1251

věvou. Cn. P. potápníkova. P. sudová, jíž
se ze sudu pumpuje, die Fasspumpe; p. pivní,
pivní kolovrátek, Bierwergel, Bierwürgel,
WeRgelpumpe, Bierpumpe, rus. násos. Suk.
P. Althansova, Bramahova, domácí, dvoj-
činná, měchová, na studenou vodu parního
stroje, shušťovací, Taylorova. Vz KP. H.
403. P. ssavá, tlačná, zdvižná, ruční, důlní,
tůňová. Hř. Ústí, výchrt pumpy. Šm.

Pumpař, e, m., der Pumper. Hř. -- P.,
der Pumpenmacher. D.

Pumpava, y, f. P. obecná, erodium cicu-
tarium. FB. 85., Čl. Kv. 322., Kk. 241.,
Slb. 631.

Pumpera, y, f., kaše z černých jahod.
Us. Jg.

Pumpernickl, u, m. (pum-pernickel =
perník), černý, plevní, režný chléb ve West-
falsku; 2. perníkové pečivo, caltlík, eine Art
Pfefferkuchen. Šm., Rk. Vz S. N.

Pumpovač, e, m., der Pumper. D. Vz
Pumpař.

Pumpovadlo, a, n., das Pumpenwerk. Šm.

Pumpovati, čerpati, pumpen. —co: vodu,
Us., pivo (wergeln). Us. Suk. — co odkud:
vodu ze sklepa.

Pumpovuík, a m. = pumpař. Šm.

Pumpurlák, a, m., der Pimperl, malý
tlustý člověk. Na Ostrav. Tč.

Pumr, pumrlík, a, m., kundel, vlčí pes,
špiclík, der Pommerhund. Us. na mor. Dra-
liansku. Hý.

Pumrlíč, e, m. = míč, der Ball. Us. u Ren-
čova.

Pumrlík, a, m. =-pumr. Šm.

Punc, e, m., z něm. Bunze, cf. caelare,
sculpere. Mz. 285.

Puuclák, u, m., punclový hrnek, od slez.
mě. Bunzlau. Tyl.

Puncov, a, m., Punzau, ves v Těšíusku
ve Slez.

Puncování, n., úřední zkoušení a zna-
menání zlatnických atd. výrobků, das Pun-
ziren, die-Punzirung. Prm.

Puncovati, zlatnické výrobky zkoušeti
a znamenati, punziren. Vz Punc.

Punč, e, m., angl. punch, z hindustan-
ského- panča = pět, poněvadž z 5 přísad
se skládá, z araku, čaje, cukru, vody a sťávy
citronové. S. N. P. ananasový, bordeauxský,
pro dámy. Kh. Vz Kk. 230.

Punčocha, punčoška, y, f., na mor.
Zlínsku pančocha (Brt.), rus. pančochi, cf.
něm. Bundschuh. — P., dříve obuv n. střevíc,
který se nad kotníky zavazoval. Reš. — P.
пупí obuv na nohy z nití, bavlny, hedvábí
atd. tkaná n. pletená, der Strumpf. Jg. P-chy
na stávku dělané. Us. P. se skládá z mnoha
ok. Části p-chy: holeň s obrubou a cestičkou,
nárt, pata a šlapadlo; p. bavlněné, lněné,
vlněné, hedvábné, stávkové. Š. aŽ. (Walter).
P. vázané, pletené, červené, bílé, černé, vy-
šívané, prolomené, nastavené, poloholenka.
Sp. P-chy vázati (na Mor.), plésti, robiti,
štrykovati (z něm.), přidělati, podsaditi,
obouti, zouti. Us. Oka u p-chy odnímati
(ubírati), přidávati. Walter. P-chy připlésti,
rozpárati. Šp. P-ehu začíti; okolek, zoubky,
zoubkovaný okolek, vroubek, lýtko, tvar
p-chy; u pěšinky ujímati; rozděliti oka k za-

vření paty; patu zavříti, svršek paty, šev
patní, klínek u chodidla, špička paty; p-chu
zavříti. Š. a Ž. Punčošky z víčky, z husí
kožky. Sš. P. 085. Trefí se to jako p. za
klobouk. Č. — Vz Punčochářství. — P., y,
m., blb, troup, der Strumpf, Einfaltspinsel. Jg.
Kmotr p. (čepička). Vz Hloupý. Č. Má p-chy
tenké (jest vtipný), tlusté (jest nevtipný). Vz
Hloupý. Prov. Ty punčocho bez cviklu,
dáme tě do cviku. Dr. Punčoška. Staré
p-chy bratr. — P. v lékařství: p. šněrovací
a pružná na oteklé nohy; p. šněrovací plá-
těná, hedvábná, na stehno plátěná n. hed-
vábná, pružná vlněná ke kolenu, nad ko-
leno, bavlněná až na stehno. Cn.

Punčocháč, e, m., der Strümpfler. Šm.

Puučochář, e, m., der Strumpfwirker,
-Stricker. Jg.

Puučochářka, y, f., die Strumpfwirkerin.

Punčochárna, y, f., die Strumpfwirkerei.
(Ort). Šm.

Punčochářský, Strumpfwirker-. P. to-
varyš. D.

Punčochářství, n., die Strumpfwirkerei,
-Strickerei, zvláštní druh tkadlcovství, které
na stávku tkaniny, na způsob punčoch ple-
tené, z vlny, bavlny, lnu i hedvábí zhoto-
vuje. Vz více v S. N.

Punčošky, druh hrušek, eine Art Birnen.
Us. Jg. — P. = semenník, die Samenhülse.
Nemám jetel vymlácený z punčošek. Us.
v Kunv. Msk. — Vz Punčocha.

Punčovati, punč píti, punschen. D. P-li
do rána.

Punčovina, y, f., die Punschmasse. Rostl.
P. kávová, pivní. Kh. Vz Punč.

Punčucha, y, f. = punčocha. U Skryje.
Kál.

Punda ve frasi: mlsná punda, mlspunda =
mlsná huba, lahůdkář, das Leckermaul. Us.
na Mor. Vz Mlsný.

Puuický, vz Poeni.

Punkt, u, punktík, u, puutík, u, m.,
punktíček, puntíček, čku, m., z lat. pun-
ctum, bod, bodek, tečka, der Punkt. Punkt
u prostřed kruhu. Kom. P. tíže == tížní střed.
D. — P. zřecí = hlediště, der Gesichtspunkt.
D. — P., bod směru, der Richtungspunkt.
Čtyry hlavní punkty (strany) světa. L. —
P. času, chvíle, der Nu, Augenblick. — P.,
ťuk, der Tüpfel. Tenkými puntíky malovati.
Kram. — P. v psaní, tečka, na konci psaní,
der Schlusspunkt. V., D. — P. (v musice)
při notě půl její platí. Vz S. N. — P., část,
článek, artikul, der Punkt, Artikel. Hlavní
punkt;. 1). — Punktum, dosť, konec! — Jg.

Punktace, e, f., osnova, návrh, rozvrh,
rozčlánkování smlouvy, die Punktation. J.
tr., S. N.

Punktikovatý, puntikovatý, tüpfelig.

Punktovati, puntíkovati, puntíky zna-
menati, tečkovati, punktiren, tüpfeln. — co
čím: čáru tužkou.

Punktura, y, f., z. lat., zábodka, v knih-
tiskárně dvě špice na příklopu lisu, jimiž se
zdržuje arch tisknouti se mající a pak i dírky
těmi špicemi udělané, jimiž se knihař řídí
archy falcuje. S. N.

Punkva, vz Ponikev.