Předchozí (1250)  Strana:1251  Další (1252) |
|
|||
1251
|
|||
|
|||
věvou. Cn. P. potápníkova. P. sudová, jíž
se ze sudu pumpuje, die Fasspumpe; p. pivní, pivní kolovrátek, Bierwergel, Bierwürgel, WeRgelpumpe, Bierpumpe, rus. násos. Suk. P. Althansova, Bramahova, domácí, dvoj- činná, měchová, na studenou vodu parního stroje, shušťovací, Taylorova. Vz KP. H. 403. P. ssavá, tlačná, zdvižná, ruční, důlní, tůňová. Hř. Ústí, výchrt pumpy. Šm. Pumpař, e, m., der Pumper. Hř. -- P.,
der Pumpenmacher. D. Pumpava, y, f. P. obecná, erodium cicu-
tarium. FB. 85., Čl. Kv. 322., Kk. 241., Slb. 631. Pumpera, y, f., kaše z černých jahod.
Us. Jg. Pumpernickl, u, m. (pum-pernickel =
perník), černý, plevní, režný chléb ve West- falsku; 2. perníkové pečivo, caltlík, eine Art Pfefferkuchen. Šm., Rk. Vz S. N. Pumpovač, e, m., der Pumper. D. Vz
Pumpař. Pumpovadlo, a, n., das Pumpenwerk. Šm.
Pumpovati, čerpati, pumpen. —co: vodu,
Us., pivo (wergeln). Us. Suk. — co odkud: vodu ze sklepa. Pumpovuík, a m. = pumpař. Šm.
Pumpurlák, a, m., der Pimperl, malý
tlustý člověk. Na Ostrav. Tč. Pumr, pumrlík, a, m., kundel, vlčí pes,
špiclík, der Pommerhund. Us. na mor. Dra- liansku. Hý. Pumrlíč, e, m. = míč, der Ball. Us. u Ren-
čova. Pumrlík, a, m. =-pumr. Šm.
Punc, e, m., z něm. Bunze, cf. caelare,
sculpere. Mz. 285. Puuclák, u, m., punclový hrnek, od slez.
mě. Bunzlau. Tyl. Puncov, a, m., Punzau, ves v Těšíusku
ve Slez. Puncování, n., úřední zkoušení a zna-
menání zlatnických atd. výrobků, das Pun- ziren, die-Punzirung. Prm. Puncovati, zlatnické výrobky zkoušeti
a znamenati, punziren. Vz Punc. Punč, e, m., angl. punch, z hindustan-
ského- panča = pět, poněvadž z 5 přísad se skládá, z araku, čaje, cukru, vody a sťávy citronové. S. N. P. ananasový, bordeauxský, pro dámy. Kh. Vz Kk. 230. Punčocha, punčoška, y, f., na mor.
Zlínsku pančocha (Brt.), rus. pančochi, cf. něm. Bundschuh. — P., dříve obuv n. střevíc, který se nad kotníky zavazoval. Reš. — P. пупí obuv na nohy z nití, bavlny, hedvábí atd. tkaná n. pletená, der Strumpf. Jg. P-chy na stávku dělané. Us. P. se skládá z mnoha ok. Části p-chy: holeň s obrubou a cestičkou, nárt, pata a šlapadlo; p. bavlněné, lněné, vlněné, hedvábné, stávkové. Š. aŽ. (Walter). P. vázané, pletené, červené, bílé, černé, vy- šívané, prolomené, nastavené, poloholenka. Sp. P-chy vázati (na Mor.), plésti, robiti, štrykovati (z něm.), přidělati, podsaditi, obouti, zouti. Us. Oka u p-chy odnímati (ubírati), přidávati. Walter. P-chy připlésti, rozpárati. Šp. P-ehu začíti; okolek, zoubky, zoubkovaný okolek, vroubek, lýtko, tvar p-chy; u pěšinky ujímati; rozděliti oka k za- |
vření paty; patu zavříti, svršek paty, šev
patní, klínek u chodidla, špička paty; p-chu zavříti. Š. a Ž. Punčošky z víčky, z husí kožky. Sš. P. 085. Trefí se to jako p. za klobouk. Č. — Vz Punčochářství. — P., y, m., blb, troup, der Strumpf, Einfaltspinsel. Jg. Kmotr p. (čepička). Vz Hloupý. Č. Má p-chy tenké (jest vtipný), tlusté (jest nevtipný). Vz Hloupý. Prov. Ty punčocho bez cviklu, dáme tě do cviku. Dr. Punčoška. Staré p-chy bratr. — P. v lékařství: p. šněrovací a pružná na oteklé nohy; p. šněrovací plá- těná, hedvábná, na stehno plátěná n. hed- vábná, pružná vlněná ke kolenu, nad ko- leno, bavlněná až na stehno. Cn. Punčocháč, e, m., der Strümpfler. Šm.
Puučochář, e, m., der Strumpfwirker,
-Stricker. Jg. Puučochářka, y, f., die Strumpfwirkerin.
Punčochárna, y, f., die Strumpfwirkerei.
(Ort). Šm. Punčochářský, Strumpfwirker-. P. to-
varyš. D. Punčochářství, n., die Strumpfwirkerei,
-Strickerei, zvláštní druh tkadlcovství, které na stávku tkaniny, na způsob punčoch ple- tené, z vlny, bavlny, lnu i hedvábí zhoto- vuje. Vz více v S. N. Punčošky, druh hrušek, eine Art Birnen.
Us. Jg. — P. = semenník, die Samenhülse. Nemám jetel vymlácený z punčošek. Us. v Kunv. Msk. — Vz Punčocha. Punčovati, punč píti, punschen. D. P-li
do rána. Punčovina, y, f., die Punschmasse. Rostl.
P. kávová, pivní. Kh. Vz Punč. Punčucha, y, f. = punčocha. U Skryje.
Kál. Punda ve frasi: mlsná punda, mlspunda =
mlsná huba, lahůdkář, das Leckermaul. Us. na Mor. Vz Mlsný. Puuický, vz Poeni.
Punkt, u, punktík, u, puutík, u, m.,
punktíček, puntíček, čku, m., z lat. pun- ctum, bod, bodek, tečka, der Punkt. Punkt u prostřed kruhu. Kom. P. tíže == tížní střed. D. — P. zřecí = hlediště, der Gesichtspunkt. D. — P., bod směru, der Richtungspunkt. Čtyry hlavní punkty (strany) světa. L. — P. času, chvíle, der Nu, Augenblick. — P., ťuk, der Tüpfel. Tenkými puntíky malovati. Kram. — P. v psaní, tečka, na konci psaní, der Schlusspunkt. V., D. — P. (v musice) při notě půl její platí. Vz S. N. — P., část, článek, artikul, der Punkt, Artikel. Hlavní punkt;. 1). — Punktum, dosť, konec! — Jg. Punktace, e, f., osnova, návrh, rozvrh,
rozčlánkování smlouvy, die Punktation. J. tr., S. N. Punktikovatý, puntikovatý, tüpfelig.
D.
Punktovati, puntíkovati, puntíky zna-
menati, tečkovati, punktiren, tüpfeln. — co čím: čáru tužkou. Punktura, y, f., z. lat., zábodka, v knih-
tiskárně dvě špice na příklopu lisu, jimiž se zdržuje arch tisknouti se mající a pak i dírky těmi špicemi udělané, jimiž se knihař řídí archy falcuje. S. N. Punkva, vz Ponikev.
|
||
|
|||
Předchozí (1250)  Strana:1251  Další (1252) |