutý, pravidelný, Šp., vlnovitý, zrychlený, zváhavělý, zdlouhavý, váhavý, příbytný n. přídatný, přestupný. Lk. P. po- dvojný n. dvourázný (p. dicrotus), při němž v pravidelných obdobách dva rázy rychle za sebou se stanou; p. skočný (p. caprizans), když vždy za rázem silnějším přichází ráz slabší; p. třesavý n. mravenčí (p. formicans), pouhé chvěni tepny; p. myší n. myškový (p. myurus), následuje-li po silnějším rázu několik slabších. S. N. VI. a V. 945. P. ohledati, omakati, Lk., cítiti; p. bije, Šp., tluče rychle, znenáhla, mdle, silně, dlouze, krátce atd. Lk. P. něčí pozorovati. — P., tepna, žíla bijící, tepací, die Puls-, Schlag- ader. Na p. někomu sáhnouti. — P., das Glockengeläute. Kdoby do chrámu po druhém p-su najíti se dal. Gl. 285. Pulsant, a, m., z lat., najatý pomocník zvoníkův. S. N. Půlseděník, a, m., der Halbsass, -hubner, půlláník. Slov. Půlsedlák, a, m., der Halbbauer. — P., hra. Vz Půlpán. Pulsní, pulsovní, pulsový, k pulsu se vztahující, Puls-. P. žíla (životní, bicí, tře- pilá, znějící, srdečnice, přivodice, arteria). Krok. Pulsovní žíly. Br. Půlstaletí, n., das halbe Jahrhundert. Šm. Půlstaletý, ein halbes Jahrhundert alt. Šm. Půlstotáček, čku, m. = 1/₂ krejcaru (sto- táček = 1/100 zl.). Us. Půlstrana, y, f., die Halbseite. Šm. Půlstřevíční, halbschuhig. P. schod. Půlsud, u, m., polosudí, das Halbfass. Šm. Půlsvět, u, m., die halbe Welt. Šf. Půlsvětový, der halben Welt angehörig. Sm. Půlšestý, sechsthalb. Jíti na půlšestou (mši). Us. Pultenejka, y, f., pultenaea, rostl. Půlton, u, m., der Hlalbton. P. hořejší, dolejší, veliký, malý. Hd. Půltřetí hřivny, dritthalb. Pulváha, y, f. = 1 1/2 libry (0,84 kilogr.) zkramplované. vlny. U Rychn. Msk.	Půlvárečný dům, ein Haus mit halber Bräugerechtigkeit. Sm. Půlvěderní soudek, halbeimrig. Ler. Pulverisateur, u, m. P. Siegelův s jed- nou trubkou, s dvěma trubkami; Walden- burgův; p. s balonem pružcovým. Vz Ná- stroje inhalační. Cn. Půlvůz, půlvozu, m., zweirädriger Wagen, Halbwagen. Ontiť sobě jede po ňu na půl- vozu sivým koněm. Sš. P. 792. Půlzjevný, halbsichtbar. Půlzlatník, u, m., mince, ein halber Gul- den. — P., rostlina, koniklec luční, sv. ko- ření, růžička, pulsatilla pratensis. — P., a, m., mšář, kněz, který má denně půlzlat- ník, der Messstecher, Halbenguldenpater.D. Půlzlato, a, n., das Halbkupfergold. Šm. Půlžejdlík, u, m., das Halbseidel. Us. Jg. Pulžejdlíkový, Halbseidel-. P. hrnec, míra. Pum, pump, interjekce, pump. — P., u, m., der Pump (dumpfer Schall). Šm. Puma, y, f., lev americký, felis concolor, šelma kočkovitá. Vz S. N., Schd. II. 407. Puma, puma, y, f., m.: bomba, šaršoun, bořicí koule, pukavec, риkаvkа, z řec. ßo/ußo?. P. veliká, železná koule do děla, die Bombe. Rk. P. jest dutá koule železná prachem na- bytá na způsob granátu, jen že má na obou stranách zápalní díry ucha, aby se na pro- vaze přenášeti mohla. S. N. Menší slove granát. P-mu vystřeliti, půmami házeti, do města stříleti. Us. Vz více v S. N. a v KP. IV. 501. P. orsinská. Vz Pekelný v S. N. — P. sopečná, kulatý, vřetenitý n. kyjovitý kus lávy, která tekuta jsouc byla vyhozena a tekouc rychlým otáčením své podoby na- byla. Krč. 121. Pumař, e, m., der Bombardirer. P. chroust, vz Prskavec (brouk). Šm. Pumárna, y, f., das Bombenbehältniss. Bern. Pumlice, dle Budějovice, něm. Pumlitz, ves v Znojemsku. Pumolitec, tce, m., der Bombengiesser. Šm. Pumovnice, e, f. P. pohorská, der Berg- mwrser. Čsk. Pumovník, a, m., kdo pumy hází, der Bombardierer. Bur. Půmový, Bomben-. P. dělo. S. N. Pumpa, y, f., čerpadlo, die Pumpe, P. liší se od vývěvy (Luftpumpe). Strany od- vození vz Mz. 284. P. pístová má za hlavní čásť píst (i. e. krátké těleso 'válcovité, při- pevněné na delším bidle táhlo zvaném, jímž se v rouře zdvihací či v botě na horu a dolů pohybuje, při tom k stěnám vždy těsně přiléhajíc). Bota bývá nasazena na jinou rouru do vody samé sahající a někdy jen několik palců dlouhou, někdy však delší než 28 stop, kterážto roura srnci se nazývá. Hořejší konec její uzavírá se zámičkou, jež do boty se otvírá a zámičkou ssací sluje. P. na zdviž n. ssací (čerpadlo), na tlak a. smíšená. Pumpy odstředivé nemají pístu. Vz více v S. N. a Nz. str. 230. P. napájecí. Nz. P. na srk, p. s beranem. Vys. P. na mléko z pružce patentovaného, francouzská s vý-