1253

Pupenčina, y, f., Nesselausschlag. Ja.

Pupenec, vz Pupen. — P., kadeř, die
Locke. V těch viasiech nad jeho paží zatá-
čeli se pupenci. Kat. 737.

Pupeněti,pupenati, pupencovatěti, Kno-
spen bekommen. — P., puchýřky dostávati,
Bläschen bekommen. Tvář mu (se mu) pu-
pení. Lk. Vz Pupen, Pupenatý.

Pupeniti se, pupenívati se, knospen, aus-
schlagen. Strom už se pupení. V.

Pupenka, y, f., omphalodes, rostl.

Pupík, vz Pupek.

Pupilla, y, f., lat., sirotek, osiřelá dívka;
2. panenka v oku, zrenice n. zřítelnice, der
Augenstern; das Šehloch.

Pupillarní, sirotčí, pupillar, den Waisen
betreffend.

Pupill-us, a, m., lat., sirotek, der Mündel,
Pupill. Rk.

Pupínek, nku, m., vz Pupen. Rk.

Pupíukovitý, plný pupínku,vo\\ Bläschen.
P. kůže. Jg.

Pupkáč, e, m., veliký pupek mající, vz
Pupkatý; 2. břichatý, tlustý, grossbauchig.

Pupkati se, knospen. Stromy se pupkají.
Na Ostrav. Tč. — kdy: z jara. Us. Hý.

Pupkatosť, i, f., vystoupení pupku, die
Nabelgeschwulst. Ja.

Pupkatý, einen grossen Nabel habend.
Vz Pupkáč. Ja.

Pupkořez, u, m., der Nabelschnitt. Rk.
Pupkořezný, nabelschneidend. P. bába.
Čern.

Pupkovatý, bückelig. P. chléb. Bern. —
P., k pupku podobný, nabeiförmig. Jg.

Pupkovec, vce, m. P. poměnkovitý,
omphalodes scorpioides. FB. 53., Čl. Kv. 225.,
SIb. 368.

Pupkovitý, nabeiförmig. Šm.

Pupkovník, u, m., pupíková bylina. Us.

Pupkový, Nabel-, P. šňůra. — P. zděř,
železné náčiní mlýnské, der Staffelring. —
P. bylina, pupkovník, bupleurum rotundi-
folium, das Nabelkraut. P. bylina horní, ka-
deřavá. — P. bylina, pupkovník, cimbálek,
cotyledon communis, das Nabelkraut. — P.
bylina, prorostlík, perfoliata oíŕicinalis, die
Bruchwurz. Jg.

Pupnosť, i, f., der Stolz, Hochmuth. Troj.

Pupný, zpupný, pyšný, stolz. P. slova.
Troj. Z pupné hrdosti. Ráj. — P. statek,
vlastní, jímž držitel může dělati, co chce,
Allodialgut, n. Zř. mark. mor. 1604.

Pupomarka, y, f., bucentes, hmyz. Krok.

Půpor, u, m., popírání, das Leugnen. Ve
svém holém o pravdě p-ru dí. Sš. J. 281.

Puporodka, y, f., hmyz. P. netopýří,
nycteribia vespertilionis. Frč. 161.

Pupovník, u, m., kavas, čertkus, hlizní
bylina, scabiosa succisa, der Teufelsabbiss.
Berg. exc. — P., prorostlík okrouhlolistý, bu-
pleurum rotundifolium. FB. 92., Slb. 582.,
Čl. Kv. 339. Vz Pupkový.

Púra, zastr., vzpoura, hrdosť, Stolz, m.,
Anmassung, f. Št. N. 113., Výb. I. 758. Púrú
(arrogantia) a pýchú a ústy dvojieho jazyka
hrdá. BO. Prorok púrú porušený. BO.

Půra, y, f., v horn., náčiní k vození rudy,
kolečko, der Schubkarren. Vz Purník. Běhati
na půře. Kram.

Purclík, a, m., tlustý hoch. V. Kunv.
Msk. Vz Buclík. — P., z něm. Burzeltaube,
kotrlčák.

Púřeti, pouřeti, púřiti se, zastr. = na-
dýmati se, sich aufblasen. Nepuř se; Neroď
se púřiti. BO. — proti komu. Co se púří
proti Bohu duch tvój ? BO.

Purga, y, f., špaček, das Titschkerl, Spiel-
klötzchen. Na Slov. Hra na p-u. Plk. Cf.
Pyčkrle.

Purgace, e, f., z lat. počištění (těla), die
Purganz. V.

Purgantia, pl., n., lat., počišťující léky,
abführende Mittel. S. N.

Purgkrabě, vz Purkrabě.

Purgmistr, vz Purkmistr.

Purifikace, e, f., očištění, vyčistění, die
Reinigung, Läuterung, Purifikation.

Puřinec, nce, m., fistulana, mlž. Krok.

Purism-us, u, m., lat., čistění jazyka od
cizích slov, přesnomluvnosť. Rk. P., vylučo-
vání z jazyka cizomluvův aneb chybných
slov a obratů v řeči a nahrazování jich do-
mácími a správnými, die Sprachreinigung.
Vz S. N.

Purist, a, m., der Sprachreiniger. Us.

Puristický, sprachreinigend. P. spis. Kos.
Ol. I. 16.

Púřiti, pouřiti, il, en, eníi, zpurného činiti,
aufblähen, stolz machen. Jg. — P. se, il,
ení. — se proti komu = bouřiti se. Bibl.
Vz Púřeti.

Purkarec, rce, m., něm. Burgholz, ves
u Hluboké. S. N.

Purkmistr, a, m., z něm. Bürgermeister,
starosta městský. V. Vz Mešťanosta, Obec.
S. N.

Purkmistrová, é, f., die Bürgermeisterin.
Us.

Purkmistrovský, Bürgermeister-. P. úřad.
V.

Purkmistrství, n., das Bürgermeisteramt,
die Bürgermeisterstelle. V.

Purkrabě, ěte, purkrabí, purkkrabí,
ího, m. (vz Brikcí), z něm. Burggraf. Vz
Mz. 125. P., správce hradu, mající někdy
i posádku, soudy a příjmy na starosti. V.
Nejvyšší p. pražský. Vz Vš. 569., S. N. P.
brněnský, kraje hradeckého, karlštejnský,
olomúcký, pražský n. hradu pražského, zem-
ský. Vz Gl. 285.-288. Purkrabí mi pobral
na jeho hrad 100 věder. Půh. II. 514. — P.,
úředník hospodářský, mající hrad pod Sprá-
vou. D. — Vz Pulkrabí.

Purkrabin, a, o = pukrabího, Burggraf-.
P-bin sluha. Pč. 47. Bez dovolení p-na. Pulk.

Purkrabina, y, purkrabka, y, pur-
krabová, é, f., choť purkrabího, die Burg-
gräfin. Jg.

Purkrabský, burggräflich. D.

Purkrabství, n., das Burggrafenamt. V.

Purkratice, dle Budějovice, ves u Písku.
PL.

Purkrecht, u, m., z něm. Burgrecht, das
Stadtgericht. — P., zákup, emfyteuse, právo
purkrechtní, právo emfyteutické, das Bürger-
lehen, slul onen právní poměr, když komu
popluží k věčnému užívání dáno bylo, dokudž
by poplatek n. užitek za to pánu dával. Vz
S. N., Gl. 288. P. koupiti, prodati, NB., Tč.